Hlavní navigace

Status umělce sice bude moct získat více lidí, zpřísní se ale podmínky pro stipendia

12. 4. 2024
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Oproti původnímu návrhu sice status umělce budou moct získat umělci bez ohledu na výši příjmů, ten však nově bude zásadní při žádosti o státní stipendium.

Na peníze od státu totiž dosáhnou jen ti, jejichž příjmy v současnosti nepřesahují v průměru 42 427 Kč. O návrhu bude nyní jednat vláda.

Co se dozvíte v článku
  1. Ministerstvo už vypořádalo připomínky
  2. Jak má být umělec definován
  3. Kdo bude moct získat status umělce
  4. Jaké podmínky budou muset splnit stipendisté
  5. Umělcem jen po podání žádosti
  6. Registr umělců bude neveřejný
  7. Zavedou se i nové sankce

Ministerstvo už vypořádalo připomínky

Ministerstvo kultury vypořádalo před měsícem připomínky k novele zákona, která zavádí status, který by měl pomoct umělcům, kteří nemají ze své umělecké činnosti dostatečný příjem. Oproti původně předloženému návrhu došlo hned k několika změnám. I nadále platí, že kdo získá status umělce, bude moct požádat o příspěvky na tvůrčí nebo studijní činnosti, tzv. stipendia. Ty sice lze udělovat už v současnosti, nově se však změní podmínky, kdo všechno bude moct žádat.

Jak má být umělec definován

Samotný umělec je definován s využitím obecného pojmosloví autorského zákona a jiných předpisů, nejen právních. Návrh tedy zachází s pojmem umělec, a to ve vazbě na různé definice zavedené např. autorským zákonem či dvoustrannými mezinárodními smlouvami o zamezení dvojího zdanění, které pojem umělec poměrně precizně definují. Přitom za umělce bude návrh považovat i autora či překladatele ve smyslu autorského zákona a rovněž navazující profese (např. zvukař), vysvětluje důvodová zpráva. Oproti původnímu návrhu by nakonec neměla být využita Národní soustava povolání (NSP), jelikož některé umělce nelze konkrétně podřadit pod NSP.

Kdo bude moct získat status umělce

Status umělce nebudou moct získat všichni umělci. Původně mělo být podmínkou, že fyzická osoba vykonává uměleckou nebo související činnost alespoň po dobu 24 měsíců před dnem podání žádost o zápis do registru. Nakonec ale došlo ke změně a bude stačit, aby fyzická osoba vykonávala uměleckou činnost, tvůrčí činnost nebo činnost s uměleckou činností bezprostředně související nejméně 24 měsíců v době 3 let bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o zápis do registru.

Z návrhu zmizely též další podmínky pro získání statusu umělce. Nebude tak nutné, aby dotyčná osoba nebyla po dobu nejméně 24 měsíců předcházejících dni podání žádosti o zápis do registru v pracovněprávním vztahu nebo služebním poměru přesahujícím polovinu stanovené týdenní pracovní doby. 

Stejně tak nebude povinnost mít příjmy z výkonu umělecké činnosti, tvůrčí činnosti nebo činnosti s uměleckou činností související, které tvoří alespoň polovinu výše celkových příjmů před zdaněním za 24 měsíců předcházejících dni podání žádosti o zápis do registru a současně nepřesáhnou v průměru tohoto období výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku podání žádosti o zápis do registru, vyhlášené podle zákona upravujícího zaměstnanost (aktuálně jde o 42 427 Kč).

Jaké podmínky budou muset splnit stipendisté

Jak podmínka „nebýt v pracovněprávním vztahu“, tak výše příjmů však ze zákona úplně nezmizely. Oba tyto parametry totiž bude muset splnit ten, kdo bude žádat o stipendium od státu. Žadatelé o stipendium nicméně nebudou omezeni věkem (ruší se hranice 35 let věku) a dále se rozšiřuje možnost opakovaného čerpání stipendia – nyní lze stipendium čerpat pouze dvakrát. Nejdůležitější změnou je však zúžení okruhu žadatelů o stipendium jen na ty osoby, jimž byl přidělen status umělce, zároveň nemají ze své umělecké činnosti dostatečný příjem a rovněž nemají ke dni podání žádosti o stipendium pracovněprávní vztah nebo služební poměr v rozsahu přesahujícím polovinu stanovené týdenní pracovní doby, píše se v důvodové zprávě.

Jak dále doplňuje důvodová zpráva, stipendium bude primárně určeno pro umělce s omezenou výší příjmů z jeho vlastní umělecké činnosti a může sloužit i jako nástroj pro tzv. druhou kariéru, což se týká umělců, kteří se již své původní umělecké profesi nemohou z jakýchkoli důvodu věnovat (typicky se může jednat o zhoršený zdravotní stav u hudebníků či tanečníků). V oblasti výše příjmů a v oblasti pracovněprávních vztahů se uplatní institut čestného prohlášení (§ 53 správního řádu) mimo jiné proto, že fakt, že žadatel nebyl zaměstnán po stanovenou dobu, nelze prokázat (uplatní se negativní důkazní teorie), upřesňuje důvodová zpráva.

Na status umělce nicméně též půjde navázat případné podpory v mimořádných situacích, jako byla například pandemie COVID –19. Nárok na stipendium tak nemusí být jediným důvodem, proč status umělce získat.

Kdo získá status umělce, bude moct žádat od státu peníze Přečtěte si také:

Kdo získá status umělce, bude moct žádat od státu peníze

Umělcem jen po podání žádosti

Kdo bude chtít status umělce získat, bude muset podat žádost ministerstvu kultury (má být zpoplatněna 1000 Kč). Ohledně zápisu do registru umělců bude u umělecké (například hudebníci, tanečníci či herci) a tvůrčí činnosti (například spisovatelé nebo překladatelé) diskreční (na volném uvážení) pravomoc ministerstva kultury jen minimální, půjde jen o posouzení, zda se žadatel o zápis věnuje této umělecké či tvůrčí činnosti po určitou dobu a zda to řádně doložil.

Status umělce ale budou moct získat lidé, kteří vykonávají činnost s uměleckou činností bezprostředně související. Jedná se například o osvětlovače, zvukaře nebo kostyméry. Zde již bude diskreční pravomoc ministerstva kultury širší. Na základě žádosti bude posuzovat, zda se konkrétní žadatel skutečně věnuje určité činnosti, nezbytné pro výkon umělecké činnosti, po stanovenou dobu a zda tato činnost souvisí s uměleckou činností bezprostředně, což je stěžejní prvek. Zde bude ministerstvo kultury využívat především argument e ratione legis: navrhovaná právní úprava se vztahuje na osoby, bez nichž by nebylo možné realizovat uměleckou činnost, a účelem úpravy je mimo jiné umožnit podporu těchto osob cestou příspěvků na tvůrčí nebo studijní účely. Podle možností a bude-li to nezbytné pro aplikaci zákona, bude využíván katalog prací (nařízení vlády č. 222/2010 Sb.), uvádí důvodová zpráva.

Ministerstvo zároveň slibuje, že ustanovení bude interpretováno spíše extenzivně, ovšem mohou se vyskytnout hraniční případy. Lze opět modelovat na příkladu divadla. Ustanovení nebude dopadat například na řidiče nákladního auta, který doveze nezbytné kulisy, nebude dopadat na účetní, která je sice pro provoz divadla nezbytná, avšak na realizaci představení se přímo nepodílí, a podobně, vysvětluje důvodová zpráva.

Registr umělců bude neveřejný

Pokud ministerstvo žádost schválí, bude žadatel zapsán do seznamu fyzických osob, kterým udělilo status umělce. Registr nicméně bude neveřejný a přístup do něj budou mít orgány státní správy v rozsahu potřebném k plnění jejich úkolů. Poskytovat údaje z registru též půjde umělcům, o jejichž osobní údaje jde, a rovněž případně jiným fyzickým či právnickým osobám, těm však výlučně se souhlasem umělce. V registru budou o umělcích vedeny tyto údaje: jméno, adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, bude-li se lišit od adresy místa pobytu, a druh a zaměření umělecké činnosti.

ebf 24 - tip duben

Zavedou se i nové sankce

Spolu se zavedením registru navrhuje ministerstvo kultury zavést i nové sankce. Pokud umělec neoznámí úřadům změnu skutečností důležitých pro zápis do registru nebo změnu svých údajů, bude moct dostat pokutu až do výše 20 000 Kč.

O návrhu by nyní měla rozhodnout vláda. Pokud by prošel celým legislativním procesem, měl by nabýt účinnosti na začátku rok 2025.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).