Hlavní navigace

Jsou drzí, neuznávají šéfa, chtějí hned vysoký plat. Mýtus, nebo pravda o generaci Z?

11. 4. 2024
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Podnikatel.cz s využitím DALL-E
Na zaměstnanecké pozice nastupuje stále více lidí z generace Z. Jak k ní ve firmě přistupovat? A jaké mýty kolem ní kolují?

Je pravdou, že generace Z má často nereálné mzdové požadavky. Lidé této generace chtějí hned vysoký plat. Sebevědomí u nich ale není tak vysoké, jak se na první pohled zdá. A dobře si uvědomují, že bez peněz se neobejdou. 

Oni považují finance za velmi důležité. Dobře si uvědomují, že život něco stojí. A vidí, že si na něj potřebují vydělat, říká v podcastu Podnikatel PLUS Jitka Kouba, marketingová ředitelka společnosti Grafton pro Českou a Slovenskou republiku.

Vše o generaci Z v našem podcastu

Vaše společnost v loňském roce představila velký generační průzkum, který představuje jednotlivé generace a vztah ke zaměstnávání. Do plného pracovního procesu se nám již zapojuje generace Z. O jaké ročníky se v současné nejčastěji době jedná?

Generaci Z definujeme jako lidi, kterým je nyní 16 až 26 let. Takže nám v tuto chvíli na trh práce vstupují ti, kterým je 19 let za předpokladu, že vystudovali střední školu, absolvovali maturitu a narodili se teda mezi roky 1998 a 2005. Do pracovního procesu už nám před nějakou dobou nastoupili i ti, kteří nevystudovali střední školu, ale mají jen základní vzdělání. Pořád ale doufám, že těch je minimum.

O generaci Z panuje ostatně spousta mýtů. Které byste vyzdvihla jako ty nejčastější, které se nezakládají na pravdě?

V našem generačním průzkumu, který vyšel na podzim, jsme se zaměřili právě na mýty, kdy jsme měli určité hypotézy a snažili jsme se je buď potvrdit, nebo vyvrátit. Prvním nejčastějším mýtem je, že je pro ně důležitý work-life balance a že je to vlastně alfa omega jejich života.

To není pravda. Oni považují finance za velmi důležité. Dobře si uvědomují, že život něco stojí. A vidí, že si na něj potřebují vydělat. To je jeden z mýtů, který jsme vyvrátili. A druhý mýtus, který jsme vyvrátili, je, že jejich sebevědomí není tak silné, jak se říká. Oni jsou uvnitř opravdu velmi křehcí, ale jsou zvyklí vystupovat sebevědomě. Například téměř pětina z nich se nikdy neodhodlala k tomu, aby si řekla o zvýšení mzdy.

Proč si myslíte, že ty mýty v minulosti vůbec vznikly?

Například mýtus o sebevědomí je opravdu daný tím, že tak vystupují, působí a přispívají tomu sociální sítě.

Druhý mýtus je o takzvaném work-life balance. Mají daleko víc možností, jak trávit volný čas. Mají daleko víc příležitostí, než třeba měly generace předtím, a zvláště generace, které vyrostly v komunismu. Takže to může zdánlivě vypadat, že stojí o to, aby měli víc volného času.

Ale o to stojíme úplně všichni a je to vidět i na průzkumu, že všichni potřebujeme volný čas, obzvlášť pokud máte děti.

Jitka Kouba, marketingová ředitelka společnosti Grafton pro Českou a Slovenskou republiku

Jitka Kouba, marketingová ředitelka společnosti Grafton pro Českou a Slovenskou republiku


Jaké jsou nejčastější faktory, které rozhodují u generace Z při výběru zaměstnání? Často se hovoří o flexibilní práci. Co zde ještě hraje velkou roli?

Ano, je pro ně důležité flexibilní uspořádání pracovní doby, ale ještě právě nad tím výrazně převyšuje požadavek na výši mzdy. 83% z dotazovaných uvedlo, že výše mzdy je pro ně důležitá.

Jako třetí uvádějí náplň práce a čtvrtou možnost kariérního růstu. Když se na to podíváme přes generace, všechny tyto čtyři příčky jsou úplně shodné s generací Y. Tam se na těch prvních čtyřech příčkách vůbec nic nemění: to znamená peníze, je to flexibilní uspořádání pracovní doby, je to náplň práce, která dává smysl, a možnost kariérního růstu.

Je to logické, protože kariérní růst je pro ty mladší generace samozřejmě tím motorem, jak se dostávat k větší mzdě. Teprve od pátého místa se to začíná rozcházet u nejmladších generací. Na pátém místě jsou například u generace Z nadstandardní benefity. Opravdu to není pět týdnů dovolené. Je to něco, co oni definují jako to, co nikdo jiný nemá.

Co si pod tím reálně představit?

Je to například fitko. Benefitem, který není běžný, je také třeba možnost uvolnění na sabatikl (placené nebo částečně placené volno pro tvůrčí práci či sebevzdělávání, pozn. redakce). To jsou věci, které u firem často nevídáte. A samozřejmě, že se tím nejvíce pyšní hlavně technologické firmy, které zaměstnávají větší množství ajťáků než třeba těch ostatních rolí. A protože ajťáků je na trhu málo, firmy opravdu přicházejí s různými extrémy. Oni to pak vnímají jako nadstandardní benefity. Pět týdnů dovolené a home office tato generace považuje za úplný standard.

A to považují za samozřejmost, předpokládám.

Ano, ano.

Co se týká mzdových požadavků, často se také hovoří o tom, že jsou zcela nereálné a generace Z má až přehnané požadavky. Je tomu skutečně tak, nebo je to zase další mýtus? A proč vlastně mají často vyšší požadavky než ty reálné?

Toto není mýtus, to je pravda. To víme z praxe. Možná bych k tomu uvedla jeden psychologický efekt, který se jmenuje odložená satisfakce. Je to vlastně to, že si na něco musíte počkat. Já chci novou koloběžku! Až pod stromeček, až za vysvědčení, až k narozeninám. A tato generace je zvyklá všechno mít hned a to ji trochu opravdu reálně odlišuje od generací předešlých. Takže oni vlastně vědí, jakou mzdu mají rodiče a chtěli by ji hned, ale neuvědomují si, že rodiče na to museli dlouho pracovat, že museli získat dovednosti a znalosti. Je potřeba si uvědomit, že toto musí nejprve načerpat.

Rozdíly v očekávání jsou ale markantnější u bílých límečků (administrativní pracovníci a manažeři, pozn. redakce). Protože u modrého límečku (dělnické profese, které vykonávají manuální práci, pozn. redakce) je to tak, že pokud pracujete například ve skladu nebo u pásu, tak vám vlastně nahrává, že jste mladí. Směna pro vás není tak náročná, protože starší generace, která sice umí více věcí, se už potýká se zdravotními komplikacemi. Takže zde takový mzdový rozdíl není až markantní.

Ale pokud nastoupí absolvent jako bílý límeček do kancelářských prostor, tak vidí, že marketingový specialista na PPC si může vydělat třeba až 50 tisíc korun v Praze. Ale jako absolventovi mu takovou mzdu prostě nenabídnou, protože nemá zkušenost. Takže rozdíl v nástupní mzdě může být o 5 až 7 tisíc, což už je třeba čtvrtina nájmu v Praze, a to už je pak samozřejmě znát.

Nesouvisí to i s hodnotou peněz, kterou mají jinak postavenou, jinak vnímanou?

To si úplně nemyslím, protože jak jsem říkala na začátku, oni si velmi dobře uvědomují, že ten život něco stojí, ale možná do toho vstupuje zase psychologický efekt, a to je to naše bažení.

ebf 24 - tip duben

Jsou zvyklí bažit daleko víc než generace, které vyrostly v komunismu. Proto jsou zde možná i tak propastné rozdíly, Kdybychom se podívali na západní ekonomiky, kde komunismus nebyl, rozdíly by tam možná až tak velké nebyly.

Jak je to s uznáváním autorit? Dokážou dostatečně respektovat svého nadřízeného a jak by zaměstnavatel měl s takovou generací jednat a komunikovat? A jaké jsou nejčastější důvody, proč generace Z opouští své zaměstnání? Další odpovědi na tyto otázky zodpovídáme v podcastu Podnikatel PLUS.

Jaké mýty převažují u generace Z?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).