Novela zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích („potravinový zákon“), kterou v červnu schválil Senát, reaguje na potřebu sjednocení evropského potravinového práva všech členských států Evropské unie. Z důvodové zprávy zákonodárce vyplývá snaha o zvýšení informovanosti spotřebitelů a zabezpečení zdravotně nezávadných restauračních provozů. Cílem má být zabránění možnosti uvádět spotřebitele v omyl, stejně jako ochrana zdraví před závadnými potravinami a výrobky. Nové povinnosti ovšem přibudou obchodníkům a podnikatelům.
Čtěte více: Revoluce ve značení potravin. Pro obchodníky máme seznam co změnit
Kolik informací potřebuje spotřebitel?
Také nebalené potraviny budou muset být značené.
Provozovatelé potravinářských podniků, kteří v posledním účetním období dosáhli tržeb přesahujících 5 miliard na území České republiky, mají dle novely, aktuálně čekající na podpis prezidenta republiky, povinnost na viditelném místě zveřejnit seznam pěti zemí, z nichž odebírají potraviny. Samozřejmostí je i procentní vyjádření realizovaného odběru. Spotřebitel si tak vytvoří okamžitý úsudek, odkud pochází většina potravin konkrétního podniku, či zda dává prodejce přednost tuzemským výrobkům a potravinám.
Změny lze překvapivě očekávat v sektoru nebalených potravin (typicky pečivo, zákusky a jiné). V bezprostřední blízkosti budou provozovatelé nuceni umístit údaje o názvu a adrese místa podnikání výrobce, údaje o hlavních složkách potraviny, data minimální trvanlivosti, včetně dalších informací stanovených prováděcími předpisy. Nová sdělení se objeví i na tabákových výrobcích. Jde především o údaje týkající se nepříznivého ovlivnění zdraví lidí apod. Zákon stanovuje množství povinně uváděných informací, které paradoxně mohou vést ke znepřehlednění prodejního místa. Otázkou taktéž zůstává, nakolik se přidanými údaji spotřebitelé v praxi skutečně řídí, případně nakolik ovlivňují jejich rozhodnutí o koupi výrobku.
Čtěte také: Obchodníci kritizují navrhované značení potravin. Co je hlavní složka „vlašáku“?
Původní záměr novely pracoval s variantou vytvoření přelomového systému na kontrolu potravin, které jsou do České republiky dováženy z jiných států Evropské unie nebo ze třetích zemí. Zavedením informační povinnosti tohoto druhu by došlo nejen k odhalení případných rizikových dovozů, ale i zefektivnění dozoru v potravinářském sektoru. V minulosti se podobné rizikové dovozy objevily v souvislosti s potravinami dováženými z Polska a jiných zemí. S ohledem na finanční a administrativní zátěž bylo v současném návrhu upuštěno od komplexního informačního systému. Informační povinnost se nicméně bude vztahovat na kojeneckou výživu, doplňky stravy nebo dietní potraviny pro zvláštní lékařské účely.
Kontrola restauračních provozů
Jedním z problémů, na něž novela reaguje, je nedostatečná kontrola zvěřiny podávané ve stravovacích a restauračních provozech. Z dat zveřejněných Státní veterinární správou vyplývá, že pouze 30 % ulovené zvěře podléhá veterinárnímu vyšetření schopnému odhalit závadnost či nákazu prověřovaného kusu. S ohledem na řečené dochází ke svěření pravomocí nad prověřováním kvality zvěřiny Státní veterinární správě namísto krajských hygienických stanic. Předpokládá se přitom zvýšená kontrola jak stravovacích a ubytovacích zařízení, tak provozů školního stravování nebo zdravotních a sociálních služeb. Podle zákona o veterinární péči mohou inspektoři na místě znehodnotit živočišné produkty, které považují za závadné, a to na náklady kontrolované osoby. V extrémních případech kontrolní orgán přistoupí rovněž k omezení, pozastavení nebo zakázání výroby na přiměřenou dobu.
Za účelem provedení kontroly bude mít nově do otevřených stravovacích zařízení možnost vstupovat Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Současně zůstávají zachovány pravomoci krajských hygienických stanic. Všechny orgány státního dozoru jsou přitom povinny se navzájem informovat o zjištěných skutečnostech a případných nesrovnalostech, včetně těch nacházejících se mimo jejich kompetenci.
Majitelům stravovacích provozů lze v případě pochybností o průběhu kontroly doporučit vyžádání části kontrolního odběrného vzorku pro vypracování doplňujícího odborného posudku. Kontrolní orgán nepřistupuje k vydání vzorku přímo, ale pouze na žádost, proto je vhodné jej včas informovat. O postupu musí být současně vyhotoven kompletní písemný záznam.
Čtěte také na Vitalia.cz: Co mění zákon o potravinách? Nečekejte zázraky
Přísnější sankce
V návaznosti na sérii změn potravinářské legislativy se upravují také sankční postihy za správní delikty. Vzhledem k přímému vztahu k ochraně veřejného zdraví přistoupil zákonodárce ke zpřísnění řady sankcí způsobem, který odradí provozovatele od nelegálních aktivit. Při ukládání výše pokuty musí orgán kontroly vždy přihlížet k okolnostem konkrétního případu, zjišťovat majetkové a osobní poměry dotčené osoby. Pokuta v žádném případě nemůže nabývat likvidačního charakteru. Pro představu, označení nebalených potravin v rozporu s novelou lze sankcionovat pokutou až do výše 10 miliónů korun. Shodná maximální výše pokuty bude udělena za předpokladu uvádění potravin na trh po datu minimální trvanlivosti (potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti mohou být uváděny do oběhu pouze za předpokladu, že jsou takto označeny a současně zůstávají bezpečné). Pokuty do výše 50 miliónů korun se vztahují například na situace, kdy provozovatel neodstraní z prodeje zdravotně závadné potraviny apod.
Ve vztahu ke spotřebiteli je novela potravinového zákona vstřícnou úpravou umožňující přehledně rozeznávat kvalitu potravin a tabákových výrobků. Současně napomáhá k okamžitému zjištění původu výrobků. Na druhou stranu změny výrazně pocítí obchodníci a podnikatelé, například s ohledem na požadavky týkající se nebalených potravin. Pozitivně lze hodnotit systém kontrolních opatření restauračních provozů. Při ukládání sankcí se jako vhodný nástroj osvědčilo zejména zveřejnění konkrétního případu v médiích a tedy částečné narušení pověsti konkrétního provozovatele v očích spotřebitelů. Do budoucna proto mohou přísnější sankce fungovat spíše ve smyslu prevence a odstrašení od nezákonného jednání.
