Kromě práce s tím, co by se dříve vyhodilo, se hovoří například také o využívání nejrůznějších technologií nebo vzájemné spolupráci a společnosti tak mají mnoho možností.
Odpad jako zdroj
Jak na úvod podotýkají odborníci z CERC – Circular Economy Research Center, vnímání odpadu se mění. Není už brán jako problém, ale jako zdroj a svým způsobem i poklad, který se dá dále využít. Společnost StartUs insights uvádí ve své příručce, že kromě mechanické recyklace odpadů je jedním z největších trendů oběhového hospodářství přeměna tohoto odpadu na energii spalováním, zplyňováním, anaerobní digescí a pyrolýzou. Díky tomu se společnosti mohou efektivně zbavit odpadu a využít jeho energii. Některé obory, jako je například potravinářství, móda nebo zemědělství, produkují více odpadu a v souvislosti s tím se objevuje stále více možností, jak s ním dále pracovat. Například módní průmysl využívá textilní odpad k výrobě nového oblečení, obuvi a doplňků, čímž dochází ke snížení nákladů na suroviny a společnosti se tak stávají udržitelnějšími a zodpovědnějšími.
StartUs insights zmiňuje dánský startup WAIR, který sbírá textilní odpad v podobě džín a pracovních oděvů a přeměňuje jej na udržitelné tenisky, nebo britskou společnost SEaB Energy nabízející řešení pro přeměnu odpadu na energii. V tomto případě kontejnerová anaerobní vyhnívací nádrž, Muckbuster, přeměňuje kejdu a zemědělský odpad na elektřinu a teplo a jako vedlejší produkt vytváří hnojivo. Na našem serveru Podnikatel.cz jsme dříve psali například o podnikatelce vyrábějící tašky, batohy, sáčky nebo dekorace z jutových pytlů od kávy.
Opětovné využití produktů
S využíváním odpadu souvisí renovování a repasování, na kterém také založilo byznys hned několik firem a přispělo tak ke snížení množství odpadu nebo šetření energií. Jak v článku vysvětluje Yazmin Padrilla, renovace je průmyslový proces, který oživuje dříve prodávané, opotřebované nebo nefunkční produkty nebo komponenty do stavu, který je stejně dobrý nebo lepší než nový. Od recyklace nebo opravy se liší tím, že v sobě skýtá záruku určité úrovně výkonu a kvality. Mezi výhody repasování patří například snížená spotřeba energie ve výrobních procesech, snížení produkce odpadu a souvisejících nákladů na likvidaci nebo nabídka produktů za nižší ceny při zachování kvality. Běžně repasované kategorie produktů zahrnují součástky letadel, automobilové díly, elektrická a elektronická zařízení, motory a jejich součásti, lékařské vybavení nebo například kancelářský nábytek. Repasování je zásadním prvkem výrobního průmyslu, který účinně využívá zdroje. Tím, že prodlužuje životnost součástí a jejich použitých materiálů, výrazně omezuje spotřebu energie a snižuje emise CO2. Repasování navíc přispívá k lepšímu řízení zdrojů, vytváření kvalifikovaných pracovních míst a hospodářskému růstu,
shrnuje dále Yazmin Padrilla.
Práce s umělou inteligencí
Umělá inteligence a její nejrůznější nástroje se pomalu stávají běžnou součástí života a dají se využít v mnoha oblastech. Jak jsme psali, například v marketingu je možné s ní pracovat v e-mailingu nebo zákaznické podpoře, ale možností je více. Společnost Apiday zaměřená na ESG očekává, že se v roce 2024 aplikace umělé inteligence pro udržitelnost výrazně rozšíří. V jejich zpravodaji uvádějí, že umělá inteligence může optimalizovat využití zdrojů a zlepšit energetickou účinnost, což může přispět k výraznému snížení dopadu na životní prostředí. Dále píší, že prediktivní schopnosti umělé inteligence se využívají při ochraně biologické rozmanitosti, kde modely strojového učení pomáhají předpovídat hrozby pytláctví a spravovat chráněné oblasti. Mezi konkrétní oblast, kde se očekává, že AI výrazně zjednoduší procesy, je správa dat ESG. Novým povinnostem a reportingu jsme se už věnovali a podle Apiday s nárůstem povinného zveřejňování informací o udržitelnosti stojí společnosti před náročným úkolem shromažďovat a analyzovat obrovské množství dat, s čímž jim právě umělá inteligence může pomoci.
Další využití zmiňuje StartUs insights, a to týkající se třídění odpadu, kde by senzory poháněné umělou inteligencí mohly rozlišovat položky vyrobené z různých materiálů. Poznaly by i drobné rozdíly mezi předměty ze stejných materiálů a odhalily by také například chemické znečištění předmětů. Stroje řízené umělou inteligencí navíc mohou třídit recyklovatelné materiály mnohem rychleji než lidé. Automatizované řešení pro nakládání s odpady navrhl například britský startup RECYCLEYE. Ten využívá algoritmy, které replikují sílu lidského zraku k identifikaci položek v odpadních tocích.
Pronájem produktů
Podle odborníku z CERCu se namísto tradičního konceptu ‚buy-and-own‘ (kup a vlastni) do popředí dostane model PaaS (product-as-services, produkt jako služba). Tento model vychází z toho, že je produkt nabízen jako služba a zákazníci si jej pronajímají na určitou dobu. Společnostem to umožňuje dohlížet na procesy údržby a ukončení životnosti produktu a to podporuje efektivitu zdrojů, ale také prodlužuje životní cykly produktů. Podle Yazmin Padrilla tento model nabízí jedinečný způsob, jak prodloužit životnost produktů. V tomto modelu podniky vlastní své produkty, zatímco spotřebitelé platí za jejich používání. Pokroky v technologiích dat a sledování zlepšily tok informací, díky čemuž je tento obchodní model životaschopnější,
doplňuje.
Firmy cirkulární ekonomiku využívají
Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR v loňském podzimu ve spolupráci se společností IPSOS realizovala výzkum mezi 150 podniky, aby zjistila, zdali a do jaké míry implementují principy cirkulární ekonomiky. Ukázalo se, že téměř tři čtvrtiny oslovených firem buď již principy cirkulární ekonomiky mají ve své strategii implementovány, nebo to plánují. Mezi jejich motivací patří snaha ušetřit, ale také držet krok s aktuálními trendy. Jak vyplývá z výsledků průzkumu, v praxi se cirkularita nejčastěji propisuje do používání ekologických materiálů, snahy o opravitelnost výrobků a nakládání s odpady. Za největší překážku při zavádění cirkulární ekonomiky je považován nedostatek pracovních sil, informací a zkušeností.
Podle Davida Mejsnara, ředitele v oddělení Sustainability & ESG v Deloitte CZ, je naprosto logické, že mnoho společností pohlíží na oběhové (cirkulární) hospodářství jako na koncept, který omezuje plýtvání v materiálových tocích, čímž je atraktivní pro úsporu nákladů. Nejpokročilejší společnosti však nepřecházejí na cirkulární obchodní modely pouze za účelem optimalizace nákladů. Využívají je také jako zcela nový zdroj příjmů, spouštěč pro zlepšení reputace a klíčovou platformu pro inovace,
uzavírá.
