Hlavní navigace

Ve hře je znovuzavedení krizového ošetřovného

5. 10. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ministerstvo práce a sociálních věcí opětovně přichází s krizovým ošetřovným. Názory na jeho zavedení nejsou jednotné, rozhodující budou nejbližší dny.

Krizové ošetřovné bylo zavedeno z důvodu onemocnění COVID-19 v roce 2020 i v roce 2021. Opatření platila do 30. června 2021. Onemocnění bohužel neustoupilo a po zářijovém návratu dětí do škol dochází již několik týdnů k nárůstu počtu nemocných. Lze tudíž předpokládat, že bude i nadále ovlivňovat situaci ohledně zabezpečení péče o malé a menší děti v důsledku uzavírání jednotlivých školních tříd nebo oddělení anebo celých škol. Proto je podle ministerstva práce a sociálních věcí účelné znovu přijmout adekvátní opatření. Návrh novely zákona byl předložen mimo plán legislativních prací. Aktuálně bylo ukončeno připomínkové řízení.

Krizové ošetřovné opět na scéně

V návrhu se opět počítá se zavedením krizového ošetřovného v případech mimořádných opatření spočívajících v zákazu osobní přítomnosti dětí ve školách či nařízení karantény dítěti v přímé souvislosti s COVID-19.

V návrhu se počítá s nárokem na ošetřovné také pro zaměstnance, který pečuje o:

  • a) nezaopatřené dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách a nemůže navštěvovat školu z důvodu mimořádného opatření při epidemii,
  • b) osobu ve věku nad 10 let, která je umístěna v zařízení určeném pro péči o osoby, které jsou závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost), ale toto zařízení nemůže navštěvovat z důvodu mimořádného opatření při epidemii,
  • c) nezaopatřené dítě se speciálními vzdělávacími potřebami podle školského zákona, jde-li o dítě se závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem, kterému bylo vydáno doporučení školského poradenského zařízení za účelem stanovení podpůrných opatření pro jeho vzdělávání, jestliže nemůže navštěvovat školu z důvodu mimořádného opatření při epidemii.

Na ošetřovné by měli nárok i dohodáři

Stejně jako v předchozím krizovém ošetřovném i nyní nemají být z nároku na dávku vyloučeni zaměstnanci konající práce na dohody mimo pracovní poměr nebo zaměstnanci na takzvaný malý rozsah. Pokud nebudou účastni nemocenského pojištění v kalendářním měsíci, kdy vznikla potřeba péče, měli by nárok na ošetřovné při účasti alespoň v předchozích 3 kalendářních měsících před vznikem potřeby ošetřování.

Nárok by měl i zaměstnanec, který v době platnosti mimořádného opatření při epidemii nastoupil do zaměstnání. Zde musel splnit účast na nemocenském pojištění alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 6 měsících bezprostředně předcházejících dni, v němž potřeba ošetřování začala. Do doby účasti na nemocenském pojištění by se pro tento účel počítala:

  • a) doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole nebo na konzervatoři považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno,
  • b) doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popřípadě dále trvala nemocensky pojištěná činnost,
  • c) doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebo
  • d) doba pobírání rodičovského příspěvku.

Okruh ošetřujících a výjimky

Také okruh ošetřujících má být v tomto případě rozšířen. Podmínkou nároku na ošetřovné je, že nezaopatřené dítě nebo ošetřovaná osoba žije se zaměstnancem v domácnosti. Ovšem u příbuzných v linii přímé a sourozenců se společná domácnost nevyžaduje.

Nárok na ošetřovné však zaniká skončením zaměstnání. Ošetřovné by se rovněž nevyplácelo za dny pracovního klidu v kalendářním týdnu, pokud zaměstnanci v tomto týdnu nevznikl nárok na výplatu ošetřovného ani za 1 kalendářní den, který měl být pro zaměstnance pracovním dnem v kalendářním týdnu a v němž potřeba péče trvala. Nárok by rovněž nebyl v období školních prázdnin a volných dnů vyhlášených ředitelem školy v průběhu školního roku.

Výše a podpůrčí doba ošetřovného

Výše ošetřovného má do 31. ledna 2022 činit 80 % denního vyměřovacího základu. Ale u zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru nejméně 400 Kč za kalendářní den (při kratší pracovní nebo služební době nejméně částku stanovenou jako součin částky 400 Kč a koeficientu zkrácení pracovní doby).

DPH - školení - listopad

Standardní podpůrčí doba ošetřovného se má tímto návrhem prodloužit o dobu, po kterou trvalo uzavření zařízení nebo školy nebo jejich části z důvodu mimořádného opatření při epidemii nebo o dobu, po kterou trvalo nařízení karantény. Ošetřující se budou opět moci v péči vystřídat.

Nebudou zaměstnanci ošetřovné zneužívat?

S návrhem ale (prozatím) nesouhlasí ministerstvo zdravotnictví. Máme za to, že předmětný návrh bude mít negativní dopad do příjmové části systému veřejného zdravotního pojištění, a to jednak tím, že ošetřovné svou novou výší bude více motivovat ošetřující osoby nevracet se do zaměstnání, za druhé tím, že se okruh oprávněných osob rozšíří, uvádí se v materiálu.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR by zase ošetřovné rozšířila na osoby samostatně výdělečně činné, aby jejich děti nebyly diskriminovány a bezdůvodně vyřazeny z pomoci poskytované státem. Navrhují v novele pojem „zaměstnanec“ nahradit pojmem „pracující s účastí na nemocenském pojištění“. Tím by se mohlo současně poskytovat ošetřovné i nemocensky pojištěným OSVČ.

Ministerstvo financí odmítá plošné zvýšení ošetřovného z 60 % na 80 % denního vyměřovacího základu pro všechny případy, tedy i ty nijak nesouvisející s nákazou. V době, kdy není plánováno přistupovat k plošnému a dlouhodobému zavírání školských zařízení, by návrh de facto vedl ke zvýšení ošetřovného zejména u běžně se vyskytujících případů a pouze okrajově u případů souvisejících s nákazou covid, upozorňuje ministerstvo v připomínkovém řízení. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).