Malé obchody především na vesnicích a v menších městech se v této době potýkají s mnoha problémy. Řada z nich zavírá. Bude pro ně zálohování dalším hřebíčkem do rakve, nebo konkurenční výhodou?
Koho a čeho se dotkne zálohovací systém?
Novinky spojené se zálohováním jsou uvedeny v návrhu novely zákona o obalech, kterou předložilo ministerstvo životního prostředí a momentálně má ukončeno připomínkové řízení. V rámci zálohovacího systému by mělo vzniknout přibližně 11 tisíc sběrných míst a jak vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík, odevzdat lahve a plechovky by mělo být stejně jednoduché, jako je tomu dnes u skla. Avšak kromě sběrných míst v obchodech počítáme také s odběrnými místy na čerpacích stanicích a prostřednictvím internetových obchodů, na kterých zákazník zboží v daném obalu zakoupí,
upřesňuje dále.
Ministerstvo životního prostředí uvádí, že pro obchodníky bude povinné nabídnout místo pro vrácení PET a kovových obalů v prodejnách nad 50 metrů čtverečních, možnost vrátit nápojový obal budou nabízet také všechny čerpací stanice nad 50 metrů čtverečních. Dobrovolně se mohou zapojit menší prodejny a obce, ale i například stánky, školy nebo jednorázové akce. Jak jsme již psali, obchody, kterých se zálohování dotkne, budou muset při prodeji vybraného zálohovaného jednorázového obalu uvádět zálohu odděleně od ceny výrobku, zejména formou samostatného údaje na daňovém dokladu podle zákona o dani z přidané hodnoty, a vést odděleně účetní záznamy o ceně výrobku a o výši zálohy.
Zálohovací systém by se měl týkat všech nealkoholických nápojů v plastových lahvích o objemu 0,1 až 3 litry a alkoholických nápojů do 15 % alkoholu v plastových lahvích. Dále také všech nealkoholických nápojů v plechovkách o velikosti 0,1 až 3 litry a nápoje s obsahem do 15 % alkoholu v plechovkách,
vyjmenovává v tiskové zprávě ministerstvo s tím, že výjimky se týkají obalů od mléka a mléčných výrobků, nápojů nad 15 % alkoholu a jednorázových skleněných nápojových obalů, které se zálohovat nebudou.
Proč by se malé obchody měly zapojit?
Pro obchody s rozlohou do 50 metrů čtverečních tedy bude zapojení se do zálohovacího systému dobrovolné. Podle Veroniky Krejčí, tiskové mluvčí Ministerstva životního prostředí ČR, se bude jednat o službu zákazníkovi a nabídku vyššího komfortu. Naopak Pavel Březina, předseda Asociace českého tradičního obchodu ČR, si myslí, že zapojení do systému zálohování nepřinese malým prodejnám nic pozitivního. Zároveň podle něj však platí, že pokud se systém spustí, je toto zapojení nezbytné. Jednak je to potřeba kvůli efektivitě systému a zajištění komfortu pro zákazníky, dále je to pak nutností i kvůli udržení se malých prodejen na trhu.
Pokud bychom se totiž skutečně vydali cestou povinného zálohování, je nezbytné, aby lidé mohli vracet zálohované lahve komfortně, a tedy v místech, kde nápoje koupili. Z druhého pohledu pak platí, že pokud by se malé obchody do systému nezapojily, zákazníci by začali více dojíždět do větších obchodů, kde by si samozřejmě zároveň nakupovali,
popisuje.
Odborníci vidí celou řadu komplikací
K návrhu zákona se sešlo mnoho připomínek od nejrůznějších organizací a také krajů a dalších institucí. Například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uvádí v připomínkách plánovaného zálohového systému: Zhruba 5,5 mld. Kč na jeho zavedení, cca 2 mld. Kč ročně na jeho provoz, paralelní síť svozu a třídění, nutnost domácností skladovat neslisované PET lahve a plechovky před jejich vrácením, zvýšení ceny za jeden balený nápoj o cca 4 Kč, zásadní problémy pro malé prodejny neschopné zajistit zřízení automatu na sběr či skladování množství PET lahví (vysoce hořlavý odpad, hrozící kontaminace potravin), odčerpání prostředků obcím.
Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) v této souvislosti podotýká, že je funkční zálohovací systém přímo závislý na nasazení a spolupráci výrobců a obchodníků. Strana obchodníků ponese nejen podstatné náklady spojené se zapojením do zálohového systému, ale bude fakticky tvořit rovněž první linii pro samotné zákazníky jako uživatele zálohového systému,
upřesňuje Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR a zdůrazňuje, že je proto nezbytné, aby se na operátorovi rovnoměrně podíleli jak výrobci, tak i obchodníci, ať už samostatně nebo prostřednictvím svazů, v nichž se sdružují.
Podle Pavla Březiny jeden z největších problémů zálohovacího systému bude zachování bezpečného prodeje potravin z hlediska hygienických standardů. Vrácené lahve jsou totiž prakticky odpadem, mohou být různě znečištěny a kontaminovány. Zejména pro malé obchody, které nebudou disponovat zálohovacími automaty, bude řešení této otázky složité. Zálohované, nesešlápnuté lahve bude třeba někde odděleně od potravin skladovat a bude s nimi nakládat personál, který je však v obchodě především kvůli prodeji potravin,
doplňuje a myslí si, že komplikací pro obchodníky by přinesl systém povinného zálohování celou řadu.
Obchody budou muset investovat nemalé částky do technologií, stavebních úprav či personální náklady. Není přitom vůbec jasné, zda a jak rychle jim tyto náklady bude systém vracet. Je naivní očekávat, že zavedení systému nebude nic stát, jak tvrdí zastánci zavedení systému. Je přitom zároveň jasné, že v konečném důsledku budou náklady přeneseny na zákazníky,
shrnuje.
Jak by mělo zálohování vypadat v praxi?
Veronika Krejčí serveru Podnikatel.cz potvrdila, že malé obchody nebudou mít povinnost mít automat a bude možný i ruční sběr. Aby systém fungoval, pro výrobu nápojového obalu z použitého obalu je nutné lahve nebo plechovky vracet včetně etikety, nezdeformované a nesešlápnuté, aby šlo naskenovat jejich unikátní EAN kód,
vysvětluje s tím, že je to možné dělat jak ručně pomocí čtečky, tak v případě automatu, který na místě rovnou materiál slisuje. Nicméně v případě malých provozoven půjde spíše o ruční naskenování a poté se vybrané obaly, které mohou být již slisované, budou vozit na třídicí linku,
podotýká.
Co se týče svozu recyklovaných obalů, vysbíraný materiál v podobě nápojových lahví a plechovek na nápoje bude z obchodů svezen buď na sběrná místa, nebo přímo na třídicí linky. Nápojové plastové lahve se budou třídit podle barev. Mezi plechovkami jsou některé obsahující železo, které je třeba také zpracovat odděleně,
upřesnila Veronika Krejčí.
Ideální řešení je komplexní
Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR by měl zákon stanovit povinnost zpětného výkupy jen pro obchody, které skutečně prodávají významnější množství nápojů v zálohovaných obalech. Pro všechny ostatní pak musí být k dispozici možnost dobrovolného zapojení se všemi právy, jako budou mít povinně zapojené subjekty. Stát také musí připravit speciální pravidla pro online prodejce potravin, aby jim bylo umožněno limitovat kurýry odebírající obaly na takové množství, které lze reálně při rozvozu odebrat a které současně odpovídá množství odebranému zákazníkem v rámci jeho online nákupů,
přidává Tomáš Prouza.
Pavel Březina uvádí, že Češi umí třídit plastové lahve a tím skutečným problém je třídění a další zpracovávání daleko širšího množství odpadu. Ideální řešení tedy podle něj spočívá v komplexnějším přístupu, který se, pokud hovoříme o obchodu, zaměří třeba také na tetrapaky, obaly od jogurtů, lahve od mléka či džusů a další obaly. Vidí jako nesmysl na každý druh obalu budovat separátní zálohovací systém. Stát by podle něj tedy měl k tématu přistupovat komplexně a ne jen vycházet vstříc jedné hlasité skupině, která má svoje obchodní zájmy.
Doporučuje tedy zintenzivnit a zefektivnit současný systém podstatným způsobem a také modernizovat zařízení ať už na třídění či zpracování odpadu. Není možné zálohovat všechny potenciální odpady, které spotřebitel produkuje. Na druhou stranu je možné k zálohování vybraných komodit (PET láhve či plechovky) využít rozvíjejících se digitálních technologií a využít současný systém. Stát se svými institucemi by měl vše dobře zanalyzovat a navrhnout komplexní cestu řešení odpadu a neřešit jen dílčí a navíc relativně malý problém, jaký představují obaly od některých nápojů,
uzavírá.
