Podnikatelský plán určuje budoucnost podnikání. Definuje aktuální pozici, kde jste nyní, kde chcete být k určitému datu a jak se tam chcete dostat. Jak ale správně sestavit takový plán?
Kdy je business plán potřeba?
Sestavení podnikatelského plánu není z právního hlediska podmínkou pro založení firmy. Není totiž upraven ani zmiňován v živnostenském zákoně ani v obchodním zákoníku. Přesto může být často vyžadován, nejčastěji ze strany banky, u které si podnikatel sjednává úvěr. Vypracování podnikatelského plánu je důležité, protože slouží začínajícímu podnikateli k orientaci v podmínkách pro zahájení podnikatelské činnosti a pro prezentaci podnikatelského záměru při jednání s bankami a dalšími institucemi v souvislosti s případnou žádostí o úvěr nebo veřejnou podporu,
uvedlo již dříve pro server Podnikatel.cz ministerstvo průmyslu a obchodu.
Jenže žádost o úvěr není jediná situace, která si byznys plán žádá. Měl by podnikání pomoci nejenom v rozjezdu, ale obchod by měl po aktuální revizi dále rozvíjet. Hodí se proto také pro stávající firmy i podnikatele.
Je dnes business plán stále důležitý?
Podle Lukáše Konečného, finančního ředitele v Y Soft Ventures a experta Jihomoravského inovačního centra klasická, podoba byznys plánu nemůže v mnoha ohledech vyhovovat potřebám dnešních podnikatelů, manažerů nebo investorů, reagovat na podmínky současných trhů a stíhat dynamiku vývoje jednotlivých podniků, a to nejen těch začínajících. Důvodem je, že vychází z předpokladu, že okolí firmy je relativně stabilní, že každá společnost se vyvíjí podle určitých více či méně standardizovaných předpokladů, a hlavně že autor plánu může poměrně spolehlivě s dostatečnou jistotou předvídat dění v budoucnosti.
To však už neplatí, protože se dnešní podnikatelské prostředí vyvíjí rychlým tempem a všichni musí reagovat na pokrok. V takovém prostředí se tak tradiční podnikatelský plán stává do jisté míry reliktem minulosti. Ve své podstatě je totiž jeho tvorba spíše teoretickým myšlenkovým cvičením, které vede k tomu, abychom řešili všechny otázky najednou. Nemotivuje k průběžnému získávání zpětné vazby z trhu, takže plán často staví na neověřených hypotézách, a je tím pádem celý velmi křehký,
dodává v článku s tím, že je zároveň jeho příprava časově velmi náročná.
Klasický byznys plán se tak potýká s jednoduchým problémem: rychlost byznysu je vyšší než rychlost psaní. Jak však dále zdůrazňuje Lukáš Konečný, neznamená to, že bychom se měli vzdát procesu plánování jako takového – kritické uvažování spojené s přípravou podnikatelského plánu je totiž pro úspěch v podnikání zcela nutné, stejně jako jasná představa o tom, kde jsme, kam jdeme, jak se tam dostaneme a co nás může cestou potkat. Jen musíme hledat nástroje, které nás v tom budou podporovat, nikoli brzdit,
podotýká.
Systém psaní může být různý
Při sestavování správného byznys plánu je důležitá objektivita. Je lepší udělat chyby na papíře než ve skutečnosti. Systémy psaní podnikatelského plánu se liší, některé jsou stručné, některé jsou naopak velmi podrobné. Například Jihomoravské inovační centrum definuje tyto části podnikatelského plánu:
Stručné shrnutí – podnikatelská myšlenka, cíle, konkurenční výhoda, jedinečnost produktu a jeho ochrana, cílové segmenty trhu, finanční cíle, potenciální zisk
Popis projektu – popis produktu a jeho přínosu (zda se jedná o výrobek či službu, výhody, jedinečnost), identifikace zákaznických segmentů (pro koho je výrobek/služba určena, jaké potřeby produkt uspokojuje), ochrana duševního vlastnictví (patenty, obchodní značky, copyright a jiná práva), tým (zkušenosti, vzdělání a dosažené úspěchy členů týmu), definice cílů projektu
Analýzy – trh (jednotlivé segmenty, konkurenční produkty, síla konkurentů), dodavatelé, odběratelé, výrobní proces a nákladová rozvaha, výzkum a vývoj
SWOT analýza – shrnutí a vyhodnocení projektu
Návrhová část – cíle (definice cílů projektu v čase), strategie (produktu, ceny, distribuce, propagace, procesů a lidí)
Finance – náklady, předpoklad výnosů, projekce nákladů a výnosů, aktiv a pasiv a cash-flow
Analýza rizik – vnitřní rizika projektu (ta, která můžete ovlivnit), vnější rizika projektu (např. právní prostředí, konkurence vyvíjející podobný produkt apod.), opatření k minimalizaci rizik
Vypracovávali jste někdy business plán?
Základní oblasti byznys plánu
Chytrý podnikatelský plán je však ještě stručnější a měl by se považovat za jakýsi základ, který lze dále rozšiřovat. Obecně ho můžeme označit za stručné shrnutí. Odpovídá totiž pouze na základní otázky těchto okruhů:
- Poslání: Proč by měl váš byznys existovat?
- Cíl: Kam se s ním chcete dostat?
- Strategie: Jak se tam chcete dostat?
- Rozpočet: Kolik vás to bude stát?
Poslání
Podnikatel by ve svém poslání neměl definovat, kolik chce vydělat, ale čeho by podnikáním chtěl dosáhnout. Tato definice by měla být velmi stručná. Aby byla dostatečně srozumitelná a zároveň splnitelná.
Příklad: Postavit novou halu pro in-line bruslení v americkém stylu a zvýšit tak povědomí o tomto sportu, umožnit sportovní vyžití i v zimních měsících a zlepšit tak kvalitu služeb poskytovaných v oblasti podnikání.
Cíl
V podnikatelském plánu si můžete vytknout hned několik cílů. Každý z těchto cílů by měl být konkrétní, měřitelný, realistický, načasovaný. Čím více konkrétní cíl si vytkneme, tím zvýšíme šanci na úspěch. Zároveň by měl být i jednoznačně měřitelný tak, aby podnikatel mohl porovnat, zda cíl splnil, či nikoli. V byznys plánu určitě není žádoucí stavět vzdušné zámky, cíl by měl být proto reálně dosažitelný za určitou, předem vytčenou dobu.
Příklad: Výstavba nové haly pro in-line bruslení v Praze-Letňany do jednoho roku od získání prostředků. Hala bude hrazena částečně z prostředků získaných z podnikatelského úvěru, evropských fondů a také z městského rozpočtu. Návratnost investice na výstavbu bude do 10 let.
Strategie
Strategie plánu, tedy jak se dostat ke svému cíli, odráží detailní průzkum trhu. V něm by se podnikatel měl zaměřit na zkoumání těchto oblastí:
- potenciální zákazníci
- potenciální dodavatelé a zařízení
- potenciální zaměstnanci
- analýza konkurence
- analýza oblasti
- analýza trendů a nových technologií
Při zkoumání těchto oblastí si opět stačí odpovědět na následující otázky:
- Kdo, jak a proč bude nakupovat ode mě?
- Co budu potřebovat za dodávky, od koho a jak často?
- Jaké zaměstnance a kolik jich budu potřebovat a z čeho je budu platit?
- Kdo je mou konkurencí a čím se od ní budu odlišovat?
- V jaké oblasti (místě) budu podnikat a proč budu v této oblasti (místě) podnikat?
- Jaké jsou nové trendy v oblasti mého podnikání a jak mi to v podnikání může pomoci?
Součástí strategie je zároveň SWOT analýza, v níž podnikatel popisuje:
- silné a slabé stránky,
- příležitosti a hrozby pro firmu.
Rozpočet
Rozpočet je jednou ze základních částí, která bude nejvíce zajímat banku či potenciálního investora. Tato část by proto měla být co nejpodrobnější. Podnikatel by si v rámci rozpočtu měl vypracovat 12měsíční cash flow, dále odhad zisku pro následující dva roky a svůj rozpočet rozpracovat na měsíční údaje. Ty by měly obsahovat předpokládané příjmy oproti výdajům.
Protože právě tato oblast byznys plánu by měla být co nejobjektivnější, podnikatel by v ní měl počítat i s nepředvídatelnými okolnostmi, které mohou nastat. Může se to týkat nečekaných sezónních výkyvů (nečekané povodně ohrožující byznys), ekonomické situace země (například další finanční krize) či zpočátku nedostatečného zájmu ze strany zákazníků kvůli neznalosti značky a produktu.
Aspekty chytrého byznys plánu
Jakmile podnikatel nalezne všechny odpovědi v těchto 4 základních oblastech, může dále svůj podnikatelský záměr rozpracovat do menších celků a detailů.
Při sestavení chytrého byznysu plánu by však měl pamatovat na to, že:
- Chytrý byznys plán je vždy písemný
- Chytrý byznys plán je stručný a přehledný
- Chytrý byznys plán je dosažitelný
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí
