Novela zákona o účetnictví, která by měla nahradit dosavadní znění zákona již od příštího roku, by měla kromě modernizace účetnictví také pozměnit některé ze zažitých účetních metod, snížit administrativní zátěž a zajistit kompatibilitu s mezinárodními účetními předpisy. Jednou z novinek, kterou zákon o účetnictví přinese, je posunutí hranic pro povinný audit.
Účetní závěrka v zákoně o účetnictví
Všechny účetní jednotky sestavují tzv. účetní závěrku, zpravidla potom k rozvahovému dni. V takovém případě se jedná o tzv. řádnou účetní závěrku. Zákon o účetnictví však stanovuje i jiné okamžiky, ke kterým se účetní závěrka sestavuje. V takovém případě se potom jedná o mimořádnou nebo mezitímní účetní závěrku.
Účetní závěrka se sestavuje z účetních výkazů a jedná se o nedílný celek, který je složen z rozvahy, výkazu zisků a ztráty a dále přílohy. Některým účetním jednotkám však zákon o účetnictví stanovuje povinnost sestavovat i další výkazy – výkaz o změnách ve vlastním kapitálu nebo přehled o peněžních tocích. Některé účetní jednotky mají navíc povinnost nechat ověřit účetní závěrku auditorem.
Proč se provádí audit účetní závěrky?
Zákon o účetnictví udává povinnost, aby účetnictví podávalo věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví. Audit účetní závěrky potom ověřuje, zda je účetnictví vedeno v souladu s tímto pravidlem, zda je v souladu s právními předpisy a zda neodporuje pravidlům pro účetní výkaznictví.
Audit jako takový je vymezen v zákoně o auditorech, a to jako ověření účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky. O takto provedeném auditu vyhotoví auditor tzv. auditorskou zprávu, která mimo jiné obsahuje také výrok auditora. Výrok auditora může být buď s výhradou, bez výhrady, anebo může auditor vydat výrok záporný. Auditor může výrok také odmítnout.
Audit účetní závěrky dle dosavadní právní úpravy
Aby bylo možné zhodnotit, zda je audit povinný, musí být účetní jednotka nejprve zařazena do tzv. kategorie účetní jednotky. Zákon o účetnictví stanovuje čtyři druhy kategorií účetních jednotek, a to mikro účetní jednotky, malé účetní jednotky, střední a velké účetní jednotky.
Dle stávající právní úpravy mají povinnost ověřit účetní závěrky auditorem velké účetní jednotky, které nejsou subjektem veřejného zájmu. Existují ovšem výjimky. Dále musí mít ověřenou účetní závěrku auditorem střední účetní jednotky a malé účetní jednotky. U malých účetních jednotek je však členění ještě podrobnější. Povinně tak ověřují účetní závěrku auditorem:
- Malé účetní jednotky, pokud překročily nebo dosáhly alespoň jedné hranice z kritérií pro povinný audit (akciové společnosti a svěřenské fondy)
- Ostatní malé účetní jednotky, pokud překročily nebo dosáhly alespoň dvou hranic z kritérií
Kritéria pro povinný audit účetní závěrky
Aktuálně jsou hodnoty pro povinný audit stanoveny pro aktiva, roční úhrn čistého obratu a průměrný počet zaměstnanců. Účetní závěrka se ověřuje, pokud k rozvahovému dni účetního období, za které se závěrka ověřuje, a účetní období předcházející, překročily níže uvedené hodnoty:
- Aktiva celkem 40 000 000 Kč
- Roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč
- Průměrný počet zaměstnanců v průběhu období 50
V případě malých účetních jednotek se posoudí dosažení nebo překročení alespoň jednoho z výše uvedeného kritéria, pokud se jedná o akciové společnosti nebo svěřenské fondy. V případě ostatních malých účetních jednotek musí být dosaženy nebo překročeny alespoň dvě kritéria, aby daná účetní jednotka měla povinný audit.
Zúžení povinnosti auditu dle novely zákona
V novele zákona o účetnictví by se měl zúžit okruh účetních jednotek, které budou povinny ověřovat účetní závěrku auditorem. Nově by tak měly z povinných jednotek vypadnout malé jednotky. Těch by se audit neměl týkat. Tyto účetní jednotky však mohou nechat provést audit na základě svého dobrovolného rozhodnutí.
Ověřená účetní závěrka totiž zajistí zvýšení věrohodnosti účetních výkazů. Má tak pro uživatele účetních výkazů „vyšší hodnotu“.
Povinnost ověřovat účetní závěrku auditorem budou mít ovšem všechny účetní jednotky, které spadají dle kategorie mezi velké a střední účetní jednotky. I v novele se ovšem setkáme s výjimkami. Dle důvodové zprávy tuto výjimku „představují účetní jednotky, které jsou mateřskými entitami plnícími konsolidační povinnost, kterým je povinnost zajistit povinný audit uložena bez ohledu na kategorii, do níž jsou zařazeny“. Tato změna by měla snížit administrativní zátěž pro malé účetní jednotky.
Těmito úpravami však nejsou dotčeny ty skutečnosti, že povinnost provést audit mohou ukládat jiné právní předpisy, a to i malým nebo mikro účetním jednotkám. Má se za to, že o povinný audit se jedná pouze tehdy, bude-li se v rámci tohoto auditu ověřovat kompletní účetní závěrka, nikoli pouze její část.
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí
