Náhrada mzdy za překážku v práci na straně zaměstnavatele

Dobrý den,

překážkou v práci na straně zaměstnavatele jde v souladu s § 209 zákoníku práce v situaci, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách (částečná nezaměstnanost). Upraví-li v případech podle odstavce 1 dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací výši poskytované náhrady mzdy, která přísluší zaměstnanci, musí náhrada mzdy činit nejméně 60 % průměrného výdělku; nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, může být dohoda nahrazena vnitřním předpisem...

Pokud tedy na pracovišti působí odbory, je nutné se dohodnout. Pokud by se zaměstnavatel s odborovou organizací nedohodl, musel by zaměstnancům vyplácet náhradu mzdy v plné výši. U zaměstnavatele, kde odborová organizace nepůsobí, může zaměstnavatel stanovit výši náhrady mzdy při částečné nezaměstnanosti jednostranně vnitřním předpisem. Vždy však musí náhrada mzdy musí činit nejméně 60 % průměrného výdělku.

V praxi skutečně může dojít k situaci, kdy reálná výše náhrady mzdy bude v případě částečné nezaměstnanosti nižší než minimální mzda, jestliže má zaměstnanec běžnou mzdu blízko úrovni minimální mzdy. Doplatek do minimální mzdy (příp. zaručené mzdy) se v tomto případě neposkytuje.

Ovšem je tu ještě otázka odvodu zdravotního pojistného z minimálního vyměřovacího základu, kterým je aktuální minimální mzda. U zaměstnanců, na které se vztahuje odvod z minimálního vyměřovacího základu, bude zaměstnavatel provádět takzvaný doplatek. Zde v plné výši hradí zaměstnavatel, jelikož se jedná o překážku na jeho straně. Doplatek zdravotního pojistného činí 13,5 % z rozdílu mezi minimálním vyměřovacím základem a zúčtovanou náhradou mzdy.

Hezký den přeje