Se současnými zákazy a přísnými nařízeními se těžce vyrovnávají i lidé na volné noze v kulturním sektoru a ve službách. Mají naději na kompenzaci, nebo ostrouhají?
Pro nás OSVČ trochu smutná doba,
povzdechla si v úterý večer maminka tří dětí (jméno si zveřejnit nepřála). Jsme dva rodiče – OSVČ, já fyzioterapeutka, divadelnice, muž hudebník na volné noze. Jemu dnes zrušili tři koncerty a já s napětím očekávám, kdy mi řeknou, že se ruší série nasmlouvaných terapií s ruskými dětmi, které mají přijet do Prahy ve druhé polovině dubna. Pokud k tomu dojde a muž nevymyslí nějakou náhradu za ty koncerty, tak přijdeme asi o 60 000 korun. A k tomu tři děti, dvě školní a jedno školkové. Když to bude něco dlouhodobého, tak fakt nevím. Pracuji s postiženými dětmi, tam jsou karanténní opatření logicky ještě přísnější, takže moc nevím, z čeho budu žít,
vypráví. Právě i takové služby, jako je například fyzioterapie, teď totiž podle ní budou dost ohrožené, protože to je to první, co lidé v dnešní situaci zřejmě odřeknou. Absolutně nechápu, proč nemají OSVČ ošetřovačku. Člověk dělá na sebe, podniká a je na tom takhle totálně bit,
zlobí se.
Jako OSVČ na ošetřovné i teď zapomeňte
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vydala v úterý 10. března informace o karanténě a ošetřovném pro rodiče a školská (či obdobná) zařízení. Zde se veřejnost dočte informace o nároku na ošetřovné, pokud rodiče musí kvůli uzavření základních, středních a vysokých škol zůstat doma s dítětem mladším 10 let. Rodiče – OSVČ ovšem mají i tentokrát smůlu.
Na ošetřovné má nárok pouze zaměstnanec, který je účasten nemocenského pojištění
, jeho dítě je mladší deseti let, a pokud není rodičem dítěte, ale například jeho babičkou, musí žít s dítětem ve společné domácnosti. U osoby samostatně výdělečně činné však nárok na ošetřovné nevzniká, ani pokud je dobrovolně přihlášena k nemocenskému pojištění. V Česku jsou totiž OSVČ z nároku na ošetřovné zcela vyloučeny a nic na tom nemění ani koronavirus, ani související restriktivní nařízení státu, která mnohé OSVČ dostávají do těžko řešitelné prekérní situace. Podle nynějších informací přitom školy zůstanou zavřené minimálně měsíc.
Děláte „na sebe“? Pečujte a pracujte, kdy chcete
Není to tak dávno, co server Podnikatel.cz problematiku OSVČ a ošetřovného podrobně rozebral. Když totiž OSVČ onemocní třeba malé dítě, o něž pečuje, nebo teď zůstane ze školy doma, na ošetřovné může zapomenout. A to přesto, že si poctivě a pravidelně platí dobrovolné nemocenské pojištění. (Netýká se to však dlouhodobého ošetřovného, na které má nárok i OSVČ.) Více o tom čtěte v článku Proč nemá OSVČ nárok na ošetřovné? Klíčovým argumentem státu je pracovní doba.
Oficiální důvod, proč OSVČ na krátkodobé ošetřovné nedosáhne, je, podle vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, které Podnikatel.cz tehdy získal, že lidé, kteří pracují na sebe, nemají na rozdíl od zaměstnanců zaměstnavatelem určenou pracovní dobu: Tato dávka byla zavedena proto, aby zaměstnanec, který má zaměstnavatelem určenou pracovní dobu, mohl pečovat o rodinného příslušníka při náhlém vzniku potřeby ošetřování (např. péče o nemocné dítě, nemocného manžela/manželku, nemocné rodiče). Nárok na ošetřovné nemají pojištěnci, kteří nemají pevně stanovenou pracovní dobu.
Podobně tak nemají nárok na ošetřovné třeba lidé, kteří pracují na dohody a další typy zaměstnanců.
Stát zřejmě předpokládá, že když bude OSVČ ve dne pečovat o dítě nebo někoho jiného, svou práci zvládne v noci nebo si ji klidně na pár dní odloží a její obchodní partnerky a partneři nad tím jen shovívavě mávnou rukou. Nebo si to prostě „nějak“ zařídí. Je takový přístup fér? O tom lze rozhodně diskutovat.
Chybějící ošetřovné víc dopadá na ženy
Podle analýzy ze Sociologického ústavu AV ČR (podrobněji zmíněné v článku Proč nemá OSVČ nárok na ošetřovné? Klíčovým argumentem státu je pracovní doba) je vyloučení OSVČ z nároku na ošetřovné opatření, které dopadá především na ženy. Jsou to totiž ony, kdo častěji pečuje o děti a z toho důvodu by i ošetřovné také více využívaly.
Tvrzení je v souladu se statistikami ČSSZ. Podle přehledu vybraných statistických ukazatelů z agend ČSSZ k 30. 9. 2019 (poslední zveřejněná čísla na webu ČSSZ) vyplatila ošetřovné celkem v 414 190 případech, z toho šlo v 97 657 případech jako o příjemce o muže a v 316 533 případech o ženy. Z toho nových případů bylo 97 215 u mužů a 314 543 u žen.
Kulturní sektor na volné noze v nejistotě
Další skupinou OSVČ, která se v souvislosti s koronavirem dostává do tíživé situace, jsou lidé, kteří pracují v kulturním sektoru. Těch se závažným způsobem dotýká také drakonické nařízení, jímž je zákaz divadelních, hudebních, filmových představení a dalších uměleckých akcí s předpokládanou účastí vyšší než sto osob. Nařízení se současně týká i sportovních a náboženských akcí, trhů, veletrhů a dalších veřejných a soukromých akcí se stejnou účastí.
Ministerstvo kultury obratem doporučilo svým příspěvkovým organizacím uzavřít pro veřejnost až do odvolání galerie, muzea, divadla, hrady, zámky a knihovny a vracet vstupné. Ministr kultury Lubomír Zaorálek na svém facebookovém profilu zároveň dodal, že by byl rád, kdyby se těmito opatřeními, pokud to bude jen trochu možné, řídily i kulturní instituce, jejichž zřizovatelem ministerstvo není. Rušení dlouho plánovaných kulturních akcí se ihned začalo šířit jako lavina, stejně jako ironické facebookové posty, v nichž si umělci a další lidé pracující v kulturním sektoru na volné noze hledají na dobu neurčitou brigádu v supermarketech za kasou. Zákaz se jich totiž v podobě výpadku příjmů citelně dotkne. A rodiče malých dětí na volné noze pracující v kultuře opět nedosáhnou ani na ošetřovné.
Hrozí, že se lidé ocitnou bez prostředků
Pokud bude vláda rozhodovat o jakýchkoliv kompenzacích, budu chtít, aby jejich součástí byly i kulturní instituce. V tuto chvíli jde však hlavně o zdraví občanů,
uvedl také ministr kultury. Jde však o to, zda do „kulturních institucí“ zahrne i nezávislý sektor, který se opatřením také podvolil, nebo jen ten příspěvkový.
Asociace nezávislých divadel ČR odeslala ministrovi kultury dopis, kde mimo jiné znepokojeně píše: Je důležité si uvědomit, že kulturní organizace jsou bytostně odkázány na přítomnost publika, a pokud by tato situace trvala dlouhodobě, bude ohrožena ekonomika již tak podfinancovaného kulturního průmyslu.
Upozorňuje na to, že v sektoru nezávislých divadel většina personálu nepracuje v zaměstnaneckém poměru a příjmy těchto pracovníků jsou přímo úměrné počtu odehraných akcí. Podle vyjádření asociace tak hrozí reálná možnost, že se v případě dlouhodobých opatření celá tato sociální skupina ocitne zcela bez prostředků. Z těchto a dalších důvodů žádáme ministra kultury, aby bylo zahájeno jednání o způsobu kompenzace škod, které vzniknou přímým zásahem státu ve prospěch prevence proti šíření epidemie,
uvádí asociace. Více o kompenzacích pro podnikatele čtěte v článku Kompenzace za koronavirus. Menší podnikatelé budou moct získat bezúročné úvěry.
Dostatečná finanční rezerva?
Daniela Voráčková, performerka a herečka na volné noze, říká: Vypjaté emoce nikomu nepomohou, ale jak já sama, tak lidé z oboru, s nimiž mluvím a kteří jsou také na volné noze, se ocitají v komplikované situaci. Máme starost o děti, někdo s nimi musí zůstat doma, bez ohledu na to, zda na ně dostane nebo nedostane ošetřovné. Pracujeme v oboru, který má i v běžném režimu spoustu strukturálních problémů a kde je zpravidla nereálné mít naspořenou dostatečnou finanční rezervu. Vím teď o hodně lidech, kterým peníze vystačí tak na měsíc.
I za normálních okolností je podle ní v oboru pro lidi o ekonomický problém, když se z nějakých důvodů zruší představení, natož nyní. Mně začíná hrací set naštěstí až od května, ale kdyby se zrušil také, bude to pro mne velký průšvih. Věnuji se i produkci, jenže sehnat narychlo nárazovou práci na vykrytí výpadku příjmů je poměrně složité,
dodává.
Jak uvádí, ve všem teď především panuje velká nejistota. Co bude? Co máme dělat, jak se zachovat? Někdo řekne, že si prostě na chvíli uděláme prázdniny. To je ale trochu cynické, vždyť i teď musíme každý měsíc zaplatit složenky,
popisuje s tím, že celá situace může mít i další důsledky; třeba v tom, že kulturní projekty, které pracují ve svém rozpočtu také se státními či municipálními dotacemi, nesplní jejich podmínky návštěvnosti nebo třeba počtu odehraných představení. Zohlední to někdo, až budeme dotace vyúčtovávat?
ptá se Daniela.
Není na čase podmínky ošetřovného přehodnotit?
Jak to s kompenzacemi v kultuře (avšak i v jiných postižených sektorech domácí ekonomiky) dopadne, se teprve uvidí. Více čtěte také v článku Otázky a odpovědi: Co znamenají mimořádná opatření kvůli koronaviru pro firmy.
Zároveň však nadále trvá palčivá otázka: Není na čase přehodnotit alespoň podmínky, které staví všechny OSVČ s malými dětmi do zásadně nevýhodné situace ve vztahu k ošetřovnému? Tváří v tvář nucenému zavření škol zní totiž oficiální ministerská argumentace ještě mnohem absurdněji než v zásadně klidnějších časech.
