Hlavní navigace

Otazníky kolem plnění z konkurenční doložky zaměstnancům a jednatelům

29. 9. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Finanční vyrovnání za omezení činnosti po skončení pracovního poměru či výkonu funkce má svá pravidla. Dotýká se zdanění i odvodů pojistného.

Zejména v oblasti zdravotního pojištění panují nejasnosti a rozdílné právní výklady. Kritizován je takzvaný dvojí odvod pojistného. Aktuálně se k situaci vyjádřila Česká správa sociálního zabezpečení i Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Konkurenční doložka zaměstnance

Konkurenční doložka je dle § 310 zákoníku práce dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, kterou se zaměstnanec zavazuje, že po dobu nejdéle jednoho roku od skončení zaměstnání nebude vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo takovou, jež má k ní soutěžní povahu. Naproti tomu se zaměstnavatel zavazuje, že zaměstnanci za každý měsíc plnění tohoto závazku poskytne přiměřené finanční vyrovnání. Vyrovnání musí být minimálně ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění závazku. Strany si mohou sjednat i pokutu, kterou je zaměstnanec povinen zaměstnavateli zaplatit, jestliže poruší svůj závazek.

platnosti konkurenční doložky je nezbytná její písemná podoba (může být součástí pracovní smlouvy). Takováto dohoda se však uzavírá pouze s vymezeným okruhem zaměstnanců. A to takových, kteří u zaměstnavatele získají informace, poznatky pracovních a technologických postupů, jejichž využití by mohlo zaměstnavateli závažným způsobem ztížit jeho činnost.

Konkurenční doložka v rámci výkonu funkce

Nemusí se však jednat pouze o zaměstnance v manažerských či jinak klíčových pozicích. Konkurenční ujednání bývá i součástí smluv o výkonu funkce členů statutárních orgánů obchodních korporací. Konkurenční doložku výslovně upravuje nový občanský zákoník v ustanovení § 2975. Tato úprava se vztahuje i na smluvní vztahy mezi členy orgánů obchodních korporací a těmito obchodními korporacemi. Zmíněné ustanovení upravuje kogentně podstatné náležitosti platné konkurenční doložky. Je zde uvedeno, že neurčí-li se v ujednání, zakazujícím jinému soutěžní činnost, území, okruh činností nebo okruh osob, kterých se zákaz týká, ke konkurenční doložce se nepřihlíží.

Podstatnými náležitostmi konkurenční doložky:

  • určení území, na kterém se zakazuje konkurenční činnost,
  • určení okruhu činností, na kterou tento zákaz dopadá, a 
  • určení okruhu osob, kterých se zákaz týká, přičemž těmito osobami je potřeba rozumět třetí osoby, a nikoliv smluvní strany konkurenční doložky.

Plnění z konkurenční doložky a daň z příjmu

V situaci, kdy společnost dle smlouvy vyplácí závazek, nejedná se již o zaměstnance nebo „statutára“. K plnění dochází po skončení pracovního poměru zaměstnance nebo odvolání funkce člena statutárního orgánu. Plnění, které firma po sjednanou dobu poskytuje, je z pohledu zákona o daních z příjmů příjem, který plyne v souvislosti s dřívějším výkonem činnosti, tj. zdanitelný příjem. Příjem zdaní v souladu se zákonem plátce a na žádost příjemce vydá potvrzení o zdanitelných příjmech pro účely daňového přiznání. Jestliže jde o posledního plátce a poplatník nemá povinnost podat daňové přiznání dle § 38 zákona o daních z příjmů, připadá v úvahu i roční zúčtování daní.

Situace ohledně zdanění plnění z konkurenční doložky je jasná, potíže vznikají v oblasti sociálního a zdravotního pojištění. Zejména ve zdravotním pojištění se lze setkat s rozdílnými právními výklady. Server Podnikatel.cz proto aktuálně oslovil Českou správu sociálního zabezpečení i Všeobecnou zdravotní pojišťovnu k vysvětlení správného postupu.

Sociální pojištění se odvádí, účast na pojištění však nevzniká

Podle § 3 odst. 3 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se za zaměstnance pro účely tohoto zákona považuje též fyzická osoba, které jsou po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do vyměřovacího základu. Mezi tyto příjmy patří i peněžité vyrovnání – a protože jde o příjem zúčtovaný, zdanitelný, který není uveden ve výjimkách (§ 5 odst. 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení), podléhá odvodu pojistného na sociální zabezpečení.

Daně x

Nezáleží, zda jde o zaměstnance či statutára. Z pohledu sociálního pojištění se v obou případech jedná o „zaměstnance“. Ovšem účast na nemocenském pojištění je vázána na trvání příslušného právního vztahu, a pokud tedy končí zaměstnanci či jednateli jeho smlouva, je třeba ho odhlásit z nemocenského (a důchodového) pojištění. Jeho pojistný poměr zanikne, neboť skončila doba zaměstnání. I v případě, že pojištění již skončilo, ale může nastat situace, že je bývalému jednateli (zaměstnanci) zúčtován zaměstnavatelem příjem (např. právě z konkurenční doložky). Příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání již sám o sobě znovu nezakládá účast na pojištění, ale je pojištěn podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení. Tedy účast na pojištění již nebude (zaměstnanec se nebude znovu přihlašovat), z vyplácených částek ale bude třeba odvést pojistné na sociální zabezpečení,  potvrdilo tiskové oddělení České správy sociálního zabezpečení.

Dvojí odvod zdravotního pojištění

Z vyplácené konkurenční doložky po skončení zaměstnání zajišťuje odvod pojistného bývalý zaměstnavatel i přesto, že daný pojištěnec (tj. bývalý zaměstnanec nebo statutár) již jeho zaměstnancem není. Platby pojistného se v rámci konkurenční doložky vztahují k již neexistujícímu zaměstnání (tj. k minulosti). Dle platné legislativy musí být za každého pojištěnce placeno pojistné na veřejné zdravotní pojištění (tj. současnost). Pro evidenční zařazení pojištěnce do příslušné kategorie plátce pojistného v období po skončení zaměstnání je nutné, aby za pojištěnce bylo placeno pojistné na veřejné zdravotní pojištění – jako za zaměstnance u jiného zaměstnavatele, jako za osobu samostatně výdělečně činnou, nebo aby za tohoto pojištěnce byl plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát, vysvětlil za Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR Vlastimil Sršeň. Dodal, že pokud ani jedna z těchto možností nenastane, pak je pojištěnec ve vztahu ke zdravotní pojišťovně posuzován jako osoba bez zdanitelných příjmů a jako taková si musí hradit pojistné sama, a to i jestliže je souběžně odváděno pojistné z konkurenční doložky bývalým zaměstnavatelem. V případě, že by pojištěnec jako osoba bez zdanitelných příjmů neplatil pojistné, musel by následně uhradit dlužné pojistné a také penále za opožděné (resp. neprovedené) platby pojistného.

Přestože se lze setkat i s jinými právními výklady a doporučeními, z aktuálního vyjádření Všeobecné zdravotní pojišťovny je možné vyvodit následující pravidla:

  • Plnění z konkurenční doložky má povahu příjmu zúčtovaného zaměstnavatelem zaměstnanci (obdobně statutár) po skončení zaměstnání (pojistné na zdravotní pojištění se odvádí).
  • Minimální vyměřovací základ pro odvod pojistného nemusí být dodržen (nejde o zaměstnance), vyměřovacím základem je skutečná výše zúčtované odměny.
  • Jde o osobu, která již není zaměstnancem, tudíž se nezapočítává v daném měsíci do počtu zaměstnanců na měsíčně předkládaném přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele.
  • Příjemce plnění z konkurenční doložky nemá v příslušném měsíci řešen svůj pojistný vztah (není přihlášen jako zaměstnanec), musí být v daném kalendářním měsíci evidován u zdravotní pojišťovny (např. na jeden den tohoto měsíce) buď jako zaměstnanec, nebo OSVČ (s respektováním podmínek konkurenční doložky), nebo jako osoba, za kterou je plátcem pojistného stát. Pokud tato podmínka splněna není, stává se pojištěnec na příslušný měsíc osobou bez zdanitelných příjmů. Odvádí tak vlastně dvojí pojistné – z bývalého zaměstnání ve skutečně zúčtované výši a aktuální osobní pojistné.

Konkurenční doložky s klíčovými zaměstnanci nebo statutáry

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).