V některých médiích se minulý týden objevilo, že spropitné by mělo vždy podléhat elektronické evidenci tržeb (EET). Jak však serveru Podnikatel.cz potvrdilo ministerstvo financí, není tomu tak a platí již dříve zveřejněné informace, že záleží, zda si spropitné rozdělí zaměstnanci nebo zda zůstává provozovateli zařízení.
Kdy spropitné podléhá EET
EET se týká spropitného jen v případě, že je jeho příjemcem podnikatel. Pak se jedná o příjem ze samostatné činnosti, který podléhá evidenci tržeb a zároveň by se měl řádně zdanit. V takovém případě by tedy měl podnikatel zaslat správci daně údaje o evidované tržbě a vystavit zákazníkovi na spropitné, stejně jako na jiné hotovostní tržby, účtenku,
doplnila Gabriela Štěpanyová z ministerstva financí.
Pokud jsou příjemci spropitného zaměstnanci, spropitné se neeviduje v rámci EET, podléhá ovšem, stejně jako tomu je dnes, daní z příjmů fyzických osob u zaměstnance. Osoba, která tak spropitné fakticky obdrží, ať už zaměstnanec restaurace či provozovatel restaurace, má povinnost z tohoto spropitného odvádět daň z příjmů, a v případě zaměstnanců platit i pojistné na sociální a zdravotní pojištění.
Čtěte více: Víte, že dýško by se mělo danit? Čtěte, komu spropitné vlastně patří
Seznam tržeb, kterých se EET nedotkne
V zákoně jsou vyjmenovány druhy tržeb, na které se zákon nevztahuje. Jde o tržby:
- uskutečněné do přidělení daňového identifikačního čísla a během 10 dní následujících po přidělení daňového identifikačního čísla,
- státu,
- územního samosprávného celku,
- příspěvkové organizace,
- banky, včetně zahraniční banky a ČNB
- držitele poštovní licence
- spořitelního a úvěrního družstva,
- pojišťovny a zajišťovny,
- investiční společnosti a investičního fondu,
- obchodníka s cennými papíry,
- centrálního depozitáře,
- penzijní společnosti,
- penzijního fondu,
- Fondu pojištění vkladů,
- z podnikání v energetických odvětvích na základě licence udělené podle energetického zákona,
- z podnikání na základě povolení krajského úřadu podle zákona o vodovodech a kanalizacích,
- z poštovních služeb a zboží a služeb poskytovaných v přímé souvislosti s nimi,
- ze vztahu souvisejícího s pracovněprávním nebo obdobným vztahem,
- ze stravování a ubytování žákům a studentům poskytovaného školou, vysokou školou nebo školským zařízením,
- z jízdného nebo související platby hrazených v dopravních prostředcích při pravidelné hromadné přepravě osob,
- z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků,
- na palubě letadel,
- z osobní železniční přepravy,
- pocházející z prodeje zboží či služeb prostřednictvím prodejního automatu,
- z provozování veřejných toalet.
