Ve zdravotním pojištění je klíčové datum vzniku pracovního poměru, nikoli faktický nástup do práce. Pokud je ve smlouvě uvedeno, že pracovní poměr začíná například 1. května, pak se za tento den považuje i vznik účasti na pojištění, bez ohledu na to, že jde o státní svátek.
Na problematiku upozorňuje Všeobecná zdravotní pojišťovna v rámci otázek a odpovědí.
Zaměstnavatel má povinnost přihlásit zaměstnance právě k tomuto datu. Pokud dojde k posunu o jeden den, například na 2. května, jde z pohledu pravidel o nesprávný postup.
Dopad na zaměstnance bývá minimální
U běžných zaměstnanců, kteří nemají jiné příjmy, obvykle taková chyba nemá praktický dopad. Zdravotní pojištění se v zaměstnání odvádí za celý kalendářní měsíc a nepočítá se po jednotlivých dnech.
Krátké „posunutí“ tak ve většině případů nevede ke vzniku dluhu ani k nutnosti cokoliv doplácet. Stejný princip platí i při přechodu mezi zaměstnáními nebo při nástupu z evidence pojištěnců, za které hradí pojistné stát.
Jiná situace u OSVČ
Výrazně citlivější je situace u osob samostatně výdělečně činných. Pokud je zaměstnání vedeno jako hlavní zdroj příjmů a podnikání je pouze vedlejší činností, musí souběh trvat celý kalendářní měsíc.
I jediný den nesouladu může znamenat, že:
- je nutné změnu oznámit zdravotní pojišťovně,
- a za daný měsíc může vzniknout povinnost platit zálohy jako OSVČ.
Oznámení má být rychlé a přesné
Zaměstnavatelé mají povinnost nahlásit nástup i ukončení zaměstnání zdravotní pojišťovně do 8 dnů od vzniku skutečnosti. Správnost údajů je proto zásadní. I drobná chyba v datu může vést k nesouladu v evidenci.
Kontrola údajů je možná například prostřednictvím online portálů jednotlivých pojišťoven, kde lze ověřit, kdo za pojištěnce aktuálně odvádí pojistné.
