Zákon o bezpečnostní informační službě - HLAVA DRUHÁ - SLUŽEBNÍ KÁZEŇ A KÁZEŇSKÁ PRAVOMOC

HLAVA DRUHÁ

SLUŽEBNÍ KÁZEŇ A KÁZEŇSKÁ PRAVOMOC

§ 47

Služební kázeň

Služební kázeň je důsledné plnění povinností stanovených zákony, dalšími právními předpisy, rozkazy a pokyny nadřízených.

§ 48

Základní povinnosti příslušníka

(1) Příslušník je povinen

a) plnit důsledně a přesně úkoly uložené mu zákony a dalšími právními předpisy, jakož i úkoly uložené mu rozkazy a pokyny nadřízených,

b) vykonávat řádně službu,

c) oznámit svému nadřízenému závady a nedostatky, které ohrožují nebo ztěžují výkon služby,

d) zachovávat mlčenlivost o věcech, s nimiž se seznámil při výkonu služby nebo v souvislosti s výkonem služby.

(2) Domnívá-li se příslušník, že rozkaz jeho nadřízeného je v rozporu s právním předpisem, je povinen nadřízeného na to upozornit; trvá-li nadřízený na splnění rozkazu, je příslušník povinen jej splnit. Tuto skutečnost může příslušník oznámit řediteli.

(3) Příslušník je povinen odepřít splnění rozkazu nadřízeného, jestliže by jeho splněním spáchal trestný čin; tuto skutečnost ohlásí písemně bez zbytečného odkladu vyššímu nadřízenému. V případě, že se odepření týká rozkazu ředitele, příslušník oznámí tuto skutečnost Nejvyššímu státnímu zastupitelství.

§ 49

Zvláštní omezení

(1) Příslušníci nesmějí být členy politických stran nebo politických hnutí a odborových organizací.

(2) Příslušníci nesmějí být členy řídicích nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost a nesmějí rovněž sami podnikatelskou nebo živnostenskou činnost vykonávat. Toto omezení se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární, uměleckou, na správu vlastního majetku a na činnosti, které příslušník vykonává v souladu s úkoly a ve prospěch Bezpečnostní informační služby.

§ 50

Základní povinnosti nadřízeného

Nadřízený je povinen

a) organizovat, řídit a kontrolovat výkon služby,

b) zabezpečovat, aby příslušníci byli pro výkon služby náležitě vycvičeni, vyškoleni a vybaveni,

c) oceňovat záslužné činy a příkladné plnění služebních povinností a vyvozovat důsledky z porušování služebních povinností.

Kázeňská pravomoc

§ 51

Nadřízený v rozsahu své pravomoci uděluje kázeňské odměny a ukládá kázeňské tresty.

§ 52

Kázeňské odměny

(1) Kázeňskými odměnami jsou

a) peněžitý nebo věcný dar,

b) mimořádné jmenování do důstojnické hodnosti,

c) mimořádné povýšení do vyšší hodnosti.

(2) Odměnu podle odstavce 1 písm. b) lze udělit jen příslušníkovi vykonávajícímu funkci, pro kterou je stanovena důstojnická hodnost.

(3) Kázeňská odměna musí být úměrná záslužnému činu nebo příkladnému plnění služebních povinností.

§ 53

Kázeňský přestupek

(1) Kázeňským přestupkem je zaviněné porušení základních povinností příslušníka, pokud nejde o trestný čin.

(2) Jako kázeňský přestupek se vyřizuje též jednání příslušníka, které má znaky přestupku, pokud tak stanoví zvláštní předpis.¹⁵)

§ 54

Kázeňské tresty

(1) Kázeňskými tresty jsou

a) písemná důtka,

b) snížení platu až o 15 % na dobu nejdéle tří měsíců a při opětovném kázeňském přestupku, jehož se příslušník dopustil v době před zahlazením kázeňského trestu, na dobu nejdéle šesti měsíců,

c) snížení hodnosti o jeden stupeň až na dobu jednoho roku,

d) zákaz činnosti,

e) propadnutí věci.

(2) Kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň nelze uložit příslušníkovi v hodnosti rotného, poručíka nebo generálmajora Bezpečnostní informační služby.

(3) Kázeňský trest zákazu činnosti a propadnutí věci lze uložit jen za jednání mající znaky přestupku a za podmínek stanovených zvláštními předpisy.¹⁶) Tyto kázeňské tresty je možno uložit samostatně nebo společně, a to i s kázeňským trestem snížení platu nebo snížení hodnosti o jeden stupeň.

(4) Kázeňským trestem zákazu činnosti nelze příslušníkovi uložit zákaz výkonu funkce.

(5) Kázeňský trest zákazu činnosti se vykonává i tehdy, jestliže příslušníkovi, kterému byl tento kázeňský trest uložen, skončil služební poměr. O upuštění od výkonu zbytku kázeňského trestu zákazu činnosti rozhoduje služební orgán, který trest uložil, nejdříve však po uplynutí poloviny uloženého trestu.

(6) Doba, na kterou byl příslušníkovi uložen kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň, se nezapočítává do doby výsluhy let v hodnosti.

Ukládání kázeňských trestů

§ 55

(1) Před uložením kázeňského trestu musí být úplně a přesně zjištěn skutkový stav. Příslušný služební orgán musí vyslechnout též toho, kdo podal podnět. Příslušníkovi musí být dána před uložením kázeňského trestu možnost se k podnětu vyjádřit, hájit se a navrhnout důkazy.¹⁶)

(2) Postačí-li k nápravě příslušníka a k obnovení služební kázně vytknutí méně závažného jednání, které má znaky kázeňského přestupku nebo přestupku, kázeňský trest se neuloží.

(3) Za jednání mající znaky přestupku ublížení na cti a přestupků ublížení na zdraví z nedbalosti, úmyslného narušení občanského soužití nebo proti majetku spáchaného mezi blízkými osobami může být uložen kázeňský trest jen tehdy, podala-li podnět postižená osoba nebo její zákonný zástupce anebo opatrovník; jde-li o přestupek ublížení na cti, může být kázeňský trest uložen teprve po neúspěšném pokusu o smír příslušníka a ublíženého na cti.

(4) Při rozhodování o uložení kázeňského trestu se přihlíží k povaze protiprávního jednání, k jeho okolnostem, k následkům, k míře zavinění a k dosavadnímu plnění služebních povinností.

§ 56

(1) Za kázeňský přestupek lze kázeňský trest uložit nejdříve následující den po jeho spáchání, nejpozději však do 30 dnů ode dne, kdy se o jeho spáchání dověděl nejbližší nadřízený příslušníka. Je-li jednání příslušníka, v němž lze spatřovat naplnění skutkové podstaty kázeňského přestupku, předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta 30 dnů pro uložení kázeňského trestu dnem, kdy se kterýkoli z nadřízených příslušníka dověděl o výsledku tohoto šetření. Kázeňský trest lze uložit nejpozději do jednoho roku ode dne spáchání kázeňského přestupku.

(2) Za jednání mající znaky přestupku lze uložit kázeňský trest do jednoho roku ode dne jeho spáchání.

§ 57

(1) Kázeňský trest nelze uložit, byl-li příslušník za týž skutek již pravomocně odsouzen soudem; byl-li kázeňský trest uložen dříve, zruší se s účinností ode dne uložení.

(2) Kázeňský trest nelze uložit, popřípadě vykonat, byl-li kázeňský trest prominut nebo vztahuje-li se na přestupek amnestie.

(3) Kázeňské tresty promíjí ředitel.

§ 58

Zahlazení kázeňského trestu

(1) Nedopustil-li se příslušník během jednoho roku od pravomocného uložení kázeňského trestu dalšího kázeňského přestupku nebo jednání majícího znaky přestupku, je kázeňský trest zahlazen a příslušník se posuzuje, jako by mu kázeňský trest nebyl uložen. Jestliže kázeňský trest zákazu činnosti neskončil v této době, zahlazuje se jeho vykonáním.

(2) Nadřízený může i před uplynutím doby uvedené v předchozím odstavci rozhodnout o zahlazení vykonaného kázeňského trestu, jestliže příslušník výkonem služby a chováním prokázal, že si toho zasluhuje; byl-li však uložen kázeňský trest zákazu činnosti, může tak učinit nejdříve po uplynutí poloviny výkonu tohoto trestu.

§ 59

Použití zvláštních předpisů

Při projednávání jednání příslušníka, které má znaky přestupku, se postupuje podle zvláštního předpisu,¹⁶) jde-li o

a) rozhodování, zda jednání příslušníka má všechny znaky přestupku potřebné k určení viny,

b) rozhodování o propadnutí věci, zákazu činnosti a upuštění od výkonu jeho zbytku,

c) posuzování, zda byla zmeškána lhůta k podání podnětu,

d) určování osoby blízké,

e) zjišťování výše způsobené škody.