Konkrétně se to bude týkat občanů, kteří se někam přihlásí přes NIA (Národní bod pro identifikaci a autentizaci). S “vlastnictvím” datové schránky se ovšem pojí také určité povinnosti, například nutnost podat daňové přiznání elektronicky.
Všem OSVČ budou zřízeny datové schránky
Už v loňském roce byly schváleny změny zákonů související s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci (tzv. Depo). Novinky se týkají například datových schránek. Od roku 2023 budou všem podnikajícím fyzickým osobám povinně zřízeny datové schránky (firmy je už mají nyní). Důvodem je mimo jiné úspora prostředků. Tato změna má zásadní vliv na podporu e-Governmentu a elektronizace styku soukromých osob s orgány veřejné moci jako základní podmínky pro moderní, efektivní a rychlý výkon veřejné moci a její přibližování veřejnosti. Tato změna uspoří řádově několik desítek mil. Kč veřejných prostředků ročně vynakládaných na tisk listinných zásilek a doporučené doručování,
psalo se v odůvodnění návrhu.
§ 4 odst. 1 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů nově (s účinností od 1. ledna 2023) bude znít: Datovou schránku podnikající fyzické osobě, advokátu, statutárnímu auditorovi, daňovému poradci, insolvenčnímu správci, znalci, soudnímu tlumočníku a soudnímu překladateli zřídí ministerstvo bezplatně a bezodkladně poté, co obdrží informaci o jejich zapsání do zákonem stanovené evidence nebo rejstříku.
Datové schránky se zřídí i „počítačově gramotným“
OSVČ však nejsou jedinými, kterým bude od příštího roku datová schránka povinně zřízena. Když se jakýkoli občan poprvé někam přihlásí přes NIA, bude mu datová schránka rovněž ihned zřízena. Datové schránky budou zřízeny také každé právnické osobě, která ji ještě nemá.
Čtěte více na Lupa.cz: Co čeká český eGovernment? Obří nárůst počtu datových schránek i jejich používání
Přiznání budou muset OSVČ podat elektronicky
Kromě toho, že úřady budou s OSVČ komunikovat právě skrze datovou schránku, budou muset sami podnikatelé plnit v souvislosti se zřízením datové schránky určité povinnosti. Podle § 72 odst. 6 daňového řádu totiž platí, že má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, musí formulářové podání učinit pouze elektronicky, a to datovou zprávou odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1., to znamená tedy:
- podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu,
- s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky,
- s využitím přístupu se zaručenou identitou, nebo
- prostřednictvím daňové informační schránky.
Vzhledem k tomu, že od příštího roku budou mít ze zákona zřízenou datovou schránku všechny OSVČ, budou muset všichni podnikatelé podávat daňová přiznání elektronicky. Kromě daňového přiznání budou muset podnikatelé elektronicky podávat i přihlášku k registraci a oznámení o změně registračních údajů, včetně příloh, které jsou jejich součástí.
Psali jsme: Kdy letos podat přiznání a přehledy OSVČ? Sestavili jsme kalendář pro rok 2022
Elektronická podání OSVČ nevoní
Povinná elektronická přiznání ovšem mohou být pro řadu OSVČ problém, jelikož většina z nich zůstává věrná papírovému formuláři. Například v loňském roce podalo daňové přiznání elektronickou cestou pouze 23 % fyzických osob. Od loňska lze navíc pro podání přiznání využít online finanční úřad MOJE daně. Přihlášení je možné pomocí bankovní identity, občanského průkazu s čipem nebo datovou schránkou. Ani online finanční úřad ale příliš netáhne.
Loni v dubnu finanční správa evidovala jen 56 787 aktivních DIS+ (daňových informačních schránek), skrze které lze přiznání podat. Celkově přitom bývá ročně podáno přes 2 miliony daňových přiznání. Každopádně platí, že letos mohou OSVČ (až na výjimky) podat daňové přiznání způsobem dle své volby.
Psali jsme: MOJE daně zatím moc netáhnou, z 1,3 milionu přiznání šel přes ně jen zlomek
Přijímání poštovních datových zpráv nejde vypnout
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, přinesl i další změny. Do konce roku 2021 platilo, že příjem poštovních datových zpráv byl v každé nově zřízené datové schránce fyzické či právnické osoby primárně zakázán, a pokud je podnikatel chtěl mít možnost dostávat, musel to explicitně povolit. V lednu 2022 se ale dobrovolný příjem poštovních datových zpráv změnil na povinný. Vypnout jejich příjem navíc mohou pouze nepodnikající fyzické osoby. Jak ale upozorňuje na serveru Lupa.cz nezávislý konzultant a publicista Jiří Peterka, podnikatelé nemusí akceptovat konkrétní právní jednání, jako je třeba reklamace či výpovědi smluv, skrze tyto zprávy.
Platí fikce doručení i u poštovních datových zpráv
Další významnou novinkou, která se týká poštovních datových zpráv a která je již v platnosti, je zavedení fikce doručení. Doposud platila pouze u veřejnoprávních datových zpráv. Nově tedy je i u poštovních datových zpráv stanoveno, že po 10 dnech, pokud se do určité doby nikdo do datové schránky nepřihlásí, se zpráva považuje za doručenou.
Zatímco právní fikce doručení už pro poštovní datové zprávy platí, právní fikce podpisu zůstane jen pro komunikaci s úřady. Pokud ze své datové schránky (fyzické či právnické osoby) odesíláte nějakou „veřejnoprávní“ datovou zprávu (jejímž adresátem tudíž může být jen datová schránka OVM), přičemž tato zpráva obsahuje vaše podání („úkon vůči orgánu veřejné moci“), nemusíte tento svůj úkon (příslušný dokument v příloze zprávy) elektronicky podepisovat (požadovaným způsobem, tj. alespoň uznávaným elektronickým podpisem). Díky oné fikci podpisu je považován za podepsaný. Pro poštovní datové zprávy ale obdobná fikce podpisu neplatí a nemá platit ani do budoucna,
uzavřel Jiří Peterka.
Čtěte více na Lupa.cz: Přijmout musí, akceptovat ne. Jaké jsou praktické dopady změn poštovních datových zpráv?
