Hlavní navigace

Práce z domova: Má zaměstnanec nárok na stravenky?

Dagmar Kučerová

Má zaměstnanec při home office nárok na stravenky, kompenzaci cestovních výdajů při cestě do firmy, energií či opotřebení nábytku?

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Koncem roku 2019 byl bez rozporu uzavřen příspěvek Koordinačního výboru s názvem Daňové souvislosti práce z domova (home office).

Připravili jsme stručný souhrn zápisu z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 20. listopadu 2019 (číslo 546/26.06.19).

Práce z domova a zákoník práce

Zaměstnavatelé stále častěji umožňují zaměstnancům pracovat z domova. S tím samozřejmě souvisí i posouzení daňové uznatelnosti nákladů souvisejících s plným nebo jen částečným výkonem práce z domova. Ať už se jedná o cestovní náhrady, kompenzaci opotřebení vlastního majetku, připojení k internetu apod. Jestliže je práce z domova vykonávána pouze částečně, je odpovědností zaměstnavatele řádně vypočítat výši těchto náhrad s přihlédnutím k rozsahu práce z domova.

Zákoník práce definici práce z domova neobsahuje. Stejně jako nestanovuje specifické pracovní podmínky či práva a povinnosti zaměstnance. V praxi se zařazuje pod pojem práce zvláštní povahy, kterou charakterizuje ustanovení § 317 zákoníku práceZaměstnanec nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje. Čtěte také: Klady a zápory práce z domova. Nepodceňte pracovní smlouvu

Prokázané náklady a příjem zaměstnance

V souladu s ustanovením § 2 odst. 2 zákoníku práce nese zaměstnavatel náklady, které vznikají zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce. Což ostatně potvrdil svým rozhodnutím i Nejvyšší správní soud. Náklady spojené s výkonem práce z domova, které je povinen uhradit zaměstnanci zaměstnavatel, nemohou být zahrnuty ve mzdě či platu. Pokud zaměstnanci žádné náklady spojené s výkonem práce mimo pracoviště zaměstnavatele nevzniknou, zaměstnavatel nic hradit nebude. Jak uvádí Generální finanční ředitelství v zápisu Koordinačního výboru, je zaměstnanec povinen výši těchto nákladů zaměstnavateli prokázat (poskytnout součinnost pro stanovení výše náhrady nákladů). Nepůjde o zdanitelný příjem za předpokladu, že práce bude vykonávána v souladu se zákoníkem práce a budou splněny podmínky pro poskytnutí náhrady výdajů vynaložených zaměstnancem dle § 6 odst. 7 zákona o daních z příjmů.

Cestovní náhrady

Zápis Koordinačního výboru uvádí praktický výpočet výše náhrady při výkonu práce z domova. Daňoví poradci zde popisují varianty kompenzace cestovních náhrad.

Například zaměstnanec pracující 3 dny v týdnu v sídle zaměstnavatele a 2 dny v týdnu z domova (místa jeho bydliště). V pracovní smlouvě je dohodnuto, že místem výkonu práce a pravidelného pracoviště je pondělí až středa sídlo zaměstnavatele a čtvrtek a pátek místo jeho bydliště. Cestovní náhrady připadají v úvahu při vyslání mimo sjednaná místa výkonu práce, ale také při vyslání na pracovní cestu, cestu mimo pravidelné pracoviště (např. z místa pravidelného pracoviště v bydlišti do druhého místa výkonu práce v sídle zaměstnavatele) či při mimořádné cestě v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn. Čtěte také: Pracovní možnosti zaměstnanců se v budoucnu rozšíří

Opotřebení majetku

Zaměstnavatel by měl kompenzovat i opotřebení vlastního majetku zaměstnance používaného pro výkon práce. V zákoně o daních z příjmů se v ustanovení § 6 odst. 7 písm. d) uvádí, že předmětem daně není kompenzace za opotřebení vlastního majetku zaměstnance používaného pro výkon práce, řeší náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci. Zaměstnanec může k práci využívat vlastní kancelářský nábytek, počítač, tiskárnu, mobilní telefon a další.

Tip-onlineucto

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

Zde Generální finanční ředitelství potvrdilo, že tyto náhrady lze poskytovat paušální částkou. Výdaje jsou považovány za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě. Ovšem výše paušálu musí být zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Pokud jde o nářadí, zařízení a předmětů využívané pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.

Kompenzace energií

Vedle nákladů za opotřebení majetku bude zaměstnavatel kompenzovat i jiné náklady vynaložené v souvislosti s výkonem práce zaměstnance z domova. Může se jednat o náklady na otop (chlazení), elektrickou energii, telekomunikační služby, náklady na úklid domácí kanceláře apod. Podle Generálního finančního ředitelství není možné výši náhrady účelně vynaložených nákladů nahradit posudkem znalce v příslušném oboru oceňování. Vždy je nezbytné prokázání skutečných výdajů. Zaměstnavatel je povinen kdykoliv dokázat a doložit výdajovými doklady, ze kterých se při stanovení paušálu vycházelo. Čtěte také: Sjednání zkušební doby má svá pravidla i záludnosti

Nájem kanceláře zaměstnavateli

Zcela odlišná bude situace, kdy zaměstnanec přenechá svoji kancelář k dlouhodobému užívání zaměstnavateli. Pokud by zaměstnanec účtoval zaměstnavateli tržní nájem (tj. náklady vynaložené na chod kanceláře a obvyklý zisk spojený s nájmem), představoval by tento nájem příjem dle § 9 zákona o daních z příjmů (v případě poskytování dalších souvisejících služeb případně příjem dle § 7 předmětného zákona).

Ovšem zde by již zaměstnanec nepracoval “z domova”, ale v prostorách svého zaměstnavatele. Podle Generálního finančního ředitelství je sjednání nájemného a způsob úhrady dalších služeb s tím spojených obecně upraveno občanským zákoníkem (příp. zvláštními právními předpisy) a nikoliv zákonem o daních z příjmů. Avšak nesmí se jednat o nežádoucí „přelévání“ mzdových prostředků do úhrady za nájem zaměstnanci. Součástí dohody za pronájem „prostory“ může být i úhrada s tím spojených nákladů za její provoz (např. za energie, úklid aj.). Pokud by nebyly tyto náklady obsaženy v platbě za pronájem, pak by je měl (vedle nájmu) zaměstnavatel hradit v prokázané výši. Jakékoliv vyšší než prokázané a jiné úhrady by pak představovaly příjem zaměstnance podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů.

Práce z domova a stravování zaměstnance

Nezbytnou podmínkou daňové uznatelnosti nákladů na stravování je přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny trvající alespoň 3 hodiny. Jestliže zaměstnanec pracuje v režimu § 317 zákoníku práce (tzn. nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje), je rozhodující, zda lze v těchto případech stanovit směnu, kterou se podle § 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce rozumí část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat. Pokud lze v souladu se zákoníkem práce v těchto případech směnu stanovit a příspěvek na stravování naplní podmínky § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4. zákona o daních z příjmů, lze tento náklad u zaměstnavatele považovat za daňově uznatelný, vysvětluje Generální finanční ředitelství.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).