Hlavní navigace

Na farmářských trzích chybí vejce, uzeniny i sladkosti. Zaplníte díru?

4. 11. 2015
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek. Autor: Shutterstock.com, podle licence: Rights Managed
Víme, s čím se dostanete na farmářské trhy a jaké zboží raději vůbec nenabízet. Jestli máte vajíčka, domácí dorty nebo uzeninu, je nejvyšší čas začít jednat.

Je začátek listopadu a většina farmářských trhů bude brzy končit. Provozovatelé tržišť už ale myslí na další sezónu a je tedy ta nejlepší doba se jim ozvat a ucházet se o prodejní místo. Platí to zejména pro nejoblíbenější trhy ve velkých městech. Ne každý se ale na farmářské trhy dostane. Podmínek přijetí mezi prodejce je celá řada. Kladou si je jak samotní provozovatelé, kteří mimo jiné už před lety ve spolupráci s kraji a místními samosprávami zavedli Kodex farmářských trhů, tak státní úřady. O těchto podmínkách jsme podrobněji psali v článku Chystáte se prodávat na farmářských trzích? Připomínáme, co je třeba splnit.

A co vyžadují samotní provozovatelé trhů? Preferují především lokální produkty. Umožňujeme prodej výhradně místních sezónních potravin, ideálně z Plzeňského kraje nebo sousedních krajů. Výjimku u nás má jen olivový olej od česko-španělské rodiny a levandule. Na našem trhu nenajdete zahraniční uzeniny, sýry ani mořské ryby, říká Tomáš Popp z Plzeňských farmářských trhů. V Praze se na trhy dostanou i produkty ze vzdálenějších regionů, ale musí pocházet od malopěstitelů, malochovatelů, malovýrobců nebo jejich přímých prodejců. Podmínkami pro prodej na farmářských trzích je zejména doložení původu zboží nebo surovin. Jde o doložení dokladů o prvovýrobě, zpracování produktů, v případě zprostředkovaného prodeje dokladu od prvovýrobce. Je potřeba zemědělská registrace, veterinární číslo, živnostenský list a tak dále. Tyto doklady jsou vyžadovány i při případných kontrolách ze strany státních orgánů, dodává Jan Juráš z farmářských trhů ve Strakonicích. Podmínky vychází ze samé podstaty farmářských trhů. Jde totiž o formu prodeje, jejímž cílem je podpora malých a středních zemědělských pěstitelů, chovatelů, zpracovatelů a výrobců potravin.

Ilustrační obrázek.
Autor: Shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Ilustrační obrázek.

Zájemce o prodej na trhu se musí seznámit i s tržním nebo provozním řádem. Takový řád může být vydán nařízením obce, ale provozovatel můžete mít i svůj vlastní. Mimo jiné říká, jaké zboží je možné na trhu prodávat a kdo ho smí prodávat. Prodávající bývá vymezen pojmy farmář, jeho rodinný příslušník nebo jím pověřená osoba. Smyslem těchto restrikcí je omezení prodeje od překupníků. Prodejce má také povinnost uvádět původ zboží, nejlépe zemi i konkrétní obec, u prodejců biopotravin musí být na stánku k nahlédnutí i certifikát. Pokud něco z toho chybí, provozovatelé si často vyhrazují právo na zamítnutí prodeje. K respektování a dodržování řádu se prodejce zavazuje už při vyplňování základního přihlašovacího formuláře.

Farmářské trhy si zakládají na kvalitě. Jejich provozovatelé jsou po pošpinění pověsti nejrůznějšími překupníky ostražití. Je nutné počítat s tím, že před podpisem smlouvy o spolupráci se budou chtít přesvědčit o původu vašeho zboží, jeho chuti nebo kvalitě. Předtím, než se maloproducenti dostanou na trh, velmi pečlivě je vybíráme, jezdíme se dívat přímo na farmy a do výroben. Vše osobně ochutnáváme a při každém trhu také provádíme vizuální kontrolu sortimentu, upozorňuje Lenka Sehnalová z Farmářských tržišť na pražské Náplavce a Jiřáku. Nejpřísnějšími hodnotiteli kvality jsou pak sami zákazníci.

Dále čtěte: Jeho kuřata a husy jdou na dračku. Jsou totiž šťastná. Nahlédněte do fotogalerie

Nabídněte vajíčka a dobré uzeniny

Farmářské trhy jsou i po letech velmi oblíbené. Ukázalo se, že zájem o ně není jen módní vlnou, ale dlouhodobým trendem, který přináší změna životního stylu a stravovacích návyků. Provozovatelé si na nezájem ze strany prodejců ani zákazníků nemohou stěžovat. Kolem trhů se za pět let jejich konání vytvořil okruh spokojených zákazníků i komunita spokojených prodejců, kteří je navštěvují pravidelně. Jejich spokojenost je tedy úspěchem. Přesto u nás pociťujeme mírný pokles zájmu. Lidé v sobě neprobudili dostatek zájmu o zodpovědné nakupování, kontruje Jan Juráš ze Strakonic. Farmářským trhům se prostě daří hlavně ve větších městech, kde lidé nemají tolik šancí si vypěstovat vlastní ovoce, zeleninu nebo květiny.

Kdo chce dnes mezi trhovce proniknout, musí přijít se zbožím nejvyšší kvality a dokázat ji dlouhodobě udržet. A stále taky existují takzvané díry na trhu. Například v Plzni i v Praze postrádají vejce v biokvalitě. Uvítáme producenta vajec, čerstvého mléka, jogurtů a kvalitní uzenáře. Na Náplavce je místo pro klasické české občerstvení jako jsou polévky a bramboráky a poctivou cukrařinu. Dobře se budou prodávat větrníky i kremrole, dává tipy Lenka Sehnalová. A šanci mají i prodejci sezónního ovoce a zeleniny, případně hub. Jsme otevření i pro obyčejné zahrádkáře a prodejce drobných přebytků, kterým dáváme jim možnost bezplatného prodeje, říká Jan Juráš.

Naopak je zbytečné se mezi trhovce snažit dostat například s rukodělnými výrobky. Těch už je na trzích často dostatek nebo o ně zákazníci nejeví příliš velký zájem. Velkou díru do světa zatím na tržištích neudělali ani prodejci domácí kosmetiky nebo ekologických čistících prostředků. Takového zboží se prodává jen málo a provozovatelé trhů si místo neúspěšným prodejcem nenechají dlouho blokovat. Zájem o konkrétní zboží se formuje i v průběhu trhu. Hned ráno jsou fronty u zeleniny, pečiva a mléčných výrobků, později u uzenin a pak u specialit jako jsou těstoviny, paštiky a sirupy, uvádí Tomáš Popp z Plzeňských farmářských trhů.

Pokud prodejce splňuje podmínky a nabízí zajímavé a kvalitní zboží, prodej na trhu se mu vyplatí. Díky tomu, že v cestě k zákazníkům nestojí žádný další prostředník, vydělá si víc peněz. Pro menší zemědělce, obzvlášť pro ty ekologické, kteří dodávají biopotraviny, je tedy přímý prodej velmi výhodný. Prosperující tržnice jim pomůže zajistit pravidelný odbyt. Trhy navíc mají význam pro ekonomiku měst i okolních obcí. Pokud spotřebitelé nakupují potraviny přímo od místních zemědělců a zpracovatelů, peníze zůstávají v regionu. Úspěšná tržnice také vytváří nová pracovní místa. 

Ze studie z amerického státu Maine vyplývá, že pokud spotřebitelé utratí za místní jídlo jedno procento toho, co se běžně utrácí v supermarketech, příjmy zemědělců narostou o pět procent. Zkušenosti z Anglie pro změnu ukazují, že v průběhu trhů rostou i příjmy kamenných obchodů v okolí tržnic. Obrat, a potažmo peníze, které majitelé odvedou na daních, může stoupnout i o desítky procent. Lidé se totiž zastaví nejen na trhu, ale také v sousedství.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).