Jak velkým průšvihem JMHZ je, dokládají dva aktuální na sobě nezávislé průzkumy. V obou se podnikatelé shodují, že systém, který měl snížit administrativní zátěž a úspory, byrokracii a náklady zvýšil a potýká se neustále s technickými problémy.
Co se dozvíte v článku
Kam se na Ju a Ju hrabe Jů a Hele a Muf
Postavy ze Studia kamarád Jů a Hele mají na komplikace (tzv „zlobišárny“) Mufa, který jim občas úmyslně, občas omylem staví cesty do cest různé překážky. Poslední dva ministři práce a sociálních věcí jsou také jako Jů a Hele, respektive jde o dva Ju – Ju(rečku) a Ju(chelku). Oproti plyšovým postavám však mají jednu „výhodu“, dokážou vše zvrtat sami a žádného Mufa k tomu nepotřebují. To, jak dokázali „zmršit“ JMHZ, by totiž nezvládl ani Muf ve své nejlepší formě.
JMHZ se potýká s problémy už od začátku
Prakticky ihned po ostrém startu na začátku dubna se objevily v systému problémy, které v řadě případů zaměstnavatelům zkomplikovaly či zcela znemožnily podání hlášení. Zatímco úřady vydávaly jednu příručku za druhou, účetní software si s ePortálem nerozuměl, hlášení se hromadně vracela s nesrozumitelnými chybami a na technickou podporu nešlo dovolat. Mzdové účetní byly na prášky a do skupiny, kde si uživatelé navzájem radí jak na JMHZ, která vznikla na Facebooku, se zapojilo přes 20 tisíc lidí.
Systém se také potýkal s únikem dat, kdy se některým zaměstnavatelům zobrazily v systému data zaměstnanců jiných podnikatelů. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) únik bagatelizovalo s tím, že šlo o „nezávažný“ problém a jen o několik případů, přičemž nápravná opatření byla provedena v řádu několika hodin. Jak ale potvrdil Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), stížností na únik dat přišlo 50 a úřad nyní vše vyšetřuje.
Do dlouhé řady přešlapů se pak na začátku června zařadily výzvy k podání JMHZ, které úřady začaly rozesílat podnikatelům do datových schránek. Problémem těchto výzev bylo, že v řadě případů byly poslány i firmám, které zaměstnance nemají a JMHZ tak podávat nemusely, a zaměstnavatelům, kteří JMHZ za duben podali. Že byly výzvy omylem poslány i firmám, které nemají za povinnost JMHZ podávat, potvrdila následně i Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Průzkumy potvrdily, že JMHZ je průšvih
Rozsah průšvihu zvaného JMHZ pak dokreslily dva aktuální průzkumy. Jak ukázal průzkum společnosti Deloitte, skoro dvě třetiny zaměstnavatelů stále řeší technické a procesní dopady implementace a pouze 4 % firem považuje systém za plně integrovaný a fungující bez zásadních problémů. Největší komplikace představuje technická připravenost systémů, metodické nejasnosti a rostoucí zátěž pro mzdové a personální oddělení.
Podle průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR pak JMHZ zatím nepřineslo drtivé většině (98,4 %) malých a středních firem žádné zjednodušení. 9 z 10 firem naopak hlásí, v rozporu se sliby státu, nárůst byrokratické zátěže, přičemž u 64,2 % z nich se jedná o výrazné zvýšení. Nepřipravenosti systému dokládá mimo jiné i to, že první měsíční hlášení dokázalo bez problémů a napoprvé podat pouhých 10,1 % firem. Zbytek musel podání opakovaně opravovat (59,5 %) nebo situaci zoufale řešit přímo přes podporu úřadů, protože systém hlášení odmítal vůbec přijmout (30,4 %).
Za problémové JMHZ mohou Juchelka i Jurečka
Za katastrofální (ne)fungování JMHZ přitom mohou svorně oba poslední ministři práce a sociálních věcí. Narychlo a chybně totiž proběhlo jak legislativní ukotvení a prvotní přípravy, za což může bývalý ministr Marian Jurečka, tak finální realizace, za kterou zase nese odpovědnost stávající ministr Aleš Juchelka.
Vše přitom vypadalo na začátku poměrně slibně, kdy na konci roku 2024 tehdejší ministr Marian Jurečka hrdě hlásil, že JMHZ je revoluční digitalizační projekt, který firmám výrazně zjednoduší administrativu, přinese benefity i zaměstnancům a státu a že místo 25 formulářů budou podávat jen jeden. Přicházíme s revolučním projektem, který znamená především to, že zaměstnavatelé budou nově odevzdávat jen jedno digitální hlášení měsíčně, a to vždy nejpozději 20. den v měsíci. To je oproti současnému stavu, kdy musí vyřizovat desítky formulářů, výrazný posun směrem ke snížení byrokracie. JMHZ je výhodné také pro stát, který nově získá centralizovaná data. Ta nám umožní lepší analýzy i plánování cílené hospodářské politiky. Stát tedy bude efektivněji podporovat trh práce a zaměstnavatele,
komentoval Marian Jurečka.
Legislativní proces byl opět nesmyslně zrychlený
Vzhledem k volbám na podzim roku 2025 však byla snaha vše urychlit, proti čemuž se marně ohrazovali podnikatelé. Například na připomínky k rozsáhlému prováděcímu nařízení, které nastavilo obsah a strukturu JMHZ, dalo ministerstvo jen týden. Návrh nařízení vlády přitom měl 214 stran. Stanovená zkrácená lhůta pro uplatnění připomínek v mezirezortním připomínkovém řízení je nepřiměřená vzhledem k rozsahu a nutnosti expertního posouzení dané problematiky. Z tohoto důvodu tedy nemůžeme garantovat, že ve vztahu k jednotlivým ustanovením návrhu nebo výčtu údajů v jeho přílohách nevyvstanou v budoucnu další otázky či nejasnosti, které by si mohly vyžádat dodatečné řešení,
upozorňoval Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Podobně se vyjádřila i Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů: Vymezujeme se proti nepřiměřenému zkrácení lhůty pro uplatnění připomínek, s ohledem na rozsah materiálu. Návrh bohužel nebylo kapacitně možné důkladně prostudovat a ačkoli stanovisko obsahuje mnoho bodů k vyjasnění, předpokládáme, že mnoho dalších otázek k diskuzi teprve vyvstane. U takto inovativní věci, která má být významným opatřením ke snížení byrokracie, považujeme takový postup při nejmenším za nešťastný.
Selhala i realizace
Podnikatelům však vymezení nebylo nic platné a celá příslušná legislativa prošla legislativním procesem takřka v rekordním čase. A až později se ukázalo, že v hlášení bude například nutné uvádět o zaměstnancích i brigádnících další detailní informace (třeba o jejich vzdělání), přestože to stát tyto informace má k dispozici a doposud to nebylo potřeba. MPSV navíc stanovilo účinnost zákona o JMHZ jen několik měsíců poté, co vyšel ve Sbírce zákonů ČR, přestože nové hlášení znamenalo zásadní změnu systémů jak firem, tak úřadů, a na nápravy zákona a vytvoření a otestování systémů tak nebylo dostatek času.
Přestože se po volbách změnila vládní garnitura, projekt JMHZ i nadále směřoval ke svému spuštění. Za stávající kolaps tak nese odpovědnost i nový ministr Aleš Juchelka, který však už několik měsíců předstírá, že JMHZ funguje bez větších problémů a že jde jen o tradiční „porodní bolesti“.
Mzdové účetní nečeká klidné léto
A aby toho nebylo málo, včera nabyla účinnosti další „paráda“ spojená s JMHZ. Od července je totiž nutné přihlašovat nové zaměstnance ještě před jejich nástupem do práce. Zaměstnavatelé si mohou vybrat ze dvou možností, jak přihlásit zaměstnance do evidence zaměstnanců. A to buď jedním úkonem před okamžikem nástupu tohoto zaměstnance k výkonu práce (plné přihlášení do evidence zaměstnanců), nebo ve dvou na sebe navazujících úkonech, kdy alespoň první úkon musí učinit před okamžikem nástupu zaměstnance k výkonu práce (částečné přihlášení do evidence zaměstnanců s následným dohlášením, tzv. předregistrace).
Jak u plného, tak i u částečného přihlášení platí, že zaměstnavatel musí v případě, že pracovník nakonec nenastoupí, do 8 dnů ode dne předpokládaného nástupu učinit storno. Pokud to zaměstnavatel v termínu neudělá, bude moct dostat pokutu až 20 tisíc korun. Stejně vysokou sankci půjde dostat i tehdy, pokud do 8 dnů od nástupu zaměstnance do práce nedoplní částečné přihlášení na plné.
Mzdové účetní tak čeká všechno možné, jen ne klidné léto. Kam se bohužel hrabe Muf se svými „zlobišárnami“ na Ju a Ju a jejich JMHZ.
