Od dubna se v ulicích začaly znovu objevovat restaurační předzahrádky. Pravidla jejich provozu určují jednotlivé radnice a liší se město od města. Každý provozovatel restaurace, který má zájem provozovat i předzahrádku, si proto musí požadavky zjistit sám na příslušném úřadě. Pro představu se podívejte do článku Pravidla pro restaurační předzahrádky jsou stále přísnější, vyznáte se v nich? Obecně jsou restaurační předzahrádky jednotlivými radnicemi vnímány pozitivně. Často patří ke koloritu města, jsou součástí jeho nabídky služeb a na přechodnou dobu poskytují i nové pracovní příležitosti. V neposlední řadě jsou přínosem pro rozpočty. Například centrální část metropole, Praha 1, vydělá na pronájmu veřejného prostranství pro předzahrádky zhruba 70 milionů korun ročně.
Někdy se ale proti předzahrádkám lidi bouří, a to zejména kvůli hluku a rušení nočního klidu. Jaká je v tomto ohledu tedy dnešní praxe? Z právního pohledu poněkud komplikovaná. Po zrušení vyhlášky o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací není ve stávající právní úpravě pojem nočního klidu, respektive noční doby, vymezen. Obecně je vžito, že dobou nočního klidu se rozumí rozmezí od 22:00 do 6:00 hodin. Toto časové rozmezí nočního klidu je ostatně definováno i v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, kde se noční dobou rozumí doba od 22:00 hodin do 6:00 hodin a o svátcích a víkendech od 22:00 hodin do 8:00 následujícího dne, pokud nespadá na pracovní den. Stejně tak mluví o době klidu zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích. V právním řádu už ovšem nenajdeme definici vymezující obsah nočního klidu, tedy jaká intenzita rušení noční doby musí nastat, aby se jednalo o rušení nočního klidu, a proto je toto rušení nočního klidu nutné posuzovat případ od případu.
Je třeba upozornit, že jako přestupek podle § 29 odst. 1 písm. o) zákona o přestupcích nebo jako správní delikt podle § 92 zákona o ochraně veřejného zdraví je možné postihovat hluk způsobovaný nejen v noční době, ale i kdykoli v době denní. Zákon o ochraně veřejného zdraví a prováděcí předpisy k němu totiž stanoví hygienické limity pro celých 24 hodin denní, s tím, že tyto limity se liší v závislosti na denní době.
Zjišťování hladin hluku z náhodných zdrojů hluku není předmětem státního zdravotního dozoru. Stížnost na hluk hostů neřeší orgány ochrany veřejného zdraví. Na základě občanského zákoníku spadají do kompetence místních úřadů, případně stavebních úřadů. Zátěž takovým hlukem lze řešit i obecně závaznou vyhláškou obce. Je-li zahrádka součástí restaurace, je třeba nahlížet i na hluk zde produkovaný jako na hluk z provozovny. Dozor nad dodržením hygienických limitů zajistí krajská hygienická stanice, je-li provozovna řádně povolena stavebním úřadem a užívána v souladu s povoleným účelem užívání. Zda se jedná o součást restauračního zařízení či nikoliv, lze zjistit ze stavebního povolení u stavebního úřadu,
říká ve svých informacích pro občany kancelář veřejného ochránce práv.
Většina předzahrádek je ale umístěna mimo prostory restaurace samotné a není nijak povolena stavebním úřadem. Obec pak může pro účely regulace provozu za účelem dosažení zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku vydat tržní řád a v něm vymezit jak místa, kde předzahrádky nepovoluje, tak případně i provozní dobu těch, které budou tržním řádem povoleny. Porušování tržního řádu pak může stíhat pokutou. Provoz předzahrádky mimo dobu povolenou tržním řádem, popřípadě hlasové projevy jejích návštěvníků rušících noční klid, postihuje obecní či státní policie jako přestupek.
Psali jsme: Restauratéři kašlou na uvádění alergenů. Jakými způsoby o nich informovat?
Jiná pravidla, stejné postihy
Ilustrační obrázek.Jiná pravidla, stejné postihy
Obecně se má za to, že předzahrádky musí být do 22:00 uzavřeny. Řada radnic je ale benevolentnější. Například v Mostě má prodlouženou provozní dobu každý rok zhruba pět nebo šest restauratérů. Prodloužení provozní doby je povolováno Radou města jako výjimka z Tržního řádu, a to na základě žádosti provozovatelů předzahrádek. Prodloužení provozní doby je schvalováno maximálně do 23:00 s tím, že pokud budou ze strany veřejnosti vzneseny oprávněné stížnosti, bude toto povolení zrušeno a provoz předzahrádek bude uskutečňován pouze do 22:00,
říká Marek Hrvol, náměstek mosteckého primátora.
V Opavě je pak provoz předzahrádek do 23:00 zcela běžný o víkendech. V závazných pravidlech má město uvedeno, že předzahrádky mohou být otevřeny do 23:00 pouze v pátek a v sobotu, nesmí zde být hudební produkce, a to ani z provozovny ven, a provozovatel restaurace zajistí, aby nedocházelo k rušení nočního klidu. To, že zahrádka funguje i po 22. hodině, ještě neznamená, že dochází i k rušení nočního klidu. Pokud ano, postupuje se jako v jakémkoliv jiném případě,
vysvětluje Lada Dobrovolná, mluvčí opavského magistrátu.
Po desáté večerní se hosté nemusí nutně zvedat od stolků ani na předzahrádkách v Pardubicích. Provozní doba restauračních předzahrádek je v tomto městě upravena obecně závaznou vyhláškou o veřejném pořádku. Provoz předzahrádek je možný pouze při současném zachování nočního klidu v souladu se zákonem a obecně závaznou vyhláškou města. Pokud je tedy při využití služeb restaurační předzahrádky narušován noční klid, vystavují se hosté nebo obsluha hrozbě postihu podle příslušných právních předpisů. Až do půlnoci ale mohou být předzahrádky v provozu jen v historickém centru města. Smyslem povolení této výjimky je podpora a rozvoj společenského života v této oblasti, oživení a zvýšení atraktivity této lokality, rozvoj cestovního ruchu a posílení komfortu návštěvníků. V případě náměstí Republiky jde navíc o lokalitu s velmi nízkým počtem rezidentů,
sdělila Nataša Hradní z tiskového úseku magistrátu Pardubic.
Hlavní město Praha je naopak v tomto ohledu razantnější. Třeba v Praze 5 povoluje platný tržní řád provoz předzahrádky do 23:00 pouze jedné jediné restauraci. Všechny ostatní musí zavřít ve 22:00. Vzhledem k negativním stanoviskům hygienické stanice hlavního města Prahy a s ohledem na rušení a negativní vlivy se snažíme tento trend nepodporovat,
komentuje za pátou městskou část její mluvčí Helena Šmídová. V případě, že provozovatel předzahrádky překročí provozní dobu, poruší vyhlášku o veřejném pořádku a dopustí se tím deliktu podle § 58 odst. 4 zákona o obcích. Pokud nemá předzahrádka v tržním řádu povolen provoz po 22. hodině, dopustila by se překročením zavírací doby přestupku, který může být sankcionován finančním postihem až do výše 200 000 korun. Kontrolu provádí kontrolní oddělení živnostenského odboru a příslušné městské části, nicméně kontrolní činnosti provádí i další instituce, například hygienici nebo městská policie,
uvádí Vít Hofman, mluvčí pražského magistrátu.
Mohlo by vás zajímat: Můžete při podnikání řvát jako na lesy? Čtěte, na čem závisí limity hluku
Právě strážníci městské policie jsou obvykle těmi prvními, kteří na místo dorazí. Během sezóny je kontrola dodržování otevírací doby jednou z jejich priorit třeba v Pardubicích. Provozovatelé předzahrádek jsou ale v tomto městě velmi ukáznění a městská policie v uplynulém roce řešila jen jediný případ, kdy byla předzahrádka v provozu mimo stanovenou dobu. A velmi dobré zkušenosti mají i v Brně. Podněty na rušení klidu z předzahrádek se tam loni museli zabývat pouze dvanáctkrát, přitom celkový počet stížností na rušení nočního klidu dosáhl čísla 350.
A co mohou strážníci po příjezdu na místo dělat? Za porušování pravidel lze ve smyslu zákona o přestupcích na místě uložit blokovou pokutu do výše 5000 korun, ve správním řízení pokutu do výše 30 000 korun. Pardubický magistrát upozorňuje, že provozní dobu předzahrádek upravuje vyhláška o veřejném pořádku a za rušení nočního klidu hlukem z předzahrádky podle ní nelze postihovat provozovatele. Pokutu za přestupek proti veřejnému pořádku může dostat pouze ta konkrétní fyzická osoba, která ruší noční klid. Často ale stačí jednodušší postup, tedy vysvětlit obsluze podniku nebo jednotlivci, který noční klid ruší, že obtěžuje své okolí, a jaké sankce mu hrozí. Strážníci samozřejmě vše dokumentují pomocí kamer, kde je pak díky zvukovému záznamu jasně patrné, v jakou dobu a na jakém místě k rušení docházelo,
dodává Jakub Ghanem, mluvčí Městské policie Brno.
V nepoměrně menší Opavě je ale problémů víc. Loni musely příslušné úřady porušení otevírací doby řešit v 15 případech. Pro úplnost dodejme, že městská policie nemá žádný zákonný nástroj, aby mohla provoz letní zahrádky na místě ukončit. Hlídky při přijetí oznámení na provoz letní zahrádky kontaktují odpovědnou osobu, vyzvou ji k zajištění ukončení provozu, a pokud to odmítne respektovat a dál zahrádku provozuje, sepíší o zjištěných skutečnostech úřední záznam. Ten je předán k řešení správnímu orgánu, který příslušné rozhodnutí vydal,
upozorňuje mluvčí Opavy Lada Dobrovolná. Za překročení hladiny hluku pokutuje hygienická stanice, a to pouze po provedení úředních měření. Mezi častá protiprávní jednání, která strážníci musí řešit, patří i to, že restaurace zabírá větší plochu předzahrádky, než tu, která byla příslušným úřadem povolena (zábor veřejného prostranství). Městské policii jsou proto úřady zasílány kopie vydávaných povolení a tím je dána možnost orientačně provádět kontroly podmínek vyplývajících z povolení.
Města si restauračních předzahrádek váží
Někde se restauratéři bouří proti nastaveným pravidlům. Nelíbí se jim třeba to, že zahrádky musí mít alespoň v historických částech měst a obcí jednotný vzhled a jsou zakazovány třeba reklamní slunečníky dodávané pivovary. V brněnské městské části Brno-střed letos dokonce hrozilo, že restauratéři na provoz předzahrádek kvůli cenám za zábory úplně rezignují. Nakonec se ale podnikatelům a zastupitelům podařilo najít kompromis. Cena sice zůstala vyšší, ale předzahrádky mohou být provozovány celoročně.
Jak restauratéři, tak obecní zastupitelé si uvědomují, že díky předzahrádkám rostou tržby i atraktivita samotných měst. V Hodoníně proto na podporu cestovního ruchu denní poplatky zrušili. Restauratéři tam musí platit pouze správní poplatek za vydání rozhodnutí. Na půl roku je to 500 korun, na rok 1000 korun. Stejně podnikatele motivuje i radnice v Tachově. Venkovní posezení se tak v sezóně objevuje i v místech, odkud předtím kvůli poplatkům zmizelo. Od letoška přestala poplatky za pronájem plochy pro restaurační zahrádky vybírat i třebíčská radnice. Tam to ale souvisí s připravovanou revitalizací centrálního Karlova náměstí. Město pak bude chtít ovlivňovat vzhled zahrádek, což zatím nedělá, a zrušeným poplatkem provozovatelům vyvažuje budoucí náklady.
