Novinky se mají týkat také osvobození příspěvku na stravování bývalých zaměstnanců. Změny jsou po dohodě s ministerstvy předloženy jako pozměňovací návrh k novele zákona o investičních společnostech.
Konsolidační balíček benefity zastropoval
Konsolidační balíček, který nabyl účinnosti na začátku letošního roku, mimo jiné omezil daňové zvýhodnění nepeněžních zaměstnaneckých benefitů. Nově platí, že všechny dříve od daně osvobozené nepeněžní benefity, které zaměstnavatel zaměstnanci poskytne, jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob za dané zdaňovací období na straně zaměstnance pouze do výše poloviny průměrné mzdy, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto vyměřovacího základu.
Tento limit se posuzuje ve vztahu ke každému zaměstnavateli zvlášť. Jestliže tak jsou zaměstnanci poskytovány nepeněžní benefity více zaměstnavateli zároveň v jednom zdaňovacím období, limit pro osvobození těchto plnění od daně z příjmů zaměstnance se posuzuje každého zaměstnavatele samostatně, a nikoliv v souhrnu.
Zákon se opět brzy změní
Ještě před nabytím účinnosti balíčku se však objevilo hned několik výkladových problémů a chyb, které se týkaly například firemních školek. Konkrétně šlo o to, jakým způsobem ocenit službu firemních školek, kterou zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům jako benefit. Finanční správa k tomu sice vydala metodiku, nakonec se ale příslušná ministerstva se zástupci podnikatelů dohodla na tom, že problematiku upraví i přímo v zákoně. Změny má přinést pozměňovací návrh k novele zákona o investičních společnostech.
Firemní školky se budou oceňovat dle veřejných školek
Nově se tak navrhuje v zákoně výslovně stanovit způsob ocenění výše nepeněžního příjmu zaměstnance v případě použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona. To znamená, že se nepeněžní příjem v podobě firemní školky bude oceňovat tak, jako by se jednalo o mateřskou školu zřízenou podle školského zákona, zřízenou státem, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Navrhovaná úprava ocenění se má vztahovat nejen na mateřské školy podle školského zákona, ale též na zařízení péče o děti předškolního věku (např. dětské skupiny, lesní školky atd.). Přitom se stanoví dvě možnosti ocenění takového příjmu, a to buď cenou v místě a čase obvyklou za použití mateřské školy zřizované uvedenými veřejnoprávními zřizovateli, nebo ve výši nejvyšší měsíční úplaty za používání takového zařízení podle vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání,
doplňuje se ve zdůvodnění návrhu s tím, že volbu ocenění provede zaměstnavatel.
Podle § 6 odst. 2 této vyhlášky nesmí měsíční výše úplaty přesáhnout 8 % základní sazby minimální mzdy za měsíc (aktuálně tedy 1512 Kč), která je platná v době stanovení měsíční výše úplaty. Úplata se podle § 6 odst. 3 vyhlášky o předškolním vzdělávání stanoví pro příslušný školní rok pro všechny děti v tomtéž druhu provozu mateřské školy ve stejné měsíční výši.
Každé dítě se ocení zvlášť
Jak se dále píše ve zdůvodnění, ocenění se stanoví vždy za každé dítě zaměstnance zvlášť. Jestliže tedy bude zaměstnanec předškolní zařízení využívat pro více svých dětí, bude částku zjišťovat pro každé z nich. Přitom je třeba zohlednit dobu, po kterou dítě předškolní zařízení využívá, jelikož výše ocenění se stanoví za každý kalendářní měsíc poměrně podle doby používání zařízení. Pokud tedy bude dítě např. polovinu měsíce nemocné a do zařízení nebude docházet, bude použití daného zařízení oceněno pouze polovinou částky určené jako ocenění měsíčního používání takového zařízení. Stejně tak se bude započítávat pouze poměrná část ocenění měsíčního používání například tehdy, kdy bude dítě do zařízení docházet pravidelně pouze některé dny v týdnu,
vysvětluje důvodová zpráva.
Pokud dojde k použití více zařízení předškolní péče u jednoho zaměstnavatele v rámci jednoho kalendářního měsíce jedním dítětem, bude platit, že použití každého jednotlivého zařízení se ocení samostatně (pokud např. zaměstnavatel poskytuje jak obecnou dětskou skupinu, tak zařízení s určitým specifickým zaměřením, do kterého dítě dochází jednou týdně). Nepeněžní příjem zaměstnance z použití zařízení předškolní péče se vypočítá podle § 6 odst. 3 písm. c) zákona o daních z příjmů jako rozdíl mezi uvedenou výslednou částkou ocenění používání zařízení předškolní péče a úhradou, kterou zaměstnanec zaměstnavateli zaplatil. Toto ocenění uvedené v § 6 odst. 3 písm. c) zákona o daních z příjmů se použije bez ohledu na skutečnou výši výdajů/nákladů zaměstnavatele na použití zařízení předškolní péče,
konkretizuje důvodová zpráva.
Příklad z důvodové zprávy
Zaměstnavatel za zaměstnance platí v lednu 2024 částku 20 000 Kč školného ve školce jiného subjektu, přičemž tento benefit zaměstnanci ocenil nejvyšší měsíční úplatou za předškolní vzdělávání podle vyhlášky upravující předškolní vzdělávání (pro rok 2024 v částce 1512 Kč). Zaměstnanec za tento benefit zaměstnavateli podle dohody v kolektivní smlouvě neplatil a jeho příjem z tohoto benefitu je tedy v lednu 2024 částka 1512 Kč, tj. bez ohledu na to, že skutečná výše výdaje zaměstnavatele na tento benefit v lednu 2024 činila 20 000 Kč. Tento nepeněžní příjem (v daném příkladu 1 512 Kč) se započítává do limitu osvobozených příjmů podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů.
Náklady na provoz budou daňově uznatelným výdajem
Zároveň bude platit, že náklady na provoz zařízení předškolní péče budou daňově uznatelným nákladem. Pro osvobození podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů je však nutné, aby bylo hrazeno z daňově neuznatelných nákladů. Bude tedy záviset na zaměstnavateli, jestli čerpání tohoto benefitu bude v režimu osvobozený příjem a daňově neuznatelný náklad, či zdaněný příjem a daňově uznatelný náklad, případně kombinací obou možností, tedy benefit bude u zaměstnance částečně osvobozen a v této části u zaměstnavatele daňově neuznatelný výdaj a jeho druhá část bude u zaměstnance zdanitelná a u zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem. Jestliže zaměstnavatel bude provozovat firemní školku a bude v ní mít jak děti zaměstnanců čerpající osvobození do výše limitu, tak děti jiné, bude muset klíčovat náklady na děti „osvobozené“ a ty ze základu daně vylučovat.
Návrh dále řeší osvobození příjmu bývalého zaměstnance ve formě příspěvku na stravování. Nově má platit osvobození příjmů těchto zaměstnanců ve formě nepeněžního plnění určeného k přímé spotřebě na pracovišti zaměstnavatele nebo k přímé spotřebě v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele do stanoveného limitu. Osvobození se bude vztahovat pouze na příjem zaměstnance (bývalý zaměstnanec je pro účely daní z příjmů považován za zaměstnance v souladu s § 6 odst. 2 zákona o daních z příjmů, neboť mu plyne příjem podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů), který u zaměstnavatele pracoval až do svého odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu z důvodu invalidity třetího stupně.
Cílem navrhované úpravy je od daně z příjmů osvobodit pouze příjem v podobě stravy určené k přímé spotřebě, kterou zaměstnavatel poskytuje bývalému zaměstnanci přímo ve vlastním stravovacím zařízení nebo jiném místě na pracovišti zaměstnavatele nebo v zařízení provozovaném jiným subjektem než zaměstnavatelem. Cíl navrhované úpravy je naplněn i tehdy, pokud je strava určená k přímé spotřebě bývalému zaměstnanci vydána na pracovišti zaměstnavatele nebo v zařízení provozovaném jiným subjektem než zaměstnavatelem, ale k její konzumaci dojde na jiném místě (např. bývalý zaměstnanec si vydanou stravu odnese domů, kde ji také spotřebuje),
vysvětluje důvodová zpráva.
Osvobození se naopak i nadále nebude týkat peněžitého příspěvku na stravování ani příspěvku na stravování, který je poskytovaný bývalému zaměstnanci například ve formě víceúčelové stravenky či jiného obdobného prostředku, který umožní jejich využití i k jiným účelům (typicky nákup zboží v obchodech a čerpání volnočasových zaměstnaneckých benefitů) než jen k přímému odběru stravy. Také příjem bývalého zaměstnance bude osvobozen v úhrnu za kalendářní den do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.
Účast na firemních společenských akcích je rovněž od daně osvobozena
Návrh v neposlední řadě též potvrzuje, že jsou od daně z příjmů osvobozeny nepeněžní příjmy z účasti na veškerých společenských akcích pořádaných zaměstnavatelem, a to včetně těch s kulturním nebo sportovním prvkem (např. vánoční večírek, oslava výročí firmy, sportovní den apod.).
Jestli dojde ke schválení návrhu, měl by začít platit ještě během letošního roku.
