Pro Ukrajince, kteří získali dočasnou ochranu (eventuálně speciální vízum za účelem strpění v období od 24. února do 20. března 2022), se otevřel pracovní trh. Znamená to, že mohou pracovat v jakémkoli pracovněprávním vztahu a nepotřebují vyřizovat pracovní povolení.
Co se dozvíte v článku
Úřad práce, personální agentura a agentura práce
Uprchlíci z Ukrajiny si mohou hledat práci sami, eventuálně se zaregistrovat jako uchazeči o zaměstnání v evidenci úřadu práce. Ten jim může s vyhledáním zaměstnání či vhodnou rekvalifikací pomoci. Zaměstnání mohou zprostředkovat i pracovní agentury, avšak zde musí být uchazeči o zaměstnání velmi opatrní, aby nebyli zneužiti nepoctivci, kteří využijí jejich neznalosti místního pracovního trhu.
Je třeba rozlišovat mezi pojmy personální agentura a agentura práce. Personální agentura pouze zprostředkovává uchazečům zaměstnání (nabízí volné pracovní pozice), na rozdíl od agentury práce, která zaměstnance sama zaměstnává (agenturní zaměstnávání). Agentura práce jako zaměstnavatel své pracovníky dále přiděluje k jiným uživatelům (zaměstnavatelům). Mzdu jim platí agentura práce, uživatel práci přiděluje.
Dohody na přivýdělky
Část zaměstnanců z Ukrajiny bude hledat práci na dohody konané mimo pracovní poměr. Například z důvodu péče o malé děti nebo k přivýdělku k pracovnímu poměru. Dohody jsou pro zaměstnance výhodné, jelikož se do určitého limitu neodvádí pojistné, ale mají své limity a úskalí. Je možné pracovat na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti.
1. Dohoda o provedení práce
Na dohodu o provedení práce lze pracovat celkově na 300 hodin ročně (u každého zaměstnavatele zvlášť). Z měsíční odměny do 10 000 Kč (rovněž u každého zaměstnavatele) se neodvádí sociální a zdravotní pojištění. Je tedy možné pracovat pro více zaměstnavatelů, vždy 300 hodin ročně pro každého z nich s měsíční odměnou až 10 000 Kč bez odvodů pojistného.
2. Dohoda o pracovní činnosti
Na rozdíl od dohody o provedení práce je možné pracovat na více než 300 hodin ročně, avšak v průměru maximálně do poloviny stanovené týdenní pracovní doby (nejčastěji do 20 hodin týdně). Průměruje se celková doba, na kterou je dohoda uzavřena, maximálně však 52 týdnů. Zde se neodvádí sociální a zdravotní pojištění z odměny do 3499 Kč měsíčně (opět u každého zaměstnavatele zvlášť).
Ovšem to, že zaměstnanec neodvádí pojistné, nemusí být výhrou. Zaměstnanec s dočasnou ochranou (speciálním vízem za účelem strpění) je státním pojištěncem, tzn. platí za něj pojistné stát. I když neodvádí zdravotní pojištění, bude mít zdravotní péči stejnou jako zaměstnanci, kteří zdravotní pojištění odvádí.
Problematické může být nemocenské pojištění. Jelikož z dohod do uvedeného limitu není odvedeno, nebude mít zaměstnanec v případě nemoci nárok na nemocenské. Neobdrží ani dávku při ošetřování nemocného člena rodiny. Z toho důvodu může být výhodnější dohoda, ze které se pojištění odvádí (s vyšší odměnou) nebo rovnou uzavřená pracovní smlouva.
Stálý pracovní poměr
Pracovní poměr založený na základě pracovní smlouvy dává zaměstnanci určité jistoty. Zaměstnavatel například nemůže pracovní poměr po zkušební době jen tak ukončit, zaměstnanec má nárok na příplatky za práci ve svátek, o víkendech nebo za práci v noci. Dále má ze zákona nárok na řádnou dovolenou a obvykle jsou mu poskytovány i zaměstnanecké benefity a další výhody.
Ze mzdy bude zaměstnavatelem odvedeno zdravotní pojistné, od sjednané měsíční částky alespoň 3500 Kč i sociální pojistné. Z hlediska zdanění je situace obdobná jako u dohod konaných mimo pracovní poměr.
Pro zdanění je důležité prohlášení k dani a daňová rezidence
Prohlášení k dani je „růžový formulář“, kterým si zaměstnanci mohou uplatit slevy na dani. Jde o částku, která je každému zaměstnanci odečtena z vypočtené daně. Toto prohlášení k dani může zaměstnanec učinit (podepsat) pouze u jednoho zaměstnavatele. Nikdy nesmí být ve stejném období podepsáno u více zaměstnavatelů (ani jeden den se nesmí překrývat). Na to si musí dát zaměstnanec pozor, protože případné nedoplatky na dani zapříčiněné dvojím podpisem by si mohl zaměstnavatel nárokovat. S vyplněním formuláře ukrajinským zaměstnancům jistě pomohou zaměstnavatelé.
V případě, že zaměstnanec v průběhu zdaňovacího období neučiní u svého zaměstnavatele prohlášení, pak nemůže z příjmů vyplácených zaměstnavatelem uplatnit žádnou měsíční slevu na dani. Pokud bude uzavřena dohoda o provedení práce měsíční odměnou do 10 000 Kč nebo dohoda o pracovní činnosti s měsíční odměnou do 3500 Kč a zaměstnanec neučiní prohlášení (nepodepíše růžový formulář), bude z odměny sražena 15% srážková daň.
Protože se v případě uprchlíků z Ukrajiny většinou bude jednat o daňové nerezidenty České republiky, mohou si uplatit základní slevu na dani ve výši 2570 Kč a slevu na studium (Ukrajinci, kteří zde mají status studenta) 335 Kč měsíčně. Ostatní slevy na dani a daňová zvýhodnění si uplatní, až bude jasné, jakého státu jsou daňovými rezidenty. Tedy kde mají středisko životních zájmů (majetek, rodinu), respektive, ve kterém státě budou nadále pobývat, tj. zda zůstanou v České republice nebo se po ukončení konfliktu vrátí na Ukrajinu.
Zdravotní prohlídky a školení bezpečnosti práce
V případě pracovního poměru a některých dohod konaných mimo pracovní poměr musí zaměstnanec absolvovat pracovnělékařskou prohlídku. Bez posouzení, že je pro daný druh práce způsobilý, ho zaměstnavatel zaměstnat nemůže. Tuto prohlídku mu zaměstnavatel proplatí při vzniku pracovněprávního vztahu, případně zaplatí rovnou lékaři.
Zaměstnance neminou ani školení bezpečnosti práce a další zaměstnavatelem určená školení. Toto školení by mělo proběhnout v jazyce, kterému zaměstnanec rozumí.
