Seznamte se s příběhy těch podnikatelů, kteří ve svém byznysu pracují nějakým způsobem s květinami. Zatímco někdo je prodává, jiný je pěstuje a další originálně zpracovává.
Co se dozvíte v článku
Splněný sen
Za pardubickým květinářstvím Kvítí trochu jinak stojí Ilona Nováková, které pomáhá i její dcera Dita Pejcha Nováková. Z kancelářské holky jsem se rozhodla, že si udělám floristický kurz a naučím se všechny věci kolem květin a různých dekorací. Takže jsem do toho pomalu zabředávala a také mi pomohlo, že jsem byla 10 let zaměstnaná u lesních školek, kde jsem pracovala s lesními dřevinami,
dodala Ilona Nováková v našem článku.
Na květinářství se nějakým způsobem podílí celá rodina, z čehož má hlavně Ilona velkou radost. Jak jsme psali, je ráda, že do tohoto oboru zabředla i její dcera a že celá rodina spolupracuje. Jsme jako jeden tým, táhneme za jeden provaz a můžeme se na sebe spolehnout a vyjdeme si vstříc. Samozřejmě, když jeden chce něco jiného, tak si to vzájemně vysvětlíme a zase se spolu sehrajeme,
zdůrazňuje. Podle Dity má hlavní slovo mamka, ale vždycky se snaží nějak domluvit, a to i s manželem, který ve všem také disponuje. Je to dané tím, že Ilona má velké zkušenosti z oboru a ví, jak to v květinářství funguje. My jsme do toho jenom naskočili, takže mamka říká, jak se co dělá,
upřesnila.
Dvě sestry a jedna vize
Rodinu spojuje také byznys v podobě Eukalyptové farmy. Do něho se pustily sestry Pavla a Markéta Kučerovy, které zúročily zkušenosti z oblasti svateb. Jak serveru Podnikatel.cz potvrdla Markéta, mají několikaletou zkušenost s pořádáním svatebního veletrhu na výstavišti v Českých Budějovicích. Právě snoubencům tak nabízejí floristický servis, v rámci kterého připraví veškeré květiny na svatbu, ať už celé eukalyptové nebo doplněné dalšími květy. Dále dělají i celkovou dekoraci svatebního dne včetně hostiny nebo obřadu. Kromě na svatby může farma dodat eukalyptus také do podniků, konkrétně do kaváren, restaurací nebo do firem. Například jako výzdobu na stoly nebo mohou vytvořit přímo nějakou dekoraci, která může návštěvníkům zpříjemnit čas strávený v daném podniku.
Na Eukalyptové farmě si zakládají na tom, že pěstují rostliny s respektem k přírodě a také s udržitelností. Tím, že jej pěstují v České republice, dodávají zákazníkům eukalypty, které nikam necestují přes půl světa. Pěstují je ekologicky, nemají je tedy stříkané ani nějak ošetřované. Navíc zpracovávají většinu jejich rostlin, kdy stonky používají ve floristice a například při workshopech zpracovávají při tvoření řadu lokálního materiálu.
Od návrhu zahrad po mexický „trhák“ odolný suchu
Pro Milana Havlise není zahradničení jen pouhou profesí, ale celoživotním posláním, které vykonává s maximální vášní a hlubokou úctou k přírodě. Vede zahradnictví Safro a zabývá se mimo jiné také realizacemi zahrad. Zákazníkům tak radí, jak si zahradu uspořádat. V našem rozhovoru potvrdil, že pokud se zákazníci rozhodnou, že si u nich nakoupí ty zajímavé a pěkné rostliny, tak jim, pokud mají kapacitu, dokážou pomoct i s tou výsadbou. A když mají kapacitu, tak jim tu zahradu i navrhnou. Jak vyjmenovává Milan, řeknou jim, kam bude patřit co, kde udělají kostru, kde záhonky, anebo případně na co počkají na příští rok, pokud momentálně není terén ještě hotový, anebo si chtějí počkat na rostliny, které jsou momentálně nedostupné.
Z nabídky zahradnictví je podle Milana největším trhákem posledních pěti až osmi let mexický pomerančovník, latinsky Choisya. Což je stálezelený keř, který je velmi odolný. Je velmi odolný, co se týče mrazu, je odolný na slunce, na vítr a hlavně na sucho. Je to rostlina, kterou jakmile zasadíte a zalijete párkrát, aby udělala kořeny, za dva měsíce už se jí vůbec nedotknete vodou, nikdy. Jí stačí jenom to, co naprší. A ty moderní odrůdy dokážou kvést dvakrát v roce, na jaře celý měsíc a od konce léta znovu. Ten typický list pro Choisyu je pro nás netypický. Takže je to hodně zajímavá rostlina,
doplnil.
Síla beskydské přírody ukrytá v kosmetice
Květiny a hlavně bylinky si na své zahradě pěstuje Edita Zdražil Golová. Ta pod značkou Edi Naturalis vyrábí pleťové balzámy a oleje, které v sobě nesou energii Beskyd i estetiku valašského modrotisku. Jak jsme psali, z hlediska kosmetiky neměla Edita k výrobě žádné předpoklady. Žiju tady obklopená přírodou a chtěla jsem ji přenést a nabídnout ostatním,
dodala s úsměvem. Už dlouho předtím vyráběla různé léčivé masti, dělala tinktury z pupenů nebo kořenů a podobně. Distribuovala je po rodině a vychytávala díky tomu různé struktury a množství.
Nenaplňovalo ji sedět u počítače, bolely ji oči a cítila, že potřebuje do přírody, tak hledala nějakou možnost, jak to spojit s byznysem. Naťukly mě mé dcery, které pracovaly s přírodní kosmetikou ve své práci, jestli bych nechtěla zkusit vyrábět přírodní kosmetiku. Byla to velká výzva, tak jsem se nad tím hodně zamýšlela, ale byla to další věc, co mě přivedla na tu cestu,
přidává.
Když Edita zkoušela míchat vůně a hledala správné kombinace, bylo podle ní nejsložitější najít tu správnou vůni, protože každému voní něco jiného a ona musí vyrobit něco, čím se snaží oslovit spoustu lidí. Na účincích bylinek se dá stavět, ale u vůní je potřeba najít nějakou zlatou střední cestu.
Ztracená náušnice jako impuls
Ke značce Šperky ze mlýna dovedla Silvii Kristkovou láska k přírodě a také ztracená náušnice. Když na internetu hledala nějakou podobnou, narazila na šperky z pryskyřice. Předtím dělala v zahradnictví a říkala si, že může zkusit zalít to, co má na její obrovské zahradě. Úplně ji to uhranulo a hned si objednala startovací sadu pryskyřice.
Na pryskyřici Silvii zaujalo, že je průhledná úplně jako sklo a že se s ní dá pracovat doma. Jak prozradila v našem příběhu, v jednom pokoji má komponenty od náušnic a podobné věci, ve druhém odlévá a má knížky s vylisovanými květinami. Dole v mlýnici se nachází ještě malá dílnička s dvěma bruskami a pilou. Pracuje tam totiž se dřevem a je u toho spousta prachu. Vyrábění však Silvie úplně propadla a něco dělá denně, pořád na to myslí nebo objednává formy. Pořád něco dodělávám, dolévám, protože se to lije na více vrstev a stále se k výrobkům vracím,
zmiňuje.
Z barev šperků Silvie Kristková preferuje modrou barvu a její různé odstíny. Ráda také sbírá modré květiny a dobře podle ní ladí se dřevem. Mám zkušenost, že kdybych udělala červené, zelené a modré srdce, tak vždy se prodá to modré,
říká a doplňuje, že nejvíc pigmentů má právě do modra: modrozelených, tyrkysově modrých, petrolejových a podobně. Má však všechny barvy, ale nejméně pracuje s červenou a oranžovou. Ty má ráda v přírodě, ale do šperků jí nesedí.
Věčné vzpomínky zalité v pryskyřici
Podobně s lisovanými květy i pryskyřicí pracují Armana Hájovská s manželem Honzou. Pod značkou Věčné květy vyrábějí jedinečná umělecká díla. Dostali se k nim úplnou náhodou díky sušeným květům a dárku pro tchyni. Moje tchyně dostala ke svým šedesátým narozeninám spoustu květin a nevěděla, co s nimi. Několik kytic jsem si vzala domů a začala přemýšlet, jak jim dát druhý život. Při hledání inspirace jsem narazila na lisované květiny v rámech,
doplnila v článku Armana s tím, že jí to přišlo jako krásný způsob, jak uchovat vzpomínku na důležitý okamžik, a rozhodla se vytvořit tchyni originální dárek. Objednala si lis a ještě než dorazil, studovala vše o sušení květin.
Jak jsme uvedli, když byly květiny vylisované, chyběl jim už jen vhodný rám. V tom okamžiku se do výroby pustil šikovný Honza. Nebylo to tehdy dokonalé, ale výsledek oba dva nadchl. Také tchyně měla obrovskou radost a Armana si uvědomila, že právě tohle by mohla být cesta, která spojí jejich kreativitu, práci se dřevem i podnikání. Začínali tedy s obrazy z lisovaných květin, a protože už měli zkušenosti s pryskyřicí, začali experimentovat i s uchováváním květin v jejich původní trojrozměrné podobě.
Manželé na začátku pracovali hlavně s květinami z přírody, ze zahrady tchyně nebo z vlastních procházek. Kamkoliv vyrazili, vracela se Armana často s nějakou květinou schovanou v knize nebo připravenou k lisování. Vždy jsme ale dbali na respekt k přírodě a sbírali jen malé množství květin,
zdůrazňuje. Dnes už se zaměřují především na uchovávání svatebních kytic, které jim zabírají většinu volného času.
Květiny, které nevadnou
Radek s Miladou Bláhovi přišli na trh s úplně novým produktem v podobě šperkařských květin. Nabízí je pod značkou GIYOU a mají za sebou spoustu zajímavých zakázek. Jak jsme psali, když byla značka na trhu pár měsíců, dostala zakázku na vyrobení velké kytice z ryzího zlata. Šlo o kytici ze 118 květin z 24karátového zlata, která vážila přibližně tři čtvrtě kila. Bláhovi si myslí si, že je to nejcennější zlatá kytice vytvořená v současném světě. A také kytice s nejvíce různými druhy květin. Snažili jsme se to ověřovat. Neexistuje totiž veřejný registr vyhotovených šperků nebo zlatých kytice. Ani po více než roce uveřejnění informace o kytici to nikdo nezpochybnil, a tak si myslíme, že v Čechách máme další světově unikátní produkt,
říká Radek s úsměvem.
Šperkařské vytvoření nového druhu květiny je otázka náročnosti výroby, času a peněz. Když uvažujeme o nových květinách pro standardní nabídku květin, je důležité, aby byly květiny tvarově zajímavé, daly se z nich dobře skládat kytice, byly půvabné samostatně a aby nebyly příliš výrobně a materiálově náročné a tím i drahé,
vyjmenovává Radek. Na světě je 300–400 tisíc druhů květin a oni tak mají spousty možností. Na pár století máme vystaráno,
směje se Milada.
