Zákon o spotřebních daních - ČÁST TŘETÍ - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

ČÁST TŘETÍ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

HLAVA I

DAŇ Z MINERÁLNÍCH OLEJŮ

§ 44

Plátce daně z minerálních olejů

(1) Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, kterým vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit

a) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 a 2, které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna sazba daně nižší než sazba daně stanovená pro daný účel použití, pro účely, pro které je stanovena vyšší sazba daně,

b) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3 pro

1. pohon motorů,

2. výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla (dále jen „výroba tepla“), nebo

3. výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,

c) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 5 pro pohon motorů,

d) při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 6 pro výrobu tepla,

e) při použití nebo prodeji přísady či plnidla do minerálních olejů (§ 45 odst. 7),

f) při prodeji nebo bezplatném předání odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, ke konečné spotřebě pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, nebo

g) při použití odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.

(2) Plátcem není osoba, která nakládá s minerálními oleji výhradně podle § 58b odst. 6.

§ 45

Předmět daně z minerálních olejů

(1) Předmětem daně z minerálních olejů jsou minerální oleje; minerálními oleji se pro účely spotřebních daní rozumí:

a) motorové benziny uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 41 až 2710 12 59, ostatní benziny, kterými se pro účely spotřebních daní rozumí benziny jiné než motorové uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 11 až 2710 12 25 a 2710 12 90, a letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 31 a 2710 12 70,

b) střední oleje a těžké plynové oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 11 až 2710 19 48, 2710 20 11 až 2710 20 19 a minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90, pokud z nich podle metody stanovené ČSN ISO 3405 při teplotě 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát a při teplotě 250 °C alespoň 65 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát,

c) těžké topné oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39,

d) odpadní oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 91 až 2710 99,

e) zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro jiné účely uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19 s výjimkou zkapalněných ropných plynů a zkapalněného bioplynu uvedených v písmenech f) a g),

f) zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19, nebo

g) zkapalněné ropné plyny a zkapalněný bioplyn určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané

1. pro stacionární motory,

2. v souvislosti s provozy a stroji používanými při stavbách, stavebně inženýrských pracích a veřejných pracích, nebo

3. pro vozidla určená k používání mimo veřejné cesty nebo pro vozidla, která nejsou schválená k používání převážně na veřejných silnicích

uvedené pod kódy nomenklatury 2711 12 11 až 2711 19.

(2) Minerálními oleji se pro účely spotřebních daní rozumí také

a) jakékoliv směsi vybraných výrobků uvedených v odstavci 1 a v tomto odstavci,

b) směsi minerálních olejů obsahující benzin nebo směsi benzinů s minerálními oleji uvedenými v odstavci 1 či s látkami, které v odstavci 1 nejsou uvedeny, s výjimkou směsí vzniklých podle písmen d) a e),

c) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) určené jako palivo pro pohon vznětových motorů s metylestery řepkového oleje splňujícími kritéria udržitelnosti biopaliv, přičemž podíl tohoto metylesteru řepkového oleje musí činit nejméně 30 % objemových všech látek ve směsi obsažených,

d) směsi benzinu s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným³⁵), které obsahují nejméně 90 % objemových benzinu a nejvýše 10% objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného³⁵), přičemž obsah kyslíku nesmí převýšit hodnotu 3,7 % hmotnostních,

e) směsi benzinu s etyl-terciál-butyl-éterem vyrobeným z lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného³⁵), které obsahují nejméně 78 % objemových benzinu a nejvýše 22 % objemových etyl-terciál-butyl-éteru včetně nezreagovaného lihu při výrobě etyl-terciál-butyl-éteru,

f) jakékoliv směsi určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, které jsou účelem použití rovnocenné některému minerálnímu oleji uvedenému v odstavci 1 s výjimkou směsí uvedených v písmenech b) až e) a g) až m),

g) směsi minerálních olejů s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným³⁵) neuvedené v písmenech d), e), l) a m), které obsahují nejvýše 95 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného³⁵) určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,

h) směsi benzinu s etyl-terciál-butyl-éterem vyrobeným z lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného a s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným³⁵) současně tak, aby celkový obsah kyslíku nepřesahoval 3,7 % hmotnostních^35a), které obsahují nejméně 78 % objemových benzinu a nejvýše 22 % objemových směsi etyl-terciál-butyl-éteru včetně nezreagovaného lihu při výrobě etyl-terciál-butyl-éteru a lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného³⁵),

i) směsi benzinu a dalších kyslíkatých složek biologického původu^35a) tak, aby celkový obsah kyslíku nepřesahoval 3,7 % hmotnostních; podíl benzinu v této směsi musí činit nejméně 78 % objemových,

j) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) určené jako palivo pro pohon vznětových motorů s metylestery mastných kyselin, přičemž podíl metylesterů mastných kyselin nesmí činit více než 7 % objemových všech látek ve směsi obsažených,

k) směsi těžkých plynových olejů s vodou, které obsahují 9 až 15 % hmotnosti vody určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,

l) směsi minerálních olejů s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným splňujícím kritéria udržitelnosti biopaliv nebo lihem kvasným bezvodým obecně denaturovaným splňujícím kritéria udržitelnosti biopaliv neuvedené v písmeni m), které obsahují nejméně 70 % a nejvýše 85 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného splňujícího kritéria udržitelnosti biopaliv nebo lihu kvasného bezvodého obecně denaturovaného splňujícího kritéria udržitelnosti biopaliv a které jsou účelem použití rovnocenné minerálním olejům uvedeným v odstavci 1 písm. a) a odpovídají příslušné technické normě^35b), určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,

m) směsi minerálních olejů s lihem kvasným bezvodým zvláštně denaturovaným splňujícím kritéria udržitelnosti biopaliv neuvedené v písmenech d), e), i) nebo l), které obsahují nejvýše 95 % objemových lihu kvasného bezvodého zvláštně denaturovaného a které jsou účelem použití rovnocenné minerálním olejům uvedeným v odstavci 1 písm. b) a odpovídají příslušné technické normě^35c), určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů,

n) směsi těžkých topných olejů uvedených v odstavci 1 písm. c) s minerálními oleji uvedenými v písmenech a) až m) nebo minerálními oleji uvedenými v odstavci 1 písm. b), určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů, nebo

o) směsi minerálních olejů uvedených v odstavci 1 písm. b) s hydrogenovanými rostlinnými oleji splňujícími kritéria udržitelnosti biopaliv, přičemž podíl těchto hydrogenovaných rostlinných olejů musí činit nejméně 30 % objemových všech látek ve směsi obsažených.

(3) Minerálními oleji se pro účely spotřebních daní rozumí také minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury

a) 1507 až 1518, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2,

b) 2707,

c) 2709,

d) 2710 19 71 až 2710 19 99 a minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90, které nejsou předmětem daně podle odstavce 1 písm. b),

e) 2714 a 2715,

f) 2901 a 2902,

g) 2905 11 00, které nejsou syntetického původu, pokud jsou určeny pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla,

h) 3403,

i) 3811,

j) 3817,

k) 3824 99 86 a 3824 99 92 s výjimkou antikorozních přípravků obsahujících jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2,

l) 3824 99 93 a 3824 99 96 s výjimkou antikorozních přípravků obsahujících jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2,

m) 3826 00 10 a 3826 00 90, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2.

(4) U minerálních olejů podle odstavce 3 vznikne při uvedení do volného daňového oběhu povinnost daň přiznat a zaplatit pouze tehdy, jsou-li určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2.

(5) Minerálními oleji se pro účely spotřebních daní rozumí také všechny výrobky, které nejsou uvedeny v odstavcích 1 až 3, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů. Toto se nevztahuje na výrobky, které jsou předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů, předmětem daně z elektřiny nebo předmětem daně z pevných paliv.

(6) Minerálními oleji se pro účely spotřebních daní rozumí také všechny výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2701 až 2715 s výjimkou výrobků, které jsou předmětem daně ze zemního plynu a některých dalších plynů a předmětem daně z pevných paliv, a s výjimkou minerálních olejů podle odstavců 1 a 3, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla.

(7) Minerálními oleji se pro účely spotřebních daní rozumí také

a) výrobky určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané jako přísada nebo plnidlo do minerálních olejů určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro pohon motorů s výjimkou výrobků, které absorbují vodu z minerálních olejů v nádržích a palivových systémech, (dále jen „aditivum“), nebo

b) výrobky určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané jako přísada nebo plnidlo do minerálních olejů určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro výrobu tepla.

(8) Subjekt, který nakupuje zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) nebo g) je povinen nejpozději před jejich uvedením do volného daňového oběhu prodávajícímu písemně oznámit, pro jaký účel budou tyto plyny použity. Pokud tak neučiní, zdaní se tyto plyny sazbou daně stanovenou pro tyto plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů. Stejná povinnost platí i pro nabyvatele nebo pro osobu, která pro nabyvatele nebo kupujícího zkapalněné ropné plyny přechodně nabývá. Toto ustanovení se nepoužije pro zkapalněné ropné plyny v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(9) Zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) nebo g) nesmí být skladovány společně ve stejném zásobníku, pokud tento zásobník pro společné skladování není daňovým skladem. Jednotlivé zásobníky, ve kterých jsou zkapalněné ropné plyny podle odstavce 1 písm. e), f) nebo g) odděleně skladovány, musí být technologicky odděleny a nesmí být vzájemně propojeny. Zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. e), f) a g) odebírané ze zásobníků v kapalné fázi mohou být skladovány pouze v zásobníku pevně spojeném se zemí, který je užíván v souladu se stavebním zákonem, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 59 odst. 10). Toto omezení neplatí pro zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f) a g) skladované v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně a pro zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f) a g), které nebyly koupeny nebo získány pro další prodej.

(10) Technologickým oddělením zásobníků pro zkapalněné ropné plyny se rozumí taková úprava, kdy

a) ze zásobníku, ve kterém jsou skladovány zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. f), nemohou být tyto plyny vydávány přes výdejní stojan nebo plnicí zařízení pro vydávání zkapalněných ropných plynů podle odstavce 1 písm. e) nebo g), nebo

b) ze zásobníku, ve kterém jsou skladovány zkapalněné ropné plyny uvedené v odstavci 1 písm. g), nemohou být tyto plyny vydávány přes výdejní stojan nebo plnicí zařízení pro vydávání zkapalněných ropných plynů podle odstavce 1 písm. e).

(11) Minerální oleje spotřebované v kogeneračních jednotkách, tj. v zařízeních, která decentralizovaně vyrábějí teplo a elektrickou energii současně, se považují za minerální oleje použité pro výrobu tepla.

(12) Za výrobu minerálních olejů se nepovažuje smíchání minerálních olejů již uvedených do volného daňového oběhu

a) v běžných nádržích motorových dopravních prostředků (§ 63 odst. 2) na čerpacích stanicích^10a),

b) ve skladovacích nádržích čerpacích stanic^10a), pokud se jedná o minerální oleje, u nichž již byla spotřební daň zaplacena a jejichž sazba daně není nižší než sazba daně vzniklé směsi,

c) určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro pohon motorů s minerálním olejem pod kódem nomenklatury 3811 nebo aditivem již uvedenými do volného daňového oběhu, pokud

1. podíl minerálního oleje pod kódem nomenklatury 3811 nebo aditiva v této směsi činí nejvýše 0,2 % objemových,

2. všechny složky této směsi byly zdaněny stejnou sazbou a

3. tato směs splňuje požadavky na pohonné hmoty podle zákona upravujícího pohonné hmoty,

d) určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro výrobu tepla s minerálním olejem pod kódem nomenklatury 3811, přísadou nebo plnidlem již uvedenými do volného daňového oběhu, pokud

1. podíl minerálního oleje pod kódem nomenklatury 3811, přísady nebo plnidla v této směsi činí nejvýše 0,2 % objemových a

2. všechny složky této směsi byly zdaněny stejnou sazbou.

§ 46

Vznik povinnosti daň z minerálních olejů přiznat a zaplatit

(1) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také

a) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 a 2, které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna sazba daně nižší než sazba daně stanovená pro daný účel použití, pro účely, pro které je stanovena vyšší sazba daně,

b) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3 pro

1. pohon motorů,

2. výrobu tepla, nebo

3. výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,

c) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 5 pro pohon motorů,

d) dnem použití nebo prodeje minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 6 pro výrobu tepla,

e) dnem použití nebo prodeje výrobků uvedených v § 45 odst. 7 jako přísady nebo plnidla do minerálního oleje, pokud byly tyto výrobky získány nezdaněné nebo se sazbou daně nižší, než je sazba daně stanovená pro tento minerální olej,

f) dnem prodeje nebo bezplatného předání odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, ke konečné spotřebě pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla, nebo

g) dnem použití odpadních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. d), které nebyly zdaněny, pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla.

(2) Povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká v případech podle § 58b odst. 6.

§ 47

Základ daně z minerálních olejů

(1) Základem daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1 000 litrech při teplotě 15 °C. To neplatí pro těžké topné oleje podle § 45 odst. 1 písm. c) a pro zkapalněné ropné plyny, u nichž je základem daně množství vyjádřené v tunách čisté hmotnosti.

(2) Pro výpočet daně je rozhodující množství minerálních olejů v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

§ 48

Sazby daně z minerálních olejů

(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:

(2) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. a) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(3) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1000 l.

(4) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. b), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.

(5) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. c) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(6) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1000 l.

(7) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. d) a e), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.

(8) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. f) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(9) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. g) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(10) Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 3 se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(11) Výrobky uvedené v § 45 odst. 5 a 6 se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(12) Výrobky používané jako přísada nebo plnidlo do minerálních olejů se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej, pro který jsou určeny. Pokud jsou tyto výrobky určeny jako přísada nebo plnidlo do dvou nebo více minerálních olejů, pro které je stanovena rozdílná sazba daně, zdaňují se sazbou daně vyšší.

(13) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i), které obsahují benzin s obsahem olova do 0,013 g/l včetně, se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1000 l.

(14) Směsi benzinu uvedené v § 45 odst. 2 písm. h) a i), které obsahují benzin s obsahem olova nad 0,013 g/l, se zdaňují sazbou 13 710 Kč/1000 l.

(15) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. j) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b).

(16) Směsi těžkých plynových olejů s vodou uvedené v § 45 odst. 2 písm. k) se zdaňují stejnou sazbou jako minerální olej uvedený v § 45 odst. 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(17) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. l) se zdaňují sazbou 12 840 Kč/1000 l.

(18) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. m) se zdaňují sazbou 9950 Kč/1000 l.

(19) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. n) se zdaňují sazbou 9950 Kč/1000 l.

(20) Směsi minerálních olejů uvedené v § 45 odst. 2 písm. o) se zdaňují sazbou 9950 Kč/1000 l.

§ 49

Osvobození od daně z minerálních olejů

(1) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a 6 používané pro jiné účely, než je pohon motorů, výroba tepla nebo výroba směsí podle § 45 odst. 2. Od daně takto nejsou osvobozeny ostatní benziny.

(2) Od daně jsou osvobozeny ostatní benziny, pokud jsou používány za účelem výroby výrobků, které nejsou předmětem daně. Při uplatnění nároku na osvobození od daně předloží nabyvatel prodávajícímu průkaz živnostenského oprávnění pro výrobu a dovoz chemických látek a chemických přípravků. Neučiní-li tak, nárok na osvobození od daně zaniká.

(3) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1, 2 a 3 spotřebované v prostorách výrobního daňového skladu, ve kterém byly vyrobeny nebo zpracovány. Toto osvobození od daně se však nevztahuje na spotřebu těchto minerálních olejů pro účely nesouvisející s výrobou, zejména pak pro pohon motorových vozidel.

(4) Od daně jsou osvobozeny letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 31 nebo 2710 12 70 nebo tryskové palivo uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 21 používané jako pohonná hmota pro jiný druh letů než pro soukromé rekreační létání. Toto osvobození se týká výhradně minerálních olejů použitých pro lety mezi daňovým územím České republiky a daňovým územím jiného členského státu nebo třetí zemí.

(5) Soukromým rekreačním létáním se pro účely tohoto zákona rozumí používání letadla jeho vlastníkem nebo právnickou nebo fyzickou osobou, která je oprávněna je používat na základě nájmu nebo jiným způsobem jinak než pro účely podnikání, zejména jinak než pro přepravu cestujících nebo zboží, pro poskytování služeb letadly za úplatu nebo pro potřeby orgánů veřejné správy.

(6) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j), používané k výrobě tepla nebo jako pohonná hmota plaveb po vodách na daňovém území České republiky, včetně plaveb z daňového území České republiky na daňové území jiného členského státu nebo plaveb z jiného členského státu na daňové území České republiky. Toto osvobození se netýká minerálních olejů používaných pro soukromá rekreační plavidla.

(7) Soukromým rekreačním plavidlem se pro účely tohoto zákona rozumí jakékoliv plavidlo, které používá jeho vlastník nebo právnická nebo fyzická osoba, která je oprávněna je používat jinak než pro účely podnikání nebo pro potřeby orgánů veřejné správy.

(8) Výší technicky zdůvodněné částečné ztráty se pro účely osvobození od daně z minerálních olejů při částečné ztrátě, ke které došlo v důsledku povahy minerálního oleje při jeho výrobě, rozumí výše technicky zdůvodněné ztráty, kterou určí správce daně na základě posouzení charakteru činnosti daňového subjektu a obvyklé výše ztráty, ke které došlo v důsledku povahy minerálního oleje při jeho výrobě obdobnými daňovými subjekty při stejné činnosti.

(9) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje vyrobené z nepotravinářských částí biomasy nebo z biologického odpadu, které svým použitím odpovídají minerálním olejům uvedeným v § 45 odst. 1 písm. a) nebo b), nebo směsím uvedeným v § 45 odst. 2 písm. l), které splňují kritéria udržitelnosti biopaliv a které jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro pohon motorů vybraných motorových vozidel v rámci pilotních projektů.

(10) Od daně jsou osvobozeny minerální oleje používané ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími anebo k zásobování jejich jídelen, pokud jde o ozbrojené síly

a) jiného členského státu, které se podílejí na obranném úsilí vynakládaném na provádění činnosti Evropské unie v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky,

b) státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, s výjimkou ozbrojených sil České republiky, nebo

c) státu, se kterým má Česká republika uzavřenou mezinárodní smlouvu, která je součástí českého právního řádu, a to v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou.

(11) Minerální oleje osvobozené podle odstavce 10 mohou ozbrojené síly podle odstavce 10 přijímat pouze od Ministerstva obrany.

§ 50

Doprava minerálních olejů osvobozených od daně na daňovém území České republiky

(1) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 lze dopravovat pouze

a) z daňového skladu uživateli,

b) od jednoho uživatele jinému uživateli,

c) při dovozu uskutečňovaném uživatelem,

d) z jednoho místa užívání do jiného místa užívání téhož uživatele,

e) od výrobce uživateli; to se týká pouze odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1, nebo

f) od uživatele do daňového skladu, pokud uživatel vrací minerální oleje do daňového skladu, ze kterého byly uvedeny do volného daňového oběhu z důvodu vypořádání nároků z vad těchto minerálních olejů, z důvodu jejich nepřevzetí uživatelem, nebo z důvodu jejich přepracování v daňovém skladu v důsledku jejich znečištění nebo nezáměrného smíšení.

(2) Při dopravě minerálních olejů, které jsou osvobozeny od daně podle § 49 odst. 1, 2, 4 a 6, je jejich odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby tyto minerální oleje nebyly osvobozeny od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu, který poskytnul zajištění daně pro provozování daňového skladu podle § 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu minerálních olejů. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu minerálních olejů rozhodne správce daně místně příslušný daňovému skladu. Správce daně může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník těchto minerálních olejů, pokud s tím dopravce nebo jejich vlastník písemně souhlasí. Toto ustanovení se netýká minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1, pokud jsou dopravovány právnickým nebo fyzickým osobám uvedeným v § 53 odst. 4 a 5, a odpadních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 1.

(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) osvobozených od daně musí být daň zajištěna způsobem uvedeným v § 21 ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.

(4) Odesílatel je povinen před zahájením dopravy minerálních olejů osvobozených od daně uvědomit o tom správce daně, který je místně příslušný podle místa zahájení dopravy; to neplatí pro dopravu odpadních olejů. Toto oznámení je formulářovým podáním, které lze podat pouze elektronicky prostřednictvím elektronického portálu; v případě nedostupnosti elektronického portálu oznámí odesílatel tuto dopravu jiným vhodným způsobem. Pokud je splněna podmínka zajištění daně podle odstavce 2 nebo 3 a podmínka označení vybraných výrobků podle § 26 odst. 7 a správce daně, který je místně příslušný podle místa zahájení dopravy, nemá proti zahájení dopravy námitek, odesílatel může zahájit dopravu. Správce daně může stanovit lhůtu, do které má být doprava ukončena, a trasu, po které mají být minerální oleje dopravovány.

(5) Správce daně uvedený v odstavci 4 je oprávněn rozhodnout o tom, že souhlas se zahájením dopravy může vydávat zaměstnanec odesílatele.

(6) Pokud se změní během dopravy minerálních olejů osvobozených od daně místo určení nebo příjemce, je odesílatel povinen bezodkladně oznámit tuto změnu správci daně uvedenému v odstavci 4. Odesílatel je rovněž povinen bezodkladně zajistit zaznamenání změny v dokladu podle § 6.

(7) Minerální oleje dopravované podle odstavce 1 písm. a) až e) musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěny v prostorách určených v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně. Pokud bylo poskytnuto zajištění pro dopravu minerálních olejů podle odstavce 2, správce daně uvolní zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy byl správci daně předložen doklad o osvobození od daně (§ 6) s potvrzením přijetí vybraných výrobků uživatelem.

(8) Odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d) dopravované nepodnikající fyzickou osobou právnické nebo fyzické osobě, která je prodává nebo bezplatně předává ke konečné spotřebě, lze dopravovat bez dokladu o osvobození od daně podle § 6.

§ 51

Prokázání zdanění minerálních olejů

(1) V dokladu podle § 5 odst. 2 až 4 musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se doklad týká; v daňovém dokladu podle § 5 odst. 2 musí být dále uvedena množství minerálních olejů v členění podle jednotlivých sazeb spotřební daně. V dokladu o dopravě lze namísto výše spotřební daně celkem uvést příslušnou sazbu spotřební daně. Pokud je místem určení čerpací stanice, musí být v dokladu o dopravě podle § 5 odst. 4 uvedeno její evidenční číslo, bylo-li Ministerstvem průmyslu a obchodu přiděleno.

(2) Při dopravě minerálních olejů značkovaných a barvených podle části páté nebo značkovaných podle části šesté musí být v dokladu podle § 5 odst. 2 až 4 uvedeno, že tyto oleje byly označkovány a obarveny podle části páté nebo označkovány podle části šesté.

(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) a g) se jejich zdanění prokazuje dokladem podle § 5 odst. 2 až 4 a dokladem o zajištění daně podle § 60 odst. 10.

§ 51a

Prokázání oprávněného nabytí minerálních olejů bez daně

(1) U minerálních olejů podle § 45 odst. 3, u kterých nevznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, se oprávněné nabytí vybraných výrobků bez daně prokazuje dokladem, který je při prodeji těchto minerálních olejů prodávající povinen bezodkladně vystavit a který musí obsahovat tyto údaje:

a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo prodávajícího,

b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, kupujícího,

c) množství prodaných minerálních olejů uvedených do volného daňového oběhu, kód nomenklatury a jejich název nebo obchodní označení,

d) datum vystavení dokladu,

e) číslo dokladu,

f) účel použití minerálního oleje nebo prohlášení, že minerální olej není určen pro pohon motorů, pro výrobu tepla ani pro výrobu směsí podle § 45 odst. 2.

(2) Pokud nevznikne povinnost vystavit doklad podle odstavce 1, prokazuje se oprávněné nabytí vybraných výrobků bez daně dokladem, který vystavuje osoba nebo správce daně, kteří minerální oleje podle § 45 odst. 3, u kterých nevznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, vydali pro dopravu. Tento doklad musí obsahovat tyto údaje:

a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, odesílatele,

b) adresu místa určení a v případě, že to není možné, jiné údaje určující polohu místa určení,

c) množství dopravovaných minerálních olejů uvedených do volného daňového oběhu, u nichž nevznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, kód nomenklatury a jejich název nebo obchodní označení,

d) datum vystavení dokladu,

e) číslo dokladu,

f) účel použití minerálního oleje nebo prohlášení, že minerální olej není určen pro pohon motorů, pro výrobu tepla ani pro výrobu směsí podle § 45 odst. 2.

(3) Při dopravě minerálních olejů značkovaných podle části šesté musí být v dokladu podle odstavce 1 nebo 2 uvedeno, že tyto oleje byly označkovány podle části šesté.

(4) Pro doklad podle odstavce 1 nebo 2 se § 5 odst. 6, § 8 a 9 použijí obdobně.

§ 52

Prokázání oprávněného nabytí minerálních olejů osvobozených od daně

(1) Při prokazování oprávněného nabytí minerálních olejů osvobozených od daně podle § 6 se u minerálních olejů osvobozených od daně podle § 49 odst. 3 doklad o osvobození od daně nevyžaduje.

(2) V dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 musí být uveden také kód nomenklatury minerálního oleje, kterého se tento doklad týká.

(3) Při dopravě minerálních olejů podle § 50 odst. 1 písm. d) se údaje uváděné v dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují.

(4) Při dopravě minerálních olejů osvobozených od daně a značkovaných a barvených podle části páté nebo značkovaných podle části šesté musí být v dokladu o osvobození podle § 6 odst. 2 uvedeno, že tyto oleje byly označkovány a obarveny podle části páté nebo označkovány podle části šesté.

§ 52a

Povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně

(1) Minerální oleje osvobozené od daně lze na základě pravomocného povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně rovněž prodat uživateli, který

a) je držitelem tohoto povolení, nebo

b) je oprávněn přijímat a užívat minerální oleje osvobozené od daně bez tohoto povolení.

(2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně novým, lze tyto minerální oleje přijímat, užívat nebo prodávat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.

(3) Pro bezplatné předání odpadních olejů, které jsou předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. d), se použije odstavec 1 obdobně.

(4) Minerální oleje uvedené v § 45 odst. 2 písm. m), které jsou osvobozeny podle § 49 odst. 9, nelze podle odstavce 1 prodat.

§ 52b

Podmínky pro vydání povolení k přijímání a užívání odpadních olejů osvobozených od daně

Podmínkami pro vydání povolení k přijímání a užívání odpadních olejů osvobozených od daně jsou

a) oprávnění provozovat živnost umožňující výkon činnosti související s povolením,

b) povolení podle zákona upravujícího odpady, na základě nějž je navrhovatel oprávněn odpadní oleje přebírat, je-li takové povolení zákonem upravujícím odpady vyžadováno, a

c) skutečnost, že navrhovatel není v likvidaci nebo v úpadku.

§ 53

Nakládání s minerálními oleji osvobozenými od daně bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně

(1) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 3, 4 a 6 a § 63 lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně, pokud nejsou přijímány za účelem dalšího prodeje.

(2) Provozovatel daňového skladu je oprávněn přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně

a) odpadní oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1,

b) minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1, pokud je přijímá z důvodů uvedených v § 50 odst. 1 písm. f).

(3) Uživatel je oprávněn prodávat nebo předávat odpadní oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. d) v množství menším než 10000 l za 1 kalendářní rok bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně, pokud tyto oleje sám vyrobil nebo vznikly při jeho činnosti.

(4) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 v jednotkovém balení o obsahu nejvýše 20 litrů lze v rámci podnikatelské činnosti přijímat a prodávat bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně pouze za účelem jejich prodeje konečnému spotřebiteli.

(5) Konečný spotřebitel je oprávněn přijímat bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 v jednotkovém balení o obsahu nejvýše 20 litrů mimo rámec své podnikatelské činnosti.

(6) Minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 1 určené k použití nebo používané jako vzorky k laboratorním účelům lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně.

(7) Uživatel je oprávněn prodávat minerální oleje osvobozené od daně podle § 49 odst. 4 bez povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně, pokud tyto minerální oleje

a) nakoupí od provozovatele daňového skladu nebo držitele povolení k přijímání a užívání minerálních olejů osvobozených od daně,

b) prodá uživateli, který tyto oleje použije pro účely podle § 49 odst. 4, a

c) uživateli podle písmene b) fyzicky dodá osoba podle písmene a).

§ 53a

Evidence minerálních olejů osvobozených od daně

Povinnost vést evidenci podle § 40 se nevztahuje na případy uvedené v § 53 odst. 1 až 4, s výjimkou uživatelů, kteří přijímají a užívají minerální oleje podle § 53 odst. 1 v množství větším než 10000 l za jeden kalendářní rok.

§ 54

Vracení daně z minerálních olejů plátci

Nárok na vrácení daně vzniká provozovateli daňového skladu

a) dnem, kdy přijme k přepracování nebo úpravě zdaněné minerální oleje znečištěné nebo nezáměrně smíšené,

b) dnem přijetí zdaněných minerálních olejů, které vstupují jako materiál do vyráběných nebo zpracovávaných minerálních olejů,

c) dnem přijetí zdaněných minerálních olejů určených pro technologické účely přímo související s výrobou,

d) dnem, kdy přijme zdaněné minerální oleje, které uvedl do volného daňového oběhu a u nichž ještě nedošlo k jejich prodeji, a to nejpozději druhý pracovní den po dni jejich uvedení do volného daňového oběhu;

uvedené minerální oleje jsou těmito dny opětovně uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně.

§ 56

Vracení daně z minerálních olejů osobě užívající tyto oleje pro výrobu tepla

(1) Nárok na vrácení daně vzniká osobě, která nakoupila za cenu včetně daně, vyrobila pro vlastní spotřebu, přijala v režimu podmíněného osvobození od daně, nabyla osvobozené od daně, přijala ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu nebo dovezla minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 43 až 2710 19 48 a 2710 20 11 až 2710 20 19, které použila pro výrobu tepla a které byly označkovány a obarveny podle části páté, pokud jsou předmětem značkování a barvení vybraných minerálních olejů. Nárok na vrácení daně nevzniká osobě, které byla vrácena daň z nakoupených minerálních olejů podle § 15 až 15b.

(2) Nárok na vrácení daně vzniká také osobě, která nakoupila za cenu včetně daně, vyrobila pro vlastní spotřebu, přijala v režimu podmíněného osvobození od daně, nabyla osvobozené od daně, přijala ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu nebo dovezla minerální oleje podle § 45 odst. 3 nebo ostatní benziny a tyto minerální oleje použila pro výrobu tepla. Nárok na vrácení daně nevzniká u minerálních olejů podle § 45 odst. 3, pro které je při jejich použití pro výrobu tepla stanovena podle § 48 odst. 10 stejná sazba daně jako pro minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. c).

(3) Nárok na vrácení daně vzniká také osobě, která obarvila a označkovala podle části páté minerální oleje podle odstavce 1 nebo 2 v daňovém skladu a tyto minerální oleje použila pro výrobu tepla.

(4) Osoba žádající o vrácení daně je pro tento účel daňovým subjektem.

(5) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby minerálních olejů podle odstavce 1 nebo 2 pro výrobu tepla.

(6) Daň se vrací ve výši daně snížené o 660 Kč/1000 l, která byla

a) zahrnuta do ceny minerálních olejů podle odstavce 1 nebo 2,

b) zaplacena na základě použití minerálních olejů podle odstavce 1 nebo 2 pro vlastní spotřebu, nebo

c) zaplacena z minerálních olejů podle odstavce 1 nebo 2, které byly přijaty ve volném daňovém oběhu nebo v režimu podmíněného osvobození od daně anebo dovezeny.

(7) Nárok na vrácení daně se prokazuje evidencí o nabytí a spotřebě vedenou osobou, které vznikl nárok na vrácení daně, a

a) v případě nákupu minerálních olejů daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji,

b) v případě dovozu minerálních olejů rozhodnutím o propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití anebo jiným rozhodnutím celního úřadu o stanovení cla nebo daně, nebo

c) v případě, kdy osoba použije pro výrobu tepla minerální oleje podle odstavce 1 nebo 2, které sama vyrobila, přijala v režimu podmíněného osvobození od daně, přijala ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu nebo dovezla, dokladem, který musí obsahovat tyto údaje:

1. obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, této osoby,

2. množství minerálních olejů podle odstavce 1 nebo 2 uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, kód nomenklatury a jejich název nebo obchodní označení,

3. výši spotřební daně celkem,

4. datum vystavení dokladu,

5. číslo dokladu.

(8) Evidence o nabytí a spotřebě podle odstavce 7 se vede zvlášť za každé topné zařízení, ve kterém se minerální oleje podle odstavce 1 nebo 2 spotřebovávají.

(9) Zdaňovacím obdobím pro účely vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro výrobu tepla je kalendářní čtvrtletí.

(10) Nárok na vrácení daně se uplatňuje v daňovém přiznání ve lhůtě do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Pokud v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, zaniká; u této lhůty nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(11) Vracenou daň lze vyměřit pouze na základě daňového přiznání.

§ 56a

Vracení daně z ostatních benzinů

(1) Nárok na vrácení daně vzniká osobě, která nakoupila za cenu včetně daně, vyrobila pro vlastní spotřebu, přijala v režimu podmíněného osvobození od daně, nabyla osvobozené od daně, přijala ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu nebo dovezla ostatní benziny a tyto benziny použila v rámci podnikatelské činnosti, a to jinak než pro prodej, pohon motorů, výrobu tepla nebo pro výrobu směsí podle § 45 odst. 2. Nárok na vrácení daně nevzniká osobě, které byla vrácena daň z ostatních benzinů podle § 15 až 15b.

(2) Osoba žádající o vrácení daně je pro tento účel daňovým subjektem.

(3) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby ostatních benzinů pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů, výroba tepla nebo výroba směsí podle § 45 odst. 2.

(4) Daň se vrací ve výši daně, která byla

a) zahrnuta do ceny ostatních benzinů,

b) zaplacena na základě použití ostatních benzinů pro vlastní spotřebu, nebo

c) zaplacena z ostatních benzinů, které byly přijaty ve volném daňovém oběhu nebo v režimu podmíněného osvobození od daně anebo dovezeny.

(5) Nárok na vrácení daně se prokazuje evidencí o nabytí a spotřebě vedenou osobou, které vznikl nárok na vrácení daně, a

a) v případě nákupu ostatních benzinů daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji,

b) v případě dovozu ostatních benzinů rozhodnutím o propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití anebo jiným rozhodnutím celního úřadu o stanovení cla nebo daně, nebo

c) v případě, kdy osoba použije pro jiné účely, než je prodej, pohon motorů, výroba tepla nebo výroba směsí podle § 45 odst. 2 ostatní benziny, které sama vyrobila, přijala v režimu podmíněného osvobození od daně, přijala ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu nebo dovezla, dokladem, který musí obsahovat tyto údaje:

1. obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, této osoby,

2. množství ostatních benzinů uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, kód nomenklatury a jejich název nebo obchodní označení,

3. výši spotřební daně celkem,

4. datum vystavení dokladu,

5. číslo dokladu.

(6) Při uplatnění nároku na vrácení daně je osoba podle odstavce 1 povinna prokázat, že ostatní benziny, které byly použity podle odstavce 1, již nelze dále použít pro pohon motorů, výrobu tepla nebo výrobu směsí podle § 45 odst. 2.

(7) Zdaňovacím obdobím pro účely vracení daně z ostatních benzinů je kalendářní čtvrtletí.

(8) Nárok na vrácení daně se uplatňuje v daňovém přiznání ve lhůtě do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Pokud v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, zaniká; u této lhůty nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(9) Vracenou daň lze vyměřit pouze na základě daňového přiznání.

§ 57

Vracení daně z minerálních olejů osobě užívající tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese

(1) Nárok na vrácení daně vzniká osobě podnikající podle zákona upravujícího zemědělství, která provozuje zemědělskou prvovýrobu, nebo osobě, která provádí hospodaření v lese podle lesního zákona. Podmínkou nároku na vrácení daně je, že tato osoba nakoupila minerální oleje uvedené v § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j) za cenu obsahující daň, tyto oleje vyrobila, přijala v režimu podmíněného osvobození od daně, nabyla osvobozené od daně, přijala ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu nebo dovezla a tyto oleje použila pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese.

(2) Nárok na vrácení daně nevzniká

a) u vybraných výrobků, za které byl uplatněn nárok na vrácení daně podle § 15 až 15b, nebo

b) osobě, která je

1. ke dni podání daňového přiznání podnikem v obtížích podle nařízení Komise, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem⁷⁹), nebo

2. povinna nebo jejíž kapitálově spojená osoba nebo jinak spojená osoba jsou povinny vrátit veřejnou podporu poskytnutou v České republice v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise, jímž byla podpora poskytnutá této osobě prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem.

(3) Zemědělskou prvovýrobou se pro účely spotřebních daní rozumí

a) rostlinná výroba včetně chmelařství, ovocnářství, vinohradnictví, výroby osiv a sadby, školkařských výpěstků a genetického materiálu rostlin, pěstování zeleniny, hub, okrasných rostlin, léčivých a aromatických rostlin, rostlin pro technické a energetické užití na pozemcích vlastních nebo propachtovaných, případně na pozemcích obhospodařovaných z jiného právního důvodu, s výjimkou pěstování konopí pro léčebné použití a vědecké účely,

b) chov hospodářských zvířat za účelem získávání, zpracování nebo výroby živočišných produktů včetně produkce těchto chovných nebo plemenných zvířat evidovaných podle plemenářského zákona; hospodářskými zvířaty se pro účely spotřebních daní rozumí skot, koně, prasata, drůbež, ovce nebo kozy, a

c) rybníkářství podle zákona upravujícího rybářství.

(4) Osoba, které vznikl nárok na vrácení daně, je pro tento účel daňovým subjektem.

(5) Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby těchto minerálních olejů pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese.

(6) Daň, která byla zahrnuta do ceny nakoupených minerálních olejů, byla u minerálních olejů vyrobených nebo přijatých v režimu podmíněného osvobození od daně zaplacena na základě použití těchto minerálních olejů pro vlastní spotřebu nebo která byla zaplacena z minerálních olejů, které byly přijaty ve volném daňovém oběhu nebo v režimu podmíněného osvobození od daně anebo dovezeny, se ve výši

a) 8500 Kč/1000 l minerálních olejů vrací osobě uvedené v odstavci 1 provozující

1. chov hospodářských zvířat za minerální oleje spotřebované při této činnosti, pokud tato osoba neprovozuje rostlinnou výrobu,

2. rostlinnou výrobu se zastoupením citlivých plodin a révy vinné alespoň 0,1 za minerální oleje spotřebované při této činnosti, pokud tato osoba neprovozuje chov hospodářských zvířat,

3. rostlinnou výrobu a chov hospodářských zvířat s intenzitou chovu těchto zvířat nad 0,3 za minerální oleje spotřebované při těchto činnostech, nebo

4. rostlinnou výrobu se zastoupením citlivých plodin a révy vinné alespoň 0,1 a chov hospodářských zvířat s intenzitou chovu těchto zvířat do 0,3 za minerální oleje spotřebované při těchto činnostech,

b) 3380 Kč/1000 l minerálních olejů vrací osobě uvedené v odstavci 1 provozující zemědělskou prvovýrobu, na kterou nelze uplatnit sazbu podle písmene a), nebo provádějící hospodaření v lese za minerální oleje spotřebované při těchto činnostech.

(7) Výše pevné částky vracené daně podle odstavce 6 je v případě směsí minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 písm. j) vypočtena z výše daně, která byla zahrnuta do ceny těchto minerálních olejů, nebo která byla u vyrobených minerálních olejů zaplacena na základě použití těchto minerálních olejů pro vlastní spotřebu, snížené o výši daně odpovídající podílu biopaliva ve směsi.

(8) Pro účely spotřebních daní se rozumí

a) intenzitou chovu hospodářských zvířat podíl počtu hospodářských zvířat, která jsou chována osobou uvedenou v odstavci 1, přepočteného na velkou dobytčí jednotku, a výměry zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury orná půda, trvalý travní porost nebo trvalá kultura vedené pro tuto osobu v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů vedené podle zákona upravujícího zemědělství,

b) citlivou plodinou plodina, na kterou je poskytována dobrovolná podpora vázaná na produkci podle nařízení vlády upravujícího stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, a

c) zastoupením citlivých plodin a révy vinné podíl výměry zemědělské půdy s citlivými plodinami a révou vinnou a výměry zemědělské půdy s druhem zemědělské kultury orná půda nebo trvalá kultura zaznamenaných nebo vedených pro osobu uvedenou v odstavci 1 v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů vedené podle zákona upravujícího zemědělství.

(9) Nabytí minerálních olejů se prokazuje

a) v případě jejich nákupu daňovým dokladem nebo dokladem o prodeji,

b) v případě jejich dovozu rozhodnutím o propuštění vybraných výrobků do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití anebo jiným rozhodnutím celního úřadu o stanovení cla nebo daně, nebo

c) v případě, kdy osoba spotřebované minerální oleje podle odstavce 1 sama vyrobila, přijala v režimu podmíněného osvobození od daně, přijala ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu nebo dovezla, dokladem, který musí obsahovat tyto údaje:

1. obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, této osoby,

2. množství minerálních olejů podle odstavce 1 uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, kód nomenklatury a jejich název nebo obchodní označení,

3. výši spotřební daně celkem,

4. datum vystavení dokladu,

5. číslo dokladu.

(10) Doklady, kterými se prokazuje nabytí minerálních olejů, se vedou v časové souslednosti. Tyto doklady je osoba podle odstavce 1 povinna předložit správci daně na jeho výzvu.

(11) Spotřeba minerálních olejů pro zemědělskou prvovýrobu spočívající v rybníkářství podle zákona upravujícího rybářství nebo pro provádění hospodaření v lese se pro účely prokázání vzniku nároku na vrácení daně prokazuje evidencí o skutečné spotřebě; tuto evidenci je osoba uvedená v odstavci 1 povinna předložit správci daně na jeho výzvu. V případě ostatních druhů zemědělské prvovýroby se spotřeba minerálních olejů prokazuje evidencí využití půdy podle uživatelských vztahů vedenou podle zákona upravujícího zemědělství nebo ústřední evidencí hospodářských zvířat vedenou podle plemenářského zákona; spotřeba se má v tomto případě za prokázanou, jsou-li pro osobu uvedenou v odstavci 1 v příslušné evidenci evidovány hospodářská zvířata nebo zemědělská půda s druhem zemědělské kultury orná půda, trvalý travní porost nebo trvalá kultura.

(12) Evidence o skutečné spotřebě obsahuje tyto údaje:

a) místo spotřeby minerálních olejů,

b) druh vykonávané práce, při níž došlo k použití minerálních olejů pro zemědělskou prvovýrobu spočívající v rybníkářství podle zákona upravujícího rybářství nebo pro provádění hospodaření v lese,

c) celkové množství spotřebovaných minerálních olejů,

d) jednoznačnou identifikaci právního důvodu, na jehož základě osoba provádí hospodaření v lese podle lesního zákona, pokud se jedná o tuto osobu.

(13) Pokud osoba, které vznikl nárok na vrácení daně, prokazuje spotřebu minerálních olejů evidencí využití půdy podle uživatelských vztahů vedenou podle zákona upravujícího zemědělství nebo ústřední evidencí hospodářských zvířat vedenou podle plemenářského zákona, platí, že za jednotlivé kalendářní měsíce spotřebovala množství minerálních olejů odpovídající množství minerálních olejů stanovenému podílem z ročního normativu minimální spotřeby. Roční normativ minimální spotřeby se stanoví jako minimální spotřeba minerálních olejů na činnosti rostlinné výroby nebo chovu hospodářských zvířat za kalendářní rok.

(14) Dojde-li ke změně skutečností, které jsou rozhodné pro určení výše nároku na vrácení daně, hledí se na tuto změnu tak, že nastala uplynutím posledního dne kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém k ní došlo. Pro určení kategorie normativu minimální spotřeby u rostlinné výroby pro daný kalendářní rok je rozhodným dnem 15. květen tohoto roku; pokud k tomuto datu nebyla zemědělská půda, pro kterou se kategorie normativu určuje, pro osobu uvedenou v odstavci 1 v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů vedené podle zákona upravujícího zemědělství evidována, je rozhodným dnem pro určení kategorie normativu minimální spotřeby poslední den kalendářního měsíce, ve kterém nastaly účinky právního důvodu, na jehož základě došlo ke změně osoby, pro kterou je v této evidenci zemědělská půda evidována.

(15) Zdaňovacím obdobím pro účely vracení daně z minerálních olejů osobám používajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese je, pokud jde o činnosti

a) hospodaření v lese nebo rybníkářství, kalendářní čtvrtletí, nebo

b) rostlinné výroby nebo chovu hospodářských zvířat,

1. kalendářní rok, nebo

2. kalendářní pololetí, pokud osoba, které vznikl nárok na vrácení daně, oznámí správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání za první pololetí daného kalendářního roku, že jejím zdaňovacím obdobím pro příslušný kalendářní rok je kalendářní pololetí, a této osobě je do 30. června daného kalendářního roku pravomocně stanovena vracená daň za činnosti rostlinné výroby nebo chovu hospodářských zvířat za bezprostředně předcházející kalendářní rok ve výši nejméně 50000 Kč.

(16) Oznámení podle odstavce 15 písm. b) bodu 2 provede osoba, které vznikl nárok na vrácení daně, prvním daňovým přiznáním podaným za daný kalendářní rok, ve kterém uplatňuje nárok na vrácení daně za činnosti rostlinné výroby nebo chovu hospodářských zvířat. Zdaňovací období nelze změnit, a to ani podáním dodatečného daňového přiznání.

(17) Nárok na vrácení daně se uplatňuje v daňovém přiznání ve lhůtě do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po skončení zdaňovacího období, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Pokud v této lhůtě nebyl nárok na vrácení daně uplatněn, zaniká; u této lhůty nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(18) Daňové přiznání a dodatečné daňové přiznání, kterými se uplatňuje nárok na vrácení daně, lze podat pouze elektronicky.

(19) Vracenou daň lze vyměřit pouze na základě daňového přiznání.

(20) Ministerstvo zemědělství společně s Ministerstvem financí stanoví vyhláškou

a) způsob výpočtu výše nároku na vrácení daně z minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě a při provádění hospodaření v lese,

b) výše ročních normativů minimální spotřeby a jejich kategorie a podílové rozdělení ročních normativů minimální spotřeby na jednotlivé kalendářní měsíce,

c) způsob výpočtu intenzity chovu hospodářských zvířat včetně přepočtu hospodářských zvířat na velké dobytčí jednotky a

d) způsob výpočtu zastoupení citlivých plodin a révy vinné.

§ 57a

Daňové přiznání k dani z minerálních olejů a splatnost této daně

Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit právnické nebo fyzické osobě, která vyrábí minerální oleje, které nejsou uvedeny v § 59 odst. 1 a které tedy nemohou být po vzniku daňové povinnosti podle § 8 okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně, daňové přiznání se podává do dvacátého pátého dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, a tato daň je splatná čtyřicátý den po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.

§ 58

Zajištění daně z minerálních olejů

(1) Celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 1 500 000 000 Kč, jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně nebo bankovní zárukou, kterou přijal správce daně.

(2) Při dopravě v režimu podmíněného osvobození od daně, pokud se nejedná o dopravu do jiného členského státu, se nevyžaduje zajištění daně u ostatních benzinů uvedených v § 45 odst. 1 písm. a), které nejsou určeny k přímému použití, nabízeny k prodeji nebo používány k pohonu motorů nebo pro výrobu tepla.

(3) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. e), f) a g) v režimu podmíněného osvobození od daně musí být daň zajištěna způsobem uvedeným v § 21 ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.

(4) Při dopravě v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky, pokud se nejedná o dopravu do jiného členského státu, nemusí být poskytnuto zajištění daně u minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 3, které nejsou určeny k přímému použití, nabízeny k prodeji nebo používány k pohonu motorů nebo pro výrobu tepla anebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2 a na které se zároveň vztahuje režim podmíněného osvobození od daně podle § 59 odst. 1.

(5) Při dopravě minerálních olejů produktovodem se zajištění daně nevyžaduje; v řádně odůvodněných případech může správce daně rozhodnout, že se zajištění daně vyžaduje.

(6) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství minerálních olejů určených pro zvláštní účely, jejichž vlastníkem je stát³⁴), umístěných v tomto daňovém skladu.

(7) Výše zajištění daně pro daňový sklad u zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. e) až g) se stanoví za použití sazby daně, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů; obdobně se postupuje při stanovení výše zajištění daně u těchto plynů u oprávněného příjemce pro opakované přijímání minerálních olejů.

§ 58a

Doprava minerálních olejů v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky

Minerální oleje lze v režimu podmíněného osvobození od daně dopravovat rovněž z jedné části daňového skladu do druhé části téhož daňového skladu, pokud tyto části jsou spojeny pouze produktovodem, který je součástí tohoto daňového skladu.

§ 58b

Doprava minerálních olejů mezi členskými státy pro účely podnikání

(1) Na dopravu minerálních olejů uvedených do volného daňového oběhu, které jsou dopravovány z daňového území České republiky do jiného členského státu pro účely podnikání, se použijí § 28a až 30b, 30e a 30f obdobně s tím, že tato doprava nemusí být uskutečněna pro osobu, které bylo pro účely přijetí vybraných výrobků na území jiného členského státu přiděleno na území tohoto jiného členského státu jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, pokud jde o minerální oleje, které

a) jsou uvedeny v § 45 odst. 1 až 3,

b) nejsou uvedeny v § 59 odst. 1 a

c) podle právních předpisů jiného členského státu, do kterého jsou dopravovány, se nedopravují se zjednodušeným elektronickým průvodním dokladem.

(2) Na minerální oleje dopravované z jiného členského státu na daňové území České republiky se použijí § 28a až 30b, 30e a 30f obdobně s tím, že tato doprava nemusí být uskutečněna osobou, které bylo pro účely odeslání vybraných výrobků z území jiného členského státu přiděleno na území tohoto jiného členského státu jedinečné číslo pro dopravu ve volném daňovém oběhu, pokud jde o minerální oleje, které

a) jsou uvedeny v § 45 odst. 1 až 3,

b) nejsou uvedeny v § 59 odst. 1 a

c) podle právních předpisů jiného členského státu, ze kterého jsou dopravovány, se nedopravují se zjednodušeným elektronickým průvodním dokladem.

(3) Při dopravě minerálních olejů podle odstavce 1 je evidovaný odesílatel povinen

a) do návrhu zjednodušeného elektronického průvodního dokladu uvést daňové identifikační číslo příjemce minerálních olejů v jiném členském státě namísto jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu evidovaného příjemce a

b) oznámit prostřednictvím elektronického systému nebo při jeho nedostupnosti jiným vhodným způsobem správci daně místně příslušnému podle místa odeslání minerálních olejů skutečnost, že vybrané výrobky opustily daňové území České republiky, a to do 5 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala.

(4) Doprava minerálních olejů podle odstavce 1 se považuje za ukončenou okamžikem, kdy tyto minerální oleje opustí daňové území České republiky.

(5) Při dopravě minerálních olejů podle odstavce 2 je evidovaný příjemce povinen

a) plnit povinnosti evidovaného odesílatele podle § 30 vůči správci daně místně příslušnému podle místa přijetí vybraných výrobků,

b) do návrhu zjednodušeného elektronického průvodního dokladu uvést daňové identifikační číslo přidělené odesílateli minerálních olejů v jiném členském státě namísto jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu odesílatele,

c) oznámit prostřednictvím elektronického systému nebo při jeho nedostupnosti jiným vhodným způsobem správci daně místně příslušnému podle místa přijetí minerálních olejů přijetí těchto minerálních olejů, a to do 5 pracovních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala; toto oznámení obsahuje stejné náležitosti jako oznámení podle § 30c odst. 1 s tím, že obsahuje daňové identifikační číslo přidělené odesílateli minerálních olejů v jiném členském státě namísto jedinečného čísla pro dopravu ve volném daňovém oběhu odesílatele.

(6) Minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 19 29, které byly uvedeny do volného daňového oběhu pro jiné účely než pro pohon motorů, výrobu tepla nebo výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2 a které jsou dopravovány z daňového území České republiky do jiného členského státu v jednotkovém balení o objemu do 5 litrů včetně, jsou dopravovány bez zjednodušeného elektronického průvodního dokladu.

§ 59

Uplatnění režimu podmíněného osvobození od daně pro minerální oleje

(1) Podmíněné osvobození od daně musí být uplatněno pouze pro minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury

a) 1507 až 1518, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla, nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,

b) 2707 10, 2707 20, 2707 30 a 2707 50,

c) 2710 12 až 2710 19 68, 2710 20 až 2710 20 39 a minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90, pokud z nich podle metody stanovené ČSN ISO 3405 při teplotě 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát a při teplotě 250 °C alespoň 65 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát; podmíněné osvobození od daně se pro tyto minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 21, 2710 12 25, 2710 19 29 a 2710 20 90 uplatní pouze při jejich hromadné obchodní přepravě,

d) 2711 s výjimkou 2711 11, 2711 21 a 2711 29,

e) 2901 10,

f) 2902 20, 2902 30, 2902 41, 2902 42, 2902 43 a 2902 44,

g) 2905 11 00, které nejsou syntetického původu, pokud jsou určeny pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla,

h) 3811 11 10, 3811 11 90, 3811 19 00 a 3811 90 00,

i) 3824 99 86 a 3824 99 92 s výjimkou antikorozních přípravků obsahujících jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,

j) 3824 99 93 a 3824 99 96 s výjimkou antikorozních přípravků obsahujících jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,

k) 3826 00 10 a 3826 00 90, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2.

Pro ostatní minerální oleje nelze podmíněné osvobození od daně uplatnit.

(2) Na minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1, se nevztahuje ustanovení § 18 odst. 5 písm. a) a § 19 odst. 2.

(3) V daňovém skladu mohou být společně s minerálními oleji v režimu podmíněného osvobození od daně umístěny

a) minerální oleje, které nejsou uvedeny v odstavci 1,

b) minerální oleje, které byly uvedeny do volného daňového oběhu, umístěné v daňovém skladu za podmínek stanovených v § 19 odst. 4, nebo

c) minerální oleje, které byly zadrženy správcem daně nebo orgánem Finanční správy České republiky nebo u kterých bylo rozhodnuto o jejich propadnutí nebo zabrání, pouze pokud s umístěním výslovně souhlasí provozovatel daňového skladu; o umístění minerálních olejů do daňového skladu orgán Finanční správy České republiky bezodkladně informuje správce daně místně příslušného daňovému skladu.

(4) Minerální oleje uvedené v odstavci 3 nemusí být odděleně skladovány, ale musí být odděleně evidovány.

(5) Produktovod pro dopravu minerálních olejů musí být samostatným daňovým skladem, pokud není součástí jiného daňového skladu. To neplatí pro produktovod, v němž se dopravují výhradně zdaněné minerální oleje. Doprava jednotlivých dodávek minerálních olejů produktovodem, který je samostatným daňovým skladem, musí být navzájem evidenčně oddělena.

(6) Při dopravě minerálních olejů produktovodem, která se uskutečňuje mezi Českou republikou a jiným členským státem, jsou průvodní doklady podle § 26 až 27f nahrazeny elektronickou evidencí provozovatele produktovodu jako samostatného daňového skladu nebo elektronickou evidencí provozovatele daňového skladu, jehož je produktovod součástí, pouze pokud s tím příslušné orgány jiného členského státu souhlasí.

(7) Samostatným distribučním daňovým skladem minerálních olejů nemůže být čerpací stanice pohonných hmot. Čerpací stanice pohonných hmot umístěná na území daňového skladu je součástí tohoto daňového skladu.

(8) Daňovým skladem minerálních olejů může být pouze sklad,

a) jehož skladovací zařízení je pevně spojené se zemí a je užíváno v souladu se stavebním zákonem,

b) jehož skladovací zařízení jsou vybavena vhodným měřicím zařízením na měření množství minerálních olejů, jejich měrné hmotnosti a teploty při příjmu a výdeji, které splňuje požadavky zákona upravujícího metrologii,

c) jehož skladovací kapacita je nejméně 50 000 litrů minerálních olejů; to neplatí pro daňový sklad zkapalněných ropných plynů, jehož skladovací kapacita musí být nejméně 100 000 litrů,

d) který splňuje podmínky stanovené zvláštními právními předpisy pro ochranu života a zdraví osob a životního prostředí.

(9) Podmínka podle odstavce 8 písm. a) nemusí být splněna, pokud skladem minerálních olejů je cisternová loď se skladovací kapacitou nejméně 100 000 litrů minerálních olejů, pro niž správce přístavu udělil povolení pro trvalé umístění v bazénu přístavu a z níž se vydávají minerální oleje jako lodní pohonná hmota.

(10) Pokud jsou minerální oleje umístěny v automobilové cisterně, železniční cisterně odpovídající ustanovením Mezinárodního řádu pro přepravu nebezpečného zboží po železnici (RID) vyhlášeného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo v kontejneru odpovídajícímu ustanovením Evropské dohody o mezinárodních přepravách nebezpečných věcí po silnici (ADR) vyhlášené ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, které se nacházejí na území daňového skladu, považují se tato dopravní zařízení za součást daňového skladu. To platí i v případě, kdy tato dopravní zařízení z technických důvodů dočasně daňový sklad se svolením správce daně místně příslušného daňovému skladu opustí. V takovém případě se množství minerálních olejů, které se do daňového skladu vrátí, nesmí lišit od množství minerálních olejů, které daňový sklad opustilo.

(11) Podmínka podle odstavce 8 písm. b) nemusí být splněna při výhradním nakládání s minerálními oleji uvedenými v § 45 odst. 1 písm. c) nebo e) až g) v daňových skladech, které jsou vybaveny vhodným měřicím zařízením na měření hmotnosti při příjmu a výdeji podle požadavků zákona upravujícího metrologii.

(12) Podmínka podle odstavce 8 písm. b) nemusí být splněna v daňovém skladu minerálních olejů, který je vybaven

a) měřicím zařízením na měření

1. hmotnosti minerálních olejů při příjmu a výdeji podle požadavků zákona upravujícího metrologii, nebo

2. objemu a teploty minerálních olejů při příjmu a výdeji podle požadavků zákona upravujícího metrologii a

b) laboratoří provozovanou provozovatelem daňového skladu s potřebnými měřidly pro měření měrné hmotnosti vzorků podle požadavků zákona upravujícího metrologii, která provádí odběr vzorků a měření měrné hmotnosti minerálních olejů jako činnost v rozsahu akreditace udělené podle zákona upravujícího technické požadavky na výrobky.

(13) Podmínka podle odstavce 12 písm. b) se nepovažuje za splněnou, pokud není alespoň jednou za kalendářní rok osvědčeno, že systém odběru a nakládání se vzorky splňuje stanovené požadavky. Toto osvědčení může provádět pouze oprávněná osoba, která je držitelem akreditace v oblasti inspekční činnosti pro odběry vzorků a laboratorního zkoumání paliv podle právního předpisu upravujícího požadavky na akreditaci, je bezúhonná a bezdlužná. O splnění těchto podmínek rozhodne Generální ředitelství cel na základě žádosti, ke které osoba přiloží doklady prokazující splnění těchto podmínek. Seznam oprávněných osob zveřejní Generální ředitelství cel způsobem umožňujícím dálkový přístup. Přestane-li oprávněná osoba splňovat některou z uvedených podmínek, Generální ředitelství cel rozhodne, že není oprávněnou osobou.

(14) Podmínka podle odstavce 8 písm. c) nemusí být splněna

a) při skladování minerálních olejů v prostoru letiště, nebo

b) v případě produktovodu, který je samostatným daňovým skladem.

(15) Podmínky podle odstavce 8 písm. a) až c) nemusí být splněny ve výrobním daňovém skladu, jehož

a) výrobní kapacita je alespoň 200000 litrů minerálních olejů za kalendářní měsíc a

b) výrobní zařízení pro nepřetržitou výrobu je napojeno na produktovod, který je

1. vybaven vhodným měřicím zařízením na měření množství minerálních olejů, jejich měrné hmotnosti a teploty při příjmu a výdeji, které splňuje požadavky zákona upravujícího metrologii, a

2. součástí daňového skladu.

§ 59a

Evidence minerálních olejů v daňových skladech

Správce daně může rozhodnout o tom, že evidence minerálních olejů vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný.

§ 60

Nákup, prodej a doprava zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu

(1) Právnické nebo fyzické osoby, které nakupují nebo získávají zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) ve volném daňovém oběhu za účelem dalšího prodeje, mohou tyto výrobky přijímat a prodávat jen na základě povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu. Porušení této povinnosti, které se podle živnostenského zákona považuje za závažné porušení podmínky stanovené zákonem o spotřebních daních, správce daně oznámí příslušnému obecnímu živnostenskému úřadu. Toto ustanovení se nepoužije pro právnické nebo fyzické osoby, které nakupují tyto zkapalněné ropné plyny výhradně v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(2) Právnické nebo fyzické osoby, které pro vlastní spotřebu nakoupí nebo získají za jeden kalendářní rok více než 20 tun zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) nebo g), mohou tyto výrobky přijímat jen na základě povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu. Toto ustanovení se nepoužije pro právnické nebo fyzické osoby, které nakupují tyto zkapalněné ropné plyny výhradně v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(3) Právnické nebo fyzické osoby nesmějí vydat zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) osobám, které nemají povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu.

(4) Osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2 jsou povinny vést evidenci podle § 40. Osoby uvedené v odstavci 1, které ve volném daňovém oběhu prodávají zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e) konečnému spotřebiteli, v evidenci neuvádí údaje o tomto konečném spotřebiteli.

(5) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g), které byly ve volném daňovém oběhu nakoupeny nebo získány za cenu včetně daně vypočtené na základě nižší sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě vyšší sazby daně.

(6) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) přijaté v režimu podmíněného osvobození od daně oprávněným příjemcem, kterému tak vznikla při jejich uvedení do volného daňového oběhu povinnost přiznat a zaplatit daň vypočtenou na základě nižší sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě vyšší sazby daně.

(7) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g), které byly uvedeny do volného daňového oběhu v jiném členském státu a které byly dopraveny na daňové území České republiky pro účely podnikání a u kterých byla v České republice zajištěna nebo zaplacena daň vypočtená na základě nižší sazby daně, nesmějí být dále prodány za cenu včetně daně vypočtené na základě vyšší sazby daně.

(8) Zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) musí být při dovozu po propuštění do celního režimu volného oběhu nebo celního režimu konečného užití okamžitě uvedeny do režimu podmíněného osvobození od daně. Toto ustanovení se nepoužije pro zkapalněné ropné plyny v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(9) Při dopravě zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) po jejich uvedení do volného daňového oběhu nesmějí být tyto plyny dopravovány společně v jednom dopravním prostředku nebo v jejich soupravě, pokud je pro ně stanovena rozdílná sazba daně. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v technologicky oddělených soupravách dopravních prostředků, u nichž je zajištěno evidování množství vydaných zkapalněných ropných plynů přes ověřené stanovené měřidlo, a které neumožňují jakékoliv přečerpávání zkapalněných ropných plynů mezi jejich částmi, a v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(10) Při dopravě zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) uvedených do volného daňového oběhu je odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů. Zajištění daně může poskytnout také právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2, dopravce nebo vlastník těchto plynů, pokud s tím právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2, dopravce nebo vlastník těchto plynů písemně souhlasí a odesílatel tuto skutečnost oznámí správci daně. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(11) Oznámení podle odstavce 10 je formulářovým podáním, které lze podat pouze elektronicky, a to prostřednictvím

a) elektronického portálu v případě dopravy zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) pouze na daňovém území České republiky, nebo

b) elektronického systému v případě dopravy zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy.

(12) V případě nedostupnosti elektronického portálu nebo elektronického systému se oznámení podle odstavce 10 činí jiným vhodným způsobem.

(13) Součástí oznámení podle odstavce 10 je písemný souhlas osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2, dopravce nebo vlastníka zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) s poskytnutím zajištění daně.

(14) Doprava zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) může být zahájena jen tehdy, pokud osoba uvedená v odstavci 10 poskytla zajištění daně pro dopravu těchto plynů. Toto ustanovení se nepoužije pro dopravu zkapalněných ropných plynů v tlakových nádobách o hmotnosti náplně do 40 kg včetně.

(15) Doprava zkapalněných ropných plynů podle § 45 odst. 1 písm. f) a g) uvedených do volného daňového oběhu od odesílatele je ukončena přijetím těchto výrobků právnickou nebo fyzickou osobou.

(16) Právnická nebo fyzická osoba odebírající pro účely podnikání zkapalněné ropné plyny, které jsou předmětem daně podle § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) a které byly uvolněny do volného daňového oběhu v jiném členském státě, poskytuje zajištění daně ve výši daně, která by musela být přiznána a zaplacena, jako kdyby tyto plyny byly určeny pro pohon motorů.

(17) Osoby, které plní zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. f) nebo g) do tlakových nádob o hmotnosti náplně do 40 kg včetně, s výjimkou pevně zabudovaných nádrží motorových vozidel, jsou povinny používat schválený měřicí systém¹⁰) (dále jen „hmotnostní průtokoměr“), jehož neoddělitelnou součástí je elektronická evidence vydaných zkapalněných ropných plynů, která musí být správná, úplná, průkazná, zaručující trvalost záznamů a umožňující výpis z tohoto systému. Hmotnostní průtokoměr musí být umístěn tak, aby evidoval množství plněných zkapalněných ropných plynů, a musí být opatřen závěrami správce daně.

§ 60a

Nákup zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu

(1) Právnická nebo fyzická osoba uvedená v § 60 odst. 1 nebo 2 může nakupovat zkapalněné ropné plyny uvedené v § 45 odst. 1 písm. e), f) nebo g) pouze na základě pravomocného povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu.

(2) V případě, kdy dojde k nahrazení dosavadního povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu novým, lze tyto zkapalněné ropné plyny nakupovat na základě nového povolení ode dne jeho oznámení.

§ 60b

Podmínky pro vydání povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu osobám nakupujícím nebo získávajícím zkapalněné ropné plyny pro vlastní spotřebu

Podmínkami pro vydání povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu právnické nebo fyzické osobě uvedené v § 60 odst. 2 jsou

a) bezdlužnost a

b) skutečnost, že navrhovatel není v likvidaci nebo úpadku.

§ 60c

Oznamovací povinnost držitele povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu

(1) Držitel povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu je povinen správci daně do 5 dnů od prvního nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) a g) od nového dodavatele oznámit tohoto dodavatele elektronicky prostřednictvím elektronického portálu.

(2) Držitel povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu je povinen správci daně do 5 dnů po uplynutí jednoho roku od posledního nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených v § 45 odst. 1 písm. f) a g) od daného dodavatele oznámit ukončení nákupu těchto zkapalněných ropných plynů od tohoto dodavatele elektronicky prostřednictvím elektronického portálu.

(3) Oznámení podle odstavců 1 a 2 jsou formulářovými podáními a držitel povolení je v těchto oznámeních povinen uvést také obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo dodavatele.

§ 60d

Zrušení povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu z moci úřední

(1) Správce daně zruší povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu rovněž, pokud držitel tohoto povolení

a) opakovaně porušil povinnosti stanovené v § 60 odst. 3 až 9 a 14, nebo

b) po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bez vážných nebo objektivních důvodů neuskuteční nákup zkapalněných ropných plynů podle tohoto povolení.

(2) Pokud bylo povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu zrušeno z moci úřední, může osoba, jíž bylo toto povolení zrušeno, podat návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu nejdříve po uplynutí 2 let od zrušení tohoto povolení; to se nevztahuje na zrušení podle odstavce 1 písm. b).

§ 63

Dovoz minerálních olejů

(1) Při dovozu a při dopravě mezi členskými státy jsou při vstupu na daňové území České republiky od daně osvobozeny minerální oleje, které se nacházejí v běžných nádržích motorových dopravních prostředků, pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení a slouží k jejich vlastnímu pohonu a provozu.

(2) Pro účely tohoto zákona se běžnou nádrží rozumí

a) nádrž trvale připojená výrobcem ke všem motorovým dopravním prostředkům téhož typu, jako je motorový dopravní prostředek, v jehož běžné nádrži se minerální oleje nacházejí; trvalé vestavění této nádrže musí umožňovat přímé používání minerálního oleje k pohonu dopravního prostředku a případně k provozu pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení během dopravy,

b) nádrž na zkapalněný ropný plyn vestavěná do motorových dopravních prostředků k přímému používání zkapalněného ropného plynu jako pohonné hmoty a také nádrž na zkapalněný ropný plyn vestavěná do jiných zařízení, jimiž je motorový dopravní prostředek vybaven, nebo

c) nádrž trvale připojená výrobcem ke všem pracovním strojům, klimatizačním, chladírenským a jiným podobným zařízením téhož typu, jako je zařízení, v jehož nádrži se minerální oleje nacházejí; trvalé vestavění této nádrže musí umožňovat přímé používání minerálních olejů k provozu tohoto pracovního stroje, klimatizačního, chladírenského a jiného podobného zařízení.

§ 64

Vývoz minerálních olejů

Při vývozu a při dopravě mezi členskými státy nelze při výstupu z daňového území České republiky uplatnit nárok na vrácení daně podle § 14 odst. 1 u minerálních olejů, které se nacházejí v běžných nádržích motorových dopravních prostředků, pracovních strojů, klimatizačních, chladírenských a jiných podobných zařízení a slouží k jejich vlastnímu pohonu a provozu.

HLAVA II

DAŇ Z LIHU

§ 66

Plátce daně z lihu

(1) Plátci jsou také

a) právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou líh a výrobky obsahující líh osvobozený od daně podle § 71 písm. a), d), f) a i),

b) právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou látky určené k aromatizaci obsahující líh osvobozený od daně podle § 71 písm. c), s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 3302 nebo 2106 90 20, nebo

c) právnické a fyzické osoby podle § 4 odst. 1 písm. g), které skladují nebo uvádějí do volného daňového oběhu líh, který je předmětem daně podle § 67 odst. 1 a 2, s výjimkou lihu osvobozeného od daně podle § 71 písm. b) a e) a podle § 71 písm. c), pokud se jedná o výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 3302 nebo 2106 90 20.

(2) Právnické a fyzické osoby podle odstavce 1 písm. b) jsou povinny oznámit správci daně v každém kalendářním roce první nákup nebo dovoz látek určených k aromatizaci obsahujících líh osvobozený od daně podle § 71 písm. c); to neplatí pro výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 3302 nebo 2106 90 20.

§ 67

Předmět daně z lihu

(1) Předmětem daně je líh (etanol)⁴⁷) včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený v jakýchkoli výrobcích, nejde-li o výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2203, 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 1,2 % objemových etanolu.

(2) Předmětem daně je i líh podle odstavce 1 včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený ve výrobcích uvedených pod kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 22 % objemových etanolu.

(3) Na líh se hledí jako na nedenaturovaný také, pokud

a) obsahuje jiný denaturační prostředek než denaturační prostředek pro zvláštní denaturaci, kterým by měl být tento líh zvláštně denaturován podle zákona upravujícího líh, menší množství denaturačního prostředku, než je stanoveno v zákoně upravujícím líh, nebo je zvláštně denaturovaný líh použit pro jiný účel než účel stanovený v zákoně upravujícím líh,

b) obsahuje jiný denaturační prostředek než denaturační prostředek pro obecnou denaturaci, kterým by měl být tento líh denaturován podle nařízení Komise upravujícího vzájemné uznávání postupů úplné denaturace lihu pro účely osvobození od spotřební daně⁶⁹), nebo menší množství denaturačního prostředku, než je stanoveno v tomto nařízení,

c) došlo k daňovému zneužití výrobku obsahujícího líh zvláštně denaturovaný, který je denaturován v souladu s právními předpisy jiného členského státu, nebo

d) došlo k daňovému zneužití lihu obecně denaturovaného, který je denaturován v souladu s nařízením Komise upravujícím vzájemné uznávání postupů úplné denaturace lihu pro účely osvobození od spotřební daně⁶⁹).

(4) V případě odstavce 3 písm. c) nebo d) Ministerstvo financí po vyjádření Ministerstva zemědělství rozhodne, že líh není osvobozen od daně, a dále postupuje podle směrnice Rady upravující harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů^47a). Rozhodnutí Komise podle směrnice Rady upravující harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů^47a), podle kterého nemělo Ministerstvo financí rozhodnout, že líh není osvobozen od daně, se použije ode dne jeho platnosti.

(5) Dani nepodléhá líh, který byl již jednou zdaněn, pokud u něho nebylo uplatněno vrácení daně podle § 14. Toto ustanovení se nepoužije v případech podle § 11 odst. 2, § 14 odst. 7, § 66 odst. 1 písm. c) a v případech, kdy došlo ke stanovení daně na základě vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit při nabytí, prodeji nebo zjištění nezdaněného lihu.

§ 68

Vznik povinnosti daň z lihu přiznat a zaplatit

Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také

a) dnem zjištění neoprávněně odejmutého lihu z výrobního procesu, ze zásob nebo při dopravě,

b) dnem zjištění neoprávněné regenerace lihu,

c) dnem nabytí, prodeje nebo zjištění nezdaněného lihu právnickými nebo fyzickými osobami uvedenými v § 66 odst. 1 písm. c) nebo lihu, který právnické nebo fyzické osoby vyrobily bez oprávnění provozovat živnost, a to tím dnem, který nastal dříve, nebo

d) v případě ukončení činnosti nejpozději jeden den před podáním žádosti o výmaz z obchodního rejstříku nebo žádosti o zrušení živnostenského oprávnění; daňová povinnost se týká lihu a všech výrobků obsahujících líh podléhajících dani, jež jsou k tomuto dni ve vlastnictví plátce, který uvedené výrobky vyrobil, nakoupil nebo dovezl, s výjimkou nezdaněného lihu osvobozeného od daně podle § 71 písm. b) a e) a podle § 71 písm. c), pokud se jedná o výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 3302 nebo 2106 90 20.

§ 69

Základ daně z lihu

Základem daně pro účely tohoto zákona je množství lihu vyjádřené v hektolitrech etanolu při teplotě 20 °C; množství lihu menší než 0,005 hl etanolu se zaokrouhluje na 3 desetinná místa.

§ 70

Sazby daně z lihu

(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:

(2) Sazba daně z lihu obsaženého v ovocných destilátech z pěstitelského pálení v množství do 30 l etanolu pro jednoho pěstitele za jedno výrobní období se použije pouze v případě, že pěstitel splňuje podmínky stanovené zákonem o lihu⁴⁹) a zároveň jsou dodrženy ostatní podmínky provozování pěstitelského pálení podle zákona o lihu⁴⁹).

§ 71

Osvobození od daně z lihu

Od daně je také osvobozen líh

a) určený k použití jako materiál vstupující v rámci podnikatelské činnosti do výrobků při výrobě potravin, potravních doplňků, látek přídatných, látek určených k aromatizaci potravin a látek pomocných,⁵⁰) s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,

b) ve výrobcích potravinářských uvedených pod písmenem a), pokud obsah lihu v nich nepřesahuje 8,5 litru etanolu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů etanolu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků, a etanol obsažený v léčivech;⁵¹) toto osvobození se nevztahuje na výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,

c) v látkách určených k aromatizaci

1. nápojů, přičemž obsah etanolu v těchto nápojích nepřesáhne 1,2 % objemových, nebo

2. jiných potravin s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 2207 a 2208,

d) pro výrobu a přípravu léčiv podle zákona o léčivech nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího veterinární léčivé přípravky⁷⁰),

e) obecně denaturovaný, v přiboudlině nebo ve výrobcích, pokud jsou tyto výrobky vyrobeny z lihu denaturovaného podle zvláštního právního předpisu,⁵²)

f) zvláštně denaturovaný syntetický a zvláštně denaturovaný kvasný určený k použití pro stanovený účel,⁵²)

g) ve výrobcích uvedených pod kódy nomenklatury 2207, 2208, 3301 nebo 3302 znehodnocených podle pokynů a za přítomnosti úředních osob správce daně nebo za jejich přítomnosti zničených,

h) ve vzorcích odebraných správcem daně,

i) ve vzorcích určených pro povinné rozbory.⁵³)

§ 71a

Doprava denaturovaného lihu mezi členskými státy

(1) Obecně denaturovaný líh lze ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy dopravovat pro účely podnikání pouze se zjednodušeným elektronickým průvodním dokladem.

(2) Na dopravu zvláštně denaturovaného lihu mezi členskými státy se použijí ustanovení upravující dopravu vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně mezi členskými státy.

§ 72

Uplatnění nároku na osvobození od daně z lihu

(1) Uživatel musí uplatnit u plátce písemně osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 písm. a), d), f) a i) a § 71 písm. c) s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 3302 nebo 2106 90 20, nejpozději před vyhotovením dokladu o osvobození plátcem.

(2) Uživatel je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození lihu od daně u původního vlastníka v případech, na které se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1, před nabytím vlastnického práva k nezdaněnému lihu tvořícímu majetek původního vlastníka, před

a) uzavřením smlouvy o pachtu obchodního závodu nebo jeho části tvořící samostatnou organizační složku původního vlastníka nebo

b) pozbytím obchodního závodu nebo jeho části tvořící samostatnou organizační složku původního vlastníka.

(3) Po prohlášení konkursu na majetek uživatele či zániku obchodního závodu uživatele může být líh osvobozený od daně poskytnut jinému uživateli. Uživatel, který nabývá líh, na který se vztahuje osvobození od daně podle odstavce 1, je rovněž povinen uplatnit písemně osvobození od daně u původního uživatele.

(4) Uživatel v případech podle odstavců 1 až 3 je povinen při uplatnění osvobození lihu od daně, na které se vztahuje ustanovení § 71 písm. a), d) a f), předložit povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně; to se netýká lihu zvláštně denaturovaného syntetického technického^53a) určeného k použití pro stanovený účel⁵²). Neučiní-li tak, má se za to, že osvobození od daně nebylo uplatněno.

§ 73

Povolení k přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně

(1) Líh osvobozený od daně podle § 71 písm. b), c), e), g), h) nebo i) a podle § 71 písm. f), pokud se jedná o líh zvláštně denaturovaný syntetický technický, lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně.

(2) Líh osvobozený od daně přijatý na základě povolení k přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně nelze na základě tohoto povolení dále prodávat, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.

(3) Líh osvobozený od daně přijatý na základě povolení k přijímání a užívání lihu osvobozeného od daně a použitý pro stanovený účel osvobození lze bezúplatně převést pouze za účelem přepracování v daňovém skladu nebo likvidace, a to odběrateli uvedenému v tomto povolení.

§ 74

Prokázání zdanění lihu

Na daňovém dokladu, na dokladu o prodeji nebo na dokladu o dopravě lihu nebo vybraných výrobků obsahujících líh podle § 5 je plátce nebo prodávající povinen uvést objemové procento lihu ve výrobku.

§ 75

Prokázání oprávněného nabytí lihu osvobozeného od daně

(1) Na dokladu o osvobození lihu a vybraných výrobků obsahujících líh od daně podle § 6 je plátce nebo uživatel povinen uvést objemové procento lihu ve výrobku.

(2) Při prokazování oprávněného nabytí lihu osvobozeného od daně podle § 71 písm. a), d), f) a i) a § 71 písm. c) s výjimkou výrobků uvedených pod kódy nomenklatury 3302 nebo 2106 90 20 musí být na dokladu o osvobození lihu od daně vyznačeno, že se jedná o líh osvobozený od daně s odkazem na ustanovení § 71.

(3) V případech podle § 68 písm. a) a b), § 71 písm. b) a e), § 71 písm. c), pokud se jedná o výrobky uvedené pod kódy nomenklatury 3302 nebo 2106 90 20, a § 72 odst. 2 a 3 se doklad o osvobození od daně nevystavuje.

(4) Při dopravě lihu podle § 79 odst. 1 písm. d) se údaje uváděné v dokladu o osvobození od daně podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) shodují

§ 76

Daňové přiznání k dani z lihu a splatnost této daně

(1) Daň je splatná padesátý pátý den po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit provozovateli pěstitelské pálenice⁵⁵), daňové přiznání se podává do dvacátého pátého dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla.

(2) Plátce, který je registrovanou osobou podle zákona o povinném značení lihu, podává daňové přiznání elektronicky.

§ 77

Zajištění daně z lihu

(1) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje pouze jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně činí nejvýše 50 000 000 Kč.

(2) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje více než jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně činí, bez ohledu na to, kolik daňových skladů provozuje, nejvýše 150 000 000 Kč.

(3) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství lihu určeného pro zvláštní účely, jehož vlastníkem je stát³⁴), umístěného v tomto daňovém skladu.

(4) Pro stanovení výše zajištění daně pro daňový sklad podle § 21 se nebere v úvahu množství lihu obecně denaturovaného podle zákona o lihu⁵²) umístěného v tomto daňovém skladu.

§ 78

Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro líh

(1) Pokud je lihovar⁵⁶) pod stálým daňovým dozorem a jeho výrobní a skladovací zařízení je zajištěno úředními závěrami správce daně, zajištění daně se nevyžaduje.

(2) Stálým daňovým dozorem se rozumí zejména zajištění výrobního a skladovacího zařízení závěrami správce daně, stálá přítomnost úřední osoby správce daně nebo umožnění přímého nepřetržitého přístupu do evidencí uložených tímto zákonem a zvláštními právními předpisy.⁵⁷)

(3) Daňovým skladem nemůže být pěstitelská pálenice.⁵⁵)

(4) Na líh vyráběný v pěstitelské pálenici se § 19 odst. 2 nepoužije.

(5) Líh, jehož vlastníkem je stát a je určen pro zvláštní účely³⁴), musí být umístěn v režimu podmíněného osvobození od daně.

(6) Správce daně může v odůvodněných případech rozhodnout o zpracování lihu již uvedeného do volného daňového oběhu v daňovém skladu. Takový líh se považuje za opětovně uvedený do režimu podmíněného osvobození od daně a provozovateli tohoto daňového skladu vzniká dnem jeho opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně.

(7) Správce daně v rozhodnutí podle odstavce 6 určí množství lihu, které lze opětovně přijmout ke zpracování v daňovém skladu, způsob zpracování a vedení evidence tohoto lihu.

(8) V daňovém skladu může být společně s lihem v režimu podmíněného osvobození od daně umístěn líh, který byl zajištěn správcem daně nebo orgánem Finanční správy České republiky nebo u kterého bylo rozhodnuto o jeho propadnutí nebo zabrání, pouze pokud s umístěním výslovně souhlasí provozovatel daňového skladu. O takovém umístění lihu orgán Finanční správy České republiky bezodkladně informuje správce daně místně příslušného daňovému skladu. Takový líh musí být odděleně skladován a musí být odděleně evidován.

§ 79

Doprava lihu osvobozeného od daně z lihu na daňovém území České republiky

(1) Líh nedenaturovaný, osvobozený od daně podle § 71 písm. a) a d) na základě povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně, lze dopravovat pouze

a) z daňového skladu uživateli,

b) od jednoho uživatele jinému uživateli podle § 72 odst. 2 a 3,

c) při dovozu uskutečňovaném uživatelem, nebo

d) z jednoho místa užívání do jiného místa užívání téhož uživatele.

(2) Při dopravě lihu podle odstavce 1 je jeho odesílatel povinen poskytnout zajištění daně způsobem uvedeným v § 21, a to ve výši daně, kterou by byl povinen přiznat a zaplatit, kdyby tento líh nebyl osvobozen od daně. Pokud je odesílatelem provozovatel daňového skladu, který poskytl zajištění daně pro provozování daňového skladu podle § 21, může být toto zajištění použito pro poskytnutí zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného lihu. O použití zajištění daně pro provozování daňového skladu pro dopravu nedenaturovaného lihu rozhodne správce daně místně příslušný daňovému skladu. Správce daně může na žádost odesílatele udělit souhlas, aby zajištění poskytl dopravce nebo vlastník tohoto lihu, pokud s tím dopravce nebo jeho vlastník písemně souhlasí.

(3) Dopravovaný líh podle odstavce 1 musí být po ukončení dopravy bezodkladně umístěn v prostorách určených v povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně. Pokud bylo poskytnuto zajištění daně pro dopravu nedenaturovaného lihu a doprava tohoto lihu byla řádně ukončena, správce daně rozhodne o uvolnění zajištění daně do 5 pracovních dní ode dne, kdy byl předložen doklad o osvobození od daně (§ 6) potvrzený správcem daně místně příslušným místu užívání vybraných výrobků.

(4) Líh obecně denaturovaný podle zákona o lihu⁵²) určený pro výrobu minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 2 nebo pro výrobu etyl-terciál-butyl-éteru se na daňovém území České republiky dopravuje s dokladem vystaveným odesílatelem, který obsahuje

a) identifikační údaje odesílatele,

b) identifikační údaje příjemce,

c) místo dodání,

d) celkové množství obecně denaturovaného lihu v litrech při 20 °C a objemové procento lihu,

e) množství lihu v litrech etanolu zaokrouhlené na 2 desetinná místa při 20 °C,

f) druh a množství obecného denaturačního prostředku v litrech podle nařízení Komise o vzájemném uznávání postupů úplné denaturace lihu pro účely osvobození od spotřební daně⁷⁴) a

g) datum vystavení dokladu.

(5) Před zahájením dopravy lihu, který byl použit pro stanovený účel osvobození od daně, k likvidaci nebo přepracování je odesílatel povinen oznámit dopravu správci daně místně příslušnému podle místa zahájení dopravy. Pokud tento správce daně nemá proti zahájení dopravy námitek, odesílatel může zahájit dopravu. Toto oznámení je formulářovým podáním, které lze podat pouze elektronicky prostřednictvím elektronického portálu. V případě nedostupnosti elektronického portálu oznámí odesílatel tuto dopravu jiným vhodným způsobem. Správce daně může stanovit lhůtu, do které má být doprava ukončena, a trasu, po které má být použitý líh dopravován.

§ 79a

Oznamování prodeje lihovin

(1) Osoba, která hodlá v rámci své podnikatelské činnosti prodávat lihoviny uvedené do volného daňového oběhu za cenu nižší, než je cena odpovídající výši součtu částky daně a jí odpovídající částky daně z přidané hodnoty, je povinna 15 dnů před zahájením prodeje takový prodej oznámit správci daně.

(2) Oznámení podle odstavce 1 musí obsahovat tyto údaje:

a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo osoby, která hodlá prodávat lihoviny,

b) množství a objem jednotkových balení lihovin s uvedením objemového procenta lihu, v členění podle

1. jednotlivých druhů a skupin podle právního předpisu upravujícího potraviny a tabákové výrobky,

2. kategorií podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího definici a popis lihovin,

c) obchodní firmu nebo jméno, sídlo a daňové identifikační číslo osoby, od které byly lihoviny nakoupeny,

d) označení výrobce lihovin,

e) místo a den zahájení prodeje,

f) důvody pro prodej lihovin.

HLAVA III

DAŇ Z PIVA

§ 80

Plátce daně z piva

(1) Plátcem není fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní společně hospodařící domácnost vyrobí v zařízení pro domácí výrobu piva, pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů její společně hospodařící domácnosti, osob jí blízkých nebo jejích hostů, pivo v celkovém množství nepřesahujícím 2000 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

(2) Fyzická osoba, která vyrábí pivo podle odstavce 1, je povinna bezodkladně oznámit správci daně datum zahájení výroby, místo výroby a předpokládané množství vyrobeného piva za kalendářní rok.

§ 81

Předmět daně z piva

(1) Předmětem daně z piva je pivo; pivem se pro účely spotřebních daní rozumí

a) výrobek uvedený pod kódem nomenklatury 2203 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu, nebo

b) směsi výrobku uvedeného v písmenu a) s nealkoholickými nápoji uvedené pod kódem nomenklatury 2206 obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu.

(2) Koncentrace piva se vyjadřuje v hmotnostních procentech jako procentní obsah extraktu původní mladiny, který se stanoví výpočtem podle velkého Ballingova vzorce.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví velký Ballingův vzorec a metody určení extraktu původní mladiny. Pro účely metody určení extraktu původní mladiny se neberou v potaz složky piva přidané po skončení kvašení.

§ 82

Malý nezávislý pivovar

(1) Malým nezávislým pivovarem se pro účely spotřebních daní rozumí pivovar,

a) v němž množství piva vyrobeného za kalendářní rok (dále jen „roční výroba piva“) nepřekročí 200000 hl,

b) jehož provozovatel ani vlastník nejsou právně ani hospodářsky závislí na provozovateli ani vlastníkovi jiného pivovaru,

c) který není výrobně závislý na jiném pivovaru a

d) kde se nevyrábí pivo v licenci.

(2) Podmínky podle odstavce 1 musí být splněny po celou dobu zdaňovacího období, za které je uplatňována snížená sazba daně z piva pro malé nezávislé pivovary.

(3) Právně závislými na provozovateli nebo vlastníkovi jiného pivovaru jsou pro účely spotřebních daní provozovatel nebo vlastník pivovaru,

a) na které nebo ve kterých může provozovatel nebo vlastník jiného pivovaru přímo nebo nepřímo uplatňovat převažující vliv,

b) kteří mohou na provozovatele nebo vlastníka jiného pivovaru nebo v provozovateli nebo vlastníkovi jiného pivovaru přímo nebo nepřímo uplatňovat převažující vliv,

c) na něž nebo v nichž může přímo nebo nepřímo uplatňovat převažující vliv osoba, která může přímo nebo nepřímo uplatňovat převažující vliv na provozovatele nebo vlastníka nebo v provozovateli nebo vlastníkovi jiného pivovaru, nebo

d) pokud provozují více než jeden pivovar nebo vlastní většinový podíl ve více než jednom pivovaru.

(4) Hospodářsky závislými na provozovateli nebo vlastníkovi jiného pivovaru jsou pro účely spotřebních daní provozovatel nebo vlastník pivovaru, kteří byli omezeni ve schopnosti samostatně přijímat obchodní rozhodnutí zejména proto, že tento provozovatel nebo vlastník anebo osoba, která může přímo nebo nepřímo uplatňovat převažující vliv na tohoto provozovatele nebo vlastníka nebo v tomto provozovateli nebo vlastníkovi, uzavřeli s provozovatelem nebo vlastníkem jiného pivovaru anebo osobou, která může přímo nebo nepřímo uplatňovat převažující vliv na provozovatele nebo vlastníka jiného pivovaru nebo v provozovateli nebo vlastníkovi jiného pivovaru, dohodu podle zákona upravujícího ochranu hospodářské soutěže nebo jednají tak, že je omezena jejich schopnost samostatně přijímat obchodní rozhodnutí.

(5) Převažující vliv na provozovatele nebo vlastníka pivovaru nebo v provozovateli nebo vlastníkovi pivovaru uplatňuje osoba vždy, pokud

a) vlastní většinový podíl tohoto provozovatele nebo vlastníka pivovaru,

b) disponuje většinou hlasovacích práv tohoto provozovatele nebo vlastníka pivovaru, nebo

c) se podílí na obchodním vedení tohoto provozovatele nebo vlastníka pivovaru.

(6) Výrobně závislým na jiném pivovaru je pro účely spotřebních daní pivovar,

a) jehož provozní nebo skladovací prostory jsou technologicky nebo jinak propojeny s prostorami tohoto jiného pivovaru, nebo

b) jemuž chybí některá část hlavního výrobního provozního souboru.

(7) Hlavním výrobním provozním souborem se pro účely spotřebních daní rozumí

a) varna, spilka a ležácký sklep, nebo

b) varna a cylindrokonické tanky nebo obdobné zařízení.

(8) Na pivovary, jejichž provozovatelé nebo vlastníci jsou vzájemně právně nebo hospodářsky závislí anebo ve kterých se vyrábí pivo v licenci poskytnuté provozovatelem nebo vlastníkem jiného pivovaru nebo v licenci, ve které se vyrábí pivo ve více pivovarech, se pro účely spotřebních daní hledí jako na malé nezávislé pivovary,

a) splňuje-li souhrnná výroba piva všech těchto pivovarů podmínku roční výroby piva podle odstavce 1 písm. a) a

b) nejsou-li výrobně závislé na jiném pivovaru ani mezi sebou.

(9) Pro účely určení sazby daně z piva vyrobeného v pivovaru, na který se na základě odstavce 8 hledí jako na malý nezávislý pivovar, se za roční výrobu piva tohoto pivovaru považuje souhrnná roční výroba piva podle odstavce 8 písm. a).

§ 83

Vznik povinnosti daň z piva přiznat a zaplatit

(1) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také osobě podle § 80 odst. 1 dnem porušení podmínek stanovených v § 80 odst. 1 a týká se množství piva vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.

(2) Pokud je pivo určeno pro přímou spotřebu v prostorách pivovaru nebo místech k němu přilehlých, musí být z pivovaru dopravováno do místa přímé spotřeby pouze v přepravních nebo spotřebitelských obalech. Pokud je pivo do místa přímé spotřeby dopravováno přímo z výčepního tanku, je správce daně oprávněn stanovit další podmínky pro vedení evidence.

§ 84

Základ daně z piva

Základem daně je množství piva vyjádřené v hektolitrech.

§ 85

Sazby a výpočet daně z piva

(1) Základní sazba daně z piva a snížené sazby daně z piva pro malé nezávislé pivovary za 1 hektolitr a každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny, které bylo stanoveno podle § 81 odst. 2, jsou stanoveny takto:

(2) Ke zlomkům procent (desetinným místům) extraktu původní mladiny se nepřihlíží.

(3) Výše daně u piva konkrétní koncentrace, které bylo uvedeno do volného daňového oběhu, se vypočítá jako součin množství tohoto piva v hektolitrech, příslušné výše procenta koncentrace piva a základní nebo snížené sazby.

(4) Koncentrace piva vyjádřená v hmotnostních procentech extraktu původní mladiny je pro účely tohoto zákona považována za koncentraci vyjádřenou ve stupních Plato (°P).

(5) Sníženou sazbu daně z piva pro malé nezávislé pivovary lze uplatnit na pivo vyrobené v malém nezávislém pivovaru.

(6) Sníženou sazbu daně z piva pro malé nezávislé pivovary lze uplatnit také na pivo, které je dopraveno z jiného členského státu na daňové území České republiky, pokud je vyrobeno osobou podle právních předpisů jiného členského státu obdobnou provozovateli malého nezávislého pivovaru,

a) které bylo příslušným orgánem jiného členského státu vydáno osvědčení podle právních předpisů tohoto jiného členského státu obdobné osvědčení podle § 132 odst. 1, na dokladu, se kterým byla uskutečňována doprava z jiného členského státu, byla uvedena skutečnost, že pivo bylo vyrobeno takovou osobou, a toto osvědčení bylo přílohou oznámení o přijetí vybraných výrobků, nebo

b) pokud na dokladu, se kterým byla uskutečňována doprava z jiného členského státu, byla uvedena skutečnost, že pivo bylo vyrobeno takovou osobou, a byly splněny podmínky samoosvědčení podle prováděcího nařízení Komise, kterým se stanoví pravidla, pokud jde o certifikaci a samoosvědčení malých nezávislých výrobců alkoholických nápojů⁷⁸).

§ 86

Osvobození od daně z piva

(1) Od daně je také osvobozeno pivo

a) pro výrobu octa uvedeného pod kódem nomenklatury 2209,

b) pro výrobu a přípravu léčiv,

c) pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových, nebo

d) pro výrobu potravinářských výrobků, pokud obsah alkoholu v nich nepřekročí 8,5 litru alkoholu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů alkoholu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků.

(2) Výší technicky zdůvodněné částečné ztráty se pro účely osvobození od daně z piva při částečné ztrátě, ke které došlo v důsledku povahy piva při jeho výrobě, rozumí výše technicky zdůvodněné ztráty, kterou určí správce daně na základě posouzení charakteru činnosti daňového subjektu a obvyklé výše ztráty, ke které došlo v důsledku povahy piva při jeho výrobě obdobnými daňovými subjekty při stejné činnosti.

(3) Od daně je dále osvobozeno pivo, které je vyrobeno fyzickou osobou v zařízení pro domácí výrobu piva výhradně pro vlastní spotřebu její a osob s ní tvořících společně hospodařící domácnost, osob jí blízkých nebo jejích hostů, až do množství, které nepřesáhne 2000 l za kalendářní rok, za podmínky, že nedojde k jeho prodeji.

(4) Od daně je dále osvobozeno pivo, které bylo v odůvodněných případech zničeno za přítomnosti úředních osob správce daně.

(5) Od daně je dále osvobozeno pivo určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory⁵³), nezbytné výrobní zkoušky, vědecké nebo analytické účely anebo jako vzorky odebrané správcem daně. Dále je osvobozeno pivo určené k použití pro vědecký výzkum.

(6) Evidence piva osvobozeného od daně dle tohoto ustanovení se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.

§ 87

Přijímání a užívání piva osvobozeného od daně bez povolení k přijímání a užívání piva osvobozeného od daně

Pivo osvobozené od daně podle § 86 odst. 3 a 5 lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání piva osvobozeného od daně.

§ 87a

Prokázání zdanění piva

V daňovém dokladu podle § 5 odst. 2 musí být uvedeno množství piva v členění podle jednotlivých sazeb spotřební daně z piva a příslušné koncentrace piva vyjádřené v hmotnostních procentech extraktu původní mladiny.

§ 88

Zařazení malého nezávislého pivovaru do velikostní skupiny a změna tohoto zařazení

(1) Jestliže provozovatel malého nezávislého pivovaru hodlá uplatňovat sníženou sazbu daně z piva pro malé nezávislé pivovary, je ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém zahájil výrobu, povinen oznámit správci daně předpokládanou roční výrobu piva tohoto pivovaru a odpovídající velikostní skupinu podle § 85 odst. 1 (dále jen „velikostní skupina“). Předpokládaná roční výroba piva musí odpovídat minimálně dvanáctinásobku podílu předpokládané výroby od zahájení výroby do konce kalendářního roku a počtu měsíců výroby v kalendářním roce včetně měsíce, v němž provozovatel zahájil výrobu.

(2) Jestliže provozovatel malého nezávislého pivovaru, který byl v bezprostředně předcházejícím kalendářním roce plátcem daně z piva v základní sazbě, hodlá uplatňovat sníženou sazbu daně z piva pro malé nezávislé pivovary, je povinen oznámit správci daně předpokládanou roční výrobu piva tohoto pivovaru a odpovídající velikostní skupinu do 31. ledna daného kalendářního roku.

(3) Jestliže výroba piva v malém nezávislém pivovaru v průběhu kalendářního roku překročí horní mez poslední oznámené velikostní skupiny, je provozovatel tohoto pivovaru ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém tato skutečnost nastala, povinen oznámit správci daně tuto skutečnost a podat dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období tohoto kalendářního roku; tato daň je splatná ve lhůtě, ve které je splatná daň za zdaňovací období, ve kterém nastala tato skutečnost. Pro kalendářní rok, ve kterém nastala tato skutečnost, se použije sazba daně odpovídající nově předpokládané roční výrobě piva.

(4) Jestliže skutečná roční výroba piva v malém nezávislém pivovaru za uplynulý kalendářní rok byla nižší než dolní mez původně oznámené velikostní skupiny, je jeho provozovatel po uplynutí kalendářního roku oprávněn pro účely uplatnění nižší sazby daně podat dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období tohoto uplynulého kalendářního roku. Vratitelný přeplatek se vrací bez žádosti.

(5) Jestliže má být malý nezávislý pivovar oproti předchozímu kalendářnímu roku zařazen do jiné než původně oznámené velikostní skupiny, učiní jeho provozovatel do 31. ledna vůči správci daně oznámení o předpokládané roční výrobě piva tohoto pivovaru a odpovídající velikostní skupině. Tento pivovar může být zařazen do velikostní skupiny vyšší nebo o jeden stupeň nižší, než do které byl zařazen podle skutečné výroby v předchozím kalendářním roce.

§ 89

Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro pivo

(1) Distribučním daňovým skladem piva může být jen sklad, jehož roční odbyt piva, případně předpokládaný roční odbyt piva je nejméně 5 000 hl piva.

(2) Ročním odbytem piva se pro účely tohoto zákona rozumí množství piva, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.

(3) Pivo osvobozené od daně podle § 86 odst. 3 nesmí být vyráběno v pivovaru.

(4) Správce daně může v odůvodněných případech rozhodnout na návrh provozovatele daňového skladu, který uvedl pivo do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky, o opětovném uvedení tohoto piva do režimu podmíněného osvobození od daně za účelem jeho likvidace nebo přepracování. Toto pivo může být do režimu podmíněného osvobození od daně opětovně uvedeno pouze umístěním do daňového skladu provozovatele, který uvedl toto pivo do volného daňového oběhu; pokud tento provozovatel provozuje více daňových skladů, uvede v tomto návrhu daňové sklady, do kterých má být toto pivo umístěno. Provozovateli daňového skladu vzniká dnem opětovného uvedení piva do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně.

(5) Správce daně může v odůvodněných případech rozhodnout na návrh provozovatele daňového skladu o opětovném uvedení piva do režimu podmíněného osvobození od daně za účelem jeho likvidace nebo přepracování, pokud tento provozovatel dopravil v režimu podmíněného osvobození od daně toto pivo z daňového území České republiky do jiného členského státu, ve kterém bylo toto pivo uvedeno do volného daňového oběhu, a tento provozovatel přijal toto pivo ve volném daňovém oběhu z jiného členského státu zpět na daňovém území České republiky. Toto pivo může být do režimu podmíněného osvobození od daně opětovně uvedeno pouze umístěním do daňového skladu provozovatele, který přijal toto pivo ve volném daňovém oběhu na daňovém území České republiky; pokud tento provozovatel provozuje více daňových skladů, uvede v tomto návrhu daňové sklady, do kterých má být toto pivo umístěno. Provozovateli daňového skladu vzniká dnem opětovného uvedení piva do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně.

§ 90

Zajištění daně z piva

Celkové zajištění daně za jeden daňový sklad činí nejvýše 80 000 000 Kč, jestliže provozovatel daňového skladu poskytne zajištění daně složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně.

§ 90a

Evidence piva v daňových skladech

Správce daně může rozhodnout o tom, že evidence piva vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný.

§ 91

Prokazování původu dováženého piva

(1) Pokud je pivo dováženo, je zdaňováno základní sazbou daně.

(2) Při dovozu piva vyrobeného v malém nezávislém pivovaru je pivo zdaňováno sníženou sazbou daně, pokud je prokázáno potvrzením vydaným příslušnými úřady státu původu piva, že pivo bylo vyrobeno v malém nezávislém pivovaru s roční výrobou nepřesahující 200 000 hl. Na tomto potvrzení se uvede roční výroba piva v hektolitrech. Pokud není původ piva z malého nezávislého pivovaru prokázán, pivo je zdaňováno základní sazbou daně.

(3) Koncentrace dovážených piv vyjádřená ve stupních Plato (°P) je pro účely tohoto zákona považována za koncentraci piva vyjádřenou v hmotnostních procentech extraktu původní mladiny.

HLAVA IV

DAŇ Z VÍNA A MEZIPRODUKTŮ

§ 92

Plátce daně z vína a meziproduktů

(1) Plátcem není fyzická osoba, která na daňovém území České republiky vyrábí výhradně tiché víno (§ 93 odst. 3), za podmínky, že celkové množství vyrobeného tichého vína za kalendářní rok nepřesáhne 2 000 litrů.

(2) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být dopravováno ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy.

(3) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou na daňovém území České republiky za podmínky uvedené v odstavci 1 nemůže být uvedeno do režimu podmíněného osvobození od daně.

§ 93

Předmět daně z vína a meziproduktů

(1) Předmětem daně pro účely tohoto zákona jsou víno a meziprodukty; vínem a meziprodukty se pro účely spotřebních daní rozumí vína a meziprodukty uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205, 2206, které obsahují více než 1,2 % objemových alkoholu, nejvýše však 22 % objemových alkoholu.

(2) Šumivým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky, které jsou plněny do lahví s hřibovitou zátkou pro šumivé víno, která je upevněná zvláštním úchytným zařízením, nebo které při uzavřeném obsahu při 20 °C mají přetlak 3 bary a více, který lze odvodit z přítomnosti rozpuštěného oxidu uhličitého, a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:

a) 2204 10, 2204 21 06, 2204 21 07, 2204 21 08, 2204 21 09, 2204 29 10 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady upravujícího společnou organizaci trhů se zemědělskými produkty⁶⁰) (dále jen „skutečný obsah alkoholu“) přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,

b) 2206 00 31, 2206 00 39 a pod kódy nomenklatury 2204 10, 2204 21 06, 2204 21 07, 2204 21 08, 2204 21 09, 2204 29 10, 2205, pokud nejsou zahrnuty pod písmenem a), jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 13 % objemových, nebo

c) 2206 00 31, 2206 00 39, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 13 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.

(3) Tichým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí výrobky, které nejsou šumivým vínem vymezeným v odstavci 2 a které jsou uvedené pod následujícími kódy nomenklatury:

a) 2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,

b) 2204 a 2205, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 15 % objemových, ale nepřesahuje 18 % objemových, pokud byly vyrobeny bez jakéhokoliv obohacování a je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu,

c) 2204 a 2205, nejsou-li uvedeny v písmenu a) nebo b), a 2206, nepodléhají-li dani z piva, jestliže skutečný obsah alkoholu u takových výrobků přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 10 % objemových, nebo

d) 2206, pokud nepodléhají dani z piva, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 10 % objemových, ale nepřesahuje 15 % objemových, je-li alkohol, který je obsažený v hotovém výrobku, plně kvasného původu bez přídavku lihu.

(4) Vínem se pro účely spotřebních daní rozumí šumivé a tiché víno a s výjimkou části čtvrté také fermentovaný nápoj.

(5) Meziprodukty se pro účely tohoto zákona s výjimkou části čtvrté rozumí všechny výrobky, které jsou uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205 a 2206, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 22 % objemových, které nejsou šumivým ani tichým vínem nebo nepodléhají dani z piva.

§ 94

Vznik povinnosti daň z vína a meziproduktů přiznat a zaplatit

(1) Při uvedení tichého vína vyrobeného fyzickou osobou na daňovém území České republiky do volného daňového oběhu povinnost daň přiznat a zaplatit nevzniká, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 92.

(2) Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká fyzické osobě podle § 92 odst. 1 dnem porušení podmínek stanovených v § 92, a týká se množství tichého vína vyrobeného od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla.

§ 95

Základ daně z vína a meziproduktů

Základem daně je množství vína a meziproduktů vyjádřené v hektolitrech.

§ 96

Sazby daně z vína a meziproduktů

Sazby daně jsou stanoveny takto:

§ 97

Osvobození od daně z vína a meziproduktů

(1) Od daně je také osvobozeno víno a meziprodukty

a) pro výrobu octa uvedeného pod kódem nomenklatury 2209,

b) pro výrobu a přípravu léčiv,

c) pro výrobu přísad při výrobě potravin a nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 % objemových, nebo

d) pro výrobu potravinářských výrobků, pokud obsah alkoholu v nich nepřekročí 8,5 litru alkoholu ve 100 kg výrobku u čokoládových výrobků nebo 5 litrů alkoholu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků.

(2) Výší technicky zdůvodněné částečné ztráty se pro účely osvobození od daně z vína a meziproduktů při částečné ztrátě, ke které došlo v důsledku povahy vína nebo meziproduktů při jejich výrobě, rozumí výše technicky zdůvodněné ztráty, kterou určí správce daně na základě posouzení charakteru činnosti daňového subjektu a obvyklé výše ztráty, ke které došlo v důsledku povahy vína nebo meziproduktů při jejich výrobě obdobnými daňovými subjekty při stejné činnosti.

(3) Od daně je dále osvobozeno víno a meziprodukty určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory,⁵³) nezbytné výrobní zkoušky, nebo jako vzorky odebrané správcem daně.

(4) Od daně je dále osvobozeno víno a meziprodukty, které byly v odůvodněných případech zničeny za přítomnosti úředních osob správce daně.

(5) Evidence vína a meziproduktů osvobozených od daně dle tohoto ustanovení se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.

§ 98

Přijímání a užívání vína osvobozeného od daně bez povolení k přijímání a užívání vína osvobozeného od daně

(1) Tiché víno osvobozené od daně podle § 97 odst. 1 lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání vína osvobozeného od daně.

(2) Víno a meziprodukty osvobozené podle § 97 odst. 3 lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání vína osvobozeného od daně.

§ 98a

Daňové přiznání k dani z vína a splatnost této daně

(1) Vznikne-li povinnost daň přiznat a zaplatit osobě, která vyrábí tiché víno podle § 99 odst. 3 nebo § 100a, daňové přiznání se podává do dvacátého pátého dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla, a tato daň je splatná čtyřicátý den po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit.

(2) Nevznikne-li osobě, která vyrábí tiché víno podle § 99 odst. 3, ve zdaňovacím období daňová povinnost, nejsou tyto osoby povinny sdělit tuto skutečnost správci daně.

§ 99

Omezení režimu podmíněného osvobození od daně pro víno a meziprodukty

(1) Distribučním daňovým skladem vína může být jen sklad, jehož roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt vína je nejméně 100 hl nebo roční odbyt, případně předpokládaný roční odbyt meziproduktů je nejméně 100 hl. Toto omezení neplatí pro sklady, které víno a meziprodukty odesílají do jiného členského státu, popřípadě tyto výrobky z jiného členského státu přijímají.

(2) Ročním odbytem vína nebo meziproduktů se pro účely tohoto zákona rozumí množství vína nebo meziproduktů, které opustilo v kalendářním roce sklad podle odstavce 1.

(3) Právnická nebo fyzická osoba, která není malým výrobcem vína podle § 100a a která vyrábí v jednom prostorově ohraničeném místě tiché víno, nemusí toto víno vyrábět ve výrobním daňovém skladu, pokud zároveň v tomto místě nevyrábí šumivé víno nebo meziprodukty a pokud toto tiché víno není určeno pro dopravu do jiného členského státu v režimu podmíněného osvobození od daně nebo pokud nejsou do tohoto místa z jiného členského státu víno nebo meziprodukty v režimu podmíněného osvobození od daně přijímány.

(4) Pokud právnická nebo fyzická osoba podle odstavce 3 nebo podle § 100a podá návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu, je povinna provést inventuru zásob tichého vína za přítomnosti úřední osoby správce daně. V den, kdy rozhodnutí o povolení k provozování daňového skladu nabude právní moci, se tyto zásoby tichého vína (§ 93 odst. 3) považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně.

(5) Tiché víno vyrobené fyzickou osobou uvedenou v § 92 odst. 1 nesmí být vyráběno ve výrobním daňovém skladu.

(6) Vedlejší produkty vznikající při výrobě tichého vína osobou podle § 99 odst. 3 nebo § 100a, které jsou předmětem daně z vína a mají být odstraněny v souladu se zákonem o vinohradnictví a vinařství, se na daňovém území České republiky dopravují s dokladem, který je osoba, která tyto produkty dopravuje, na vyžádání povinna předložit správci daně, a to dokladem podle § 100a odst. 4 nebo dodacím listem obsahujícím tyto náležitosti:

a) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, osoby, která tyto produkty vyrobila,

b) obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a daňové identifikační číslo, bylo-li přiděleno, kupujícího, nebo pokud vedlejší produkty nejsou dopravovány za účelem prodeje, adresu místa určení a v případě, že to není možné, jiné údaje určující polohu místa určení,

c) druh a množství dopravovaných vedlejších produktů,

d) datum vystavení dokladu.

(7) V daňovém skladu mohou být společně s vínem a meziprodukty umístěny tiché víno (§ 93 odst. 3) nebo vedlejší produkty podle odstavce 6 vyrobené malým výrobcem vína podle § 100a nebo právnickou nebo fyzickou osobou podle § 99 odst. 3, dále tiché víno vyrobené malým výrobcem vína v jiném členském státě. Takové tiché víno nebo vedlejší produkty se považují za uvedené do režimu podmíněného osvobození od daně.

§ 100

Doprava tichého vína v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky

(1) Tiché víno podle § 93 odst. 3 lze v režimu podmíněného osvobození od daně na daňovém území České republiky dopravovat bez dokladu uvedeného v § 27 nebo 27c, pokud se nejedná o dopravu mezi členskými státy (§ 25).

(2) Při dopravě tichého vína (§ 93 odst. 3) v režimu podmíněného osvobození od daně bez dokladu podle odstavce 1 je osoba dopravující tiché víno povinna na vyžádání předložit správci daně doklad provázející tiché víno při dopravě podle nařízení Komise v přenesené pravomoci upravujícího průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů⁷⁵) nebo průvodní doklad pro přepravu vinařského produktu, která se uskutečňuje výlučně na území České republiky, podle zákona o vinohradnictví a vinařství.

§ 100a

Malý výrobce vína

(1) Malým výrobcem vína se pro účely daně z vína rozumí právnická nebo fyzická osoba, která

a) vyrábí výhradně tiché víno,

b) vyrábí v průměru méně než 1000 hl tichého vína za každý vinařský rok; tento průměr se v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci upravujícím průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů⁷⁵) určí na základě průměrné roční produkce po dobu nejméně 3 po sobě jdoucích vinařských roků, a

c) nevyrábí tiché víno v daňovém skladu.

(2) Pokud je tiché víno vyrobené malým výrobcem vína dopravováno do daňového skladu na daňovém území České republiky, nepoužije se doklad prokazující zdanění podle § 5, ale doklad podle odstavce 4.

(3) Pokud je tiché víno vyrobené malým výrobcem vína dopravováno do daňového skladu v jiném členském státě, použije se doklad podle odstavce 4.

(4) Při dopravě tichého vína do daňového skladu podle odstavců 2 a 3 se použije doklad o dopravě podle nařízení Komise v přenesené pravomoci upravujícího průvodní doklady pro přepravu vinařských produktů⁷⁵). Malý výrobce tichého vína je povinen tento doklad na vyžádání předložit správci daně.

(5) Malý výrobce vína je povinen před zahájením dopravy tichého vína do daňového skladu uvědomit správce daně místně příslušného místu, kde se tiché víno vyrábí, skladuje, zpracovává, přijímá nebo odesílá.

(6) Nevznikne-li malému výrobci vína ve zdaňovacím období daňová povinnost (§ 8 odst. 2), není tento malý výrobce vína povinen sdělit tuto skutečnost správci daně.

(7) Pokud je na daňové území České republiky dopraveno tiché víno vyrobené výrobcem vína podle právních předpisů jiného členského státu obdobným malému výrobci vína, je příjemce takového vína povinen do 5 dnů ode dne přijetí tohoto vína správci daně místně příslušnému podle místa přijetí vína oznámit přijetí tohoto vína předložením dokladu podle odstavce 4.

§ 100b

Evidence vína v daňových skladech

Správce daně může rozhodnout o tom, že evidence vína vedená podle § 37 a 38 bude vedena společně za ty daňové sklady, které provozuje stejný provozovatel a pro které je místně příslušný.

HLAVA V

DAŇ Z TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ

§ 100c

Plátce daně z tabákových výrobků

Plátce je také právnická nebo fyzická osoba, která poruší zákaz prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce (§ 112).

§ 101

Předmět daně z tabákových výrobků

(1) Předmětem daně z tabákových výrobků jsou tabákové výrobky.

(2) Tabákovými výrobky se pro účely spotřebních daní rozumí cigarety, doutníky, cigarillos a tabák ke kouření.

(3) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) cigaretami

1. tabákové provazce, které se kouří v nezměněném stavu a nejsou doutníky ani cigarillos podle písmene b),

2. tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací vloží do dutinek z cigaretového papíru, nebo

3. tabákové provazce, které se jednoduchou neprůmyslovou manipulací zabalí do cigaretového papíru,

b) doutníky a cigarillos tabákové smotky, které se kouří v nezměněném stavu a s ohledem na jejich vlastnosti a očekávaní běžného spotřebitele jsou v nezměněném stavu určeny výhradně ke kouření a obsahují

1. krycí list ze surového tabáku, nebo

2. trhanou tabákovou náplň, s krycím listem v obvyklé barvě doutníku z rekonstituovaného tabáku, jenž kryje celý výrobek, případně i filtr, avšak nikoli náustek v případě doutníků s náustkem, činí-li jejich jednotková hmotnost bez filtru nebo náustku nejméně 2,3 g a nejvýše 10 g a je-li obvod nejméně jedné třetiny délky alespoň 34 mm,

c) tabákem ke kouření

1. tabák řezaný, popřípadě jinak dělený, kroucený nebo lisovaný do desek, a který je možné kouřit bez dalšího průmyslového zpracování,

2. tabákový odpad upravený pro prodej konečnému spotřebiteli, který nespadá pod písmeno a) nebo b) a který je možné kouřit,

3. tabák ke kouření obsahující více než 25 % hmotnosti tabákových částic s šířkou řezu menší než 1,5 mm; jedná se o jemně řezaný tabák určený pro ruční výrobu cigaret, nebo

4. tabák do vodní dýmky.

(4) Cigaretami se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobky, které obsahují zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a které splňují ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 9.

(5) Doutníky a cigarillos se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobky, které obsahují částečně i jiné látky než tabák a které splňují ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 písm. b).

(6) Tabákem ke kouření se pro účely tohoto zákona rozumí také výrobek, který obsahuje zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a který splňuje ostatní podmínky uvedené v odstavci 3 písm. c) s výjimkou výrobků uvedených v odstavci 9, nebo výrobek neuvedený v odstavci 3 písm. c), pokud je určen k jinému účelu než ke kouření a současně je možné tento výrobek kouřit a je upravený pro prodej konečnému spotřebiteli.

(7) Tabákovým odpadem se pro účely tohoto zákona rozumí zbytky z tabákových listů a zbytky vzniklé při zpracování a výrobě tabákových výrobků.

(8) Tabákem do vodní dýmky se pro účely spotřebních daní rozumí tabák, který lze užívat pouze za použití vodní dýmky, a to tak, že uvolňované emise prochází před vdechnutím kapalinou.

(9) Za tabákové výrobky se nepovažují výrobky, které neobsahují tabák, splňují podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a) nebo c), používají se výlučně k lékařským účelům a potvrzení o této skutečnosti vydá Ministerstvo zdravotnictví nebo jím pověřená instituce.

§ 101a

Vznik povinnosti daň z tabákových výrobků přiznat a zaplatit

Povinnost daň přiznat a zaplatit vzniká také dnem porušení zákazu prodeje cigaret konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce (§ 112).

§ 102

Základ daně z tabákových výrobků

(1) Základem daně pro procentní část daně u cigaret je cena pro konečného spotřebitele podle § 103.

(2) Základem daně pro pevnou část daně u cigaret je množství vyjádřené v kusech.

(3) Základem daně u doutníků a cigarillos je množství vyjádřené v kusech a u tabáku ke kouření množství vyjádřené v kilogramech zaokrouhlené na 3 desetinná místa nahoru.

§ 102a

Zvláštní ustanovení o místní příslušnosti správce daně

Místně příslušným správcem daně ve věci zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele, ohlašovací povinnosti při prvním dovozu tabákových výrobků v rámci podnikatelské činnosti, snížení ceny pro konečného spotřebitele a objednávání, odběru, distribuce, hrazení nebo zajištění hodnoty, inventury, vracení nebo snížení úhrady tabákových nálepek je Celní úřad pro Středočeský kraj (dále jen „pověřený správce daně“).

§ 103

Cena pro konečného spotřebitele

(1) Cenou pro konečného spotřebitele se pro účely spotřebních daní rozumí cena pro jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů včetně spotřební daně z tabákových výrobků a daně z přidané hodnoty, za kterou má být takové jednotkové balení cigaret prodáváno konečnému spotřebiteli a která byla pověřeným správcem daně zveřejněna.

(2) Pro účely objednávání a odběru tabákových nálepek se cenou pro konečného spotřebitele rozumí také cena pro jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů včetně spotřební daně z tabákových výrobků a daně z přidané hodnoty, za kterou má být takové jednotkové balení cigaret prodáváno konečnému spotřebiteli a která nebyla pověřeným správcem daně zveřejněna.

(3) Cena pro konečného spotřebitele nesmí být nižší, než součet

a) spotřební daně z tabákových výrobků za jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě, pro které má být cena pro konečného spotřebitele zveřejněna, při použití minimální sazby daně a

b) daně z přidané hodnoty vypočtené jako součin spotřební daně podle písmene a) a sazby daně z přidané hodnoty.

(4) Váženým cenovým průměrem se pro účely tohoto zákona rozumí vážený průměr cen cigaret pro konečného spotřebitele přepočtený na jeden kus, který stanoví Ministerstvo financí na základě výsledků inventur tabákových nálepek za předchozí kalendářní rok.

(5) Pro cigarety, které nejsou značeny tabákovými nálepkami, je cena pro konečného spotřebitele totožná s cenou pro konečného spotřebitele pro cigarety, které musí být značeny tabákovou nálepkou, se stejným obchodním názvem a o stejném počtu kusů v jednotkovém balení. Nelze-li určit cenu pro konečného spotřebitele podle věty první, je cenou pro konečného spotřebitele vážený cenový průměr.

(6) Vážený cenový průměr slouží k výpočtu výše sazeb daně z cigaret v souladu s právním předpisem Evropské unie^61a).

(7) Cigarety lze uvádět do volného daňového oběhu pouze s tabákovou nálepkou s uvedenou cenou pro konečného spotřebitele, která je účinná.

(8) Za cigarety uvedené do volného daňového oběhu s tabákovou nálepkou s uvedenou cenou pro konečného spotřebitele v jiném období, než pro které byla tato cena účinná, se nepovažují cigarety uvedené do volného daňového oběhu

a) v den, ve kterém nabyla účinnosti nová cena pro konečného spotřebitele, pokud jsou tyto cigarety značeny tabákovou nálepkou s uvedenou cenou pro konečného spotřebitele odpovídající ceně pro konečného spotřebitele účinné ke dni bezprostředně předcházejícímu tomuto dni,

b) v den bezprostředně předcházející dni, ve kterém má nabýt účinnosti nová cena pro konečného spotřebitele, pokud jsou tyto cigarety značeny tabákovou nálepkou s uvedenou cenou odpovídající této nové ceně pro konečného spotřebitele.

§ 103a

Zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele

Pověřený správce daně zveřejní cenu pro konečného spotřebitele pouze na základě návrhu na zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele (dále jen „návrh na zveřejnění ceny“).

§ 103b

Návrh na zveřejnění ceny

(1) Návrh na zveřejnění ceny může podat pouze provozovatel daňového skladu tabákových výrobků, oprávněný příjemce tabákových výrobků nebo dovozce tabákových výrobků.

(2) Návrh na zveřejnění ceny je formulářovým podáním, které lze podat pouze elektronicky.

(3) V návrhu na zveřejnění ceny je osoba podle odstavce 1 povinna uvést také

a) cenu pro konečného spotřebitele,

b) obchodní název cigaret,

c) počet kusů cigaret v jednotkovém balení a

d) den, od kterého má být cena pro konečného spotřebitele vůči osobě podle odstavce 1 účinná.

(4) K návrhu na zveřejnění ceny je osoba podle odstavce 1 povinna přiložit vyobrazení jednotkového balení určeného k přímé spotřebě, pro které má být zveřejněna cena pro konečného spotřebitele; to neplatí, pokud se vyobrazení jednotkového balení určeného k přímé spotřebě od posledního podání návrhu na zveřejnění ceny nezměnilo.

(5) Návrh na zveřejnění ceny musí osoba podle odstavce 1 podat nejpozději dvacátý den kalendářního měsíce, ve kterém má být cena pro konečného spotřebitele zveřejněna; tento návrh nelze změnit nebo vzít zpět po uplynutí této lhůty.

§ 103c

Neúčinnost návrhu na zveřejnění ceny

(1) Návrh na zveřejnění ceny se stává neúčinným uplynutím lhůty podle § 103b odst. 5, pokud

a) obsahuje vady podání podle daňového řádu, nebo

b) je neúplný nebo nesprávný.

(2) Obsahuje-li návrh na zveřejnění ceny více cen pro konečného spotřebitele, které mají být zveřejněny, a týkají-li se skutečnosti podle odstavce 1 pouze některé z těchto cen, nastává neúčinnost návrhu na zveřejnění pouze v části dotčené těmito skutečnostmi.

(3) Zjistí-li pověřený správce daně, že návrh na zveřejnění ceny nebo jeho část se podle odstavce 1 nebo 2 stanou neúčinnými, pokud nebude návrh na zveřejnění ceny změněn, bezodkladně osobu podle § 103b odst. 1 o možnosti změny návrhu na zveřejnění ceny vyrozumí; to neplatí, pokud je návrh na zveřejnění ceny podán později než 3 pracovní dny přede dnem, ve kterém neúčinnost nastane.

(4) Ve vyrozumění o možnosti změny návrhu na zveřejnění ceny pověřený správce daně uvede skutečnosti, v jejichž důsledku nastane neúčinnost návrhu na zveřejnění ceny nebo jeho části, a poučí osobu podle § 103b odst. 1 o tomto následku.

(5) Stanou-li se návrh na zveřejnění ceny nebo jeho část neúčinnými, pořídí o tom pověřený správce daně úřední záznam a vyrozumí osobu podle § 103b odst. 1. Tuto osobu nemusí pověřený správce daně vyrozumět, pokud byla tato osoba o možnosti změny návrhu na zveřejnění ceny vyrozuměna podle odstavce 3 a neučinila vůči pověřenému správci daně v této věci žádný úkon.

§ 103d

Způsob zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele

(1) Pověřený správce daně zveřejní cenu pro konečného spotřebitele způsobem umožňujícím dálkový přístup poslední den kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, od kterého má být cena pro konečného spotřebitele účinná.

(2) Zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele obsahuje

a) obchodní název cigaret,

b) počet kusů cigaret v jednotkovém balení,

c) cenu pro konečného spotřebitele,

d) označení osoby podle § 103b odst. 1,

e) den, kdy byla cena pro konečného spotřebitele zveřejněna, a

f) den, od kterého je cena pro konečného spotřebitele účinná.

§ 103e

Změna nebo zrušení ceny pro konečného spotřebitele

(1) Při změně nebo zrušení ceny pro konečného spotřebitele se ustanovení o zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele s výjimkou § 103b odst. 4 použijí obdobně.

(2) Pokud dojde ke změně sazby daně, je cena pro konečného spotřebitele zrušena dnem, kterým nabyla účinnosti nová sazba daně.

§ 103f

Účinnost ceny pro konečného spotřebitele

Cena pro konečného spotřebitele je vůči osobě podle § 103b odst. 1 účinná od prvního dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci zveřejnění této ceny do dne zveřejnění její změny nebo zrušení.

§ 103g

Stížnost ve věci zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele

(1) Je-li zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele nesprávné nebo ji pověřený správce daně nezveřejnil, ačkoli návrh na zveřejnění ceny nebyl neúčinný, může osoba podle § 103b odst. 1 podat pověřenému správci daně stížnost, a to do 15 dnů ode dne, kdy byla nebo měla být cena pro konečného spotřebitele zveřejněna.

(2) Pověřený správce daně vyřídí stížnost podle odstavce 1 do 3 pracovních dnů ode dne, kdy byla podána; tuto lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.

(3) Shledal-li pověřený správce daně stížnost podle odstavce 1 důvodnou nebo částečně důvodnou, provede opatření k nápravě vhodným způsobem, a to v případě

a) zřejmé chyby v psaní, počtech nebo opravy jiné zřejmé nesprávnosti ve zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele dodatečným zveřejněním ceny pro konečného spotřebitele,

b) chybného dne zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele zveřejněním zrušení původního zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele a dodatečným zveřejněním ceny pro konečného spotřebitele se zveřejněním dne, kdy měla být cena pro konečného spotřebitele zveřejněna,

c) zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele, ke kterému nemělo dojít, zveřejněním zrušení tohoto zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele, nebo

d) nezveřejnění ceny pro konečného spotřebitele dodatečným zveřejněním ceny pro konečného spotřebitele se zveřejněním dne, kdy měla být cena pro konečného spotřebitele zveřejněna.

(4) Pověřený správce daně provede opatření k nápravě podle odstavce 3 nejpozději první pracovní den následující po dni vyřízení stížnosti nebo bezodkladně, pokud toto opatření nelze provést v této lhůtě.

(5) Pro účely uvedení cigaret do volného daňového oběhu se na

a) dodatečné zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele, kterým bylo provedeno opatření k nápravě podle odstavce 3, hledí, jako by bylo provedeno řádně a včas,

b) zveřejnění ceny pro konečného spotřebitele, jehož zrušení bylo zveřejněno podle odstavce 3 písm. b) nebo c), od počátku hledí, jako by nebylo provedeno.

§ 104

Sazby a výpočet daně z tabákových výrobků

(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:

(2) Výše daně u doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření se vypočítá jako součin základu daně a pevné sazby daně, přičemž pro výpočet daně z tabáku ke kouření je rozhodující hmotnost tabáku ke kouření v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

(3) Výše daně u cigaret při použití pevné části a procentní části sazby daně se vypočítá jako součet následujících položek:

a) součin procentní části sazby daně a ceny pro konečného spotřebitele těchto cigaret dělený stem,

b) součin pevné části sazby daně a počtu kusů.

(4) Výše daně u cigaret při použití minimální sazby daně se vypočítá jako součin minimální sazby daně a počtu kusů.

(5) Tabákový provazec v délce do 80 mm včetně se považuje za 1 kus cigarety.

(6) Tabákový provazec delší než 80 mm, ne však delší než 110 mm, se považuje za 2 kusy cigaret. Tabákový provazec delší než 110 mm, ne však delší než 140 mm, se považuje za 3 kusy cigaret. Každých dalších, i započatých, 30 mm tabákového provazce se považuje za další 1 kus cigarety.

(7) Je-li výše daně u cigaret vypočtená při použití pevné a procentní části sazby daně nižší než výše daně vypočtená při použití minimální sazby daně, použije se výše daně vypočtená při použití minimální sazby daně.

§ 105

Osvobození od daně z tabákových výrobků

(1) Od daně jsou osvobozeny tabákové výrobky určené k použití pro zkoušky týkající se kvality výrobku a zkoušky související se zabezpečením kvality měření, nebo nezbytné výrobní zkoušky za podmínky, že tyto tabákové výrobky budou v průběhu zkoušek prokazatelně spotřebovány, zničeny nebo znehodnoceny, a to v technologicky odůvodněném množství. Zkoušky mohou být prováděny pouze v laboratořích akreditovaných podle technické normy ČSN EN ISO/IEC 17025 pro předmět zkoušení tabák nebo tabákové výrobky.

(2) Od daně jsou osvobozeny také tabákové výrobky

a) odebrané jako vzorky správcem daně, nebo

b) v odůvodněných případech a za přítomnosti úřední osoby správce daně

1. znehodnocené podle pokynů této úřední osoby, nebo

2. zničené.

(3) O odebrání, znehodnocení nebo zničení tabákových výrobků podle odstavce 2 sepíše správce daně protokol.

(4) Evidence tabákových výrobků osvobozených od daně podle tohoto ustanovení se vede odděleně. Evidence se uchovává po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.

§ 105a

Přijímání a užívání tabákových výrobků osvobozených od daně bez povolení k přijímání a užívání tabákových výrobků osvobozených od daně

Tabákové výrobky osvobozené od daně podle § 105 odst. 2 lze přijímat a užívat bez povolení k přijímání a užívání tabákových výrobků osvobozených od daně.

§ 106

Prokázání zdanění tabákových výrobků

(1) Osoba vystavující doklad podle § 5 odst. 2 až 4 je povinna na něm v případě cigaret uvést namísto výše spotřební daně celkem cenu pro konečného spotřebitele uvedenou na tabákové nálepce.

(2) Zdanění tabákového výrobku se prokazuje také tabákovou nálepkou, pokud je tabákový výrobek značen v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.

§ 107

Jednotkové balení

(1) Tabákové výrobky musí být uvedeny do volného daňového oběhu, dovezeny na daňové území České republiky nebo dopraveny na daňové území České republiky z jiného členského státu v uzavřeném jednotkovém balení, které je určeno pro přímou spotřebu, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak.

(2) Tabákové výrobky nemusí být dovezeny na daňové území České republiky nebo dopraveny z jiného členského státu na daňové území České republiky v uzavřeném jednotkovém balení, pokud jsou určeny pro osobní spotřebu nebo pokud jsou dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně s následným umístěním v daňovém skladu. Tabákové výrobky nemusí být uvedeny do volného daňového oběhu v uzavřeném jednotkovém balení, pokud jsou osvobozeny od daně podle § 105.

(3) Uzavřené jednotkové balení cigaret musí obsahovat nejméně 20 kusů cigaret s výjimkou uzavřených jednotkových balení cigaret osvobozených od daně podle § 105. Jednotkové balení smí obsahovat pouze takové tabákové výrobky, které podléhají stejné sazbě daně^61b).

(4) Tabákové výrobky lze prodávat pouze v uzavřeném jednotkovém balení s neporušenou tabákovou nálepkou s výjimkou prodeje doutníků a cigarillos konečnému spotřebiteli, u kterých je povolen kusový prodej.

(5) Prodej jednotlivých doutníků a cigarillos se smí uskutečňovat pouze z otevřeného jednotkového balení určeného pro konečného spotřebitele, které je označeno tabákovou nálepkou.

§ 108

Dovoz tabákových výrobků v rámci podnikatelské činnosti

(1) Dovozce, který hodlá dovážet tabákové výrobky v rámci podnikatelské činnosti, je povinen tuto skutečnost písemně ohlásit správci daně nejpozději tři týdny před uskutečněním prvního dovozu. Pokud má dovozce sídlo nebo trvalý pobyt mimo daňové území České republiky, je povinen podat písemné ohlášení u pověřeného správce daně.

(2) Dovozce se sídlem nebo trvalým pobytem na daňovém území České republiky uvede v ohlášení obchodní firmu nebo jméno a sídlo, právní formu, výši obchodního jmění a zákonného zástupce. Dále je dovozce povinen v ohlášení uvést, zda existuje dohoda o jednání ve shodě, a případně uvést výši podílu na obchodním jmění. Dovozce připojí k ohlášení soupis tabákových výrobků členěný podle druhů, obchodních názvů, druhu obalů, s uvedením počtu kusů, popřípadě kilogramů v jednotkovém balení.

§ 109

Oprávněný příjemce tabákových výrobků

(1) Oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků a oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků mohou přijímat pouze tabákové výrobky označené tabákovou nálepkou s výjimkou tabákových výrobků osvobozených od daně podle § 105.

(2) Úhrada hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo zajištění hodnoty tabákových nálepek podle § 119 odst. 3 písm. a) nebo b) je považováno za zajištění daně v případě, že oprávněný příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků přijímá výhradně tabákové výrobky a je současně odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 2.

(3) Úhrada hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo zajištění hodnoty tabákových nálepek podle § 119 odst. 3 písm. b) je považováno za zajištění daně v případě, že oprávněný příjemce pro jednorázové přijetí vybraných výrobků přijímá výhradně tabákové výrobky a je současně odběratelem tabákových nálepek podle § 118 odst. 2.

§ 110

Zákaz prodeje za cenu nižší než cena pro konečného spotřebitele

(1) Prodejce nesmí prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Prodejce nesmí při prodeji cigaret konečnému spotřebiteli poskytnout žádnou slevu z ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce.

(3) Pokud je k cigaretám přidán nebo přibalen jiný předmět, nesmí být při prodeji konečnému spotřebiteli celková cena odlišná od ceny pro konečného spotřebitele uvedené na tabákové nálepce. Prodej cigaret nesmí být vázán na prodej jiných předmětů.

§ 111

Snížení ceny pro konečného spotřebitele

(1) Odchylně od § 110 se mohou v nezbytně nutných případech prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, aby provozovateli daňového skladu, dovozci nebo prodejci bylo umožněno vyprodání zásob v případě prohlášení konkursu, ukončení výroby, ukončení prodeje nebo ukončení podnikatelské činnosti a v případě exekuce.

(2) V případě uvedeném v odstavci 1 je vyžadován k prodeji cigaret konečnému spotřebiteli za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, souhlas pověřeného správce daně.

(3) Prodej za nižší cenu nevede k nároku na snížení a vrácení daně.

§ 111a

Zákaz nákupu za cenu nižší než cena pro konečného spotřebitele

Konečný spotřebitel nesmí nakupovat cigarety za cenu nižší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 112

Zákaz prodeje za cenu vyšší než cena pro konečného spotřebitele

Prodejce nesmí prodávat cigarety konečnému spotřebiteli za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce. Pokud prodejce prodá cigarety za cenu vyšší, než je cena pro konečného spotřebitele uvedená na tabákové nálepce, vzniká povinnost přiznat a zaplatit daň ve výši součinu procentní části sazby daně podle § 104 odst. 1 a rozdílu ceny, za kterou byly cigarety prodány, a ceny uvedené na tabákové nálepce.

§ 114

Značení tabákovými nálepkami

(1) Tabákové výrobky vyrobené na daňovém území České republiky, na daňové území České republiky dovezené nebo na daňové území České republiky dopravené z jiného členského státu musí být značeny tabákovou nálepkou^62a), pokud nejsou dopravovány v režimu podmíněného osvobození od daně s následným umístěním v daňovém skladu nebo pokud není v odstavci 4 nebo 5 stanoveno jinak.

(2) Značit tabákové výrobky tabákovými nálepkami je povinen provozovatel daňového skladu, oprávněný příjemce nebo dovozce tabákových výrobků nebo dodavatel se sídlem mimo daňové území České republiky.

(3) Tabákové výrobky lze značit tabákovými nálepkami pouze v daňovém skladu nebo mimo daňové území České republiky.

(4) Tabákovou nálepkou nesmí být značeny tabákové výrobky, které

a) jsou určeny pro vývoz, nebo

b) jsou určeny pro dopravu v režimu podmíněného osvobození od daně do jiného členského státu.

(5) Tabákovou nálepkou nemusí být značeny tabákové výrobky osvobozené od daně nebo dovezené na daňové území České republiky pro osobní spotřebu.

§ 114a

Tabákové výrobky neznačené a značené nesprávným způsobem

(1) Za neznačený tabákový výrobek se považuje tabákový výrobek, který ačkoliv musí být značen tabákovou nálepkou,

a) jí není značen, nebo

b) je značen tabákovou nálepkou, jejíž náležitost stanovená prováděcím právním předpisem není čitelná.

(2) Za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem se považuje tabákový výrobek, který musí být značen tabákovou nálepkou, pokud je značen

a) tabákovou nálepkou jinak, než stanoví tento zákon a prováděcí právní předpis,

b) tabákovou nálepkou, jejíž náležitost stanovená prováděcím právním předpisem neodpovídá jednotkovému balení,

c) tabákovou nálepkou, která je určena pro jiný tabákový výrobek, nebo

d) poškozenou tabákovou nálepkou, jejíž náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem jsou čitelné.

(3) Za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem se nepovažuje tabákový výrobek, který je značen tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně a který byl v době uvedení do volného daňového oběhu značen v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.

(4) Za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem se nepovažují cigarety značené tabákovou nálepkou s uvedenou cenou pro konečného spotřebitele, která neodpovídá ceně pro konečného spotřebitele účinné v době uvedení těchto cigaret do volného daňového oběhu, avšak značení těchto cigaret splňuje ostatní podmínky značení podle tohoto zákona a prováděcího právního předpisu.

§ 116

Daňové přiznání k dani z tabákových výrobků a splatnost této daně

(1) Objednávka tabákových nálepek plní funkci daňového přiznání s výjimkou tabákových výrobků, u kterých vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit a daň nebyla zaplacena použitím tabákové nálepky nebo u kterých vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 101a.

(2) Daň je zaplacena použitím tabákové nálepky. Tabákové nálepky musí být použity v okamžiku, kdy vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit.

(3) Použitím tabákové nálepky se rozumí umístění tabákové nálepky na jednotkovém balení.

§ 116a

Zajištění daně z tabákových výrobků

(1) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje pouze jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně činí nejvýše 50000000 Kč.

(2) Pokud provozovatel daňového skladu provozuje více než jeden daňový sklad, zajištění daně poskytnuté složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený správcem daně činí, bez ohledu na to, kolik daňových skladů provozuje, nejvýše 100000000 Kč.

§ 118

Objednávání, odběr a distribuce tabákových nálepek

(1) Nákup tabákových nálepek od jejich výrobce, jejich přepravu od výrobce tabákových nálepek k pověřenému správci daně a jejich odběr na daňovém území České republiky provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem nebo dovozcem zajišťuje pověřený správce daně, který zároveň prověřuje přepravu, uložení a užití tabákových nálepek u provozovatele daňového skladu, oprávněného příjemce nebo dovozce.

(2) Výrobce nebo dovozce se sídlem, popřípadě místem pobytu v jiném státě, může pověřit osobu se sídlem, organizační složkou svého obchodního závodu, popřípadě místem pobytu na daňovém území České republiky, která je oprávněna dopravovat tabákové výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z jiného státu, k odběru tabákových nálepek. Nákup a přepravu tabákových nálepek od jejich výrobce k pověřenému správci daně, jejich odběr na daňovém území České republiky osobou pověřenou k odběru tabákových nálepek a prověření přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u této osoby zajišťuje pověřený správce daně.

(3) Provozovatel daňového skladu, oprávněný příjemce, dovozce nebo osoba pověřená k odběru tabákových nálepek podle odstavce 2 (dále jen "odběratel") jsou povinni si v objednávce sami vypočítat hodnotu odpovídající výši daňové povinnosti objednaných tabákových nálepek.

(4) Odběratel je povinen objednávat a odebírat tabákové nálepky výhradně u pověřeného správce daně.

(5) Pokud odběratel neodebere objednané tabákové nálepky do 75 dní ode dne doručení objednávky, pověřený správce daně neodebrané tabákové nálepky zničí a sepíše o tom protokol. Odběratel je povinen nahradit náklady spojené s výrobou a zničením těchto tabákových nálepek.

(6) Výrobce tabákových nálepek smí prodávat tabákové nálepky výhradně pověřenému správci daně.

(7) Odběratel nesmí obdržené tabákové nálepky prodat nebo jakýmkoliv způsobem bezúplatně předat jiným fyzickým nebo právnickým osobám s výjimkou pověřeného správce daně. Toto ustanovení se nevztahuje na případ, kdy tabákové nálepky jsou předány výrobcům nebo dodavatelům tabákových výrobků v jiném členském státě nebo ve třetí zemi za účelem označení tabákových výrobků pro uvedení do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky.

(8) Odběratel je povinen uhradit cenu tabákových nálepek nejpozději při jejich odběru. Přepravu tabákových nálepek od pověřeného správce daně k odběrateli a jejich uložení a užití u odběratele zajišťuje tento odběratel na své vlastní náklady.

(9) Tabákové nálepky musí být objednány

a) dva týdny před odběrem v obvyklých případech, nebo

b) nejméně šest týdnů před prvním odběrem tabákových nálepek nového vzoru.

(10) Tabákové nálepky objednané podle odstavce 9 písm. b) lze odebrat nejdříve 6 týdnů přede dnem nabytí účinnosti tabákové nálepky nového vzoru.

(11) Pokud se změní vzor tabákové nálepky, lze objednat tabákové nálepky starého vzoru nejpozději šest týdnů před účinností změny vzoru tabákové nálepky s uvedením termínů odběru. Tabákové nálepky lze odebrat nejdříve dva týdny po doručení objednávky pověřenému správci daně.

§ 118a

Objednávání a odběr tabákových nálepek odpovídajících staré sazbě daně

(1) V případě změny sazby daně lze tabákovou nálepku odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně objednat s uvedením termínů odběru nejpozději 6 týdnů přede dnem nabytí účinnosti nové sazby daně.

(2) Tabákovou nálepku podle odstavce 1 lze odebrat nejdříve 2 týdny po doručení objednávky pověřenému správci daně.

(3) Tabákový výrobek s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně lze uvést do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky nejpozději přede dnem nabytí účinnosti nové sazby daně.

§ 118b

Objednávání a odběr tabákových nálepek odpovídajících nové sazbě daně

(1) V případě změny sazby daně musí být tabáková nálepka odpovídající nové sazbě daně objednána nejméně 6 týdnů před jejím prvním odběrem.

(2) Tabákovou nálepku podle odstavce 1 lze odebrat nejdříve 6 týdnů přede dnem nabytí účinnosti nové sazby daně.

(3) Tabákový výrobek s tabákovou nálepkou odpovídající nové sazbě daně lze uvést do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky ode dne nabytí účinnosti nové sazby daně.

§ 118c

Skladování a prodej jednotkových balení cigaret s tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně

(1) Jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající jiné než nové sazbě daně nakoupené za účelem dalšího prodeje nelze ode dne nabytí účinnosti nové sazby daně skladovat ani prodávat.

(2) Jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně nakoupené za účelem dalšího prodeje nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyla účinnosti nová sazba daně.

(3) Jednotkové balení cigaret, které nelze podle odstavce 1 nebo 2 skladovat ani prodávat, se považuje za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem.

§ 119

Hodnota tabákové nálepky

(1) Povinnost uhradit hodnotu tabákové nálepky vzniká odběrem těchto nálepek. Hodnota tabákových nálepek odpovídá výši daňové povinnosti tabákového výrobku za jednotkové balení určené k přímé spotřebě.

(2) Hodnotu tabákových nálepek je odběratel povinen uhradit do 60 dní ode dne jejich odebrání od pověřeného správce daně.

(3) Odběratel je povinen poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek objednaných u pověřeného správce daně, pokud není hodnota tabákových nálepek uhrazena již při jejich odběru. Zajištění se poskytuje

a) bankovní zárukou přijatou pověřeným správcem daně,

b) složením nebo převodem peněžních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený pověřeným správcem daně, nebo

c) pojištěním záruky poskytnutým pojišťovnou, pokud tento způsob zajištění povolí pověřený správce daně; na pojištění záruky se přiměřeně použije § 21 odst. 2 až 6.

(4) Odběrateli tabákových nálepek, který předloží doklad o tom, že byla uhrazena hodnota tabákových nálepek odebraných pro tabákové výrobky na daňovém území České republiky, vzniká nárok na vrácení této hodnoty tabákových nálepek za podmínek, že

a) během dopravy těchto značených tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně došlo k porušení režimu podmíněného osvobození od daně (§ 28 odst. 1) v jiném členském státě a v tomto členském státě byla daň za tyto tabákové výrobky zaplacena; hodnota použitých tabákových nálepek se vrátí nejpozději do 60 kalendářních dnů po předložení dokladu o zaplacení daně v jiném členském státě, nebo

b) během dopravy těchto značených tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně došlo ke ztrátě nebo znehodnocení těchto tabákových výrobků prokazatelně v důsledku nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení; hodnota použitých tabákových nálepek se vrátí nejpozději do 60 kalendářních dnů po zúčtování takové ztráty nebo takového znehodnocení tabákových výrobků a po prokázání, že ke ztrátě nebo znehodnocení tabákových výrobků došlo v důsledku nepředvídatelné ztráty nebo znehodnocení.

§ 120

Zástavní právo

K zajištění úhrady hodnoty tabákových nálepek vzniká na základě tohoto zákona zástavní právo k odebraným tabákovým nálepkám dosud nepoužitým na jednotkovém balení.

§ 121

Evidence a inventura tabákových nálepek

(1) Odběratel je povinen vést evidenci odebraných, použitých a vrácených tabákových nálepek a uchovávat evidenci a doklady, na jejichž základě byly zápisy v evidenci provedeny, po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny.

(2) Odběratel je povinen provést inventuru tabákových nálepek za každý kalendářní rok. Dále je povinen nejpozději do 31. ledna každého kalendářního roku oznámit pověřenému správci daně výsledek inventury tabákových nálepek za předchozí kalendářní rok. Pověřený správce daně zašle souhrnné údaje o výsledcích inventur za všechny odběratele Ministerstvu financí nejpozději do 15. února každého kalendářního roku.

§ 122

Vracení tabákových nálepek

(1) Odběratel může vrátit pověřenému správci daně poškozené tabákové nálepky, pokud jsou náležitosti tabákových nálepek stanovené prováděcím právním předpisem čitelné a pokud prokáže, že jde o tabákové nálepky nabyté v souladu s tímto zákonem. Poškozenou tabákovou nálepkou se pro účely spotřebních daní rozumí rovněž tabáková nálepka, která je neúplná, pokud její plocha činí více než 60 % původní plochy tabákové nálepky a skládá se maximálně ze 2 částí, které nepochybně patří k sobě. Tabákové nálepky zeslabené naseknutím se nepovažují za poškozené.

(2) Za poškozené tabákové nálepky, které splňují podmínky uvedené v odstavci 1, vrátí pověřený správce daně hodnotu tabákových nálepek, pokud již byla hodnota tabákových nálepek uhrazena. Pověřený správce daně vrácené poškozené tabákové nálepky zničí. O zničení vrácených poškozených tabákových nálepek sepíše protokol.

(3) Odběratel může vrátit pověřenému správci daně nepoužité tabákové nálepky. Pověřený správce daně vrátí odběrateli hodnotu tabákových nálepek, pokud již byla hodnota tabákových nálepek uhrazena. Pověřený správce daně vrácené tabákové nálepky zničí. O zničení vrácených tabákových nálepek sepíše protokol.

(4) Pokud se změní vzor tabákové nálepky, je odběratel povinen vrátit pověřenému správci daně nepoužité tabákové nálepky starého vzoru nejpozději do 30 dní ode dne, kdy mohly být tabákové výrobky s tabákovou nálepkou starého vzoru naposledy uvedeny do volného daňového oběhu. V případě, že byly tabákové nálepky vyvezeny do třetích zemí, vrátí odběratel nepoužité tabákové nálepky starého vzoru pověřenému správci daně nejpozději do 80 dní ode dne, kdy mohly být tabákové výrobky s tabákovou nálepkou starého vzoru naposledy uvedeny do volného daňového oběhu. Poškozené tabákové nálepky starého vzoru je odběratel povinen vrátit do 30 dní od uplynutí lhůty pro vrácení nepoužitých tabákových nálepek starého vzoru.

(5) Hodnota vrácených nepoužitých tabákových nálepek starého vzoru se k poslednímu dni lhůty podle odstavce 4 stává přeplatkem odběratele. Je-li takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, použije jej správce daně na úhradu hodnoty tabákových nálepek nového vzoru při jejich odběru, pokud odběratel nepožádal o vrácení vratitelného přeplatku.

(6) Pověřený správce daně podle odstavce 5 nepostupuje, pokud odběratel při vrácení nepoužitých tabákových nálepek starého vzoru požádá o vydání tabákových nálepek nového vzoru za tabákové nálepky starého vzoru. Pověřený správce daně vydá tabákové nálepky nového vzoru do 30 dní ode dne, kdy mu byly tabákové nálepky vráceny. Odběratel je povinen uhradit nejpozději při vydání tabákových nálepek nového vzoru rozdíl mezi cenou tabákových nálepek vydaných a cenou tabákových nálepek vrácených. Pokud pověřený správce daně vydá za tabákové nálepky starého vzoru tabákové nálepky nového vzoru, které jsou zároveň tabákovými nálepkami odpovídajícími nové sazbě daně, vzniká odběrateli rovněž povinnost uhradit rozdíl mezi hodnotou tabákových nálepek vydaných a hodnotou tabákových nálepek vrácených dnem odběru těchto tabákových nálepek. Pro uhrazení hodnoty tabákových nálepek se použije § 119 obdobně.

(7) Za vrácené poškozené tabákové nálepky starého vzoru, které splňují podmínky uvedené v odstavci 1 a které byly vráceny podle odstavce 4, vrátí pověřený správce daně hodnotu tabákových nálepek, pokud již byla hodnota tabákových nálepek uhrazena.

(8) Pověřený správce daně tabákové nálepky starého vzoru vrácené podle odstavce 4 zničí. O zničení vrácených tabákových nálepek sepíše protokol.

(9) Odběratel je povinen bezodkladně vrátit pověřenému správci daně nepoužité tabákové nálepky, včetně tabákových nálepek poškozených podle odstavce 1, v případě ukončení své činnosti. Pokud odběratel již uhradil hodnotu tabákových nálepek, vrátí mu pověřený správce daně tuto částku.

(10) Odběratel může požádat pověřeného správce daně o úřední dozor nad zničením tabákových nálepek nalepených na jednotkových baleních. Žádost se může vztahovat pouze na výrobky, které odběratel vyrobil, dovezl nebo dopravil z jiného členského státu. Úředním dozorem se rozumí účast úřední osoby pověřeného správce daně při zničení tabákových nálepek nalepených na jednotkových baleních, které na své náklady zajistí odběratel. Zničení tabákových nálepek pod úředním dozorem lze provést pouze na daňovém území České republiky. Pověřený správce daně je povinen této žádosti vyhovět s tím, že den, hodina, místo a způsob zničení tabákových nálepek budou stanoveny dohodou. Odběrateli vzniká nárok na vrácení hodnoty tabákových nálepek dnem zničení tabákových nálepek pod úředním dozorem. Nárok na vrácení lze uplatnit pouze tehdy, jestliže byla hodnota tabákových nálepek již uhrazena.

§ 122a

Nárok na vrácení hodnoty tabákových nálepek v případě změny sazby daně u cigaret

(1) Nárok na vrácení hodnoty tabákové nálepky v případě tabákové nálepky odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně nalepené na jednotkovém balení cigaret určeném k přímé spotřebě, které odběratel vyrobil, dovezl nebo dopravil z jiného členského státu, vzniká dnem jejího zničení pod úředním dozorem na daňovém území České republiky, pokud

a) hodnota tabákové nálepky byla již uhrazena,

b) do posledního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyla účinnosti nová sazba daně, odběratel

1. provede soupis těchto tabákových nálepek,

2. podá žádost o úřední dozor nad zničením těchto tabákových nálepek elektronicky a

3. umístí jednotková balení cigaret určená k přímé spotřebě s těmito tabákovými nálepkami na místo, které je zabezpečeno proti zneužití a kde jsou tato jednotková balení skladována odděleně od jiných tabákových výrobků a viditelně označena,

c) je jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě s touto tabákovou nálepkou do dne zničení skladováno podle písmene b) bodu 3 a

d) ke zničení došlo do posledního dne čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyla účinnosti nová sazba daně.

(2) Jednotkové balení cigaret určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně bezprostředně předcházející nové sazbě daně, u něhož jsou splněny podmínky podle odstavce 1, se do posledního dne čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyla účinnosti nová sazba daně, nepovažuje za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem.

§ 123

Žádost o snížení úhrady nebo zajištění

(1) Odběratel může požádat pověřeného správce daně o snížení úhrady nebo zajištění.

(2) Snížením úhrady nebo zajištění se pro účely tohoto zákona rozumí snížení úhrady hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru nebo snížení zajištění hodnoty tabákových nálepek při jejich odběru.

(3) Žádost o snížení úhrady nebo zajištění může podat odběratel, který v průběhu 2 let přede dnem podání žádosti o snížení úhrady nebo zajištění

a) odebíral tabákové nálepky pravidelně a

b) hradil hodnotu tabákových nálepek tak, že mu v případě prodlení s touto úhradou nevznikla povinnost uhradit úrok z prodlení.

(4) Odběratel odebírá tabákové nálepky pravidelně, pokud doba mezi jednotlivými odběry nepřesáhne 90 dní.

(5) Odběratel může o vydání rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění, které má bezprostředně navazovat na stávající rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění, požádat nejdříve 4 a nejpozději 3 měsíce před uplynutím doby, na kterou bylo původní rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění vydáno; tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.

(6) V případě zamítnutí žádosti o snížení úhrady nebo zajištění lze novou žádost podat nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto zamítavého rozhodnutí.

§ 124

Podmínky pro vydání rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění

Pověřený správce daně rozhodne o snížení úhrady nebo zajištění, pokud odběratel

a) v průběhu 2 let přede dnem podání žádosti o snížení úhrady nebo zajištění plnil řádně povinnosti odběratele a řádně značil tabákové výrobky tabákovými nálepkami způsobem stanoveným právními předpisy a

b) splňuje podmínky, za nichž může správce daně rozhodnout o snížení zajištění daně nebo o upuštění od zajištění daně.

§ 125

Rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění

(1) Rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění se vydává na dobu 1 roku počínaje prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícím po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(2) Pověřený správce daně rozhodne o žádosti o snížení úhrady nebo zajištění do 60 dní od zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne do 90 dní.

(3) V případě, že rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění má bezprostředně navazovat na stávající rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění, nelze toto nové rozhodnutí vydat před uplynutím lhůty pro podání žádosti o snížení úhrady nebo zajištění.

§ 126

Výše snížení úhrady nebo zajištění

(1) Pověřený správce daně v rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění uvede výši tohoto snížení pro jednotlivý odběr ve výši

a) 10 % hodnoty tabákových nálepek,

b) 20 % hodnoty tabákových nálepek, trvá-li dosavadní snížení úhrady nebo zajištění nepřetržitě alespoň po dobu 9 měsíců před vydáním tohoto rozhodnutí,

c) 40 % hodnoty tabákových nálepek, trvá-li dosavadní snížení úhrady nebo zajištění nepřetržitě alespoň po dobu 21 měsíců před vydáním tohoto rozhodnutí,

d) 50 % hodnoty tabákových nálepek, trvá-li dosavadní snížení úhrady nebo zajištění nepřetržitě alespoň po dobu 33 měsíců před vydáním tohoto rozhodnutí.

(2) Snížení úhrady nebo zajištění lze použít v daném kalendářním čtvrtletí pouze na ty bezprostředně po sobě jdoucí odběry tabákových nálepek, jejichž celková hodnota nepřesáhne 50 % celkové hodnoty tabákových nálepek odebraných za bezprostředně předcházející kalendářní rok.

§ 127

Zrušení rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění

Pověřený správce daně zruší rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění v případě, že

a) je ohroženo zaplacení hodnoty tabákových nálepek, nebo

b) odběratel po vydání tohoto rozhodnutí přestal splňovat podmínky pro

1. podání žádosti o snížení úhrady nebo zajištění, nebo

2. vydání rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění.

§ 128

Povinnosti odběratele v souvislosti se snížením úhrady nebo zajištění

(1) Odběratel je povinen oznámit pověřenému správci daně všechny skutečnosti, které mají vliv na splnění podmínek pro vydání rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění, a to do 5 dní od jejího vzniku.

(2) Odběratel je do 5 dní ode dne zrušení rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění povinen

a) uhradit hodnotu tabákových nálepek ve výši snížení úhrady nebo zajištění uvedené v tomto rozhodnutí, nebo

b) poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek ve výši snížení úhrady nebo zajištění uvedené v tomto rozhodnutí.

(3) Jestliže na stávající rozhodnutí o snížení úhrady nebo zajištění nenavazuje bezprostředně nové rozhodnutí, je odběratel povinen nejpozději následující pracovní den po uplynutí doby, na kterou bylo stávající rozhodnutí vydáno,

a) uhradit hodnotu tabákových nálepek ve výši snížení úhrady nebo zajištění uvedené ve stávajícím rozhodnutí, nebo

b) poskytnout zajištění hodnoty tabákových nálepek ve výši snížení úhrady nebo zajištění uvedené ve stávajícím rozhodnutí.

§ 129

Ministerstvo financí stanoví vyhláškou

a) rozměry, náležitosti, vzor a vyobrazení tabákových nálepek a způsob jejich umístění na jednotkovém balení,

b) podrobnosti ke způsobu objednávání tabákových nálepek a formulář objednávky tabákových nálepek,

c) podrobnosti ke způsobu odběru tabákových nálepek,

d) způsob vedení evidence tabákových nálepek a formulář pro její vedení,

e) způsob oznámení výsledku inventury tabákových nálepek a formulář tohoto oznámení,

f) způsob vracení nepoužitých nebo poškozených tabákových nálepek,

g) způsob podání žádosti o úřední dozor nad zničením tabákových nálepek a formulář této žádosti.

HLAVA VI

DAŇ ZE ZAHŘÍVANÝCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ

§ 130

Zahřívaný tabákový výrobek

(1) Zahřívaným tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek,

a) který obsahuje tabák,

b) jehož zahříváním prostřednictvím zahřívacího zařízení nebo obdobným způsobem se uvolňují emise určené k vdechování,

c) který není předmětem daně z tabákových výrobků a

d) který není jako náplň do elektronické cigarety předmětem daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky.

(2) Zahřívaným tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí také výrobek, který obsahuje zcela nebo částečně i jiné látky než tabák a který splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b) až d).

(3) Za zahřívaný tabákový výrobek se nepovažuje výrobek, který

a) neobsahuje tabák a splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. b) až d) nebo odstavci 2, a

b) se používá výlučně k lékařským účelům a potvrzení o této skutečnosti vydá Ministerstvo zdravotnictví nebo jím pověřená instituce.

(4) Na zahřívaný tabákový výrobek se použijí obdobně ustanovení o tabákových výrobcích, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.

(5) Na zahřívaný tabákový výrobek se hledí jako na vybraný výrobek.

§ 130a

Předmět daně ze zahřívaných tabákových výrobků

Předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků je náplň obsažená v zahřívaném tabákovém výrobku.

§ 130b

Základ daně ze zahřívaných tabákových výrobků

(1) Základem daně ze zahřívaných tabákových výrobků je množství náplně obsažené v zahřívaných tabákových výrobcích v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo.

(2) Pro stanovení množství náplně podle odstavce 1 je rozhodující hmotnost náplně v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

§ 130c

Sazba a výpočet daně ze zahřívaných tabákových výrobků

(1) Sazba daně ze zahřívaných tabákových výrobků se stanoví ve výši 3,97 Kč/g.

(1) Sazba daně ze zahřívaných tabákových výrobků se stanoví ve výši 4,57 Kč/g.

(2) Daň ze zahřívaných tabákových výrobků se vypočte jako součin základu daně a sazby daně ze zahřívaných tabákových výrobků.

§ 130d

Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků

(1) Uzavřené jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků musí obsahovat nejméně 5 kusů zahřívaných tabákových výrobků s výjimkou uzavřených jednotkových balení zahřívaných tabákových výrobků osvobozených od daně ze zahřívaných tabákových výrobků.

(2) Na jednotkovém balení zahřívaných tabákových výrobků musí být uveden údaj o množství

a) zahřívaných tabákových výrobků vyjádřené v kusech a

b) náplně obsažené v zahřívaných tabákových výrobcích vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo.

§ 130e

Doprava zahřívaných tabákových výrobků

Na dopravu zahřívaných tabákových výrobků se ustanovení o dopravě vybraných výrobků použijí přiměřeně.

§ 130g

Množství zahřívaných tabákových výrobků pro osobní spotřebu

Za množství zahřívaných tabákových výrobků pro osobní spotřebu se považuje takové množství zahřívaných tabákových výrobků, které obsahují náplň v množství nepřesahujícím 250 g.

HLAVA VII

DAŇ Z OSTATNÍCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ

§ 130h

Ostatní tabákový výrobek

(1) Ostatním tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek obsahující tabák určený k lidské spotřebě,

a) jehož prostřednictvím lze jednoduchou neprůmyslovou manipulací vstřebat nikotin do lidského organismu nebo který takové vstřebání umožňuje a

b) který není předmětem daně z tabákových výrobků ani daně ze zahřívaných tabákových výrobků.

(2) Ostatním tabákovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí také výrobek, který obsahuje částečně i jiné látky než tabák a který splňuje ostatní podmínky uvedené v odstavci 1.

(3) Na ostatní tabákový výrobek se použijí obdobně ustanovení o tabákových výrobcích, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.

(4) Na ostatní tabákový výrobek se hledí jako na vybraný výrobek.

§ 130i

Předmět daně z ostatních tabákových výrobků

Předmětem daně z ostatních tabákových výrobků je ostatní tabákový výrobek.

§ 130j

Základ daně z ostatních tabákových výrobků

(1) Základem daně z ostatních tabákových výrobků je množství výrobku v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo.

(2) Pro stanovení množství výrobku podle odstavce 1 je rozhodující hmotnost výrobku v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

§ 130k

Sazba a výpočet daně z ostatních tabákových výrobků

(1) Sazba daně z ostatních tabákových výrobků se stanoví ve výši 0,8 Kč/g.

(1) Sazba daně z ostatních tabákových výrobků se stanoví ve výši 1,2 Kč/g.

(2) Daň z ostatních tabákových výrobků se vypočte jako součin základu daně a sazby daně z ostatních tabákových výrobků.

§ 130l

Doprava ostatních tabákových výrobků

Na dopravu ostatních tabákových výrobků se ustanovení o dopravě vybraných výrobků použijí přiměřeně.

§ 130n

Množství ostatních tabákových výrobků pro osobní spotřebu

Za množství ostatních tabákových výrobků pro osobní spotřebu se považuje takové množství ostatních tabákových výrobků, které nepřesahuje 500 g.

HLAVA VIII

DAŇ Z VÝROBKŮ SOUVISEJÍCÍCH S TABÁKOVÝMI VÝROBKY

§ 130o

Výrobek související s tabákovými výrobky

(1) Výrobkem souvisejícím s tabákovými výrobky se pro účely spotřebních daní rozumí

a) náplň do elektronické cigarety,

b) nikotinový sáček a

c) ostatní nikotinový výrobek.

(2) Výrobkem souvisejícím s tabákovými výrobky není výrobek podle odstavce 1, který je předmětem daně z tabákových výrobků nebo daně ze zahřívaných tabákových výrobků.

(3) Za výrobek související s tabákovými výrobky se nepovažuje výrobek uvedený v odstavci 1, který se používá výlučně k lékařským účelům a potvrzení o této skutečnosti vydá Ministerstvo zdravotnictví nebo jím pověřená instituce.

(4) Na výrobek související s tabákovými výrobky se použijí obdobně ustanovení o tabákových výrobcích, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.

(5) Na výrobek související s tabákovými výrobky se hledí jako na vybraný výrobek.

§ 130p

Náplň do elektronické cigarety

(1) Náplní do elektronické cigarety se pro účely spotřebních daní rozumí tekutina

a) obsahující nikotin, která může být použita v elektronické cigaretě nebo k jejímu doplnění, nebo

b) neobsahující nikotin, která je určena k použití v elektronické cigaretě nebo k jejímu doplnění.

(2) Elektronickou cigaretou se pro účely spotřebních daní rozumí zařízení, které

a) lze použít pro užívání výparů prostřednictvím náustku, nebo jakákoli součást tohoto zařízení včetně zásobníku, nádržky i zařízení bez nádržky nebo zásobníku a

b) může být jednorázové nebo opětovně naplnitelné pomocí náhradní náplně nebo nádržky nebo opakovaně použitelné pomocí jednorázových zásobníků.

§ 130q

Nikotinový sáček

Nikotinovým sáčkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek pro orální použití, který

a) neobsahuje tabák,

b) obsahuje nikotin, který je smíchán s rostlinnými vlákny nebo obdobným materiálem, a

c) je nabízen v sáčkových porcích, porézních sáčcích nebo obdobném balení.

§ 130r

Ostatní nikotinový výrobek

Ostatním nikotinovým výrobkem se pro účely spotřebních daní rozumí výrobek, který

a) neobsahuje tabák,

b) obsahuje nikotin a

c) není náplní do elektronické cigarety ani nikotinovým sáčkem.

§ 130s

Předmět daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky

Předmětem daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky je výrobek související s tabákovými výrobky.

§ 130t

Základ daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky

(1) Základem daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky je u

a) náplně do elektronické cigarety množství náplně do elektronické cigarety v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v mililitrech zaokrouhlené na 1 desetinné místo,

b) nikotinového sáčku a ostatního nikotinového výrobku množství výrobku obsažené v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo.

(2) Pro stanovení množství výrobku podle odstavce 1 je rozhodující množství výrobku v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.

§ 130u

Sazba a výpočet daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky

(1) Sazby daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky jsou stanoveny takto:

(2) Daň z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky se vypočte jako součin základu daně a sazby daně z výrobků souvisejících s tabákovými výrobky.

§ 130v

Doprava výrobků souvisejících s tabákovými výrobky

Na dopravu výrobků souvisejících s tabákovými výrobky se ustanovení o dopravě vybraných výrobků použijí přiměřeně.

§ 130x

Množství výrobků souvisejících s tabákovými výrobky pro osobní spotřebu

Za množství výrobků souvisejících s tabákovými výrobky pro osobní spotřebu se považuje takové množství, které nepřesahuje u

a) náplní do elektronických cigaret 80 ml,

b) nikotinových sáčků 500 g,

c) ostatních nikotinových výrobků 500 g.

HLAVA IX

DAŇ ZE SUROVÉHO TABÁKU

§ 131a

Plátce daně ze surového tabáku

(1) Plátcem daně ze surového tabáku je osoba,

a) která použila surový tabák pro jiný účel než pro

1. výrobu tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky,

2. dodání surového tabáku pro výrobu tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky, nebo

3. dodání do jiného členského státu nebo třetí země, nebo

b) u které byl zjištěn surový tabák a která

1. není registrována jako osoba skladující surový tabák,

2. není provozovatelem výrobního daňového skladu tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky a

3. nedopravuje surový tabák v souladu s tímto zákonem.

(2) Za použití surového tabáku se pro účely daně ze surového tabáku nepovažuje, pokud v odůvodněných případech a za přítomnosti úřední osoby správce daně dojde ke

a) znehodnocení surového tabáku podle pokynů této úřední osoby, nebo

b) zničení surového tabáku.

(3) Plátcem daně ze surového tabáku není výzkumná organizace podle právního předpisu upravujícího podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací nebo veřejná vysoká škola, které použily surový tabák pro výzkumné nebo vědecké účely.

(4) Plátce daně ze surového tabáku je povinen podat přihlášku k registraci do 7 dnů ode dne, ve kterém se stal plátcem.

(5) Za daň ze surového tabáku společně a nerozdílně s osobou podle odstavce 1 odpovídá osoba, která se podílela na činnosti, na základě které se osoba podle odstavce 1 stala plátcem daně ze surového tabáku.

§ 131b

Předmět daně ze surového tabáku

(1) Předmětem daně ze surového tabáku je surový tabák.

(2) Surovým tabákem se pro účely tohoto zákona rozumí

a) přírodně nebo uměle sušený nebo nesušený, fermentovaný nebo nefermentovaný, expandovaný nebo neexpandovaný list rostliny rodu tabák, nebo jiná její část; listy mohou být celé, částečně nebo zcela vyžilované,

b) zbytky z listů nebo jiných částí rostliny rodu tabák, které

1. vznikají při zpracování těchto listů nebo jiných částí rostliny, při manipulaci s těmito listy nebo jinými částmi rostliny nebo při výrobě tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky a

2. nejsou upraveny pro prodej konečnému spotřebiteli,

c) rekonstituovaný tabák vyrobený spojením jemně rozdrobeného tabáku, tabákového zbytku nebo tabákového prachu, který není upraven pro prodej konečnému spotřebiteli.

§ 131c

Vznik daňové povinnosti ze surového tabáku

Daňová povinnost vzniká dnem

a) použití surového tabáku pro jiný účel než pro

1. výrobu tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky,

2. dodání surového tabáku pro výrobu tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky,

3. dodání do jiného členského státu nebo třetí země, nebo

b) zjištění surového tabáku u osoby, která

1. není registrována jako osoba skladující surový tabák,

2. není provozovatelem výrobního daňového skladu tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků, ostatních tabákových výrobků nebo výrobků souvisejících s tabákovými výrobky a

3. nedopravuje surový tabák v souladu s tímto zákonem.

§ 131d

Základ daně ze surového tabáku

Základem daně ze surového tabáku je množství surového tabáku vyjádřené v kilogramech zaokrouhlené na 3 desetinná místa nahoru.

§ 131e

Sazba a výpočet daně ze surového tabáku

(1) Sazba daně ze surového tabáku se stanoví ve výši sazby spotřební daně z tabáku ke kouření.

(2) Daň ze surového tabáku se vypočte jako součin základu daně a sazby daně ze surového tabáku.

§ 131f

Zdaňovací období

Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.

§ 131g

Daňové přiznání k dani ze surového tabáku

Plátce daně ze surového tabáku je povinen podat daňové přiznání.