Počty OSVČ opět lámou historické rekordy. Jde ale o reálné OSVČ, nebo o švarcsystém?

Počet aktivních OSVČ je opět rekordní

Počet aktivních OSVČ byl v polovině roku 2026 nejvyšší v české historii. Množství OSVČ poprvé v historii překonalo hranici 1,2 milionu. Jak dokládají data ČSSZ, ke konci letošního června v Česku podnikalo 1 202 860 OSVČ, což je o 29 tisíc více než před rokem. Stejně jako v loňském roce stály za meziročním nárůstem především OSVČ vedlejší.

Těch působilo k letošnímu 30. červnu celkem 501 041 a poprvé v historii jejich počet překonal hranici půl milionu. Meziročně se jedná o nárůst o 16 tisíc. Počet OSVČ hlavních pak v polovině letošního roku také překonal prvně v historii jednu kulatou hranici, kdy překročil 700 tisíc. Konkrétně úřady evidovaly 701 819 OSVČ hlavních, tedy o 13 tisíc více než před rokem. 

Zdroj: ČSSZ

Ve čtvrtletním srovnání pak počet OSVČ hlavních oproti březnu letošního roku vzrostl přibližně o 11 tisíc a OSVČ vedlejších o 12 tisíc. V tomto ohledu ale jde o standardní vývoj. Během roku totiž počty OSVČ prochází sezónními výkyvy. Na konci roku je vždy počet OSVČ hlavních nižší v porovnání s letními měsíci v roce. To je způsobeno hlavně tím, že OSVČ ke konci kalendářního roku ukončují nebo přerušují činnost. Během léta zase počty zvyšují sezónní práce. Nejvyšší počty tak zpravidla bývají ke konci září. 

Počet OSVČ, které platí zálohy, klesl

Zatímco počty OSVČ jsou rekordní, počet OSVČ platících zálohy poslední roky klesá. Zatímco v polovině roku 2024 jich bylo 776 tisíc, aktuálně jde jen o 739 tisíc OSVČ. Tento „nesoulad“ je spojen se změnou, která platí od roku 2025. Zálohy na pojistné totiž od roku 2025 nemusí dva roky platit ty OSVČ, které zahájily činnost a tuto činnost v předchozích 5 kalendářních letech nevykonávaly. Toto zproštění se týká všech OSVČ bez ohledu na to, zda vykonávají činnost vedlejší, či hlavní. Statistika je z části také zkreslena tím, že OSVČ charakter činnosti v průběhu kalendářního roku mění, ale statisticky je zařazena jen do jednoho charakteru činnosti, vysvětlila pro server Podnikatel.cz Jitka Drmolová, mluvčí ČSSZ. 

Za nárůstem stojí podle expertů hlavně švarcsystém

Ačkoli jsou počty OSVČ rekordní, jak zástupci podnikatelů, tak odborníci dlouhodobě upozorňují, že stávající nárůst není ve skutečnosti odrazem zvýšené podnikatelské aktivity, ale do velké míry jde o švarcsystém. Například Hospodářská komora ČR dlouhodobě upozorňuje, že vůli vysokým nákladům práce se pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem často transformují do smluv mezi odběratelem konkrétní služby a jejím dodavatelem. Švarcsystém je přirozenou reakcí na extrémní zdanění práce a rostoucí balvan administrativy, regulace a povinností spojených se zaměstnáváním pracovníků, který zaměstnavatelé musí tlačit do kopce. Je rozšířený v IT sektoru, stavebnictví, dopravě, logistice, ale například i v médiích a paradoxně i ve státní správě, komentoval pro server Podnikatel.cz už dříve Miroslav Diro, mluvčí HK ČR.

Že je švarcsystém v Česku značně rozšířený, ostatně ukázala i loňská studie právě PAQ Research a Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), která se zaměřila na výdajové paušály OSVČ a zdanění podnikatelů. V šetření jsme se OSVČ ptali i na charakteristiky práce, včetně znaků švarcsystému dle mezinárodních definic. Můžeme proto odhadovat, že 14 % všech OSVČ v Česku pracuje na švarcsystému. Když to srovnáme s dalšími dostupnými odhady, bavíme se o 100 až 175 tisících lidech, komentoval ekonom Filip Pertold z RILSA.

Ministerstvo za nárůstem počtu OSVČ švarcsystém nevidí

S tím, že by se na nárůstu počtu OSVČ podílel švarcsystém, si naopak nemyslí ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Podle ministerstva stojí za rekordními počty OSVČ rozvoj moderních technologií a rychlost, s jakou si tyto technologie jsou schopni podnikatelé osvojit a využít v rámci své činnosti. Dále se na rekordním počtu OSVČ podílí dle MPO „proklientský“ přístup živnostenských úřadů a digitální aktivity samotného ministerstva, které výrazným způsobem usnadňují zahájení podnikání. 

Přečtěte si také:

V ČR působí nejvíce OSVČ v historii. Do jaké míry za to může švarcsystém?

Roste podíl cizinců

Na nárůstu počtu OSVČ se do velké míry rovněž podílí cizinci. Například loni začalo v Česku podnikat podle dat společnosti Dun & Bradsreet přes 26 tisíc cizinců, což je 30 % z celkového počtu nových OSVČ. Ve většině případů se jednalo o Ukrajince, kterých loni úřady zaevidovaly 15 181. S odstupem následovali Slováci (3156), Rusové (779) a Vietnamci (616). Celkový podíl cizinců mezi OSVČ aktuálně dosahuje skoro 10 % a neustále narůstá.

Mezi cizinci z jednotlivých zemí se nicméně výrazně liší obory činnosti, ve kterých u nás podnikají. Zatímco mezi Ukrajinci převládá stavebnictví a zpracovatelský průmysl, Vietnamci se věnují převážně obchodní činnosti. Aktivity Slováků jsou pak rozptýleny mezi stavebnictví, služby, zpracovatelský průmysl, IT a obchod. To, že u Ukrajinců převládá stavebnictví a zpracovatelský průmysl, může ovšem naznačovat, že v nemalé míře nemusí jít o skutečné podnikatele, ale opět o švarcsystém.

Přečtěte si také:

Třetina nových OSVČ jsou cizinci, v drtivé většině případů jde o Ukrajince

Co udělá s počty legislativní úprava švarcsystému?

Rozšíření švarcsystému navíc mohou nahrát změny, které plánuje vláda. Pokuty za švarcsystém by se totiž nově měly týkat jen zaměstnavatelů, kteří nelegální práci umožní, a nikoli samotných pracovníků. Podle ministerstva práce a sociálních věcí, které změnu navrhuje, je škodlivost jednání fyzické osoby vykonávající nelegální práci velice nízká a už v současnosti jsou trestány jen výjimečně. 

Novinku přináší návrh zákona o platformové práci, který má jinak za cíl usnadnit správné určení pracovněprávního statusu osob vykonávajících platformovou práci a zlepšit transparentnost platformové práce pro služby jako Uber či Bolt.

Přečtěte si také:

Za švarcsystém už nemá hrozit pokuta pracovníkům, ale jen zaměstnavatelům