V těchto dvou týdnech by podnikatelé měli dostávat více pošty. Vedle běžné korespondence, ať už elektronické nebo papírové, se začínají hromadit novoroční přání. Pokud živnostník nebo firma svou „péefku“ stále ještě neodeslali, je nejvyšší čas tak učinit. Novoroční přání, které se dnes často spojuje i s přáním k Vánocům, je především výrazem úcty, poděkováním, ale také zdůrazněním zájmu dalších vzájemných vztahů. Novoročenky jsou proto vhodným marketingovým nástrojem. Uvědomuje si to stále více podnikatelů a dokazuje to i průzkum společnosti B-inside. Z něj vyplynulo, že vánoční a novoroční přání používá jako prostředek k oslovení klientů 97 % dotázaných firem. 70 % z nich pak přání rozesílá plošně všem svým zákazníkům.
Firemní novoročenka je dobrou investicí
Novoroční přání pomáhají upevňovat nejen přátelské, ale i obchodní vztahy. Poslat přání je proto jedním z nejjednodušších kroků, které lze pro rozvoj firmy udělat. Novoročenky jsou víc než jen slušnost, v první řadě je to poděkování klientům nebo obchodním partnerům za to, že si v uplynulém roce vybrali právě vás a za dobrou spolupráci. Je to investice do vztahů, které si chcete udržet dlouhodobě,
říká Peter Martiňák, country manager společnosti ExpressPrint.cz. Nejde jen o projev slušnosti, ale také o navázání obchodního vztahu, jeho prohloubení a ujištění, že má odesílatel přání zájem na další spolupráci. Neméně důležitou funkci hrají novoročenky i při navazování nových kontaktů. Jsou jednou z možností, jak o sobě dát vědět. Firemní vánoční pozdravy se standardně posílají klientům, dodavatelům či kolegům. Nezapomeňte ale na potencionální klienty, kterým chcete zůstat na očích pro budoucí spolupráci. Příjemné připomenutí může navázání spolupráce urychlit,
radí na serveru Expressprint.cz odborník na etiketu Ladislav Špaček.
Novoroční přání je nejen poděkováním za spolupráci v uplynulém roce, ale také jasným signálem k tomu, že ve spolupráci chceme pokračovat.
Ovšem pozor, péefko má především působit na emoce. Není vhodné proměnit ho v reklamní sdělení. Pokud si firma trvá na tom, že chce jeho prostřednictvím i informovat o novém produktu nebo službě, mělo by to být pojato s náležitým vtipem. V takovém případě je nutné předem počítat s tím, kdo bude příjemcem přání. Firemní novoroční přání se od osobního liší a mělo by být spíše neutrální. V žádném případě nesmí nikoho urazit. Jistá dávka inteligentního humoru a nadsázky je povolena jen v případě, že nehrozí jejich špatné vyložení si.
Co se týká umístění firemního loga, tady je situace jiná. Logo může klidně zabrat až 75 % plochy přání. Tedy za předpokladu, že bude ozvláštněno vánoční nebo novoroční tématikou. Logo, na které sněží, možná může působit jako nudné a prvoplánovité, ale klasikou ještě nikdo nikdy nic nezkazil.
Novoročenky a jejich historie
První novoroční přání vznikla na počátku 18. století na Plzeňsku. Autorem nápadu je hrabě Karel Chotek z Chotkova a Vojnína. Z dnešního pohledu to byl velmi úspěšný podnikatel v oblasti dopravy. Organizoval výstavbu silnic a podílel se na rozvoji městské infrastruktury. Kvůli svému velkému pracovnímu nasazení nestíhal tehdy povinné vánoční a novoroční zdvořilostní návštěvy. Přišel proto s originálním nápadem, jak se z těchto společenských povinností omluvit a zároveň elegantně popřát. První archivně doložená Pf pochází z roku 1705. Hrabě na ní měl mapku svého panství, rodový erb (firemní logo) a vlastnoruční podpis. Ačkoli jsme o několik století dále, dnešní podnikatelé tedy stále používají původní verzi novoročenky. První tištěné novoroční přání pak pochází ze skotského Edinburgu.
Péefko musí mít osobní rozměr
Na začátku je rozhodnutí, zda bude využita forma papírová nebo elektronická. U obou ale platí jedno základní pravidlo. Příjemce by měl vědět, kdo mu přání poslal. Co by tedy na novoročence nikdy nemělo chybět, to je vlastnoruční podpis, respektive vlastnoručně napsané přání,
radí Pavel Emingr, freelancer společnosti Infoimage. Tato osobní aktivita vtiskne novoročence jedinečnost a příjemce bude mít větší pocit výjimečnosti. V případě elektronické podoby se dá vlastnoruční podpis naskenovat a do přání vložit. Pokud je odesíláno klasické papírové přání, v obálce by neměla chybět ani vizitka. V dnešní době totiž nemá každý úhledné a čitelné písmo. Jsou lidé, kteří dostávají desítky novoročenek. Luštit podpisy je obvyklý nepříjemný předvánoční rituál, který zabere spoustu času a často bývá neúspěšný,
varuje Ladislav Špaček.
U firemních novoročenek je navíc vhodné přát osobně, tedy ne jako firma, ale jako zástupce firmy,
připomíná další důležité pravidlo Pavel Brodecký ze společnosti bvstudio. Příjemci by měli být lidé, se kterými odesílatel během roku komunikuje. Osobní rozměr hraje velice důležitou roli. Je zbytečné, aby se na novoročenku podepisoval člověk, který má ve firmě sice důležitou pozici, ale příjemce o něm nikdy předtím neslyšel.
Elektronická nebo papírová forma?
Největší výhodou elektronických přání je to, že přijdou přímo do schránky adresáta a je tak jistota jejich doručení. Papírové se zvlášť v předvánoční špičce mohou ztratit už na cestě nebo přímo ve firmě, kde zůstanou zapomenuty na stole sekretářky a podobně. Problém je ale v tom, že elektronická komunikace je používána denně a prvotním úkolem mezifiremních e-mailů je předání důležitých informací. Není proto od věci novoročenku od běžné komunikace odlišit a poslat ji v klasické papírové formě.
V posledních letech počet tištěných novoročních a vánočních přání klesá, zatímco stoupá jejich počet v e-mailové podobě. Tomuto trendu vychází vstříc také nabídka provozovatelů aplikací pro e-mail marketing. Ale ruku na srdce, pěkně zpracovaná natištěná novoročenka potěší vždy více, než jen fotka zimní krajinky v e-mailu. Je zcela jisté, že papírových novoročních přání bude mít příjemce méně než elektronických, a proto si hezky zpracovanou papírovou verzi pravděpodobně i vystaví na pracovním stole nebo v kanceláři. A to pochopitelně hraje ve prospěch odesílatele, protože zůstane na očích déle než ten, který poslal přání elektronické. Aby elektronická forma novoročenky hned nepoznala funkčnost tlačítka Delete, míra zpracování nebo kreativity je u ní mnohem důležitější, než u tištěné varianty. Kromě shánění zajímavého obrázku pro vložení do e-mailu lze využít třeba interaktivní elektronické novoročenky, které si lze prolistovat a ještě zahrají nějaký vánoční motiv,
uvádí Pavel Brodecký.
Tištěná novoročenka vždy vyžaduje větší úsilí než elektronická, a proto je i důkazem osobního postoje odesílatele k příjemci a ukazuje, že odesílatel neváhá vyvinout v rámci vzájemného vztahu více energie než by bylo potřeba. Papírová přání jsou dnes otázkou prestiže. V dlouhodobém obchodním vztahu je jistota a spolehlivost velice hodnotné „zboží“. Ohledně formy jsem proto konzervativní a prosazuji klasické tištění novoročenky. Takové jsou velmi osobní a zároveň originální, elektronická přání pro mě toto zatím nesplňují. Ovšem pokud chce firma oslovit nejen zákazníky B2B, je samozřejmě elektronická forma nejvíce úspěšná,
doplňuje Pavel Emingr.
Pokud jde o výhody elektronické verze novoročenky, tak jsou to samozřejmě náklady. Šetří peníze za tisk i distribuci. Elektronická podoba by ale měla být více kreativní a zde pak náklady opět rostou. Zajímavé a oblíbené jsou například flashové animace doplněné zvukovou stopou. Pokud bude mít elektronická novoročenka styl a nápad, jistě bude hodnocena stejně jako papírová verze. Navíc se dá její osobní rozměr rozšířit o stručné informační sdělení. Například oznámení celozávodní dovolené a podobně. Stačí věta ve stylu: „Od 20. 12. do 1. 1. máme zavřeno, budeme se na Vás těšit v příštím roce.“ Při rozesílání elektronických přání pozor na jejich správné zobrazování. Příjemce by měl být schopen je bez problémů otevřít na jakémkoli počítači a elektronickém zařízení a prohlédnout si přání v plné kvalitě a rozlišení.
Je nejvyšší čas přání odeslat
Název novoročenky se odvozuje od nového roku. Ovšem vzhledem k tomu, že období mezi Vánocemi a Novým rokem bývá obdobím uvolnění, bilancování a trávení času v rodinném kruhu, je vhodné novoročenky poslat předem. Novoročenky by měly být doručeny ještě před Vánocemi, ideálně kolem 15. prosince, kdy ještě většina lidí běžně pracuje. Později už mohou mít lidé dovolenou, není výjimkou, že jsou mezi Vánocemi a Silvestrem vyhlášeny celozávodní dovolené,
doporučuje Peter Martiňák a Ladislav Špaček dodává: Letošní pondělí 16. prosince je ideálním dnem, kdy by měla být přání doručena také z toho důvodu, že dáte možnost zareagovat těm, kteří na vás pozapomněli.
A na závěr jedna češtinářská rada. Zkratka Pf vychází z francouzského originálu Pour félicitar. Proto je správně tvar „Pf 2014“ a ne „PF 2014“.
