Hlavní navigace

Přešlapy zaměstnavatelů: Na co by si měli dát zaměstnanci pozor?

Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed
Opatření spojená s koronavirovou epidemií zásadně dopadají na zaměstnavatele. Ti jsou pak nuceni sami dělat jistá opatření. V mnohých případech chybují.
Jana Knížková
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Změna dosavadního způsobu práce, uzavírání pracoviště, či dokonce propouštět, k tomu jsou teď v souvislosti s pandemií donuceni mnozí zaměstnavatelé. Ně vždy je průběh vůči zaměstnancům správný. 

Spotřebitelský server dTest upozornil na mnohá pochybení ze strany zaměstnavatelů a připomněl, na co mají zaměstnanci nárok a na co by si měli dát naopak pozor?

Home office jako dobré řešení? 

Home office zaměstnavatel nemůže jednostranně nařídit. Není-li možné vykonávat práci na obvyklém pracovišti, náleží zaměstnancům náhrada ve výši průměrného výdělku, vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. Jde totiž o překážku v práci na straně zaměstnavatele.

Čtěte také: Má zaměstnanec při práci z domova nárok na stravenky?

Pokud se zaměstnavatel se zaměstnanec dohodne na práci z domova, je nutné domluvit podmínky práce, zejména náhradu za cenu využití vlastních telekomunikačních služeb a technického vybavení nutného k výkonu práce.  Zaměstnavatel často přistupuje k home office jako k benefitu pro zaměstnance, který mu byl poskytnut na jeho žádost. Platí ovšem, že na zaměstnance nemůže přenášet náklady spojené s výkonem práce. Využívá-li zaměstnanec k práci vlastní zařízení, má právo na finanční kompenzaci za jeho opotřebení, doplňuje Eduarda Hekšová. Stejně tak má zaměstnanec právo na náhradu za zvýšenou spotřebu energií, lze-li ji určit. Zákoník práce neupravuje konkrétní výpočet, a proto si strany mohou sjednat i paušální náhradu.

Stane-li se pracovní úraz, odpovídá za něj zaměstnavatel. Pokud zaměstnanec onemocní, má nárok na náhradu mzdy a následně na dávky nemocenského pojištění. V takovém případě zaměstnavatel nesmí přidělovat práci. Stejně se postupuje, když jde o ošetřování člena domácnosti, za což náleží ošetřovné.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový a účetní poradce

Více v článku Koronavirus: Výhody i úskalí práce z domova

Některá pracoviště fungují v běžném režimu. Zaměstnanec do nich může odmítnout docházet pouze tehdy, pokud by výkon práce bezprostředně a závažným způsobem ohrožoval jeho život nebo zdraví. Musí jít o konkrétní a přímé ohrožení, nikoliv pouhé domněnky. Vláda zakázala osobám pohyb a pobyt na všech místech mimo bydliště bez ochranných prostředků dýchacích cest. Neuložila ale zaměstnavatelům povinnost vybavit rouškami zaměstnance.

Nařízená dovolená

Zaměstnavatelé mohou problémy spojené s pandemií řešit také nařízením dovolené. Tuto skutečnost musí zaměstnanci oznámit nejméně 14 dnů předem, nedohodnou-li se na kratší lhůtě. V důsledku snížení odbytu či poptávky mohou zavést takzvanou částečnou nezaměstnanost. To znamená, že zaměstnancům bude za odpracované hodiny náležet mzda v plné výši. Za zbývající neodpracované hodiny obdrží minimálně 60 % průměrného výdělku, vysvětluje Eduarda Hekšová.

Čtěte také: Čerpání řádné dovolené v době mimořádných opatření

Výpověď

V krajním případě může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, ale to pouze ze zákonných důvodů. Do úvahy tak přichází rušení či přemístění zaměstnavatele nebo jeho části a dále nadbytečnost zaměstnance. V takovém případě náleží zaměstnanci odstupné. Pracovní poměr může rozvázat také zaměstnanec. Zde ale platí, že tak může učinit i bez uvedení důvodu.

Speciál ke koronaviru

Přinášíme rozcestník, který by měl pomoci zorientovat se v základních otázkách, které se týkají finančních úlev a podpory pro OSVČ. Kdy mají OSVČ nárok na ošetřovné? Jakou finanční podporu mohou od státu očekávat? Jak je to s pojistným či odkladem úvěrových splátek? Čtěte nový speciál

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).