Dobrý den, s kolegou chceme od Nového roku začít podnikat v oboru servisu a půjčovny strojů. Ovšem chtěli bychom začít formou Všeobecné Obchodní společnosti. Chtěl bych se zeptat jak je to s odvody, DPH a daněmi. Děkuji za odpověď Daneček
Vážený pane Danečku,
veřejná obchodní společnost má z pohledu některých daní mírně specifické postavení. Naopak u jiných platí, že tento typ obchodní společnosti se nijak neliší od ostatních. Níže se pokusím tato tvrzení objasnit.
Specifika se týkají daní z příjmů, tj. daně z příjmů fyzických a právnických osob, a to včetně navazujícího pojistného. U "standardních" typů obchodních korporací, tj. zejména u společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti atp. platí, že tyto společnosti jsou účetní jednotkou, tj. vedou (podvojné) účetnictví podle účetních předpisů. Dále jsou poplatníkem daně z příjmů právnických osob a jejich zisk podléhá zdanění touto daní (sazba daně činí nejběžněji 19 % ze základu daně). Platí dále, že zisk takové právnické osoby nepodléhá odvodům pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Je-li následně zisk rozdělován mezi společníky, kteří jsou fyzickými osobami, podléhají podíly na zisku 15% srážkové dani.
U veřejné obchodní společnosti je ve srovnání s ostatními typy obchodních korporací stejné, že jsou také účetní jednotkou (a tedy vedou podvojné účetnictví), jsou i poplatníkem daně z příjmů právnických osob, ale odlišná je skutečnost, že jejich zisk nepodléhá této dani, nýbrž je daněn daní z příjmů fyzických osob (jsou-li společníky fyzické osoby). Konkrétně to znamená, že je nejprve vyčíslen základ daně z příjmů právnických osob veřejné obchodní společnosti, který je následně "rozdělen" mezi společníky, kteří si podíl na tomto základu daně uvedou do svých daňových přiznání a zdaní jej. U společníků - fyzických osob se z pohledu zdanění jedná o příjem podle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, tedy o příjem ze samostatné činnosti. Na rozdíl od daně z příjmů právnických osob jsou u daně z příjmů fyzických osob odlišné sazby, a to 15 %, resp. 23 % (pro základ daně přesahující 48násobek průměrné mzdy); jsou zde však také různé "odpočty" od základu daně a slevy na dani. Vedle toho podléhá tento příjem i odvodům pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Společníci (fyzické osoby) jsou tak považovány za osoby samostatně výdělečně činné a mimo jiné jsou povinny podávat vedle daňového přiznání i přehledy na obě pojistné, v nichž si pojistné vypočítají, odečtou si zaplacené zálohy a vyčíslí případný nedoplatek nebo přeplatek. Jsou také obecně povinni hradit měsíční zálohy na obě pojistné.
Co se týče výpočtu pojistného, počítá se z tzv. vyměřovacího základu, který je roven polovině (dílčího) základu daně ze samostatné činnosti (tj. podílu na zisku veřejné obchodní společnosti). Platí ale, že oba systémy definují minimální vyměřovací základy a systém důchodového pojištění pracuje i s maximálním vyměřovacím základem. Sazby pojistného jsou 29,2 % u důchodového pojištění a 13,5 % u veřejného zdravotního pojištění.
Pro úplnost dodávám, že byť jsou společníci v.o.s. (kteří jsou fyzickými osobami) považováni za osoby samostatně výdělečně činné, nemohou mít paušální daň.
Co se týče ostatních daní, je jejich mechanismus podobný jako u jiných poplatníků, resp. plátců. Veřejná obchodní společnost tedy může, resp. musí být například plátcem DPH. Plátcem DPH se stane buď splněním kritérií podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, nebo na základě dobrovolné registrace. Nejběžnějším kritériem, kdy se společnost stane plátcem DPH, je překročení obratu. Obrat se sleduje vždy za období nejvýše 12 bezprostředně předcházejících kalendářních měsíců a pokud přesáhne (od roku 2023) hranici 2 mil. Kč, stává se daná veřejná obchodní společnost plátcem DPH od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, kdy byl obrat překročen. Znamená to konkrétně, že u svých poskytovaných plnění musí přiznávat a odvádět daň "na výstupu" (až na výjimky), nicméně naopak ji ale vzniká nárok na odpočet DPH "na vstupu", tj. z přijatých zdanitelných plnění.
Pokud by Vaše nová společnost vlastnila nemovité věci, byla by také poplatníkem daně z nemovitých věcí. Obdobně byla-li by provozovatelem nákladních vozidel nad 3,5 tuny, byla by poplatníkem daně silniční. Připomínám, že s účinností od roku 2022 byla daň silniční podstatně novelizována a této dani nově reálně podléhají jen nákladní vozidla nad 12 tun.
Věřím, že pro základní orientaci je má odpověď dostačující. Doporučuji Vám poradit se ohledně Vaší konkrétní situace s daňovým poradcem, který Vám může modelově spočítat, jaké "odvody" by byly spojeny s různými formami podnikání.
Přeji Vám i Vašemu kolegovi hodně úspěchů při podnikání!
S pozdravem