Status umělce však nebude moct mít každý, kdo si zamane, nýbrž bude nutné splnit určité podmínky. Nebude se například týkat těch, kteří mají pracovněprávní vztah. Podmínkou též bude výše příjmů, která nesmí překročit průměrnou mzdu.
Kdo bude mít status umělce, může žádat o peníze
Před několika dny skončilo připomínkové řízení u návrhu novely zákona o některých druzích podpory kultury, kterou připravilo ministerstvo kultury. Novela především zavádí status umělce, který by měl pomoct umělcům, kteří nemají ze své umělecké činnosti dostatečný příjem. Kdo získá status umělce, bude moct požádat o příspěvky na tvůrčí nebo studijní činnosti, tzv. stipendia. Ty sice lze už udělovat v současnosti, nově se však změní podmínky, kdo všechno bude moct žádat.
Žadatelé o stipendium nebudou nově omezeni věkem (ruší se hranice 35 let věku) a dále se rozšiřuje možnost opakovaného čerpání stipendia – nyní lze stipendium čerpat pouze dvakrát. Nejdůležitější změnou je však zúžení okruhu žadatelů o stipendium jen na ty osoby, jimž byl přidělen status umělce,
dodává se v důvodové zprávě k návrhu s tím, že na stipendia by mělo jít 100 milionů korun.
Na status umělce též půjde navázat případné podpory v mimořádných situacích, jako byla například pandemie COVID –19.
Jak má být umělec definován
Samotný umělec je definován s využitím obecného pojmosloví autorského zákona a jiných předpisů, nejen právních. Předpokládá se, že bude například využita Národní soustava povolání. Návrh tedy zachází s pojmem umělec, a to ve vazbě na různé definice zavedené např. autorským zákonem či dvoustrannými mezinárodními smlouvami o zamezení dvojího zdanění, které pojem umělec poměrně precizně definují. Přitom za umělce bude návrh považovat i autora či překladatele ve smyslu autorského zákona a rovněž navazující profese (např. zvukař),
vysvětluje důvodová zpráva.
Podmínky pro získání statusu umělce
Status umělce nebudou moct získat všichni umělci. Základní podmínkou má být, že fyzická osoba vykonává uměleckou nebo související činnost alespoň po dobu 24 měsíců před dnem podání žádost o zápis do registru. Další podmínkou je, aby dotyčná osoba nebyla po dobu nejméně 24 měsíců předcházejících dni podání žádosti o zápis do registru v pracovněprávním vztahu nebo služebním poměru přesahujícím polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Předkladatel vychází z toho, že umělci mající právní vztah tohoto typu mají určité a z hlediska příslušných předpisů garantované příjmy, a to i v oblasti zdravotního a sociálního zabezpečení,
doplňuje důvodová zpráva.
Poslední podmínku tvoří výše příjmů. Status umělce bude moct získat pouze umělec, jehož výše příjmů z výkonu umělecké činnosti, tvůrčí činnosti nebo činnosti s uměleckou činností související tvoří alespoň polovinu výše jeho celkových příjmů před zdaněním za 24 měsíců předcházejících dni podání žádosti o zápis do registru a současně nepřesáhne v průměru tohoto období výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku podání žádosti o zápis do registru, vyhlášené podle zákona upravujícího zaměstnanost (aktuálně jde o 42 427 Kč).
Umělcem jen po podání žádosti
Kdo bude chtít status umělce získat, bude muset podat žádost ministerstvu kultury (má být zpoplatněna 1000 Kč), ve které bude muset prokázat, že splňuje podmínky, především pak finanční situaci a rovněž výkon umělecké činnosti. Ministerstvo kultury žádost posoudí, zda je úplná; není-li tomu tak, vyzve žadatele k doplnění žádosti (podobná konstrukce je zavedena například u evidence knihoven). Ministerstvo kultury tedy rozhodně nebude posuzovat odborné nebo umělecké kvality umělce. Jestliže bude žádost úplná, Ministerstvo kultury ČR vydá osvědčení podle správního řádu, které bude označeno jako „status umělce“,
upřesňuje důvodová zpráva.
Pokud ministerstvo žádost schválí, bude žadatel zapsán do seznamu fyzických osob, kterým udělilo status umělce. Registr nicméně bude neveřejný a přístup do něj budou mít orgány státní správy v rozsahu potřebném k plnění jejich úkolů. Poskytovat údaje z registru též půjde umělcům, o jejichž osobní údaje jde, a rovněž případně jiným fyzickým či právnickým osobám, těm však výlučně se souhlasem umělce. V registru budou o umělcích vedeny tyto údaje: jméno, adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, bude-li se lišit od adresy místa pobytu, a druh a zaměření umělecké činnosti.
Spolu se zavedením registru navrhuje ministerstvo kultury zavést i nové sankce. Pokud umělec neoznámí úřadům změnu skutečností důležitých pro zápis do registru nebo změnu svých údajů, bude moct dostat pokutu až do výše 20 000 Kč.
Změňte podmínky, žádají podnikatelé i odbory
Podle řady připomínkových míst by se však výše zmíněné parametry návrhu měly změnit. Podle Unie zaměstnavatelských svazů ČR (UZS ČR) návrh dostatečně nenaplňuje potřebu podchytit jednotlivce pracující v kulturním a kreativním sektoru, ani netvoří mechanismus pro podporu nejohroženějších skupin. Navržené omezení registrace na osoby, které prokáží nejméně 24 měsíců umělecké činnosti, vylučuje například absolventy uměleckých středních i vysokých škol v prvních dvou letech A současně je tak vylučuje z možnosti žádat o příspěvek na tvůrčí nebo studijní účely (stipendium). Jsme přesvědčeni, že absolventi mají mít možnost tvůrčí a studijní stipendia využívat. Stejně tak profesionálové v zaměstnaneckém poměru,
uvedl UZS ČR.
Také Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS) se nezamlouvá, že novela vylučuje z okruhu žadatelů začínající umělce, kterým doposud bylo stipendium určeno prioritně. Podle ČMKOS návrh nenaplňuje ani deklarovaný záměr, že umožní rozšířením okruhu žadatelů požádat o státní příspěvek (stipendium) umělcům, kteří z různých zdravotních či jiných fyziologických důvodů nemohou pokračovat ve své umělecké kariéře a potřebují se připravit na karieru další, protože ani tito potencionální žadatelé většinou nezískají status umělce, neboť nesplní podmínku, že po dobu nejméně 24 měsíců předcházejících dni podání žádosti o zápis do registru byli v pracovněprávním vztahu nebo služebním poměru přesahujícím polovinu stanovené týdenní pracovní doby.
Proti se staví i ostatní ministerstva
Návrh navíc čelí i kritice ostatních ministerstev. Podle ministerstva financí neexistuje důvod k dalšímu zvýhodnění jedné skupiny ekonomicky aktivních fyzických osob takovýmto způsobem, tzn. nad rámec platné legislativní úpravy, kdy již je možnost za podmínek daných zákonem podpořit mladé umělce. I v mnoha dalších povoláních vykonávají fyzické osoby činnost mimo pracovněprávní vztahy nebo služební poměr a nejsou specificky zvýhodňovány. Jsme toho názoru, že stávající legislativa umožňuje dostatečnou sociální ochranu,
uvedlo v připomínkách ministerstvo a doplnilo, že také nesouhlasí s navýšením rozpočtu ministerstva kultury o 100 milionů korun.
Ministerstvo práce a sociálních věcí zase upozorňuje, že ze všech stanovených podmínek pro zápis do registru a získání statusu umělce je nejpodstatnější příjmová situace umělce; která se však může v čase měnit, stejně jako ostatní rozhodné skutečnosti. Pokud tyto podmínky umělec v rozhodném období ve vztahu k návrhem novely zákona předpokládaným dotčeným výzvám nebude splňovat, nebude moci být žadatelem o dotaci, a proto se může ukázat ve výsledku jeho vedení v registru v období předcházejícímu výzvě zbytečné,
domnívá se ministerstvo.
Ministerstvo kultury by nyní mělo vypořádat připomínky a případně návrh upravit. Pokud by prošel celým legislativním procesem, měl by nabýt účinnosti na začátku rok 2025.
