OSVČ často chybují například v počtu započítaných měsíců do trvání samostatné činnosti či počtu měsíců, kdy se OSVČ netýkal minimální vyměřovací základ.
Nepodání přehledů
Některé OSVČ, které neměly za povinnost podat daňové přiznání, zapomínají, že přehled podat musí i tak. Přehledy pro zdravotní pojišťovnu a také ČSSZ musí podat každý podnikatel, který alespoň po část kalendářního roku vykonával samostatnou výdělečnou činnost. I OSVČ s nulovými příjmy tak musí přehled odevzdat. Přehled se v takovém případě vyplní a odevzdá jako tzv. “nulový”, příjmy i výdaje se vyplní jako nulové.
Přehledy musí řešit i OSVČ, které až pro letošní rok vstoupily do paušálního režimu. Stejně tak musí přehledy podat i některé OSVČ, které byly v paušálním režimu už loni.
Nepodání přehledu v dané lhůtě
Dále by OSVČ měly pamatovat na lhůty pro podání přehledů a pro případné doplacení pojistného. Oba přehledy je třeba podat nejpozději do jednoho měsíce od doby, kdy podnikatelé mají podat daňové přiznání. OSVČ bez daňového poradce, která podá přiznání v původním termínu do začátku dubna, musí přehledy odevzdat nejpozději první pracovní den v květnu, tedy 2. května. Pokud ale OSVČ využije možnosti podat přiznání později elektronicky, prodlužuje se jí i lhůta pro podání přehledů o měsíc. Přehledy v takovém případě musí podnikatel podat do 3. června. OSVČ, které nepodávaly přiznání, musí přehled pro zdravotní pojišťovnu podat už do 8. dubna.
Video: Jak na podání Přehledu o příjmech a výdajích pomocí služby ePortálu ČSSZ
Autor: Česká správa sociálního zabezpečení / Zdroj: YouTube
Pozdní doplacení pojistného
Co se týče doplatků pojistného, stále platí, že musí být uhrazeny do 8 dnů od reálného odevzdání přehledů. Jestliže podá OSVČ přehled v poslední možný den, tedy 2. května, musí pojistné zaplatit do 10. května. Pokud si ale pospíšila a podala přehled například už 18. února, měla pojistné uhradit do 26. února.
Chybně vyplněný počet měsíců
Řada chyb se každý rok vyskytuje u počtu měsíců, kdy se OSVČ netýkal minimální vyměřovací základ. Zatímco do trvání samostatné výdělečné činnosti se počítá i měsíc, ve kterém OSVČ začala podnikat třeba tři dny před koncem měsíce, do měsíců, kdy se OSVČ netýkal minimální vyměřovací základ, se počítají jen měsíce, kdy některá z uvedených skutečností trvala celý kalendářní měsíc.
Konkrétně se jedná o tyto skutečnosti:
- plátcem pojistného byl i stát; osoby (např. nezaopatřené dítě, poživatel důchodu, příjemce rodičovského příspěvku atd.),
- v zaměstnání bylo odvedeno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu platného pro zaměstnance,
- OSVČ pobírala nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných (při odevzdání přehledu doloží OSVČ tuto skutečnost potvrzením OSSZ),
- OSVČ byla osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,
- OSVČ dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplnila další podmínky pro jeho přiznání,
- OSVČ celodenně osobně a řádně pečovala alespoň o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Za celodenní péči není považována péče u OSVČ, která umístila dítě předškolního věku do školského zařízení na dobu přesahující 4 hodiny denně nebo dítě školou povinné do školského zařízení na dobu přesahující vyučování nebo dítě umístila do zařízení s celotýdenním nebo celoročním provozem.
Další chybu dělají OSVČ u přehledu pro ČSSZ při rozdělování měsíců na hlavní a vedlejší, kdy za chybu je považován vyšší počet měsíců vedlejší činnosti, než eviduje OSSZ. Častou chybou je také nesprávně provedený odečet celých měsíců, po které OSVČ pobírala buď dávky peněžité pomoci v mateřství, nebo dávky za dočasnou pracovní neschopnost.
Nepřiložení dokladů
Pokud se OSVČ netýká v některých měsících minimální vyměřovací základ či vykonává činnost jako OSVČ vedlejší, musí to rovněž doložit. Jde například o potvrzení o studiu u studentů nebo potvrzení o pobírání důchodu u důchodců. V případě nemoci nebo mateřské je rovněž nutné doložit doklad o nároku na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství.
Chybně uvedená nová výše zálohy
Problémy působí i stanovení nových záloh, a to hlavně u osob, za které je současně plátcem stát. Pletou se hlavně minimální a nulové zálohy. U zdravotního pojištění platí, že OSVČ, za které pojistné platí stát, nemusí v prvním roce podnikání hradit zálohu. V druhém roce ale již zálohu platit musí, a to na základě svých předchozích příjmů a výdajů. Oproti tomu OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci, se zálohy netýkají.
Chybný variabilní symbol
Variabilní symbolem u sociálního pojištění není rodné číslo jako u zdravotního pojištění, ale číslo, které OSVČ obdržela při její registraci.
Nechtěné přihlášení k důchodovému pojištění
OSVČ, které vykonávaly SVČ jako vedlejší a jejich příjem nedosáhl takové částky (částky rozhodného příjmu pro daný rok), aby vznikla účast na důchodovém pojištění, se mohou k tomuto pojištění prostřednictvím přehledu dobrovolně přihlásit. Stává se ovšem, že se k tomuto pojištění OSVČ dobrovolně přihlásí v přehledu, přestože tak ve skutečnosti učinit nechtěla. Přihlášku ale nelze vzít zpět a OSVČ je stanoveno pojistné.
Nedoplacení pojistného
Pro velkou část OSVČ platí, že přehledy jejich povinnosti nekončí. Pokud v nich totiž vyjde nedoplatek, je nutné jej do 8 dnů od podání přehledu doplatit. Za den platby se považuje den, kdy má ČSSZ nebo zdravotní pojišťovna peníze na účtu. Doplatek je možné uhradit hotově, převodem nebo klasickou poštovní složenkou.
Nezměnění záloh
Po případném doplacení pojistného navíc musíte ještě změnit zálohy na zdravotní a sociální pojištění. U zdravotního pojištění se totiž zpravidla mění už v lednu. Kdo v loňském roce platil minimální zálohy, musel jejich výši změnit už za leden 2024, a to na 2968 korun. Komu v přehledu pro zdravotní pojišťovnu vyšla vyšší záloha než 2968 korun, musí její výši opět změnit. Nová záloha se hradí poprvé za měsíc, ve kterém byl přehled podán.
U sociálního pojištění pak od letoška rovněž platí, že OSVČ, které již vykonávaly činnost v předchozím roce a platily zálohy nižší než 3852 korun, musely jejich výši změnit už při platbě za leden. Pokud jim pak v přehledu vyjde vyšší suma, musí platbu opět upravit. Nově platí měsíční vyměřovací základ stanovený v přehledu až od kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němž byl nebo měl být přehled podán.
