Hlavní navigace

Problémy u #EET nepřinesl život, ale špatně odvedená práce a ignorace připomínek

Daniel Morávek

[KOMENTÁŘ] Podle vyjádření ministryně financí Aleny Schillerová byl zákon o evidenci tržeb napsán dobře a problémy u EET přinesl až život. Opak je však pravdou.

Doba čtení: 8 minut

Zákon byl již od počátku napsán velice špatně a obecně, takže řadu věcí musela následně řešit až metodika, která je několikanásobně delší než samotný zákon. Navíc ani metodika řadu věcí dostatečně nevyřešila, takže se sama musela několikrát měnit a doplňovat. Viníkem však není život, nýbrž ministerstvo financí pod vedením tehdejšího ministra financí a nynějšího premiéra Andreje Babiše. To totiž už v připomínkovém řízení ignorovalo věcná upozornění odborníků a svůj přístup nezměnilo i v průběhu legislativního procesu. Šlo přitom o připomínky, které se týkaly i pasáží, které před dvěma týdny zrušil Ústavní soud.

Ústavní soud zrušil část EET

Ústavní soud zrušil před pár týdny několik částí zákona o evidenci tržeb. Evidenci nebudou od konce února 2018 podléhat platby bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat. Jinými slovy se EET už nebude týkat plateb kartou, přes platební brány a další podobné způsoby.

Ústavní soud zrušil dále povinnost uvádět na účtenkách daňové identifikační číslo poplatníka (DIČ), které v případě, že jde o fyzickou osobu, obsahuje jeho rodné číslo. Opět s platností od 28. února 2018. Povinnost zasílat DIČ do informačního systému správce daně nicméně nadále zůstává v platnosti. Soud dále zrušil i náběh třetí a čtvrté vlny EET a vládě odňal možnost stanovit nařízením, že některé tržby lze evidovat ve zjednodušeném režimu, některé tržby vyloučit úplně a rozšířit seznam dočasně vyloučených tržeb.

Problémy prý přinesl život

V návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu však ministerstvo uvedlo, že jej plně respektuje a nyní se soustředí na to, aby vůli soudu zohlednilo při přípravě návrhu novely tohoto zákona. Připomínáme, že příprava částečné novely tohoto zákona již byla zahájena s ohledem na požadavek nové vlády vyjmout podnikající fyzické osoby se stanovenou paušální daní a nízkými ročními příjmy, doplnil Michal Žurovec, mluvčí ministerstva financí.

V rozhovoru pro Lidové noviny pak ministryně Alena Schillerová uvedla: Já také připouštím, že zákon o elektronické evidenci tržeb bude nutné novelizovat. Mohla bych alibisticky říci, že jsem nebyla u toho, když se tento zákon psal, ale neřeknu to, protože lidé, kteří to připravovali, odvedli dobrou práci. Řadu věcí, které nyní řešíme, případně se chystáme změnit, prostě přinesl život.

Podobnou myšlenku vyslovil vloni také Andrej Babiš, který doslova prohlásil, že jak je u nás zvykem, vše se nechává na poslední chvíli, a až teď uživatelé sami přicházejí s různými stanovisky, protože běžný život nás učí věci, na které musíme reagovat.

Čtěte více: #EET: Větší chaos, než se čekalo. Babiš totálně nezvládl metodologii projektu

Zákon byl podle odborníků špatně připraven

Snad nic však není vzdálenější pravdě než to, že řadu věcí, které se s EET nyní řeší, přinesl život. Problémy, které nyní ministerstvo řeší, a to i v souvislosti s nálezem Ústavního soudu, totiž nepřinesl život, ale špatně odvedená práce na zákonu o evidenci tržeb. Norma, kterou připravilo ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše, totiž byla připravena velice obecně, špatně a autoři, snad jen kvůli neznalosti, absolutně nereflektovali jedinečnost některých druhů podnikání a systémů plateb.

Právník a zpravodaj legislativní rady vlády (LRV) Bohumil Havel například v analýze uvedl: Zákon je jednoduchý a krátký, nicméně téměř každý jeho paragraf vzbuzuje interpretační otázky, které nejsou zcela triviální, což je při existenci budoucích vynakládaných nákladů žádoucí. (…) Důvodová zpráva je sice rozsáhlá, ale není součástí právního předpisu a je nezávazná, tedy pro výklad vlastně nezajímavá – navíc praxe ukazuje, že výklady se vždy liší podle toho, jaký správce daně je zrovna příslušný, právní norma musí být proto o to jasnější. Problémem není jen nesrozumitelnost jednotlivých ustanovení. Problémem je srozumitelnost celého zákona.

S kritikou se přidal i další zpravodaj LRV právník Petr Mrkývka. Základním problémem je, že bez věcného záměru lze stěží pochopit, oč předkladateli vůbec šlo. Text na mnoha místech má triviální vady, které vzbuzují pochybnosti o základní orientaci v reáliích fungování podnikání a konec konců i v právu, uvedl ve svém stanovisku Mrkývka.

Některé problematické pasáže zákona se sice ministerstvo snažilo objasnit metodikou, která však vše nevyřešila, takže se sama musela několikrát měnit a doplňovat. To, jak jasně a dobře byl zákon napsán, ostatně dokládají i čísla. Zatímco zákon o evidenci tržeb měl na začátku letošního března přibližně 3500 slov, metodika k EET 22 tisíc slov a obsahovala dalších 17 metodických zpřesnění.

Jeden z důvodů tak špatně připraveného zákona mohla být již zmíněná absence věcného záměru zákona. Na problémy s tím spojené upozorňoval už v připomínkovém řízení například také Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). MF opakovaně věcný záměr přeskakuje. (…) Tím se projednávání osnovy utápí v detailech, ačkoliv nejsou pevně stanoveny ani základní stavební kameny nové regulace. Věcný záměr je nahrazován RIA, jejíž varianty jsou arbitrárně vyhodnoceny pomocí účelově nastaveného bodování. Tím je politické rozhodování o volbě optimálního modelu konvertováno na rádoby expertní, jako kdyby existovala optimální varianta zřejmá všem. Ve skutečnosti volba modelu odvisí od politické představy správné regulace, která je odlišná v konservativní, liberální nebo socialistické ideologii. Zvolený přístup je verifikován ve volbách, což expertní rozhodování nikdy nemůže nahradit; to by byl konec demokracie, varoval ÚOOÚ.

O řadě problémů bylo ministerstvo informováno v připomínkovém řízení

Už v připomínkovém řízení navíc ministerstvo financí dostalo zpětnou vazbu od dalších odborníků, a to i na částí zákona, které nyní Ústavní soud zrušil. Vesměs ale tyto věcné připomínky odmítlo a setrvalo na svém, a jak se později ukázalo, v některých částech neústavním znění. Například Komora daňových poradců ČR upozorňovala v připomínkovém řízení ministerstvo: Nevidíme důvod pro evidenci tržeb hrazených platebními kartami. Platby eviduje banka, tzn. informace o ní lze získat podobně, jako je tomu v případě jakékoliv bezhotovostní platby. Kromě evidence bezhotovostních plateb pak komora rozporovala ještě stanovování práv a povinností podzákonnými právními normami.

Na problémy u podzákonných právních předpisů upozorňovalo i ministerstvo průmyslu a obchodu, podle kterého mohl být právní předpis (vyhláška či nařízení) vydán pouze na základě zákona a v jeho mezích. Nelze tedy vyhláškou zákon ani doplňovat ani měnit. Navrhovaná právní úprava však zákon podle našeho názoru neprovádí, ale doplňuje. Doporučujeme proto doplnit alespoň rámcově, kdy není třeba žádat o povolení účtovat ve zjednodušeném režimu, uvedlo ministerstvo v připomínkovém řízení. Podobně se vyjádřilo i ministerstvo zahraničních věcí, které nad rámec důvodové zprávy doporučovalo přezkoumat ústavní slučitelnost příslušného ustanovení.

Kriticky k využití podzákonných právních předpisů vystoupila i další ministerstva, a také podnikatelské asociace. Některé z nich upozorňovaly i na možnou neústavnost. Požadujeme přehodnotit rozsah skutečností, které mají být upraveny formou podzákonných předpisů. K jakkoli významnějšímu rozšíření povinností (např. o další evidované údaje) musí docházet cestou úpravy samotného zákona. Přesouvání mnoha podstatných úprav do vyhlášky by nemuselo být ústavní, uvedla například Hospodářská komora ČR, která stejně jako Komora daňových poradců ČR radila vyjmout z EET platby kartou.

U platebních bran ministerstvo tápalo řadu měsíců

Všechny zmíněné připomínky ale ministerstvo financí odmítlo jako neopodstatněné. Na několik samostatných článků (by) pak vydaly peripetie okolo platebních bran a online plateb. Ministerstvo totiž evidentně netušilo, že platební brány nemusí fungovat jen jako platební terminál, přes který jen protečou peníze, nýbrž i na jiné bázi. A to tak, že peníze jdou provozovateli platební brány a ten je jednou za čas pošle agregovaně svým klientům na účet. Zatímco platba kartou pod elektronickou evidenci tržeb (EET) spadá (do 28. února 2018), platby z účtu na účet nikoli.

Zda platební brány spadají pod EET, se autor tohoto článku finanční správy zeptal již v červnu loňského roku. Odpovědí bylo, že ano. Následně však úřady rozhodly, že se EET nebude týkat dobírky. Pokud bude zboží dodáváno přes přepravní firmy, které peníze od zákazníka následně převedou e-shopu na účet, nebude se EET na tyto transakce vztahovat. Jestliže ovšem přepravní firma bude prodejci zpětně předávat fyzickou hotovost, potom je nutné doklad vystavit přes EET.

Čtěte více: Dobrá zpráva pro e-shopy, dobírka bude vyloučena z #EET

Proto jsme se 1. července opět finanční správě ozvali a zeptali se na platební brány a na situaci, že zákazník zakoupí zboží kartou, peníze z karty dojdou na účet provozovatele platební brány a ten pak například jednou měsíčně zašle nastřádanou částku na účet prodejce. Metodici nám tehdy prostřednictvím mluvčí odpověděli, že vše bude řešeno v metodice, kterou připravují. Ta vyšla na začátku září, jak se však bohužel ukázalo, naše informace, jak fungují platební brány, nebyly vzaty v potaz.

Teprve v půlce října (měsíc a půl před startem EET) ministerstvo a finanční správa pochopily, že platební brány nefungují, jak si doposud myslely, a že budou muset změnit zákon nebo vydat další metodický pokyn. Novela zákona nakonec Sněmovnou neprošla a online platby tak musel nakonec vyřešit metodický pokyn. Ten byl vydán až na začátku letošního února, tedy dva měsíce po startu první vlny a měsíc před startem vlny druhé.

EBF 2018 tip v článku řečníci

Když chybí sebereflexe

Kvůli tomu ovšem, že Ústavní soud rozhodl, že není dostatečně silný a legitimní zájem státu na plošné evidenci plateb kartou, online plateb, všechny nervy a peníze, co podnikatelé utratili na jejich implementaci do EET, byly zbytečné. Mohou za to poděkovat Andreji Babišovi a tehdejšímu vedení ministerstva, které od připomínkového řízení až po start EET arogantně odmítalo všechny věcné připomínky a upozornění odborníků.

Politici a ekonomové se mohou přít o to, zda myšlenka EET dává smysl a zda spíše nepřinese více škody než užitku a jde o legitimní debatu. A legitimní také je, jak uznal Ústavní soud, když zvítězí názor EET zavést. Průšvihem však je, a to se také stalo, když se někdo rozhodne protlačit EET (a jakýkoli jiný nástroj) v amatérské podobě, která absolutně nereflektuje realitu. Přesně to předvedlo v předchozích letech ministerstvo financí pod taktovkou ministra Andreje Babiše. Vrcholem všeho pak byla a je nulová sebereflexe a tvrzení, že tvůrci zákona o evidenci tržeb odvedli dobrou práci. Obavy, jak budou vypadat zákony, které nyní bude schvalovat vláda pod taktovkou premiéra Andreje Babiše, jsou proto bohužel namístě.