Štěpánka Hendrychová v rámci značky Skleněný knoflík přes e-shop a designové obchody ukazuje, že ručně mačkané sklo nepatří do starého železa, ale do moderních šperků.
Co se dozvíte v článku
Od brigád k vlastnímu e-shopu
Na úvod Štěpánka Hendrychová vysvětluje, že samotný knoflík nevyrábí a není to tedy jako když někteří drobní tvůrci vyrábí skleněné figurky nebo korálky nad kahanem. Práce na tomto knoflíku je zcela jiná a není to pouze o jednom člověku, jak bude popsáno níže. Skleněný knoflík je spojený s firmou AG Plus, což je jablonecká společnost na štrasovou bižuterii a komponenty. Je na trhu přes 30 let a stále se drží, i když není tak velká a musí se potýkat s konkurencí z Číny.
V roce 2002 se firma AG Plus stala majoritním vlastníkem firmy Elegant cz, která se zabývala právě skleněnými knoflíky. V roce 2017 poté převzala její výrobní program. V té době se také začali více zaměřovat na to, aby se jejich knoflíky dostaly více do podvědomí lidí a začala se z nich dělat jednoduchá bižuterie, exempláře pro turisty a podobně.
Mé spojení s touto firmou je takové, že ji založil můj tatínek ještě s jedním společníkem (kamarádem). Brigádničila jsem tam od 15 let, a pak tam byla zaměstnaná na pozici vedoucí výroby. Prošla jsem si celou tou výrobou i co se týče třeba malování skleněných knoflíků,
prozrazuje Štěpánka s tím, že se z firmy odpojila a nyní se stará o její novější podobu Skleněný knoflík – mačkáno s láskou. Má tedy vlastní e-shop na knoflíky a navrhuje novou designovou bižuterii atd. Snaží se tomu dát modernější náhled.
Firma AG Plus stále bere zakázky ze světa, na knoflíky převážně z Japonska a na štrasovou bižuterii hlavně z Itálie a USA. Štěpánka je zde spíše pro koncové zákazníky, ale hledá i zákazníky nové. Není to vyloženě o tom, že jsem si vybrala sklo, nebo skleněné knoflíky. Můj život k tomu tak nějak přirozeně doputoval. Skleněné knoflíky mají potenciál, zaslouží si větší pozornost,
doplňuje s úsměvem.
Jak vzniká skleněný knoflík?
Pro výrobu jednoho knoflíčku je tedy potřeba více lidí. Patří mezi ně mačkář, štipař, brusič, malířka popřípadě lidé, co dělají pokovy. Vše začíná tím, že se vybere požadovaná barva skleněné tyče. Tyto tyče získávají od společnosti Preciosa Ornella, která je jejich jediným výrobcem v České republice. Tyto tyče se zahřívají ve speciálních pecích. Ty si ve svých dobách stavěli mačkáři sami. Mačkáři přistavěli ke svým domkům přístavek s velkým komínem pro velký odtah z pece. Těmto domkům se říká drikety a nyní jsou v Jizerských horách nabízené jako Airbnb a zážitkové apartmány pro turisty,
dodává Štěpánka.
Jakmile se pec rozehřeje na požadovanou teplotu cca 900 až 1000 stupňů, vloží do ní mačkář tyče na zahřátí. Po zahřátí konce tyče si ji mačkář vezme spolu s připravenými kleštěmi. Roztavenou část tyče vloží do kleští s požadovaným vzorem. Mačkář postupně namačká několik knoflíků, které, jak Štěpánka podotýká, jsou sice odmáčklé ale nejsou vyloženě od sebe. Tento kus cca šesti knoflíku ostřihne a vloží za pec, kde se pomalu zchlazují. Na konci dne dají tyto knoflíky do šamotových nádob, kde opět třeba do druhého dne chladnou. Toto pomalé chlazení je potřeba aby knoflík nepraskl,
upřesňuje dále Štěpánka s tím, že mačkář tyto nastříhané a ochlazené kusy poté předá kolegovi, který je nastříhá neboli naštípe na jednotlivé knoflíky.
Tyto knoflíky je potřeba odvést brusiči. Ten z nich odbrousí vyčnívající sklo a zbrousí knoflík do požadovaného tvaru. To se ne vždy povede na sto procent, protože je to pořád ruční práce. Ale zase je to na tom opravdu vidět,
přidává s úsměvem Štěpánka. Hotové knoflíky se přesunou buď k malířce nebo na pokov. Malířka může malovat zapékacími nebo studenými barvami, a to nejčastěji podle požadavků zákazníka nebo i podle toho, co zrovna frčí. V posledním kroku malířka vloží knoflíky do speciální pece, kde se barvy zapečou. Co se týče pokovování, tak tím se zabývá firma Turnex zaměřená na speciální vakuové pokovování skleněných komponentů,
upřesňuje Štěpánka.
Ruční práce, kde rozhoduje pevná ruka a cit
U malování záleží na tom, jestli člověk maluje takzvaně spatra, nebo podle nějakého vzoru. Existuje vzorkovnice knoflíků, ze kterých si zákazník může vybrat a maluje se podle ní. Pokud někdo chce, aby knoflík opravdu vypadal jako ten ze vzorkovnice, je to těžší, protože se člověk musí soustředit, mít cit v rukou. A dávat si pozor na linie, aby nepřetekla barva nebo aby barva nebyla moc hustá nebo řídká,
vyjmenovává Štěpánka. Mnohem jednodušší je, když člověk maluje třeba knoflíky pro štěstí a jen si řekne: A teďka mám náladu, udělám čáru tady, teď tady
a podobně.
Podle Štěpánky je to jako s malováním omalovánek, kdy to nesmí být nějaká divočina, že by člověk kreslil mimo určitý vzor. To by vypadalo špatně po vypálení knoflíků. Ale jinak je pro to potřeba jenom mít ten cit,
shrnuje.
Unikátní propojení, které šetří měsíce času
Štěpánku moc baví vybírat z toho, co firma zrovna vytvoří. Má ráda větší rozsah možností a může si tak vybrat, co se jí líbí. Máme nějakou formu knoflíků a uděláme z toho třeba 100 kusů a necháme malířku, ať to namaluje, jak chce. A mě pak z toho baví vybírat, co se kam hodí. Věřím přitom zkušeným rukou a lidem, kteří mají cit pro barvy,
popisuje. Samozřejmě jsou zákazníci, kteří si vyloženě řeknou, co chtějí, že to mají například na nějakou prezentaci. Nedávno tak dělali skleněný knoflík do českých barev.
Hlavní funkcí firmy AG Plus je výroba štrasové bižuterie a komponentů. Štěpánka si něco navrhne a zadá a vzorkařky jí to vydesignují. Ona z toho pak udělá objednávku a vybere si ty knoflíky. Oni mi to tam nalepí a já to samozřejmě zaplatím. V tom je takové propojení úžasné, že si designový šperky můžu v hlavě nebo na papír načrtnout a můžu to dál konzultovat,
přiznává s tím, že nemusí čekat měsíce na nějakou firmu, která jí to udělá, ale naopak je to rodinné a domácí, což je velké plus.
Ve špercích má absolutní svobodu
Jak Štěpánka se smíchem prozrazuje, při tvorbě šperků mají ostatní smůlu, že dělá věci, co se líbí jí. Vyrábí tedy podle oka, podle toho, co působí líbivě. Hodně dá také na recenze ostatních. Když třeba vybírám knoflíky do šperku, tak to obejdu třeba známých z firmy se ptám, co si o tom myslí. Dám tedy i na názor ostatních, ale spíše vybírám podle mého citu. Vždycky se najde sorta lidí, kterému se to líbí taky,
dodává.
Různí se také inspirace, a to podle času. Podle Štěpánky záleží, co je zrovna za období: například, když začíná jaro, používají jarní barvy a když podzim, tak zase podzimní. Je to vše spíše o barvách než o tvarech. Podobné je to u vybírání toho, co dát k sobě, ať už z hlediska barvy nebo například pokovování.
Šperky od Skleněného knoflíku se vyznačují zajímavými názvy. Štěpánka zmiňuje, že za tím není žádná bomba. Knoflíků a šperků je hodně druhů a Štěpánku vůbec nebavilo je nazývat jako „zelený knoflík se zlatým pokovem“. Proto si vždy našla nějaký kořen slova a k tomu abecedně přidala předponu. Takže mám konec slova inda a dávala jsem Ainda, Binda, Cinda, Dinda atd. Mně se to takhle i líp korigovalo,
směje se.
Japonsko jablonecké knoflíky miluje
V nabídce e-shopu zaujme kolekce Design by Hanae. Vytvořila ji jedna japonská designérka, která miluje jejich knoflíčky. V Japonsku jsou obecně velmi populární, Štěpánka uvádí, že dokonce mají i vlastní knížku o jabloneckém skleněném knoflíku. Hanae do AG Plus často jezdí malovat knoflíky a sama z nich vyrábí. Obšívá je speciálním japonským rocailem a vytváří z nich novou bižuterii. Mně se to strašně líbí, navíc je to šílená piplačka a já ji v tom šíleně obdivuji. Ona nemá e-shop ani stránky a je škoda, aby o ní lidé nevěděli, když to takhle krásně umí,
zdůrazňuje Štěpánka.
Skleněné knoflíky zákazníci najdou především na e-shopu. Kamenných prodejen zatím moc není a patří mezi ně například Local Artist v Praze, který se zaměřuje na zboží od lokálních tvůrců z České republiky hlavně pro turisty. Nově mám hlavně šperky v Hradci Králové v obchůdku Tvůj prostor a od července budu ještě v jednom krámku v Praze, kde také dávají šanci drobným designérům. A také naše knoflíky po štěstí budou v oblastní galerii v Liberci,
vyjmenovává Štěpánka. Více měst chce řešit příští rok, v plánu má České Budějovice nebo například Mnichovo Hradiště.
Sázka na limitované edice
Štěpánka má v plánu dělat sady pro kreativní lidi, díky kterým si budou moci vyzkoušet namalovat vlastní knoflík. Už to má v hlavě, takže tam budou mít sedm čistých knoflíků, štětec, stojánek a návod. Podle Štěpánky to má potenciál. Dále chce udělat nové designové kolekce, které se nebudou opakovat. Chce, aby to mělo gró, že udělá kolekci a ta se nebude točit. Ať má člověk opravdu něco originálního a ne že to uvidí na každém. Zas úplně nechci, aby to bylo všude a v každém obchodu. Ať to má to kouzlo,
uzavírá.
Tip na další příběh
Místo líbivých věcí začala prodávat lebky a vnitřnosti. Od té doby má vyprodáno
Malda vyhořela u výroby líbivých věcí a dnes tvoří z pryskyřice to, co sama miluje. Její e-shop zažívá útoky nadšených zákazníků. Více v článku.
