Hlavní navigace

Jaké podklady si musíte připravit pro přiznání k dani z příjmů?

25. 1. 2023
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: isifa/Lidové noviny/FRANTISEK VLCEK, podle licence: Rights Managed
Termín pro podání daňového přiznání se neúprosně blíží. Jaké podklady potřebujete, aby mohlo být přiznání sestaveno?

U fyzických osob je za zdanitelné období považován kalendářní rok, a to i v případě, že fyzické osoby podnikají a vedou účetnictví, ve kterém používají jako účetní období hospodářský rok. Fyzickým osobám pak vzniká v některých případech povinnost podávat daňové přiznání.

Termíny pro podání přiznání

Obecně platí, že fyzické osoby mají povinnost podávat daňové přiznání do třech měsíců po skončení zdaňovacího období – tedy do 1. dubna. Pokud by tento datum nebyl pracovním dnem, mají poplatníci povinnost podat daňové přiznání následující pracovní den. Daňové přiznání za rok 2022 se tak bude podávat do 3. dubna 2023.

V případě, že poplatníci daně z příjmů budou podávat přiznání elektronicky, prodlužuje se jim lhůta pro podání do čtyř měsíců po skončení zdaňovacího období – tedy do 2. května. I zde platí, že pokud není tento datum pracovním dnem, lhůta pro podání je v následující pracovní den. V roce 2023 tak musí poplatníci, pokud podávají přiznání za rok 2022 elektronicky, podat přiznání do 2. května 2023.

Prodlouženou lhůtu do šesti měsíců po skončení zdaňovacího období mohou využít ti poplatníci, kteří vedou účetnictví podléhající zákonné povinnosti ověření účetnictví auditorem, případně ti poplatníci, za něž zpracovává a podává daňové přiznání poradce. Za poradce se potom považuje nejen daňový poradce, ale i advokát. Pro rok 2023 tak platí termín 3. července 2023.

Možnosti podání daňového přiznání

Poplatníci mají hned několik možností, jak mohou své daňové přiznání na finanční úřad doručit. Základní možnost, kterou využívá hodně poplatníků, je podání vyplněného formuláře na podatelně příslušného finančního úřadu. Místní příslušnost se u fyzických osob řídí dle trvalého bydliště poplatníka.

Poplatníci však mohou podat přiznání i jinými způsoby. Mohou jej zaslat například prostřednictvím pošty. Fyzické osoby, které vlastní datovou schránku nebo mají zřízený webový portál Moje daně, mohou podávat své přiznání elektronicky. Některé fyzické osoby mají však povinnost podávat přiznání elektronicky. V daňovém řádu je potom výslovně uvedeno, že „má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnou datovou schránku, která se zřizuje ze zákona, nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen formulářové podání učinit pouze elektronicky podle odstavce 2 písm. c), a to datovou zprávou odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1; přitom se nepřihlíží k datové schránce fyzické osoby podle jiného právního předpisu5), kterou lze znepřístupnit na žádost“.

Doložení příjmů

Poplatník daně z příjmů do přiznání uvádí své veškeré příjmy. Na rozdíl od právnických osob je základ daně rozdělen do pěti kategorií, a to na příjmy ze zaměstnání, příjmy z podnikání, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmů a ostatní příjmy. Při zpracování daňového přiznání je tak nutné všechny příjmy, které podléhají zdanění a jsou předmětem daně, v daňovém přiznání uvést.

Pokud má poplatník příjmy ze zaměstnání a nevyužije možnosti provedení ročního zúčtování zaměstnavatelem, může/musí podávat daňové přiznání. Ne vždy totiž může provést roční zúčtování daní zaměstnavatel – například při souběhu více zaměstnání. K daňovému přiznání tak bude poplatník potřebovat potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti. 

V případě, že poplatník podniká jako tzv. OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná), musí do daňového přiznání uvádět dosažené příjmy a k nim může uplatnit výdaje související s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů. OSVČ pak mohou volit mezi uplatněním tzv. paušálních výdajů, nebo výdajů skutečných.

Pokud poplatníci evidují i další příjmy, musí i tyto uvést ve svém daňovém přiznání.

Nezdanitelné částky základu daně

Poplatníci daně z příjmů mají možnost snížit svůj základ daně o tzv. nezdanitelné částky základu daně. Nezdanitelné částky základu daně jsou upraveny v zákoně o daních z příjmů v § 15. Poplatníci pak mohou odečíst například dary, úroky z hypotečního úvěru, životní pojištění, penzijní pojištění, výdaje na výzkum a vývoj, výdaje na odborové příspěvky, výdaje na úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání nebo daňovou ztrátu, a to při zákonem stanovených podmínkách. Je proto zapotřebí zjistit, zda na odečtení nezdanitelných částek základu daně má poplatník skutečně nárok.

Pokud poplatník chce uplatnit úroky z hypotečního úvěru, musí doložit potvrzení o zaplacených úrocích z tohoto úvěru. V případě, že budou úroky uplatňované v daném roce poprvé, je zapotřebí doložit také smlouvu o hypotečním úvěru. Aby mohly být úroky uplatněny, musí se jednat o hypoteční úvěr související se zajištěním vlastní bytové potřeby.

Potvrzení budou poplatníci také potřebovat při uplatňování nezdanitelných částek ze zaplaceného životního a penzijního spoření. Nezdanitelnou částku je nutné doložit jednak potvrzením o zaplacených částkách, tak i smlouvou, pokud je odčitatelná položka uplatňována poprvé.

V případě, že poplatníci budou uplatňovat dary, musí je doložit potvrzením o převzetí daru. Za dar se považuje také například bezplatné darování krve, které se dokládá potvrzením z odběrového zařízení. 

V případě odborových příspěvků nebo úhrad za zkoušky ověřující další vzdělávání se dokládá také potvrzení o zaplacených příspěvcích. Poplatníci mohou také uplatnit daňovou ztrátu, která byla v minulých zdaňovacích obdobích vyměřena, a to až v pěti následujících zdaňovacích obdobích. Pokud tedy poplatník vykáže v roce 2022 ztrátu, může ji uplatnit nejpozději v daňovém přiznání za zdaňovací období 2027.

Problematika nezdanitelných částek je poměrně rozsáhlá a poplatníci musí dokládat mnoho podkladů a splnit nespočet podmínek, aby mohla být částka jako nezdanitelná částka uplatněna. Proto je zapotřebí postupovat dle zákona, ve kterém jsou konkretizovány všechny podmínky pro splnění nároku. V případě nejistoty je vhodné možnost uplatnění konzultovat například s daňovým poradcem.

Slevy na dani

Vypočtená daň v daňovém přiznání však nemusí být konečná. Poplatníci mají možnost snížit svou výslednou daňovou povinnost o tzv. slevy na dani. Mezi nejčastější slevy, které jsou v rámci daňového přiznání uplatňovány, patří sleva na poplatníka, sleva na manželku, sleva na studium, sleva na invaliditu a daňové zvýhodnění na děti.

Každý poplatník má automaticky slevu na poplatníka, která je za rok 2022 ve výši 30 840 Kč. Slevu tak mohou čerpat i nerezidenti. Sleva je považována za roční slevu, kterou není zapotřebí poměrně přepočítávat v případě, kdy má poplatník příjmy jen po část zdaňovacího období.

Pokud poplatník žije s manželem, manželkou nebo registrovaným partnerem, který ve zdaňovacím období, za které bude uplatňována sleva na manželku, měl/a příjmy do 68 000 Kč, může si poplatník snížit daň o slevu na manžela/ku ve výši 24 840 Kč. V případě, že je „vyživovaná/ý“ manžel/a držitel průkazu ZTP/P, sleva se zdvojnásobuje. Je však zapotřebí zkoumat, jaké všechny příjmy se zahrnují do posouzení hranice příjmů. Součástí daňového přiznání pak musí být doložení čestného prohlášení o tom, že manžel, na kterého je sleva uplatňována, neměl ve zdaňovacím období vyšší příjmy, než je zákonem stanovená hranice.

Daňové zvýhodnění na děti – tzv. „sleva na děti“ může poplatník uplatnit na vyživované dítě při splněních zákonných podmínek. Obecně platí, že lze slevu uplatnit do 18 let věku dítěte, pokud je svobodné (a to i v případě, že již má dítě své vlastní dítě), případně do 26 let, pokud je dítě studentem. I zde jsou ale poměrně rozsáhlé podmínky a specifické situace. Pozor na to, že slevu na dítě může uplatnit jen jedna osoba v daném kalendářním měsíci. Poplatníci se tak mohou domluvit na rozdělení této slevy. I zde je potřeba doložit čestné prohlášení, případně potvrzení ze zaměstnání, že slevu druhý z rodičů (případně poplatníků, kteří mohou slevu uplatnit) neuplatňují.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).