V čem systém JMHZ účetním komplikuje práci

Tři časté chyby při podání JMHZ

Velmi častou chybou je uvedení nulové hodnoty u srážkové daně v případech, kdy srážková daň nemá být vůbec sražena. Obvykle jde o údaj odeslaný přímo z mzdového programu. Systém JMHZ překvapivě neumí s nulou pracovat. Pokud srážková daň v uvedeném měsíci sražena nebyla, nesmí být vyplněno nic (nula je zde chybová hláška; dle pokynu k atributu se uvádí pouze celé nezáporné číslo). 

Dalším problémem mohou být vykázané záporné hodnoty. Například při vratce náborového příspěvku, přečerpané dovolené atd. Což by sice mělo být opraveno v měsíci, kdy k neoprávněnému příjmu došlo, ale ne vždy je to možné. U řádné dovolené se to v praxi ani nedělá. Prozatím tvůrci doporučují zápornou hodnotu takzvaně vynulovat. Tady je nula možná, v popisu atributu k vyměřovacímu základu se uvádí: Povinný údaj, nezáporné číslo, lze uvést s nulou. Česká správa sociálního zabezpečení na nápravě pracuje, v budoucnu zřejmě bude možné uvádět i záporné hodnoty. 

Potíže činí i správné uvedení státu daňové rezidence. Tato hodnota musela být u stávajícího zaměstnance vyplněna již při doregistraci údajů REGZEC Akcí A3 – změna, protože má vliv na možnost uplatnění slev na dani. Při prvotním uvedení údajů se u zaměstnance povinně uvádělo datum 1. 1. 2026 (eventuálně datum skutečného nástupu v období od 1. 1. 2026 do 31. 3. 2026). 

Poznámka: Někdy se zaměňuje údaj o státním občanství zaměstnance s jeho daňovou rezidencí. Jedná se však o dva rozdílné údaje – státní občan České republiky může být daňovým rezidentem v zahraničí a naopak.

Registrace zaměstnance a nepojištěné PPV

Problematický může být průměrný výdělek a doba důchodového pojištění u nepojištěného zaměstnání při registraci Akce 2 – skončení zaměstnání. V případě zaměstnance, u kterého po dobu trvání zaměstnání nevznikla účast na pojištění nebo zaměstnání spadá po celou dobu jeho trvání pod cizí právní předpisy, se u atributů týkajících se informací pro podporu v nezaměstnanosti vyplní pouze Důvod neposkytnutí podkladů s tím, že se vybere důvod 2 – starobní důchod nebo zaměstnání bez účasti na pojištění, ostatní údaje z této části se nevyplňují.

Především u studentů brigádníků je důvod k neposkytnutí údajů „starobní důchod“ poněkud zvláštní, u stejného pole je jako důvod neposkytnutí údajů uvedeno také zaměstnání bez účasti na pojištění,  avšak na první pohled není toto slovní spojení viditelné.

Souběžná zaměstnání u jiných zaměstnavatelů

Velkým problémem je možnost „přepisování“ údajů zaměstnanců se souběžným zaměstnáním u jiného zaměstnavatele. Jde o to, že zaměstnavatel při registraci vloží údaje o zaměstnanci a jiný jeho souběžný zaměstnavatel tyto údaje při registraci přepíše (např. datum nástupu, vzdělání atd.). V tuto chvíli se nápravě pracuje. Zaměstnavatelům lze doporučit uchování staženého opisu jím registrovaných údajů ve formátu PDF pro případ změny jiným zaměstnavatelem (doplní po odstranění chyby systému, jinak by údaje měnil neustále).  

Je s podivem, že systém vůbec umožňuje již zadané údaje zaměstnance jiným zaměstnavatelem opětovně „přepsat“ (zobrazují se naposled zadané údaje). Při vyplnění měsíčního hlášení došlo dokonce ke změně variabilního symbolu zaměstnavatele. Zaměstnavatel variabilní symbol při vyplnění omylem chybně upravil a tím nevědomky odeslal měsíční hlášení za jiného zaměstnavatele. Aktuálně to již možné není, variabilní symbol přepsat nelze.

Daňový identifikátor ve státě rezidence

Nově vyžadovaným údajem pro účely registrace zahraničního zaměstnance je daňový identifikátor ve státě rezidence. Vyplňuje se pouze u daňových nerezidentů ČR. Jedná se o daňovou identifikaci přidělenou ve státě daňové rezidence. Kód státu rezidentství musí být odlišný od CZ. A právě vznikají praktické problémy. Především nemusí být od počátku zřejmé, kterého státu je tento zaměstnanec rezidentem.

Jak pro server Podnikatel.cz již dříve za finanční správu ČR vysvětlil Patrik Mandle, jestliže zaměstnavatel při nástupu zaměstnance, nemá informaci o tom, zda bude zaměstnanec daňovým rezidentem České republiky, či jiného státu, postupuje obdobně jako doposud při vedení mzdového listu. Podle § 38 odst. 2 zákona o daních z příjmů byl vždy povinen na mzdovém listu uvádět mimo jiné i kód státu daňové rezidence a identifikaci pro daňové účely ve státě rezidence. 

Níže Patrik Mandle uvedl i příklad možného postupu v praxi:

• V případě, kdy v okamžiku nástupu zaměstnavatel nemá k dispozici informace umožňující určit daňovou rezidenci, vychází z aktuálně známého stavu.
• Pokud nelze prokázat, že je zaměstnanec daňovým rezidentem České republiky, je na něj nahlíženo jako na daňového nerezidenta. Pro účely jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele tedy zaměstnavatel uvede odpovídající údaj – nerezident.
• Současně je povinností zaměstnavatele vyvinout přiměřené úsilí k co nejrychlejšímu zjištění skutečné daňové rezidence zaměstnance, typicky doložením potvrzení o daňovém domicilu.
• Jakmile bude daňová rezidence definitivně určena, zaměstnavatel údaj aktualizuje podle skutečného stavu.

Podle popisu k atributu daňové identifikace se u nerezidentů uvádí typ (písmeno) daňového identifikátoru k atributu „Daňový identifikátor ve státě rezidence“ (ID 10062) používaného v zemi daňové rezidence: např. rodné číslo – označeno písmenem „R“, daňové identifikační číslo – „D“, číslo sociálního pojištění – „S“, jiné – „J“. U popisu atributu je také odkaz na Všeobecné informace o daňovém identifikačním čísle dle jednotlivých zemí Evropské unie a zemí OECD. 

V každém případě při zaměstnávání cizinců s pracovním oprávněním naráží zaměstnavatelé na velké a často obtížně řešitelné potíže, kupříkladu spojené s datem skutečného nástupu povinně evidovaného před okamžikem začátku výkonu práce odlišného od data uváděného nástupu při získání pracovního oprávnění.