Hlavní navigace

Nejenom ošetřovné, OSVČ čeká v rámci sociálního pojištění řada dalších změn

28. 5. 2024
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
OSVČ, které si platí nemocenské pojištění, by měly získat nárok na ošetřovné. Stejně tak lidé, kteří pracují na dohody mimo pracovní poměr.

Další změnou je, že OSVČ budou muset elektronicky komunikovat se sociálkou. Nejen tyto novinky přináší novela zákona o nemocenském pojištění, kterou schválila vláda a kterou bude brzy projednávat Poslanecká sněmovna.

Co se dozvíte v článku
  1. OSVČ získají nárok na ošetřovné
  2. Nově bude stačit mít nemocenské pojištění i ze zaměstnání
  3. O snížení záloh na pojistné se už nebude žádat
  4. Skončí výjimka pro začínající OSVČ v prosinci
  5. OSVČ nebudou moct zpětně měnit informace o hlavní a vedlejší činnosti
  6. Ukončení činnosti nepůjde hlásit zpětně za x let
  7. I pravděpodobné pojistné se bude počítat do důchodu
  8. Také dohodáři budou moct dostávat ošetřovné
  9. Dohodáři získají nárok i na otcovskou
  10. OSVČ budou muset nově komunikovat elektronicky

OSVČ získají nárok na ošetřovné

Novela zákona o nemocenském pojištění, kterou před několika týdny schválila vláda, počítá s rozšířením počtu pojištěnců, kteří budou mít nárok na ošetřovné. Nově tak o něj budou moct žádat i OSVČ. Podmínkou bude dobrovolná účast na nemocenském pojištění. Pro OSVČ bude platit stejná úprava, která dosud platila jen pro zaměstnance a týká se podmínek nároku na ošetřovné, podpůrčí doby a výše ošetřovného.

Aby OSVČ získaly nárok na ošetřovné, musí žít s ošetřovanou osobou ve společné domácnosti nebo patřit do okruhu osob blízkých. OSVČ se též bude moct jednou vystřídat v ošetřování (péči). V případě vzniku nároku na ošetřovné z důvodu ošetřování (péče) o další osobu má nárok na poskytování po dobu souběhu nároků jen z prvního případu, při uplatňování nároku na ošetřovné bude také postupovat obdobně jako zaměstnanec, jen žádost bude podávat přímo ÚSSZ, píše se v důvodové zprávě.

Nově bude stačit mít nemocenské pojištění i ze zaměstnání

U OSVČ navíc dojde i k dalším změnám. Aktuálně platí, že OSVČ mají nárok na dávky (a to pouze na některé) nemocenského pojištění jen za předpokladu, že splnily podmínku tříměsíční čekací doby z nemocenského pojištění OSVČ. Pouze u peněžité pomoci v mateřství se vyžaduje pro nárok na tuto dávku účast na nemocenském pojištění v systému OSVČ po dobu aspoň 180 dnů v posledním roce před nástupem na tuto dávku. Podmínka čekací doby byla do zákona o nemocenském pojištění zavedena jako ochranný prvek, eliminující možné spekulativní chování některých OSVČ. Tato podmínka ovšem negativně dopadá například i na ty OSVČ, které bezprostředně po skončení pojištěného zaměstnání zahájí samostatnou výdělečnou činnost a krátce poté onemocní, doplňuje se v důvodové zprávě k novele zákona o nemocenském pojištění, kterou před několika týdny schválila vláda.

Nově bude platit, že pokud se OSVČ přihlásí k dobrovolnému nemocenskému pojištění do 8 dnů po skončení zaměstnání a ve skončeném zaměstnání byla účastna nemocenského pojištění v posledních 3 měsících po celou dobu trvání zaměstnání, nebude se na ni vztahovat tříměsíční čekací doba pro vznik nároku na dávku nemocenského pojištění. Přihláška k nemocenskému pojištění OSVČ musí být doručena na ÚSSZ nejpozději 8. den po skončení zaměstnání, i kdyby tímto dnem byla sobota, neděle nebo svátek. Účast na nemocenském pojištění OSVČ nemůže vzniknout přede dnem, v němž ÚSSZ obdrží přihlášku, upřesňuje důvodová zpráva.

O snížení záloh na pojistné se už nebude žádat

Pokud OSVČ klesnou příjmy alespoň o třetinu oproti předchozímu roku, může požádat o snížení základu pro placení zálohy na pojistné, v případě vedlejší činnosti pak mohla sociálka zálohy zcela prominout. Vzhledem k tomu, že téměř všem žádostem o snížení zálohy je vyhověno pro splnění podmínek, nově se bude podávat jen oznámení o snížení záloh nebo jejich neplacení místo žádosti. Pokud by OSVČ podmínky pro snížení nesplnila, ÚSSZ sdělí OSVČ, že nesplňuje podmínky pro snížení zálohy, že k podanému oznámení nelze přihlédnout. Při snížení záloh musí být dodržena jejich minimální výše.

Skončí výjimka pro začínající OSVČ v prosinci

Novela dále počítá se zrušením možnosti pro OSVČ neplatit zálohu na pojistné, pokud v prosinci zahájily samostatnou výdělečnou činnost nebo se v tomto měsíci přihlásily k účasti na důchodovém pojištění. Možnost úhrady zálohy na pojistné je podle předkladatelů novely v tomto případě, stejně jako u jiných OSVČ, které zahájily samostatnou výdělečnou činnost nebo se přihlásily k důchodovému pojištění v jiném měsíci, až do konce následujícího kalendářního měsíce, a není proto osvobození důvodné.

OSVČ nebudou moct zpětně měnit informace o hlavní a vedlejší činnosti

OSVČ nebudou moci po podání přehledu za kalendářní rok měnit nebo rušit datum oznámení o zahájení nebo ukončení činnosti, o zániku oprávnění vykonávat činnost nebo o pozastavení činnosti a ani dodatečně oznamovat skončení důvodů pro vykonávání vedlejší samostatné výdělečné činnosti, pokud vznik nebo trvání těchto důvodů oznámily v průběhu kalendářního roku, za který přehled podávají. Zásada zamezující dodatečné změně doby výkonu samostatné výdělečné činnosti vyplývá z praxe, kdy OSVČ mění délku trvání výdělečné činnosti tehdy, kdy uzná za vhodné, že je změna výhodnější. Často tento stav nastává v okamžiku zjištění OSVČ povinnosti platit pojistné na důchodové pojištění, píše se v důvodové zprávě.

Ukončení činnosti nepůjde hlásit zpětně za x let

Plánuje se i další novinka, které znemožní zpětné změny. V současnosti některé OSVČ oznamují skončení činnosti za dobu i několik roků zpětně, i když za takový rok podaly řádně přehled o příjmech a výdajích a zaplatily pojistné. Důvodem je zpravidla získat vrácení pojistného za dobu, kterou nepotřebují k získání potřebné doby důchodového pojištění pro nárok na důchod. Navrhuje se proto, aby OSVČ, která na přehledu uvedla, že vykonávala v daném kalendářním roce činnost, mohla tento údaj opravit jen do konce kalendářního roku, v němž tento přehled podala.

I pravděpodobné pojistné se bude počítat do důchodu

Pokud OSVČ nesplní povinnost podat přehled o příjmech a výdajích, úřady jí stanoví pravděpodobnou výši pojistného. Nově má platit, že v případě, kdy OSVČ tuto pravděpodobnou výši pojistného uhradí, zohlední se jí do doby důchodového pojištění, za kterou bylo pojistné uhrazeno, pro důchodové nároky. 

Také dohodáři budou moct dostávat ošetřovné

Novinky se dotknou i dohodářů. I zaměstnanci činní na dohody a zaměstnanci v zaměstnání malého rozsahu budou mít nově nárok na ošetřovné. Podmínkou bude, aby pojištění zaměstnance trvalo aspoň ve 3 kalendářních měsících bezprostředně před kalendářním měsícem, v němž u zaměstnance vznikla potřeba ošetřování (péče). Nárok na sociální ochranu tak vznikne i zaměstnancům, kteří z logických důvodů nemohou dosáhnout na dávku, a to jen proto, že sociální událost, ke které je potřeba ošetřování (péče), nastala např. na počátku měsíce, a zaměstnanec tak nedosáhl částky rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění, ačkoli v případě, pokud by neošetřoval nebo nepečoval o rodinného příslušníka, by tohoto příjmu pravděpodobně dosáhl, uvádí se v důvodové zprávě.

Dále bude stanoveno, že nárok na ošetřovné podle novely zákona vzniká v těch případech, kdy potřeba ošetřování (péče) vznikla za trvání účinnosti tohoto zákona. Pokud potřeba ošetřování (péče) vznikla před účinností tohoto zákona, avšak k vystřídání ošetřujících (pečujících) osob došlo za účinnosti tohoto zákona, má střídající osoba nárok na ošetřovné. K době 3 měsíců účasti na nemocenském pojištění se přihlédne i tehdy, spadala-li do doby před účinností tohoto zákona, upřesňuje důvodová zpráva.

Dohodáři získají nárok i na otcovskou

Nejde navíc jen o ošetřovné. Zaměstnancům při výkonu zaměstnání malého rozsahu nebo činným na základě dohody o provedení práce, pokud pojištění zaměstnance trvalo aspoň ve 3 kalendářních měsících bezprostředně před kalendářním měsícem, v němž u zaměstnance vznikla stanovená sociální událost, vznikne nárok i na otcovskou.

OSVČ budou muset nově komunikovat elektronicky

Novela dále přináší i změny v oblasti podání OSVČ vůči ČSSZ. Kvůli zavedení datových schránek pro většinu OSVČ navrhuje ministerstvo zavést u ČSSZ postup obdobný postupu orgánů finanční správy, kde je již v současné době zavedena povinná elektronická komunikace se správcem daně, má-li osoba zřízenou datovou schránku (ze zákona). Cílem je zajistit co nejvyšší míru elektronizace veřejné správy. Proto se navrhuje, aby byla dána povinnost činit vybraná podání, má-li OSVČ zpřístupněnou datovou schránku ze zákona, pouze elektronicky také v oblasti sociálního a nemocenského pojištění OSVČ. 

U nemocenského pojištění se má jednat o přihlášku k dobrovolnému nemocenskému pojištění OSVČ a o podání žádosti o dávky nemocenského pojištění, tedy o peněžitou pomoc v mateřství, o dlouhodobé ošetřovné a o otcovskou. U sociálního pojištění bude nutné podat elektronicky oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti, přihlášku k účasti na důchodovém pojištění a přehled o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok a o pojistném placeném OSVČ.

ebf 24 - tip duben

Bude nicméně platit úleva v případě technických problémů. Podání nebo jiný úkon může OSVČ učinit v listinné podobě zasláním nebo předáním příslušné ÚSSZ, pokud toto nebude schopna činit v elektronické podobě z prokazatelných objektivních technických důvodů (např. z důvodu výpadku elektřiny).

Pokud novela, o které nyní bude rozhodovat Parlament, projde celým legislativním procesem, nabude účinnosti na začátku roku 2025.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).