Když v roce 1894 žádal opravář kol Václav Klement po společnosti Seidel & Naumann opravu bicyklu Germania v záruční době, na kterou sám nestačil, firma mu odvětila, že pokud po ní něco chce, má to napsat v němčině. Klementa tento arogantní přístup tak naštval, že se rozhodl vyrábět vlastní kola. Z malého výrobce jízdních kol se pak díky neuvěřitelné pracovitosti dvou Václavů, Klementa a Laurina, stala za dvě dekády největší automobilka v Rakousko-Uhersku.
Příběhy slavných českých podnikatelů
Z chudých poměrů až na výsluní
Václav Klement se narodil 16. října roku 1868 ve Velvarech. Pocházel z chudých poměrů a přestože byl nadaným žákem, nemohl si dovolit vyšší vzdělání než vyučení. Po zásahu jeho učitele naštěstí nemusel jít na kovářství, jak chtěla jeho macecha, nýbrž zamířil do Slaného na, pro něj přijatelnější, obor knihkupectví. V tomto oboru se následně také začal živit, kdy ho po přestěhování do Mladé Boleslavi zaměstnali ve svém obchodě manželé Novotní, kteří prodávali knihy, papír a hudebniny.
O 3 roky starší Václav Laurin se narodil 27. září 1865 v malé osadě Kamení u Turnova. Také on, stejně jako Klement, pocházel z chudých poměrů a rodiče mu nemohli dopřát vyššího vzdělání než vyučení. Vzhledem k tomu, že už od dětství vynikal manuálními dovednostmi, přihlásil se do učení na strojního zámečníka. I poté však hledal nové výzvy a v roce 1893 například složil zkoušky na obsluhu parního stroje. V Turnově se sice stal společníkem ve firmě vyrábějící velocipedy, poté, co se oženil, se ale rozhodl usadit v Mladé Boleslavi.
Od bicyklů až k automobilům
Kdy přesně se životní cesty Laurina a Klementa zkřížily, není úplně jasné. Podle jedné verze se seznámili už při zmíněné zkušenosti s reklamací bicyklu, podle druhé až tehdy, co se Laurin přestěhoval v roce 1895 do Boleslavi. Ať už tak či tak, v roce 1895 založili společný podnik, ve kterém kromě oprav jízdních kol začali vyrábět vlastní jízdní kola značky Slavia.
I díky akcentu na vlasteneckou strunu Čechů se firmě dařilo a v roce 1898 už měla 40 zaměstnanců. O rok později navíc přišla s prvním kolem s pomocným spalovacím motorem, tedy předchůdcem motocyklů se značkou Laurin & Klement. První prototyp motorového kola pojmenovali stejně jako své bicykly Slavia. I když šlo podle historiků o nejmodernější stroj ve střední Evropě, z počátku se prodejům příliš nedařilo. Zlom přišel až díky úspěchu závodníka Václava Vondřicha, který na motocyklu Slavia vyhrál neoficiální mistrovství světa – závod na okruhu u francouzského Dourdanu. Dobrá pověst firmy se rychle sířila celou Evropou a jen do roku 1905 vyvinuli Laurin a Klement 14 různých typů motocyklů.
Právě rok 1905 se stal dalším významným mezníkem v dějinách firmy. Společnost totiž představila první osobní automobil české výroby, Voiturettu Laurin & Klement A. Ačkoli se firma nejprve věnovala výrobě vozidel s dvěma válci, brzy se zaměřila na automobily se čtyřmi válci, a v roce 1907 dokonce představila osmiválcový vůz. Vzhledem k velkému zájmu a rozmachu výroby však Laurin a Klement brzy narazili na strop možností, které umožňovaly soukromé financování, a firma tak byla nucená se přeměnit na akciovou společnost. Většinovými vlastníky se stala rakouská Landerbank a tuzemská Živnobanka.
Václav Klement byl nesmírně pracovitý, ale také pedant
Václav Klement byl velice náročný sám k sobě, ale totéž vyžadoval od všech okolo. Byl velmi schopný organizátor, velice skromný a až nepříjemně důsledný. Traduje se řada historek, že např. jeho osobní řidič si dal k polévce v restauraci rohlík, zatímco pan továrník pouze krajíček chleba. Číšník dostal od Klementa řádně zaplaceno, královské spropitné i za jídlo onoho řidiče, ale rohlík si musel řidič zaplatit sám.
Zdroj: Lukáš Nachtmann z Archívu Škoda Auto, text o Václavu Klementovi.
Ze značky Laurin & Klement se stala Škoda
Na začátku první světové války byla firma Laurin & Klement už největší automobilkou Rakouska-Uherska. Jenže válečné i poválečné události firmě nepřály. Během války se musela, stejně jako další podniky, soustředit hlavně na zbrojařskou výrobu a automobily šly na druhou kolej. Firmě nepomohly ani první roky po vzniku republiky, kdy vláda uvalila na automobily a paliva vysoké daně, čímž celý sektor dostala do ještě větší stagnace. Ačkoli se Laurin a Klement snažili výrobu přeorientovat na jiné stroje, na předválečnou úroveň se jim dostat už nepodařilo.
V roce 1925 se i kvůli požáru továrny o rok dříve dostala firma do existenčních potíží a převzaly ji Škodovy závody, které jí daly finance pro modernizaci a další rozvoj. Starší typy vozidel se ještě doprodávaly pod značkou Laurin & Klement, nové automobily ale již nesly jméno Škoda. Ačkoli oba Václavové ve firmě zůstali, zastávali už víceméně pouze pro čestné funkce. Klement se sice snažil být ještě ve společnosti aktivní a pomoct dalšímu rozvoji podniku, na strategické rozhodování ale už neměl vliv. Laurin se pak stáhl, i kvůli vážné nemoci, na konci dvacátých let do ústraní.
Václav Laurin zemřel 4. prosince 1930. Když Laurin zemřel, nechal mu Klement ozdobit hrob reliéfem motocyklu typu A z roku 1899, kterým začalo motorové opojení Mladé Boleslavi. Na onen svět následoval Klement Laurina o osm let později. I jejich hroby na městském hřbitově se – jak jinak – nacházejí v těsném sousedství,
uzavřel Lukáš Nachtmann z Archívu Škoda Auto ve svém textu věnovaném Václavu Klementovi.
