Zkraje roku 2023 zveřejnilo Ministerstvo financí ČR již dlouho diskutovaný návrh zákona o účetnictví. Ve srovnání se současným zákonem o účetnictví (tj. zákon z roku 1991) by mělo návrhem zákona dojít k modernizaci, a to zejména v oblasti účetního výkaznictví.
Na co se zaměřuje novela zákona
Návrh zákona vychází z potřeb modernizace zejména v oblasti účetního výkaznictví. Důraz je proto kladen zejména na samotnou účetní závěrku, která dle zákona musí podávat věrný a poctivý obraz finanční situace účetní jednotky, ne tedy pouze na samotné vedení účetnictví.
Návrhem zákona by tak mělo dojít ke snížení administrativní náročnosti a zpřehlednění právní úpravy. V důsledku rychle se rozvíjejícího světa je zapotřebí také zajistit kompatibilitu s právem Evropské unie a koncepčními rámci. Dále zlepšit vypovídací hodnoty účetních výkazů pro jejich uživatele. V neposlední řadě se navrhovaná právní úprava zaměřuje na digitalizaci účetnictví.
Účetní závěrka, resp. účetní výkazy by měly poskytovat relevantní účetní informace, na základě jejichž uživatelé mohou činit určitá rozhodnutí. Návrh zákona obsahuje tedy takové změny, které v důsledku jejich promítnutí zajistí spolehlivější podklady pro účetní výkaznictví.
Se změnami se počítá od roku 2025. Navrhovaná účinnost zákona je tedy prozatím od 1. ledna 2025. V rámci připomínkového řízení bylo uplatněno téměř tisíc připomínek, z nichž zhruba polovina byla označena jako zásadní.
Snížení administrativní zátěže a IFRS
Novela zákona se rovněž snaží snížit administrativní zátěž vedením účetnictví, a to například prostřednictvím omezení okruhu účetních jednotek. Fyzické osoby nově budou moci vést účetnictví dobrovolně, a to vždy. Úlevy se dočkají také neziskovky, jejichž roční příjmy a úhrn aktiv nepřesahuje 3 000 000 Kč za rok, a zároveň nejsou plátci DPH.
Novela však přináší také rozšíření okruhu účetních jednotek, pro které bude povinné použití mezinárodních účetních standardů. Rozšíření okruhu účetních jednotek, které povinně budou používat mezinárodní účetní standardy, přišlo na základě poptávky odborné veřejnosti. Účtování podle mezinárodních účetních standardů používají například ty účetnictví jednotky, jejichž mateřské společnosti jsou ze zahraničí nebo jsou propojeny se zahraničím, případně tyto účetní jednotky vykonávají ekonomickou činnost v regulovaných oblastech.
Změny zasahující do účtování a vykazování
Novela zákona také přináší další důležité změny, které se budou dotýkat samotného účtování a pak následně i vykazování účetních informací v účetních výkazech. Změny se budou týkat například v účtování dotací, goodwillu nebo leasingů a pronájmů. Poměrně zajímavou novinkou by měla být možnost oceňování metodou současné hodnoty. Upravit by se měla také například oblast účetního období, rezerv a pořizovacích cen.
Změny se nevyhnou ani těm účetním jednotkám, které sestavují tzv. konsolidační účetní závěrku. Novela zákona by měla upravit nejen samotné sestavení konsolidační účetní závěrky, ale také konkretizuje některé důležité pojmy.
Vzhledem k rozšířenému počtu změn pro vás připravujeme sérii článků, ve kterých budeme jednotlivé návrhy změn srovnávat tak, jak jsou řešeny aktuální právní úpravou a jak by měla účetní metoda vypadat po navrhovaných změnách novely zákona o účetnictví.
Zákon o účetnictví však není jediným právním předpisem, který upravuje oblast účetnictví a účetního výkaznictví v České republice. Vedle zákona o účetnictví máme další právní předpisy, například vyhlášky a dále také České účetní standardy. Ke změnám by tak mělo dojít právě v prováděcích vyhláškách k zákonu, kdy by se mohly změnit (případně rozšířit) účetní metody, uspořádání výkazů účetní závěrky a další. Účinnost zákona se tak odvíjí nejen od přijetí změn samotného zákona, ale také od implementace změn do navazujících právních předpisů.
Oceňování metodou současné hodnoty
Poměrně zajímavou novinku přináší oblast oceňování, kdy aktuálně může účetní jednotka oceňovat dluhy a pohledávky pouze jmenovitou hodnotou. Nově by se měla jmenovitá hodnota používat pouze pro ocenění peněžních prostředků (v závislosti na typu účetní jednotky). Pohledávky a závazky by měly být oceňovány tak, aby bylo zohledněna ta část peněžních prostředků, které účetní jednotka získá nebo je k nim povinna v určitém časovém horizontu.
Ocenění současnou hodnotou tak budou podléhat zejména dlouhodobé závazky a pohledávky, které dle důvodové zprávy budou zohledňovat, co „z nich účetní jednotka skutečně získá (v případě pohledávek), případně kolik bude muset skutečně zaplatit (v případě dluhů)“. Oceňování současnou hodnotou by však nemělo být povinné pro všechny účetní jednotky.
Metoda ocenění současnou hodnotou spočívá v tom, že počítá s budoucí hodnotou peněžních prostředků, které bude muset účetní jednotka vynaložit nebo které obdrží v budoucnu, a to při dané životnosti (splatnosti závazků a pohledávek).
Zvýšení hodnot pro povinný audit
Příjemnou změnou by mohlo být také zvýšení hranic pro povinnost ověření účetní závěrky auditorem. Účinností zákona by se tak měla povinnost auditu týkat velké a střední účetní jednotky, které překročí dvě z definovaných kritérií, a to aktiva větší než 120 mil. Kč, obrat vyšší než 240 mil. Kč a průměrný počet zaměstnanců vyšší než 50.
Změny v oblasti účetního období
Nyní platí (a dále bude platit) základní pravidlo, že účetní období trvá dvanáct po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Nově by však měly mít účetní jednotky, které jsou zahrnuty v konsolidované účetní závěrce a jsou obchodní korporací, vymezeno své účetní období podle kalendářních týdnů (52 nebo 52 kalendářních týdnů), a to v návaznosti na Mezinárodní účetní standardy. Účetní období dle kalendářních týdnů by mělo být stanoveno tak, aby co nejvíce odpovídalo vymezení dle kalendářních měsíců.
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí
