Zákon o dočasné ochraně cizinců - Společná a zmocňovací ustanovení

Společná a zmocňovací ustanovení

§ 56

Způsobilost k právním úkonům

Za způsobilého k právním úkonům v řízení ve věci dočasné ochrany se považuje cizinec starší 18 let, který je schopen projevit svou vůli a samostatně jednat.

§ 57

(1) Požádá-li žadatel o poskytnutí dočasné ochrany o udělení azylu podle zvláštního právního předpisu⁶) nebo je-li žadatelem o udělení azylu podle zvláštního právního předpisu,⁶) nevztahují se na něj ustanovení § 24, 28 a § 42 až 44.

(2) Požádá-li cizinec požívající dočasné ochrany o udělení azylu podle zvláštního právního předpisu⁶) nebo je-li žadatelem o udělení azylu podle zvláštního právního předpisu,⁶) nevztahují se na něj ustanovení § 31, § 32 odst. 2 a § 42 až 44.

§ 58

(1) Ministerstvo informuje žadatele o poskytnutí dočasné ochrany nebo cizince požívajícího dočasné ochrany o jeho právech a povinnostech v souvislosti s řízením ve věci dočasné ochrany, s poskytováním dočasné ochrany na území nebo s návratem do státu, který opustil (§ 1 odst. 3), v jeho mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět.

(2) Ministerstvo nese náklady vzniklé poskytováním služeb, kapesného a finančního příspěvku cizinci.

§ 59

(1) Vláda nařízením stanoví

a) státy, jejichž obyvatelům bude uděleno oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany,

b) dobu, po kterou bude dočasná ochrana poskytnuta,

c) počet cizinců, kterým lze udělit oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany,

jestliže nastanou důvody pro udělení dočasné ochrany.

(2) Vláda rozhodne nařízením o prodloužení doby poskytování dočasné ochrany na území.

(3) Vláda nařízením rozhodne o ukončení dočasné ochrany cizincům.