Příspěvek na stravování podle podmínek roku 2024

Příspěvek na stravování aktuálně

Konsolidačním balíčkem byl od roku 2024 do zákona o daních z příjmů zaveden nový pojem, a to „příspěvek na stravování“. Tím se pro účely tohoto zákona rozumí:

• stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele a
• peněžitý příspěvek na stravování.

Podmínky příspěvku na stravování (zjednodušeně):

• Odpracování 3 hodin ze směny podle zákoníku práce (eventuálně 3 hodiny během kalendářního dne u osob, které nemají rozvrženy směny dle zákoníku práce).
• Nesmí vzniknout v průběhu směny (dne) nárok na stravné.
• Příjem je od daně osvobozen pouze do stanoveného limitu (pro rok 2024 jde o částku 116,20 Kč). Další osvobozený příspěvek lze poskytnout, pokud jde o stejnou směnu, ale delší než 11 hodin spolu s přestávkou na jídlo a oddech (případně odpracováno alespoň 11 hodin během dne).
• Poskytnutí více forem stravování v průběhu směny či dne se sčítá (jednotný limit).

Rozhodují nejen směny, ale i dny

Ve firmách vykonávají často činnost i osoby mající příjmy ze závislé činnosti, jejichž výkon není rozvržen na směny podle zákoníku práce. I ony mají za splnění podmínek nárok na příspěvek na stravování. Poskytnutý příjem ve formě příspěvku na stravování je od daně osvobozen, pokud během kalendářního dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny. Jedná se například o příjmy v podobě funkčních požitků, odměny likvidátora či člena orgánu právnické osoby. Zde musí nárok na benefit plynout např. ze smlouvy o výkonu funkce schválené valnou hromadou.

Stravování bývalých zaměstnanců

Další skupinou, která může získat nárok na osvobozený příjem v podobě příspěvku na stravování, jsou zaměstnanci po odchodu do důchodu. Na jejich stravování se v konsolidačním balíčku zapomnělo. Proto došlo v polovině roku 2024 k významné změně. Jde o pozměňovací návrh k novele zákona č. 163/2024, kterou se změnil zákon o investičních společnostech a investičních fondech.

S možností využití této právní úpravy (zpětně) po celý rok 2024 se do § 6 zákona o daních z příjmů doplnilo nové písmeno t), které říká, že příjem zaměstnance ve formě stravování poskytnutého jako nepeněžní plnění určené k přímé spotřebě na pracovišti zaměstnavatele nebo k přímé spotřebě v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele poskytnutého zaměstnavatelem, u kterého tento zaměstnanec do svého odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně vykonával činnost, ze které plynul příjem ze závislé činnosti, a to v úhrnu za kalendářní den do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, snížené o výši příjmu poskytnutého těmto zaměstnancům osvobozeného podle § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů.

Práce přesčas a nárok zaměstnance na stravenku

V poslední době se velmi diskutuje o možnosti osvobozeného příjmu při poskytnutí příspěvku na stravování při mimořádné směně zaměstnance, tedy při práci přesčas. Server Podnikatel.cz se této problematice podrobně věnoval již v měsíci březnu 2024.

Přečtěte si také:

Práce přesčas a nárok zaměstnance na stravenku

Vysvětlovali jsme, že zákon kalkuluje s pojmem „směna“. Podle § 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce je směnou část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat. Jestliže zaměstnanec odpracuje mimořádnou přesčasovou směnu, rozhodně nejde o práci podle rozvrhu směn. V takovém případě podmínky splněny nejsou a zaměstnanci od daně osvobozený příspěvek na stravování náležet nemůže.

V souladu s ustanovením § 84 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny (v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na které je pracovní doba rozvržena). Pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. V případě náhlé potřeby práce, například u zástupu za nemocného zaměstnance, je možné po dohodě se zaměstnancem rozvrh směn podle potřeby změnit. V takovém případě se nebude jednat o přesčas, ale o směnu na základě změny rozvrhu směn. Jestliže však k úpravě nedojde, nejedná se o rozvrženou směnu a nejsou splněny podmínky pro osvobození příspěvku. Zaměstnavatel samozřejmě může příspěvek na stravování poskytnout, ovšem vstoupí u zaměstnance do základu daně a podléhá i odvodům sociálního a zdravotního pojištění.

Bez změny rozvrhu náleží zaměstnanci stravné

Příspěvek na stravování je možnost (zaměstnanecký benefit), na rozdíl o stravného, které je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout. Jde o náhradu výdajů, které zaměstnanci vzniknou v souvislosti s výkonem práce. Takovými výdaji jsou i výdaje při mimořádné cestě v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště. Jedná se o cesty k výkonu práce při živelních pohromách či jiných mimořádných případech a různých neočekávaných situacích. Ale také při pohotovostní službě držené v místě bydliště či pobytu, při přesčasové práci anebo z jiného zájmu zaměstnavatele. Jde o případy, kdy z důvodu výkonu práce zaměstnanec cestuje do práce mimo rozvrh směn (např mimořádná sobotní směna). Nikoli o situaci, kdy zaměstnanec odpracuje několik přesčasových hodin nad rámec své běžné směny. Zde se myslí samostatná cesta k výkonu práce.