Hlavní navigace

Jak má vypadat systém „oznámené“ dohody o provedení práce s vyšším limitem pojistného

15. 4. 2024
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Od roku 2025 by se měl zavést systém tzv. oznámených dohod o provedení práce. Zatímco u běžné dohody bude limit pro odvod pojistného 4000 Kč, u oznámené dohody bude vyšší.

Konkrétně má jít o 25 % průměrné mzdy. Oznámenou dohodu však půjde mít u jednoho zaměstnance pouze jednu v měsíci.

Co se dozvíte v článku
  1. Co mělo platit od července
  2. Dohody se budou od července hlásit
  3. Jak bude vypadat systém oznámených dohod
  4. Co se bude v oznámení uvádět
  5. Kdo dříve přijde, ten dříve mele
  6. Příjmy z dohod se budou sčítat

Co mělo platit od července

V červenci letošního roku měly původně u dohod nabýt účinnosti novinky z konsolidačního balíčku. Změnit se měl například stávající limit 10 000 Kč, od kterého je nutné platit pojistné. Nově se měly stanovit dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě dohody o provedení práce (a tím i limity pro placení pojistného na sociální zabezpečení):

• první limit měl být stanoven pro dohodu o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 % průměrné mzdy, a

• druhý limit (vyšší) měl být stanoven pro vznik účasti na pojištění při souběhu více dohod o provedení práce u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 % průměrné mzdy.

Pokud by zaměstnanec překročil jeden či druhý limit, měl odvést pojistné a zpětně ho měl doplatit i zaměstnavatel.

Kromě změny limitů je od července schválená i povinnost evidence všech dohod o provedení práce a příjmů z těchto dohod. Podle návrhu má platit, že zaměstnavatel, který nebyl povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů, protože nezaměstnává žádného zaměstnance účastného nemocenského pojištění, se bude muset přihlásit do evidence zaměstnavatelů, kterou vede ČSSZ v rámci svých registrů podle zákona o nemocenském pojištění, i kdyby se předpokládalo, že z tohoto zaměstnání nebude zaměstnanec účasten nemocenského pojištění.

Dohody se budou od července hlásit

Zatímco k zavedení evidence dohod skutečně dojde, výše zmíněné stanovení dvou limitů nakonec dozná změn. Už během legislativního procesu totiž experti upozorňovali, že by znamenaly faktický konec dohod. Zákon totiž obsahuje chyby, například v něm nejsou navazující úpravy do oblasti zdravotního pojištění. Jak vysvětlil v rozhovoru pro server Podnikatel.cz Jiří Nesrovnal z Komory daňových poradců ČR (KDP ČR), v praxi by to znamenalo, že kdyby se vyplácela dohoda, měl by zaměstnavatel dvě možnosti. Buď by zaměstnanci srazil zdravotní pojištění, pak by ale byl problém v případě, že by zaměstnanec souhrnný limit nepřekročil a mohl by osočit zaměstnavatele, že mu zadržuje peníze, které mu patří, případně by po zaměstnavateli mohl chtít i úrok. Byť by se jednalo o korunové položky. Administrativa s tím spojená by byla neskutečná a velmi obtížně v praxi realizovatelná, dodal Nesrovnal.

Změny u dohod o provedení práce jsou hranatým kolem, nejdou realizovat, říká expert Přečtěte si také:

Změny u dohod o provedení práce jsou hranatým kolem, nejdou realizovat, říká expert

Jak bude vypadat systém oznámených dohod

Systém dvou limitů by se tak nakonec měl ještě před nabytím účinnosti změnit, a to pozměňovacím návrhem k novele zákona o investičních společnostech. Nově má platit, že DPP se z pohledu zákona o nemocenském pojištění budou v základním režimu chovat jako obecné zaměstnání. Tyto DPP se budou považovat za zaměstnání malého rozsahu za podmínek daných zákonem o nemocenském pojištění. 

Pokud bude u DPP sjednán příjem 4000 Kč (v roce 2024) a více, nástupem do zaměstnání vznikne z této DPP účast na pojištění a DPP nebude zaměstnáním malého rozsahu. Pokud příjem sjednán nebyl nebo byl sjednán v nižší částce než 4000 Kč, jde o zaměstnání malého rozsahu a účast na pojištění se řídí ustanovením § 7 zákona o nemocenském pojištění, proto nevznikne účast na nemocenském pojištění, dokud příjem ze zaměstnání malého rozsahu (včetně této DPP) v kalendářním měsíci nebude alespoň 4000 Kč (v roce 2024), dodává se v důvodové zprávě.

Současně však bude možnost registrovat zaměstnance činného na DPP ve speciálním režimu tzv. oznámené dohody, ve kterém se bude vznik účasti na pojištění posuzovat odlišně. U oznámené dohody má účast na pojištění vznikat až při dosažení limitu ve výši 25 % průměrné mzdy po zaokrouhlení na 500 Kč dolů (10 500 Kč v roce 2024). Režim oznámené dohody bude moci uplatnit u zaměstnance pouze jeden zaměstnavatel v rámci kalendářního měsíce. Nicméně stále zůstává zachován princip, že tento limit 10 500 Kč platí v úhrnu pro příjem ze všech DPP uzavřených týmž zaměstnavatelem s tímto zaměstnancem.

Pracovník přijde za zaměstnavatelem a řekne, že u něj chce uplatňovat oznámenou (hlavní) dohodu. Zaměstnavatel pak musí elektronicky oznámit ČSSZ záměr, že bude uplatňovat u tohoto pracovníka režim oznámené dohody, tj. vyšší limit pro odvod sociálního a zdravotního pojištění. Zaměstnavatel si následně může ověřit nahlédnutím do ePortálu ČSSZ, zda byl úspěšný, tj, že tento režim daný zaměstnanec neuplatňuje u jiného zaměstnavatele, upřesnil serveru Podnikatel.cz daňový expert Jiří Nesrovnal.

Co se bude v oznámení uvádět

V oznámení záměru zaměstnavatel uvede jméno a příjmení zaměstnance, rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, kalendářní měsíc, za který hodlá uplatnit režim oznámené dohody u zaměstnance poprvé, a den nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání, nebyl-li oznámen před oznámením tohoto záměru. Oznámením záměru uplatňovat režim oznámené dohody se rozumí okamžik jeho doručení České správě sociálního zabezpečení.

Kdo dříve přijde, ten dříve mele

Záměr uplatňovat režim oznámené dohody půjde oznámit nejdříve od prvního dne kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, od něhož zaměstnavatel hodlá režim oznámené dohody uplatňovat, nikoliv však dříve než v den, kdy zaměstnavatel oznámil datum nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání. Záměr uplatňovat režim oznámené dohody u jednotlivého zaměstnance lze oznámit do dvacátého kalendářního dne, který následuje po kalendářním měsíci, za který režim oznámené dohody u tohoto zaměstnance hodlá uplatnit. Má-li záměr uplatňovat režim oznámené dohody u téhož zaměstnance více zaměstnavatelů, může režim oznámené dohody uplatňovat u tohoto zaměstnance jen ten zaměstnavatel, který oznámil České správě sociálního zabezpečení tento záměr jako první, píše se v návrhu zákona.

Ukončení oznámené dohody pak bude muset zaměstnavatel oznámit ČSSZ ve lhůtě do 20 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém uplatnil režim oznámené dohody u zaměstnance v režimu oznámené dohody naposledy, na předepsaném tiskopise v elektronické podobě na určenou elektronickou adresu s uvedením kalendářního měsíce, v němž končí režim oznámené dohody.

Příjmy z dohod se budou sčítat

Jak se dále píše v důvodové zprávě, zaměstnanci, kterým plyne příjem na základě dohody o provedení práce od zaměstnavatele, který u nich neuplatní režim oznámené dohody, budou účastni nemocenského pojištění za stejných podmínek platných pro všechny ostatní pracovní vztahy, například pro dohody o pracovní činnosti, pracovní poměry atd. a tyto příjmy budou moci být samostatným základem daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně v případě, že nebudou dosahovat částky podle ustanovení § 6 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů.

MM Email

Pokud tedy bude příjem zaměstnance na DPP třeba 7000 Kč a nebude u něj uplatněn režim oznámené dohody, tento příjem nebude samostatným základem daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. Současně je nutné zdůraznit, že limity podle § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů jsou úhrnné, tzn. pokud by měl poplatník např. dohodu o provedení práce u zaměstnavatele, který u něj neuplatňuje režim oznámené dohody, na základě které by mu plynul měsíční příjem 3000 Kč, a současně dohodu o pracovní činnosti, na základě které by mu plynul měsíční příjem 2000 Kč, tyto příjmy se pro účely § 6 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů posuzují v úhrnu, píše se v důvodové zprávě.

Příslušnou novelu nyní čeká v Poslanecké sněmovně ČR třetí čtení. Kromě úpravy dohod a změn zákona o investičních společnostech návrh obsahuje i novinky v oblasti osvobození zaměstnaneckých benefitů.

Všechny dohody se budou muset od července hlásit úřadům, další změny přijdou v lednu Přečtěte si také:

Všechny dohody se budou muset od července hlásit úřadům, další změny přijdou v lednu

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).