Zatímco některé firmy si odpad zpracovávají a dále využívají samy, jiné k tomu využijí různé spolupráce, případně zapojí veřejnost.
Organický odpad přeměňují na další výstupy
Společnost LOGeco se dlouhodobě angažuje v oblasti cirkulární ekonomiky a zelených technologií. Ervoeco je název jejich unikátní, inovační katalyticko-depolymerizační technologie. Ta je určená ke zpracování organického odpadu, jako jsou například pneumatiky, gumárenský odpad, čistírenské kaly nebo plasty a podobně, a k jeho přeměně na užitečné suroviny v podobě plynu, oleje a uhlíkatého zbytku.
Na webu uvádějí, že depolymerizace je proces, při kterém jsou dlouhé organické polymery tepelně rozloženy na jednodušší molekuly, což umožňuje efektivní využití organických zbytků a minimalizaci odpadu. Lze si ji představit jako „rozebírání LEGO stavebnice“. Princip fungování této technologie je založen na termickém a chemickém rozkladu organických látek při využití nižších teplot, přidaných specifických katalyzátorů a to celé bez přítomnosti kyslíku v hermeticky uzavřeném prostředí,
popisují dále s tím, že výsledkem je syntetický plyn a olej, přičemž obé lze využít jako surovinu nebo palivo např. pro výrobu elektrické nebo tepelné energie.
Michal Halko ze společnosti LOGeco pro Český rozhlas Sever uvedl, že v rámci procesu likvidace odpadu přimíchají do odpadu takové chemikálie a katalyzátory, které způsobí, že se sám rozloží na původní organické stavební jednotky. Přímo to neprodukuje žádný odpad – veškerá produkce, která z toho odchází, je použitelná dále jako výrobek pro průmyslovou výrobu. Tekutá složka se dá použít v chemickém průmyslu pro opětovnou výrobu polyetylenu, polypropylenu. Tuhá složka, tedy uhlík, se zas zpracovává a má stovky různých použití,
doplnil dále.
Pekárna spolupracuje s dalšími výrobci
Biopekárna Zemanka si vytyčila směr v podobě cirkulární ekonomiky. Chce se tak naučit využívat ubývající přírodní zdroje na maximum, zamezit tak jejich plýtvání a ukázat, že nejde jen o marketingové pozlátko. Jedním z kroků je, že společně s ostravským studiem Navzdory vytvořila společnost novou unikátní řadu upcyklovaných doplňků. Z použitých pytlů od mouky vznikly zcela nové, praktické výrobky jako úložný pytel na dětské hračky, odolná nákupní taška či designová obálka na dokumenty. Cílem společného projektu bylo poukázat na hodnotu různých materiálů, které se na první pohled mohou zdát už nepotřebné, a nechat jednoduše vzniknout další funkční produkty,
dodávají na jejich e-shopu.
Dalším krokem je nový život pro suroviny jiných potravinářských společností, které je už neumí dále využít, ale jsou stále velmi hodnotné. Jedná se o takzvané cirkulární produkty. Najdete v nich třeba kávovou sedlinu, která zůstane po přípravě kávy v kavárnách Ikea či Costa Coffee. Ovocnou a zeleninovou dužinu, která vzniká při zpracování čerstvých UGO šťáv, a pivovarské mláto, které zbyde po uvaření piva z Plzeňského Prazdroje. Upečené cirkulární sušenky a krekry si pak znovu koupíte i tam, odkud k nám jejich hlavní surovina přišla,
popisují. Majitel Biopekárny Zemanka Jan Zeman už dříve pro náš sesterský server Vitalia.cz řekl, že po úspěšné spolupráci s Plzeňským Prazdrojem hledali další možné využitelné suroviny. Ve finále jsme vybrali dužinu, která vzniká ze zbytků lisované bio mrkve, červené řepy a jablek, které UGO využívá pro výrobu balených čerstvých šťáv,
upřesnil s tím, že společnost UGO oslovili hlavně proto, že vnímají společné hodnoty a důraz na udržitelnost.
Najděte inspiraci v naší galerii
Také vědci přicházejí se zajímavými nápady
Čeští vědci se spojili v rámci Národního centra kompetence s názvem BIOCIRTECH (Biorafinace jako oběhové technologie) a společně s privátními firmami vytvořili konsorcium. Podpořila je také Technologická agentura České republiky. Jak v tiskové zprávě vysvětlila Olga Šolcová z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR, který byl hlavním řešitelem NCK BIOCIRTECH, jejich NCK BIOCIRTECH pokrývalo problematiku zpracování biomasy, a to mikrobiální, rostlinné, živočišné, ale i odpadní, včetně čistírenských či papírenských kalů. K jejich úspěšným výsledkům patří například zpracování odpadu z kuřecího peří, králičí srsti nebo ovčí vlny na kvalitní hnojivo v podobě kapalného hydrolyzátu.
Podobně z odpadu vznikajícího při strojním oddělení kuřecího masa je možné vyrobit probiotikum pro psy. Je to doslova učebnicový případ cirkulární ekonomiky, kdy se nevyužité látky z vedlejších živočišných produktů nestaly odpadem, ale surovinou pro další proces,
zdůraznila Olga Šolcová. Dále se těmto odborníkům podařilo přeměnit na pelety čistírenské a papírenské kaly. Jejich výhřevnost je srovnatelná s tradičními palivy, jako jsou dřevo nebo uhlí, a přebytečná vlhkost z nahromaděných kalů se odstraňuje za využití solární energie. V loňském roce se čekalo na schválení připraveného návrhu zákona, který umožní rozjet zpracování čistírenských a papírenských kalů navrženým způsobem. Vyvinuté briketovací zařízení pro směsi odpadních materiálů nabízí dnes firma Briklis.
IKEA dává druhý život výrobkům i uniformám
IKEA patří ke společnostem, které si zakládají na udržitelnosti. Zákazníkům například nabízejí službu nazvanou Druhý život nábytku založenou na tom, že co jeden nevyužije, to může být pro druhého poklad. Odkupují proto použitý nábytek IKEA a pomáhají mu najít nový domov. Služba funguje tak, že zákazníci vyplní formulář, nahrají fotky IKEA nábytku, společnost jej zhodnotí a nabídne zákazníkovi cenu. Pokud se dohodnou, zákazník nábytek doveze do obchodního domu IKEA nebo do některého z výdejních míst, kde za něj obdrží slíbenou hodnotu ve formě nabité dárkové karty. Obchodní dům pak tento nábytek nabídne dál za stejnou cenu v oddělení zlevněného zboží se zárukou 2 roky. Společnost k tomu na webu dodává, že se každý rok vyhodí miliony kusů staršího, ale stále použitelného nábytku. Ne, že by nemohl už sloužit. Jen cesta od prvního majitele k druhému bývá náročná. Proto chceme pomoct. Nábytku, aby našel nový domov. Lidem, aby našli svůj kousek s příběhem. Planetě, aby nemusela snášet tolik odpadu,
zdůrazňují.
Nově, tedy od února, by v IKEA měla být dostupná nová kolekce textilních výrobků VÄXELBRUK z recyklovaných zaměstnaneckých uniforem stažených z obchodních domů IKEA z celé Evropy včetně Česka. Má tvořit 16 textilních výrobků, mezi které patří například záclony, povlaky na polštáře, plédy nebo tašky. Jak uvádí Lena Julle, Sustainability manager, IKEA of Sweden v tiskové zprávě, cílem pilotního projektu VÄXELBRUK společnosti IKEA bylo vyzkoušet si a naučit se, jak z textilního odpadu vytvořit druhotné suroviny pro nové výrobky. Projekt VÄXELBRUK je vzorem podnikatelského ducha, který zpochybňuje stávající postupy a vyvíjí nové způsoby recyklace,
uzavírá.
