Půjčili jste někomu finanční prostředky nebo poskytli zboží či službu a ani po opakovaných urgencích vám dlužník nezaplatil? Pokud vás už nebaví tuto situaci řešit a nechcete se ani pouštět do soudních sporů, pak je pro vás ideálním řešením postoupit pohledávku jinému věřiteli. Učinit je tak možné na základě smlouvy o postoupení pohledávky, jejíž vzor, který si můžete stáhnout do vlastního zařízení, najdete na konci tohoto článku.
Postoupení pohledávky představuje převod práv na peněžní nebo věcné plnění dlužníka (uhrazení dluhu) z původního věřitele (postupitele) na věřitele nového (postupníka). Tento převod se provádí na základě smlouvy mezi uvedenými stranami, a to i bez písemného souhlasu dlužníka. Je však potřeba jej o této skutečnosti informovat.
Ke změně věřitele může dojít také na základě rozhodnutí příslušných orgánu nebo ze zákona. Celou problematiku postoupení pohledávky pak upravuje zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (NOZ). Pohledávka vzniká v momentě, kdy si osoba půjčí peníze, objedná zboží či službu nebo uzavře nájem. Existují však také určité typy pohledávek, které není možné postoupit novému věřiteli. Jedná se o takzvaný zákaz postoupení pohledávky, který se dotýká níže uvedených případů:
Z hlediska úhrady se pohledávky dělí na nedobytné, pochybné a sporné. Nedobytná pohledávka představuje dluh, který nebude proplacen vzhledem k platební neschopnosti dlužníka a bezvýslednému vymáhání soudu. Stejně tak se neproplacení předpokládá také u pochybné pohledávky, kam patří například takzvané pohledávky podřízené, jejichž splacení přichází na řadu až po úhradě všech ostatních dluhů. Sporná pohledávka je pak taková, s níž nesouhlasí samotný dlužník, a její splacení bývá předmětem soudního sporu. Dále lze podle Občanského soudního řádu pohledávky rozdělit ještě na přednostní a nepřednostní.
Přednostní pohledávky:
Nepřednostní pohledávky:
Kromě výše uvedeného je možné rozlišit ještě takzvanou zajištěnou a nezajištěnou pohledávku. V případě zajištěné formy se jedná o závazek, za který dlužník ručí nějakým jiným majetkem, například nemovitostí. Nezajištěná pohledávka je naopak takový dluh, který není žádným způsobem kryt jiným majetkem. Dále je možné setkat se ještě s pojmy vykonatelná a nevykonatelná pohledávka, kde vykonatelná představuje závazek, který je možné vymáhat soudně nebo prostřednictvím exekutora.
Někdy je pojem postoupení pohledávky zaměňován za slovní spojení převzetí dluhu. Jedná se však o dvě zcela rozdílné situace. Oba termíny jsou definovány v Novém občanském zákoníku. Převzetí dluhu představuje na rozdíl od postoupení pohledávky změnu v osobě dlužníka. To znamená, že stávající dluh na sebe převezme za současného dlužníka někdo jiný.
V případě převzetí dluhu je potřeba vždy informovat věřitele, který musí udělit k tomuto kroku souhlas. Bez něho není možné, aby k převzetí dluhu došlo. Tato podmínka zajišťuje ochranu věřitele před změnami, jež by mohly ovlivnit dobytnost dané pohledávky. Ačkoliv se obsah závazku při převzetí jiným dlužníkem nemění, tato změna může mít vliv na jeho případné zajištění.
Při postoupení pohledávky oznámení dlužníkovi podává postupitel, tedy původní věřitel. V tomto vyrozumění je potřeba uvést, kdo pohledávku včetně všech práv s ní souvisejících přebírá. Podmínky daného závazku se spolu se změnou věřitele nemění, takže pro dlužníka se jedná jen o formalitu, a tudíž není zapotřebí jeho souhlas. Pakliže by ale k oznámení nedošlo a dlužník by splácel svůj závazek stále původnímu věřiteli, nebyla by to z jeho strany chyba.
Dohoda o postoupení pohledávky mezi postupitelem a postupníkem sice nemusí být vždy písemná, jelikož občanský zákoník tuto podmínku nevyžaduje, avšak z hlediska zakotvení smluvního vztahu je to doporučeno. Nejčastěji se tímto způsobem postupuje pohledávka jejímž předmětem je peněžitý dluh, ale může se jednat také o závazek nepeněžitého charakteru. Obsahová stránka dokumentu se pak vždy odvíjí od toho, čeho se pohledávka týká a jaká jsou s ní spojena práva a povinnosti.
Jako každý jiný závazný právní dokument musí také smlouva o postoupení pohledávky obsahovat na prvním místě identifikační údaje zúčastněných stran. Těmi mohou být jak fyzické, tak právnické osoby. V případě fyzických osob se uvádí jméno a příjmení, datum narození a adresa trvalého bydliště. U právnické osoby se zapisuje její název, adresa sídla, identifikační číslo a informace o zastupující osobě, která je oprávněna za danou firmu jednat. Kromě identifikace smluvních stran je pak potřeba uvést následující náležitosti:
Protože pro některé z vás může být sepsání úplně nové smlouvy o postoupení pohledávky problém, nabízíme vám vzor tohoto dokumentu, který je možné stáhnout zdarma do jakéhokoliv zařízení. Tato šablona je ve formátu PDF a slouží jako inspirace, nikoliv jako finální podoba smlouvy. Jelikož je každý případ individuální, je potřeba smlouvu dále upravit na základě vašich požadavků a informací o předmětu pohledávky.
Abyste měli jistotu, že jste smlouvu zpracovali správně a že v ní nic nechybí, uděláte nejlépe, když si finální verzi dokumentu necháte zkontrolovat od právníka. A pokud si na její vypracování netroufáte vůbec, může vám ji právník samozřejmě rovnou celou připravit. Je však potřeba v takovém případě počítat s tím, že právní služby něco stojí. Průměrná hodinová sazba právníka se pohybuje od 1000 do 1500 korun. Zpracování smlouvy vás pak může vyjít zhruba na 3000 až 5000 korun.