Činnost by se například měla usnadnit začínajícím OSVČ, které nebudou muset platit zálohy. Změny se mají dotknout také OSVČ, které jsou zároveň důchodci.
Zvýšilo se minimum
Na začátku ledna nabyl účinnosti konsolidační balíček, který zvýšil minimální vyměřovací základ OSVČ hlavních u sociálního pojištění. Ten do konce loňského roku činil 25 % průměrné mzdy a od letošního roku až do roku 2026 se bude zvyšovat o 5 p. b. každý rok, tedy ze 25 % průměrné mzdy až na 40 %. V roce 2024 je tak minimum na úrovni 30 % průměrné mzdy, což znamená minimální zálohy ve výši 3852 Kč.
Zálohy se musely měnit už v lednu
Nově též platí, že v případě, pokud je měsíční vyměřovací základ nižší, než by činil minimální měsíční vyměřovací základ v dalším kalendářním roce, je od prvního kalendářního měsíce nového kalendářního roku až do měsíce, kdy bude nebo by měl být podán přehled o příjmech a výdajích OSVČ za předchozí kalendářní rok, stanovena minimální výše měsíčního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pro daný rok. Platí tak stejný systém jako u zdravotního pojištění a řada OSVČ tak musela změnit výši záloh už v lednu.
Upravil se také postup pro stanovení výše zálohy na pojistné v měsíci, v němž byl podán přehled. Podle dřívější úpravy si mohla OSVČ stanovit za tento měsíc výši zálohy z dosavadní nebo nové výše měsíčního vyměřovacího základu. Nově platí měsíční vyměřovací základ stanovený v přehledu až od kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němž byl nebo měl být přehled podán.
Začínající OSVČ platí méně
Ačkoli konsolidační balíček minimální odvody pro OSVČ zvýšil, zároveň stanovil výjimku pro začínající podnikatele. Pro OSVČ, které nově zahajují výkon hlavní samostatné výdělečné činnosti a tuto samostatnou výdělečnou činnost v uplynulých 20 kalendářních letech nevykonávaly, zůstává minimální měsíční vyměřovací základ na 25 % průměrné mzdy platné pro daný kalendářní rok.
Začínající OSVČ tak musí platit jen minimálně 3210 Kč, tedy o 642 Kč méně než podnikatelští matadoři. Nižší minimální vyměřovací základ pro tuto OSVČ platí v kalendářním roce, ve kterém samostatnou výdělečnou činnost zahájila, a následně ještě v bezprostředně dvou následujících letech, a to jen po dobu, kdy samostatnou výdělečnou činnost vykonává jako hlavní.
Zároveň je stanoveno, že snížený minimální měsíční vyměřovací základ ve výši 25 % je platný i pro OSVČ, které zahájily činnost již před rokem 2024 (za předpokladu, že v předchozích 20 kalendářních letech činnost nevykonávaly). Pokud tedy OSVČ zahájila činnost např. v roce 2022 a předtím ji 20 kalendářních let nevykonávala, tak se na ni nižší měsíční vyměřovací základ vztahuje v roce zahájení (2022) a ve dvou bezprostředně následujících kalendářních letech, tzn. v roce 2023 a 2024.
Začínající OSVČ nebudou muset platit zálohy
Na nižší minimální vyměřovací základ by navíc měla brzy navázat další úleva pro začínající OSVČ. Poslanci Vojtěch Munzar (ODS), Josef Bernard (STAN), Miloš Nový (TOP 09), Michael Kohajda (KDU-ČSL) a Jakub Michálek (Piráti) připravili novelu, podle které by nově OSVČ, které zahájí podnikání, nemusely v prvních měsících a v celém následujícím roce podnikání platit zálohy na sociální pojištění. Pojistné by vždy pak doplatily až po skončení zdaňovacího období a po podání přehledu. Kdo tak například začne podnikat v září 2025, nebude muset platit zálohy ve 4 měsících roku 2025 ani v roce 2026.
Možnost neplatit zálohy budou moct využít OSVČ, které v předchozích pěti letech nepodnikaly. Jak doplnili předkladatelé, při přípravě návrhu se zabývali i otázkou zdravotního pojištění, u kterého však podobná úprava není možná, jelikož je zdravotní pojištění příjmem zdravotních pojišťoven a zároveň je pro čerpání zdravotní péče nutné, aby byla každá osoba kontinuálně pojištěna. Stejně tak platí, že možnost neplatit zálohy se nebude týkat OSVČ v paušálním režimu.
S novelou souhlasila i vláda a dá se tak očekávat, že projde parlamentem. Pokud se tak stane, měla by nabýt účinnosti na začátku příštího roku.
Začínající OSVČ vedlejší neplatí zálohy už nyní
První rok podnikání nemusí platit zálohy na sociální pojištění OSVČ vedlejší. Doplatek pojistného závisí od výše příjmů po odpočtu výdajů za kalendářní rok. Jestliže nepřekročí stanovenou rozhodnou částku (pro rok 2024 je to 105 520 Kč), pojistné ani zálohy na důchodové pojištění neplatí.
Samostatná výdělečná činnost se z hlediska důchodového pojištění považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:
- vykonávala zaměstnání
- měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod
- měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost) nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou
- vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo civilní službu
- byla nezaopatřeným dítětem
OSVČ důchodci budou mít nižší pojistné
V oblasti sociálního pojištění OSVČ navíc zanedlouho zřejmě dojde ještě k jedné změně. Součástí důchodové reformy, o které by během března měla jednat vláda, je i nahrazení trvalého zvyšování důchodů snížením sazby pojistného o 6,5 p. b. pro všechny starobní důchodce s výdělečnou činností. Snížení pojistného se tak bude týkat jak zaměstnaných seniorů, tak důchodců OSVČ. Původně byla tato změna navrhovaná už ve vloni schválené novele, nakonec ale byla z návrhu vyškrtnuta. Pokud nyní návrh projde celým legislativním procesem, snížení pojistného bude možné uplatnit od ledna 2025.
Elektronická komunikace bude povinná
V oblasti sociálního pojištění se má změnit i způsob podání OSVČ vůči ČSSZ. Kvůli zavedení datových schránek pro většinu OSVČ navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí zavést u ČSSZ postup obdobný postupu orgánů finanční správy, kde je již v současné době zavedena povinná elektronická komunikace se správcem daně, má-li osoba zřízenou datovou schránku (ze zákona). Proto se navrhuje, aby byla dána povinnost činit vybraná podání, má-li OSVČ zpřístupněnu datovou schránku ze zákona, pouze elektronicky také v oblasti sociálního a nemocenského pojištění OSVČ.
U nemocenského pojištění se má jednat o přihlášku k dobrovolnému nemocenskému pojištění OSVČ a o podání žádosti o dávky nemocenského pojištění, tedy o peněžitou pomoc v mateřství; o dlouhodobé ošetřovné a o otcovskou. U sociálního pojištění bude nutné podat elektronicky oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti, přihlášku k účasti na důchodovém pojištění a přehled o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok a o pojistném placeném OSVČ.
Stejná novela přináší pro OSVČ i nárok na ošetřovné. Podmínkou bude dobrovolná účast na nemocenském pojištění. Pro OSVČ bude platit stejná úprava, která dosud platila jen pro zaměstnance a týká se podmínek nároku na ošetřovné, podpůrčí doby a výše ošetřovného.
Video: Jak na podání Přehledu o příjmech a výdajích pomocí služby ePortálu ČSSZ
Autor: Česká správa sociálního zabezpečení / Zdroj: YouTube
