Zákon o sociálně-právní ochraně dětí - ČÁST TŘETÍ - OPATŘENÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY

ČÁST TŘETÍ

OPATŘENÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY

HLAVA I

PREVENTIVNÍ A PORADENSKÁ ČINNOST

§ 10

(1) Obecní úřad je povinen

a) vyhledávat děti uvedené v § 6,

b) působit na rodiče, aby plnili povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti,

c) projednat s rodiči odstranění nedostatků ve výchově dítěte,

d) projednat s dítětem nedostatky v jeho chování,

e) poskytnout nebo zprostředkovat rodičům na jejich žádost poradenství při uplatňování nároků dítěte podle zvláštních právních předpisů,⁹)

f) oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6.

(2) Obecní úřad při výkonu sociálně-právní ochrany dětí podle § 6

a) zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálně-právní ochrany na svém území,

b) zprostředkuje na požádání dětí, rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu možnost poskytnutí sociální nebo jiné odborné služby anebo kontakt s poskytovatelem takových služeb, je-li těmto osobám nezbytné poskytnout pomoc a podporu při ochraně života a práv dítěte nebo při výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti,

c) spolupracuje s jinými obecními úřady, krajskými úřady a s poskytovateli odborných služeb při zprostředkování pomoci dětem, rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu, popřípadě při zprostředkování kontaktu mezi těmito osobami a poskytovatelem odborných služeb.

(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen

a) sledovat nepříznivé vlivy působící na děti a zjišťovat příčiny jejich vzniku,

b) činit opatření k omezování působení nepříznivých vlivů na děti,

c) pravidelně vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny, a to zejména z hlediska posouzení, zda se jedná o dítě uvedené v § 6, podle druhu a rozsahu opatření nezbytných k ochraně dítěte, a poskytovat pomoc rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte,

d) zpracovat na základě vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny podle písmene c) individuální plán ochrany dítěte, který vymezuje příčiny ohrožení dítěte, stanoví opatření k zajištění ochrany dítěte, k poskytnutí pomoci rodině ohroženého dítěte a k posílení funkcí rodiny a stanoví časový plán pro provádění těchto opatření, a to ve spolupráci s rodiči nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, dítětem a odborníky, kteří se podílejí na řešení problému dítěte a jeho rodiny,

e) pořádat případové konference pro řešení konkrétních situací ohrožených dětí a jejich rodin, a to ve spolupráci s rodiči a jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, dalšími přizvanými osobami, zejména zástupci škol, školských zařízení, zařízení poskytovatelů zdravotních služeb, orgánů činných v sociální oblasti, Policie České republiky, státních zástupců, odborných pracovníků v oblasti náhradní rodinné péče, poskytovatelů sociálních služeb a pověřených osob; pro účast na případové konferenci platí § 38 odst. 7 obdobně,

f) srozumitelně informovat dítě uvedené v § 6 o jeho právech jakožto poškozeného v trestním řízení, zejména o právu na ustanovení zmocněnce a právu na náhradu škody a nemajetkové újmy.

(4) Státní orgány, pověřené osoby, školy, školská zařízení a poskytovatelé zdravotních služeb nebo služby péče o dítě v dětské skupině, popřípadě další zařízení určená pro děti, jsou povinni oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6, a to bez zbytečného odkladu poté, kdy se o takové skutečnosti dozví. Pokud o to ten, kdo učinil oznámení podle věty první, požádá, obecní úřad obce s rozšířenou působností ho informuje ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, zda na základě skutečností uvedených v oznámení shledal či neshledal, že jde o dítě uvedené v § 6. Osoba provozující ústavní zařízení má při přijetí dítěte do zařízení povinnost tuto skutečnost ohlásit bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má dítě trvalý pobyt, a není-li tento pobyt znám, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází zařízení, do kterého bylo dítě přijato. Při plnění povinností podle věty první a třetí se nelze dovolávat povinnosti zachovat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu.

(5) Individuální plán ochrany dítěte se

a) zpracovává s důrazem na přijetí opatření, které umožní setrvání dítěte v péči rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte,

b) vypracovává od počátku doby poskytování sociálně-právní ochrany, nejpozději do 1 měsíce od zařazení dítěte do evidence obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

c) pravidelně aktualizuje, zejména v situacích, kdy je uloženo výchovné opatření, nařízena ústavní výchova, ochranná výchova nebo kdy je dítě svěřeno do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, do pěstounské péče nebo jiné náhradní výchovy.

§ 10a

(1) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, že matka po narození dítěte dítě opustila a zanechala je v jeho zdravotnickém zařízení.

(2) Každý, kdo se souhlasem rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte a bez rozhodnutí příslušného orgánu převezme dítě do své péče s úmyslem přijmout dítě do své trvalé péče, je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

(3) Při plnění povinností podle odstavců 1 a 2 platí § 10 odst. 4 věta poslední obdobně.

(4) Orgánem sociálně-právní ochrany, který jsou rodiče osvojovaného dítěte povinni podle občanského zákoníku informovat o tom, že dítě bylo předáno do péče budoucímu osvojiteli, je obecní úřad obce s rozšířenou působností.

§ 11

Poradenská činnost

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností

a) pomáhá rodičům při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě,

b) pořádá v rámci poradenské činnosti přednášky a kurzy zaměřené na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s péčí o dítě a jeho výchovou,

c) poskytuje zájemcům o osvojení nebo pěstounskou péči poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče,

d) poskytuje osvojitelům nebo osobám pečujícím poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do péče,

e) poskytuje poradenskou pomoc při uplatňování nároku dítěte na výživné a při vymáhání plnění vyživovací povinnosti k dítěti, včetně pomoci při podávání návrhu soudu; přitom spolupracuje zejména s krajskými pobočkami Úřadu práce, povinnými osobami, orgány činnými v trestním řízení a soudy,

f) poskytuje rodiči bez zbytečného odkladu po umístění dítěte do ústavního zařízení nebo po předání dítěte do péče jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte poradenskou pomoc spočívající zejména v pomoci uspořádat rodinné poměry, které by umožnily návrat dítěte do rodiny, při řešení životní a sociální situace, včetně hmotné úrovně rodiny, v pomoci při spolupráci s orgány sociálního zabezpečení, krajskými pobočkami Úřadu práce a dalšími orgány, a za tím účelem také rodiči zprostředkuje odbornou poradenskou pomoc,

g) může poskytovat poradenskou pomoc podle písmene f) v obdobném rozsahu též osobám blízkým dítěti.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností při výkonu sociálně-právní ochrany dětí podle § 6, je-li jim nezbytné poskytnout pomoc a podporu při ochraně života a dalších práv dítěte, nebo při výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti

a) poskytuje odborné sociální poradenství dětem podle § 6, jejich rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, případně též jiným osobám blízkým dítěti,

b) vykonává činnosti sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace dětí podle § 6 nebo rodin s těmito dětmi; přitom spolupracuje s krajskou pobočkou Úřadu práce a krajským úřadem.

(3) Krajský úřad poskytuje poradenskou pomoc

a) zájemcům o osvojení nebo pěstounskou péči související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče,

b) osvojitelům nebo osobám pečujícím související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do péče, zejména v otázkách výchovy.

(4) Krajský úřad alespoň jednou v roce zabezpečí konzultace o výkonu pěstounské péče. Konzultací se kromě odborníků na řešení výchovných a sociálních problémů zúčastňují také osoby pečující; konzultací se mohou zúčastnit též děti svěřené těmto osobám pečujícím do pěstounské péče a další fyzické osoby, které tvoří s osobou pečující domácnost.

§ 11a

Preventivní a poradenská činnost podle § 10 odst. 1 písm. b), c) a e) a poradenská činnost podle § 11 odst. 1 písm. a) se poskytuje i jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte.

HLAVA II

Opatření na ochranu dětí

§ 12

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může uložit rodičům povinnost využít odbornou poradenskou pomoc, pokud rodiče

a) nezajistili dítěti odbornou poradenskou pomoc, ačkoliv dítě takovou pomoc nezbytně potřebuje a obecní úřad obce s rozšířenou působností takovou pomoc předtím doporučil,

b) nejsou schopni řešit problémy spojené s výchovou dítěte bez odborné poradenské pomoci, zejména při sporech o úpravě výchovy dítěte nebo úpravě styku s dítětem,

c) nevyužili možnosti odborné poradenské pomoci potřebné k překonání problémů rodiny a k odvrácení umístění dítěte do náhradní péče nebo nedbali na doporučení spolupracovat s pověřenými osobami, poskytovateli odborných poradenských služeb nebo mediátorem.

(2) Nemá-li osoba pečující uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče, může obecní úřad obce s rozšířenou působností určit obsah a zaměření povinnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě podle § 47a odst. 2 písm. f). Povinnost podle § 47a odst. 2 písm. f), jejíž obsah blíže určí obecní úřad obce s rozšířenou působností podle věty první, je osoba pečující povinna splnit u pověřené osoby na základě smlouvy.

(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může povinnosti uvedené v odstavci 1 uložit i jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte.

(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zruší uložení povinností podle odstavců 1 až 3, jestliže

a) splnilo svůj účel,

b) nesplnilo svůj účel; přitom může rozhodnout o uložení výchovného opatření podle § 13 nebo zvolit jiné vhodné opatření sociálně-právní ochrany, nebo

c) osoba pečující uzavřela dohodu o výkonu pěstounské péče, jde-li o rozhodnutí podle odstavce 2.

Výchovná opatření

§ 13

(1) Vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte, může obecní úřad obce s rozšířenou působností

a) napomenout vhodným způsobem dítě, rodiče, jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, popřípadě toho, kdo narušuje řádnou péči o dítě,

b) stanovit nad dítětem dohled a provádět jej za součinnosti školy, popřípadě dalších institucí a osob, které působí zejména v místě bydliště nebo pracoviště dítěte,

c) uložit dítěti, rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte omezení bránící působení škodlivých vlivů na výchovu dítěte, zejména zákaz určitých činností, návštěv určitých míst, akcí nebo zařízení nevhodných vzhledem k osobě dítěte a jeho vývoji, nebo

d) uložit dítěti, rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte povinnost využít odbornou poradenskou pomoc nebo uložit povinnost účastnit se prvního setkání se zapsaným mediátorem v rozsahu 3 hodin nebo terapie; ustanovení § 12 odst. 1 tím není dotčeno.

Neučinil-li tak obecní úřad obce s rozšířenou působností, může o těchto výchovných opatřeních za stejných podmínek rozhodnout soud.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností při rozhodování o výchovných opatřeních podle odstavce 1 přihlédne k tomu, že projednávání nedostatků podle § 10 odst. 1 písm. b) až d) nebo uložení povinnosti podle § 12 odst. 1 a 3 nevedlo k nápravě.

(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může požádat příslušný obecní úřad, aby sledoval, zda jsou dodržována výchovná opatření, o nichž rozhodl.

(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zruší jím uložené výchovné opatření,

a) jestliže splní svůj účel, nebo

b) jestliže nesplní svůj účel; přitom může rozhodnout o uložení jiného výchovného opatření nebo zvolit jiné vhodné opatření sociálně-právní ochrany,

c) změní-li se poměry; písmeno b) věta za středníkem platí obdobně.

§ 13a

(1) Vyžaduje-li to zájem dítěte a výchovná opatření podle § 13 odst. 1 nevedla k nápravě, může soud dočasně odejmout dítě po dovršení 4 let z péče rodičů nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte; přitom dítěti nařídí nejdéle na 3 měsíce pobyt ve

a) středisku výchovné péče nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, nebo

b) domově pro osoby se zdravotním postižením.

(2) Není-li možné zajistit dítěti potřebnou ochranu a pomoc jiným výchovným opatřením nebo opatřením sociálně-právní ochrany a zároveň není možné zajistit péči o dítě náhradní rodinnou péčí, zejména pěstounskou péčí na přechodnou dobu, může soud rozhodnout o svěření dítěte po dovršení 4 let do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle odstavce 1 písm. a), jde-li o dítě,

a) které se ocitlo ve stavu nedostatku řádné péče anebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jeho jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo narušen,

b) které se ocitlo bez péče přiměřené jeho věku,

c) tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané, nebo

d) které se ocitlo v prostředí nebo situaci, které závažným způsobem ohrožují jeho základní práva.

(3) Soud v rozhodnutí označí zařízení, do kterého má být dítě podle odstavce 1 umístěno. Přitom přihlédne k zájmům dítěte a k vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Soud dbá na umístění dítěte co nejblíže bydlišti rodičů nebo jiných osob dítěti blízkých.

(4) Soud může dobu trvání výchovného opatření podle odstavce 1 zcela výjimečně prodloužit, zejména v případě, že si rodiče nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte prokazatelně upravuje své poměry tak, aby mohla převzít dítě do osobní péče. Celková doba nepřetržitého trvání výchovného opatření podle odstavce 1 nesmí přesáhnout 6 měsíců.

(5) Doby pobytu dítěte ve středisku výchovné péče, v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo v domově pro osoby se zdravotním postižením, který je uložen na základě předběžné úpravy poměrů dítěte na nezbytně nutnou dobu podle § 924 občanského zákoníku nebo výchovného opatření podle odstavce 1, se pro účely posouzení celkové doby nepřetržitého trvání výchovného opatření podle odstavce 4 sčítají. Povolení přechodného pobytu (návštěvy) u rodičů nebo jiných osob podle § 30 nemá na celkovou dobu trvání výchovného opatření podle odstavce 4 vliv.

§ 14

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností podává za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem¹¹) návrh soudu

a) na rozhodnutí, zda je třeba souhlasu rodiče k osvojení dítěte,

b) na omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti anebo omezení nebo pozastavení jejího výkonu,

c) na nařízení ústavní výchovy,

d) na prodloužení nebo zrušení ústavní výchovy,

e) na svěření dítěte do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, na prodloužení doby trvání tohoto svěření a na zrušení rozhodnutí o svěření dítěte do tohoto zařízení,

f) na svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu a jeho zrušení,

g) na nařízení výchovného opatření podle § 13a, na prodloužení doby trvání tohoto výchovného opatření nebo na jeho zrušení,

h) na přemístění dítěte do jiného zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy,

i) na pozastavení výkonu povinnosti a práva péče o dítě u nezletilého rodiče,

j) na zachování povinnosti a práva péče o dítě a osobního styku s dítětem u rodiče omezeného ve svéprávnosti,

k) na zbavení rodiče práva dát souhlas k osvojení nebo dalších povinností a práv osobní povahy, zbavil-li soud rodiče rodičovské odpovědnosti,

l) na zrušení pěstounské péče,

m) na odvolání poručníka,

n) na propuštění dítěte ze zdravotního ústavu,

o) na vyslovení nepřípustnosti držení dítěte v zařízení sociálních služeb,

p) na omezení nebo zákaz styku s dítětem,

q) na zrušení péče podle § 953 občanského zákoníku.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen před podáním návrhu soudu podle odstavce 1, nebo byl-li návrh podán rodičem nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte anebo státním zastupitelstvím podle zvláštního právního předpisu

a) projednat s rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte důvody, pro které má dojít nebo došlo k podání návrhu soudu, poučit je srozumitelně a prokazatelně o jejich právech a povinnostech vyplývajících z rodičovské odpovědnosti a důsledcích neplnění těchto povinností; to neplatí v případě, že rodič nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte je nezvěstná, pro dlouhodobý pobyt v cizině nedosažitelná nebo pokud onemocněla chorobou, která znemožňuje takové projednání,

b) v rámci případové konference předem projednat důvody podání návrhu podle odstavce 1 a zabývat se možnými způsoby jejich řešení; to neplatí, je-li zřejmé, že uspořádání případové konference by bylo nemožné nebo zjevně neúčelné,

c) uspořádat případovou konferenci v průběhu řízení soudu o svěření dítěte do náhradní péče, pokud nebyla uspořádána podle písmene b) již před zahájením tohoto řízení; ustanovení písmene b) věty za středníkem platí obdobně,

d) uskutečnit opatření sociálně-právní ochrany vyplývající z vyhodnocení situace dítěte a individuálního plánu ochrany dítěte, zejména poskytnout nebo zprostředkovat poradenství a pomoc při výchově rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, popřípadě uložit povinnost využít odborné pomoci podle § 12,

e) zvážit uložení výchovných opatření s hodnocením výsledků jejich využití.

(3) Součástí návrhu obecního úřadu obce s rozšířenou působností

a) podle odstavce 1 je zpráva pro soud o projednání a přijetí opatření podle odstavce 2 písm. a) až d),

b) podle odstavce 1 písm. c) až i), k) až m) a q) je vyhodnocení, že důvodem podání návrhu nejsou pouze nedostatečné bytové poměry nebo majetkové poměry rodičů dítěte nebo osob, kterým bylo dítě svěřeno do péče, jestliže jsou jinak tyto osoby nebo rodiče způsobilí zabezpečit řádnou výchovu dítěte a plnění povinností vyplývajících z jejich rodičovské odpovědnosti.

(4) Jestliže soud rozhoduje o nařízení ústavní výchovy dítěte nebo o přemístění dítěte do jiného zařízení pro výkon ústavní výchovy, podává obecní úřad obce s rozšířenou působností soudu vyjádření pro potřeby určení zařízení pro výkon ústavní výchovy, do kterého má být dítě umístěno.

(5) Jestliže opatření učiněná soudem vedla k nápravě v chování dítěte, v jednání rodičů nebo dalších osob, kteří narušovali řádnou výchovu dítěte, může podat obecní úřad obce s rozšířenou působností návrh soudu na zrušení těchto opatření.

(6) Obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytuje součinnost soudu při výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí podle zvláštního právního předpisu^12a).

(7) Obecní úřad obce s rozšířenou působností a osoby účastnící se provádění výkonu rozhodnutí postupují ve vzájemné součinnosti podle odstavce 6 s cílem

a) dosažení vynucení povinnosti uložené soudním rozhodnutím a

b) působit na povinného, aby se soudnímu rozhodnutí podrobil dobrovolně.

(8) Obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo osoby, které se účastní provádění výkonu rozhodnutí, jsou povinny dítěti poskytnout potřebné vysvětlení nastalé situace, a to způsobem odpovídajícím jeho věku a rozumové vyspělosti, nevylučují-li to okolnosti případu.

(9) Za součinnost podle odstavce 6 se považuje též poskytnutí nebo zprostředkování odborné pomoci dítěte, popřípadě jeho rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte.

(10) Obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo osoby, které se účastní provádění výkonu rozhodnutí, jsou povinny při provádění výkonu rozhodnutí postupovat s maximální možnou rychlostí.

§ 15

(1) Ocitne-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku, zejména v důsledku úmrtí rodičů nebo jejich hospitalizace, je obecní úřad povinen zajistit takovému dítěti neodkladnou péči; při zajištění této péče zpravidla dá přednost příbuznému dítěte. O uvedeném opatření obecní úřad neprodleně uvědomí obecní úřad obce s rozšířenou působností.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností posoudí, zda jsou v případě uvedeném v odstavci 1 dostatečně zajištěna práva dítěte a uspokojovány jeho odůvodněné potřeby, nebo zda je potřebné učinit další opatření směřující k ochraně dítěte.

§ 16

(1) Ocitne-li se dítě ve stavu nedostatku řádné péče anebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jeho jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo narušen, je obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen podat neprodleně návrh soudu na vydání předběžného opatření¹³).

(2) Jestliže je dítě přítomno nebo vystaveno domácímu násilí⁸¹), může obecní úřad obce s rozšířenou působností podat jménem dítěte soudu návrh na vydání předběžného opatření na uložení opatření k ochraně dítěte před domácím násilím⁷⁰).

§ 16a

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen posoudit, zda je nutné učinit opatření směřující k ochraně dítěte, jestliže dítě je se souhlasem rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte bez rozhodnutí příslušného orgánu předáno do péče osoby, která má úmysl přijmout dítě do své trvalé nebo dlouhodobé péče, nebo jestliže je dítě se souhlasem rodičů a bez rozhodnutí soudu předáno do péče budoucího osvojitele. Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen taková opatření učinit zejména v případě, kdy osoba, která převzala dítě do své péče, bez zbytečného odkladu nepodá příslušnému orgánu návrh na osvojení dítěte, na svěření dítěte do pěstounské péče nebo do předpěstounské péče, návrh na svěření dítěte do péče jiné osoby nebo návrh na jinou právní úpravu svého vztahu k dítěti.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytuje osobě, které bylo dítě předáno do péče podle odstavce 1 věty první, pomoc při řešení problémů spojených s péčí o dítě, při podávání návrhů příslušným orgánům na úpravu právního vztahu této osoby k dítěti a při uplatňování nároků, zejména v sociální oblasti.

(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává na žádost osoby podle § 2a písm. c) bodu 2 nebo 3 pro účely rozhodování o dávkách pěstounské péče a pro účely uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče vyjádření, v němž uvede, jde-li o osobu

a) podle § 2a písm. c) bodu 2, zda tato osoba o dítě osobně pečuje, nebo

b) podle § 2a písm. c) bodu 3, zda tato osoba o dítě osobně pečuje a zda péče této osoby o dítě je nebo není zjevně bezdůvodná.

(4) Pro účely tohoto zákona se osobní péče o dítě považuje vždy za zjevně bezdůvodnou, pokud

a) o dítě může osobně pečovat některý z rodičů nebo poručník,

b) o péči o dítě bylo rozhodnuto a nedošlo k podstatné změně poměrů,

c) je jí sledován nepoctivý úmysl,

d) jde o péči osoby, která dítě protiprávně zadržuje, nebo

e) je zjevným zneužitím práva.

§ 16b

Souhlas s poskytováním ochrany a pomoci dítěti v ústavních zařízeních

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhoduje na základě žádosti o vydání souhlasu s

a) poskytováním ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42a,

b) prodloužením smlouvy o poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (dále jen „smlouva o poskytování ochrany a pomoci“) podle § 42a odst. 4,

c) poskytováním sociální služby dítěti do 15 let věku v domově pro osoby se zdravotním postižením podle § 48 zákona o sociálních službách na základě smlouvy.

(2) Žádost o vydání souhlasu podle

a) odstavce 1 písm. a) a c) musí být podána nejpozději třetí pracovní den následující po dni přijetí dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do domova pro osoby se zdravotním postižením,

b) odstavce 1 písm. b) musí být podána nejpozději třetí pracovní den následující po dni, ke kterému byl uzavřen dodatek o prodloužení smlouvy o poskytování ochrany a pomoci, ne však později než poslední den trvání původního závazku z prodlužované smlouvy o poskytování ochrany a pomoci.

(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá souhlas podle odstavce 1 písm. a) a b), je-li zde důvod, pro který je poskytována ochrana a pomoc dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42 odst. 1.

(4) Souhlas podle odstavce 1 písm. a) a b) se vydává na dobu, na kterou lze uzavřít smlouvu o poskytování ochrany a pomoci podle § 42a odst. 4. Je-li to v zájmu dítěte, lze souhlas vydat na dobu kratší.

(5) Změní-li se po vydání souhlasu podle odstavce 1 podstatným způsobem okolnosti rozhodné pro jeho vydání, zejména poměry na straně dítěte, rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte, obecní úřad obce s rozšířenou působností zahájí z moci úřední řízení o zrušení souhlasu. V tomto řízení posoudí, zda trvá důvod pro poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 42 odst. 1 nebo poskytování sociální služby v domově pro osoby se zdravotním postižením podle § 48 zákona o sociálních službách.

§ 17

Obecní úřad obce s rozšířenou působností

a) vykonává funkci opatrovníka a poručníka;¹⁴) může být ustanoven opatrovníkem i v případě zastupování dítěte ve vztahu k cizině,

b) vykonává poručenství jako veřejný poručník do doby, kdy soud jmenuje dítěti poručníka nebo dokud se poručník neujme funkce¹⁵).

HLAVA III

ČINNOST ORGÁNŮ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY PŘI SVĚŘENÍ DÍTĚTE DO VÝCHOVY JINÉ OSOBY ODPOVĚDNÉ ZA VÝCHOVU DÍTĚTE

§ 19

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen

a) poskytovat soudu součinnost při zjišťování místa pobytu rodiče pro potřeby udělení souhlasu rodiče k osvojení dítěte,

b) poučit rodiče o možných důsledcích neprojevování opravdového zájmu o dítě, a to bez zbytečného odkladu po umístění dítěte do zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc anebo po předání dítěte do náhradní péče fyzické osoby. Poučení musí být poskytnuto ve všech případech, kdy se dítě nachází mimo péči rodiče; poučení se nevyžaduje, jestliže rodič opustil místo, kde se dříve zdržoval, aniž sdělil, kde se nyní zdržuje, a nepodařilo se ani za 3 měsíce zjistit místo, kde se rodič zdržuje,

c) poskytnout rodiči spolu s poučením o možných důsledcích neprojevování opravdového zájmu o dítě poradenství a pomoc v rozsahu stanoveném v § 11 odst. 1 písm. f),

d) vykonávat na žádost soudu dohled nad úspěšností osvojení a podávat soudu na jeho žádost nebo i bez této žádosti zprávy o průběhu dohledu,

e) přijímat oznámení soudu o udělení souhlasu rodiče s osvojením a informovat bezodkladně o této skutečnosti krajský úřad, pokud je dítě zařazeno v evidenci dětí pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může kdykoli v době, po kterou je dítě rozhodnutím soudu předáno do péče budoucího osvojitele, do péče před osvojením nebo do předpěstounské péče, ověřit, zda nedošlo ke změně skutečností rozhodných pro osvojení dítěte nebo pro svěření dítěte do pěstounské péče, zejména zda jsou rodiče nebo jiné osoby dítěti blízké schopny a ochotny převzít dítě do své péče. Zjistí-li takové skutečnosti, podá návrh na zrušení rozhodnutí soudu. V případě, že došlo ke svěření dítěte po předchozím zprostředkování krajským úřadem, oznámí podání tohoto návrhu krajskému úřadu.

(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností sleduje vývoj dětí, které byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte. Zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu jsou přitom povinni navštěvovat v souladu se zájmy dítěte podle potřeby dítě a rodinu, kde dítě žije, popřípadě jiné prostředí, kde se dítě zdržuje, a to

a) nejméně jednou za 3 měsíce v období prvních 6 měsíců péče nahrazující péči rodičů,

b) nejméně jednou za 3 měsíce, nemá-li osoba pečující uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče,

c) nejméně jednou za 6 měsíců v ostatních případech.

HLAVA IV

Zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče

Díl 1

Obecná ustanovení

§ 19a

(1) Zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče spočívá ve

a) vyhledávání dětí uvedených v § 2 odst. 2, kterým je třeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí formou pěstounské péče nebo osvojení,

b) vyhledávání fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny,

c) výběru určité fyzické osoby vhodné stát se osvojitelem nebo pěstounem určitého dítěte, jemuž se osvojení nebo pěstounská péče zprostředkovává, (dále jen „výběr osvojitele nebo pěstouna dítěte“) a v zajištění osobního seznámení se dítěte s touto osobou.

(2) Zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče podle odstavce 1 písm. c) mohou provádět pouze orgány sociálně-právní ochrany uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) a e); ustanovení § 27a tím není dotčeno.

§ 20

(1) Zprostředkování osvojení se neprovádí,

a) dali-li rodiče předem souhlas k osvojení dítěte určitou osobou, nebo

b) podal-li návrh na osvojení manžel rodiče dítěte, pozůstalý manžel po rodiči nebo osvojiteli dítěte, příbuzný dítěte nebo jiná osoba blízká dítěti, u které není vyloučeno osvojení dítěte.

(2) Zprostředkování pěstounské péče se neprovádí, podala-li návrh na svěření dítěte do své péče fyzická osoba dítěti příbuzná nebo blízká dítěti nebo jeho rodině.

Díl 2

Spisová dokumentace o dítěti a evidence dětí

§ 21

Spisová dokumentace o dítěti

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností založí spisovou dokumentaci o dítěti podle § 19a odst. 1 písm. a) pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče na základě vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny a na základě individuálního plánu ochrany dítěte; tuto spisovou dokumentaci založí obecní úřad obce s rozšířenou působností vždy po podání návrhu soudu podle § 14 odst. 1 písm. a) až f), i) nebo k) a podle § 16 odst. 1 nebo pokud bylo jinak zahájeno řízení soudu, které může vést k odebrání dítěte z péče rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte.

(2) Spisová dokumentace o dítěti obsahuje

a) osobní údaje dítěte, jimiž jsou jméno a příjmení, datum narození, státní příslušnost a místo trvalého pobytu nebo místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince^1a),

b) údaje o sociálních poměrech dítěte, jeho rodičů, sourozenců, popřípadě prarodičů,

c) doklad, že dítě splňuje podmínky pro osvojení,

d) rozhodnutí soudu o péči o dítě, bylo-li vydáno,

e) vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny a individuální plán ochrany dítěte.

(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností předá stejnopis spisové dokumentace o dítěti krajskému úřadu nejpozději do 7 pracovních dnů ode dne, kdy spisovou dokumentaci o dítěti založil.

(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností oznámí krajskému úřadu bezodkladně, že

a) soud rozhodl některým ze způsobů uvedených v § 23 odst. 1 o poměrech dítěte, jehož stejnopis spisové dokumentace tomuto krajskému úřadu předal, nebo

b) vydal podle § 30 závazné stanovisko k pobytu dítěte, jehož stejnopis spisové dokumentace tomuto krajskému úřadu předal, mimo ústav u jiných fyzických osob než u osob dítěti příbuzných do třetího stupně, pokud dítě u těchto osob pobývá opakovaně.

§ 22

Vedení evidence dětí

(1) Krajský úřad vede pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče evidenci dětí podle § 19a odst. 1 písm. a) (dále jen „evidence dětí“).

(2) Evidence dětí obsahuje

a) stejnopis spisové dokumentace o dítěti,

b) vyjádření dítěte zajištěné krajským úřadem (§ 8 odst. 2) a

c) další doklady potřebné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.

(3) Krajský úřad předá údaje z evidence dětí, kterou vede, Úřadu pro účely zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině,

a) nezprostředkuje-li osvojení do 6 kalendářních měsíců ode dne zařazení dítěte do evidence dětí a

b) je-li ze všech okolností zřejmé, že dítěti nelze zprostředkovat pěstounskou péči ani osvojení v České republice, nebo nelze předpokládat, že by v budoucnu mohla převzít dítě do péče osoba dítěti příbuzná nebo blízká jemu nebo jeho rodině.

(4) Předání údajů z evidence dětí Úřadu podle odstavce 3 krajský úřad odůvodní a zároveň oznámí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

§ 23

Vyřazení z evidence dětí

(1) Krajský úřad vyřadí dítě z evidence dětí,

a) bylo-li rozhodnuto o osvojení,

b) byl-li zamítnut návrh podle § 14 odst. 1 písm. a) až f), i) nebo k) nebo bylo-li řízení v takové věci zastaveno, nebo

c) rozhodl-li soud ve věci samé o svěření dítěte do péče rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte.

(2) Krajský úřad rozhodne o vyřazení dítěte z evidence dětí, zjistí-li jiné závažné důvody, pro které nelze dítěti zprostředkovat osvojení nebo pěstounskou péči. Rozhodnutí podle věty první je prvním úkonem v řízení.

(3) Osvojení nebo svěření dítěte do pěstounské péče, jehož zprostředkování bylo zajištěno krajským úřadem, krajský úřad bez zbytečného odkladu oznámí Úřadu.

Díl 3

Řízení o zařazení do evidence žadatelů

§ 23a

Žádost o zařazení do evidence žadatelů

(1) Žádost o zařazení do evidence osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny (dále jen „evidence žadatelů“) je oprávněna u obecního úřadu obce s rozšířenou působností podat osoba, která má na území České republiky obvyklé bydliště, pokud je občanem České republiky, který má na území České republiky trvalý pobyt, cizincem, kterému vyplývá nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie, nebo který je osobou zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou, osobou ponechávající si takové postavení nebo rodinným příslušníkem majícím právo na rovné zacházení podle předpisů Evropské unie⁷⁸), cizincem, který má na území České republiky povolen trvalý pobyt, nebo cizincem, který podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt cizinců na území České republiky^1a) přechodně pobývá na území České republiky nepřetržitě po dobu nejméně 365 dnů.

(2) Žádost podle odstavce 1 obsahuje kromě náležitostí vyplývajících ze správního řádu

a) rodné příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum a místo narození, státní příslušnost žadatele; jde-li o cizince, také místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince,

b) jméno a příjmení, včetně rodného příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum a místo narození manžela, partnera, druha, dítěte nebo jiné osoby tvořící s žadatelem rodinnou domácnost,

c) vyjádření žadatele, zda

1. souhlasí s tím, aby po uplynutí lhůty uvedené v § 23i odst. 4 byl zařazen také do evidence Úřadu pro zprostředkování osvojení dětí z ciziny,

2. žádá výlučně o osvojení dítěte z ciziny,

d) souhlas žadatele, jeho manžela, partnera nebo druha, který žije s žadatelem v rodinné domácnosti, s účastí na přípravě fyzických osob k přijetí dítěte do rodiny,

e) informaci, zda se, pokud nejde o občany České republiky, žadatel, jeho manžel, partner, druh, dítě nebo jiná osoba tvořící s žadatelem rodinnou domácnost od dovršení patnáctého roku věku zdržovali nepřetržitě déle než 3 měsíce v jiném členském státě Evropské unie nebo ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska a ve kterých z těchto států,

f) souhlas žadatele, jeho manžela, partnera nebo druha, který žije s žadatelem v rodinné domácnosti, se zproštěním povinnosti pověřené osoby zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděla v souvislosti s přípravou žadatele, jeho manžela, partnera nebo druha, který žije s žadatelem v rodinné domácnosti, k přijetí dítěte do rodiny, vůči orgánům sociálně-právní ochrany, které vedou řízení o zařazení do evidence žadatelů, a

g) souhlas žadatele se zproštěním povinnosti pověřené osoby zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděla v souvislosti s posuzováním psychické způsobilosti žadatele vůči orgánům sociálně-právní ochrany, které vedou řízení o zařazení do evidence žadatelů.

(3) K žádosti o zařazení do evidence žadatelů žadatel přiloží

a) lékařský posudek o zdravotní způsobilosti nebo o zdravotním stavu ne starší než 3 měsíce vydaný podle zvláštního právního předpisu, jenž zahrnuje posouzení, zda zdravotní stav žadatele z hlediska duševního, tělesného a smyslového nebrání dlouhodobé péči o dítě,

b) opis nebo jiný rovnocenný doklad z evidence obdobné rejstříku trestů vedené v jiném státu, než je stát uvedený v odstavci 2 písm. e), ve kterém se žadatel, jeho manžel, partner, druh, dítě a jiné osoby tvořící s žadatelem rodinnou domácnost zdržovali od dovršení patnáctého roku věku nepřetržitě déle než 3 měsíce, který nesmí být starší než 3 měsíce; v případě, že cizí stát opis z evidence trestů nebo jiný rovnocenný doklad nevydává, odmítá jej žadateli nebo jiné s ním posuzované osobě vydat nebo je jeho opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou, může žadatel nebo jiná s ním posuzovaná osoba doklad takového státu nahradit svým čestným prohlášením, a

c) dotazník o sociálních a rodinných poměrech, o zdravotním stavu a motivaci žadatele a osob podle odstavce 2 písm. b) k podání žádosti o zařazení do evidence žadatelů na tiskopisu předepsaném ministerstvem.

(4) Žadatel o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče je povinen během řízení o zařazení do evidence žadatelů ohlásit krajskému úřadu všechny změny rozhodné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče bez zbytečného odkladu, zejména je povinen oznámit, že mu bylo jako jiné osobě odpovědné za výchovu dítěte svěřeno soudem do péče dítě nebo že se stal osvojitelem.

§ 23b

Postup obecního úřadu obce s rozšířenou působností v řízení o zařazení do evidence žadatelů

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností provede kontrolu žádosti o zařazení do evidence žadatelů a zjistí-li, že žádost nemá předepsané náležitosti nebo trpí jinými vadami, pomůže žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků žádosti. Neodstranil-li žadatel ve lhůtě stanovené obecním úřadem obce s rozšířenou působností podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení, obecní úřad obce s rozšířenou působností řízení zastaví.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností řízení také zastaví z důvodů podle § 66 odst. 1 písm. a), e) a f) správního řádu.

§ 23c

Spisová dokumentace o žadateli

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností vede spisovou dokumentaci o žadateli, která obsahuje

a) žádost a její přílohy,

b) údaje o ekonomických a sociálních poměrech žadatele zjištěných obecním úřadem obce s rozšířenou působností,

c) údaje o etnickém, náboženském a kulturním prostředí žadatele zjištěném obecním úřadem obce s rozšířenou působností,

d) vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností k žádosti o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče,

e) vyjádření osoby, se kterou žadatel uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče, protože již má svěřeno dítě do pěstounské péče.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností předá stejnopis spisové dokumentace o žadateli krajskému úřadu bezodkladně poté, co má spisová dokumentace o žadateli všechny náležitosti podle odstavce 1; to neplatí, pokud řízení zastavil.

Postup krajského úřadu v řízení o zařazení do evidence žadatelů

§ 23d

(1) Krajský úřad po doručení stejnopisu spisové dokumentace o žadateli přezkoumá, zda tato dokumentace obsahuje všechny náležitosti a zda netrpí jinými vadami; neobsahuje-li tato dokumentace o žadateli všechny náležitosti nebo trpí jinými vadami, do 10 pracovních dnů ode dne doručení této dokumentace vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti nebo dožádá obecní úřad obce s rozšířenou působností o doplnění jím označených podkladů.

(2) Lhůta pro vydání rozhodnutí o zařazení do evidence žadatelů začíná běžet dnem doručení stejnopisu spisové dokumentace krajskému úřadu.

(3) Krajský úřad v řízení o zařazení do evidence žadatelů vždy nařídí ústní jednání.

(4) V řízení o zařazení žadatele do evidence žadatelů se zjišťuje

a) zda žadatel skýtá záruky řádné péče o dítě,

b) bezúhonnost žadatele, jeho manžela, partnera, druha, dítěte a jiné osoby tvořící s žadatelem rodinnou domácnost,

c) zda zdravotní stav žadatele nebude ve značné míře omezovat péči o dítě,

d) spolehlivost žadatele podle § 23e odst. 2,

e) motivace žadatele, která ho vedla k žádosti o zařazení do evidence žadatelů,

f) schopnost dětí žijících v domácnosti žadatele přijmout dítě do rodiny,

g) stabilita manželského vztahu nebo jiného obdobného vztahu žadatele,

h) sociální prostředí žadatele, zvláště bydlení a domácnost,

i) další skutečnosti rozhodné pro osvojení dítěte nebo jeho svěření do pěstounské péče.

§ 23e

(1) Za bezúhonného se pro účely zařazení do evidence žadatelů nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro některý z trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, pro některý z trestných činů proti rodině a dětem, pro některý z trestných činů proti lidskosti, pro trestný čin, jehož znakem skutkové podstaty je úmysl umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činu, účasti na teroristické skupině, financování terorismu, podpory a propagace terorismu podle § 312e odst. 3 trestního zákoníku nebo vyhrožování teroristickým trestným činem, a dále pro trestný čin vraždy, vraždy novorozeného dítěte matkou, účasti na sebevraždě, těžkého ublížení na zdraví, mučení a jiného nelidského a krutého zacházení, nedovoleného přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy, obchodování s lidmi, svěření dítěte do moci jiného, zbavení osobní svobody, omezování osobní svobody, zavlečení, loupeže, braní rukojmí, vydírání, útisku, obecného ohrožení, nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, šíření toxikomanie, vlastizrady spáchané formou teroristického útoku nebo teroru, teroristického útoku, teroru, účasti na teroristické skupině, financování terorismu, podpory a propagace terorismu, vyhrožování teroristickým trestným činem, zasahování do nezávislosti soudu, násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci, nebezpečného vyhrožování, nebezpečného pronásledování, hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod a účasti na organizované zločinecké skupině, a toto odsouzení nebylo dosud zahlazeno.

(2) Posouzení spolehlivosti žadatele spočívá v posouzení dalších osobnostních předpokladů žadatele pro péči o dítě; přitom se přihlíží též k odsouzením za trestné činy neuvedené v odstavci 1, k již zahlazeným odsouzením a k opisu z evidence přestupků.

(3) Za účelem zjištění bezúhonnosti podle odstavce 1 a spolehlivosti podle odstavce 2 si krajský úřad vyžádá podle zvláštního právního předpisu^28a) opis z rejstříku trestů a opis z evidence přestupků.

§ 23f

(1) Na výzvu krajského úřadu je žadatel povinen zúčastnit se přípravy k přijetí dítěte do rodiny podle § 44 a doložit doklad o absolvování přípravy k přijetí dítěte do rodiny (dále jen „doklad o přípravě k přijetí dítěte do rodiny“). Součástí této výzvy je určení osob podle § 44 odst. 1, které se mají přípravy zúčastnit, a vyrozumění žadatele o možnostech a způsobech provádění přípravy pověřenými osobami na území kraje nebo o možnosti zúčastnit se přípravy k přijetí dítěte do rodiny u pověřené osoby poskytující sociálně-právní ochranu v jiném kraji a o možnosti zprostředkování kontaktu s pověřenými osobami provádějícími přípravy k přijetí dítěte do rodiny.

(2) Časový rozsah přípravy u žadatele, jeho manžela, partnera nebo druha, kteří přípravu k přijetí dítěte do rodiny již jednou dokončili, může krajský úřad ve výzvě podle odstavce 1 snížit, nebo může na místo toho žadateli sdělit, že od splnění povinnosti doložit doklad o přípravě k přijetí dítěte do rodiny upouští.

(3) Současně s výzvou může krajský úřad řízení o zařazení do evidence žadatelů přerušit.

(4) Náklady na přípravu k přijetí dítěte do rodiny jsou náklady řízení a nese je krajský úřad.

(5) Na výzvu krajského úřadu žadatel doloží posudek o psychické způsobilosti podle § 45. Součástí této výzvy je určení okruhu skutečností, které mají být posouzeny; pro výzvu krajského úřadu k doložení posudku o psychické způsobilosti se použijí obdobně odstavce 1 až 4.

(6) Krajský úřad řízení zastaví, nedoloží-li žadatel ve stanovené lhůtě doklad o přípravě k přijetí dítěte do rodiny nebo posudek o psychické způsobilosti.

§ 23g

(1) Podklady pro vydání rozhodnutí, kterým se vyhovuje žádosti o zařazení žadatele do evidence žadatelů, jsou vždy

a) stejnopis spisové dokumentace o žadateli,

b) doklad o přípravě k přijetí dítěte do rodiny, pokud od ní nebylo upuštěno,

c) vyjádření dětí žadatele k přijetí dítěte do rodiny, jsou-li takového vyjádření schopny s ohledem na jejich věk a rozumovou vyspělost,

d) opis z rejstříku trestů a opis z evidence přestupků žadatele a dalších osob podle § 23a odst. 2 písm. b),

e) posudek o psychické způsobilosti, byl-li žadatel vyzván k jeho doložení podle § 23f odst. 5.

(2) Je-li zjištěním skutečností podle § 23d odst. 4 prokázáno, že žadatel je po všech stránkách způsobilý přijmout dítě, kterému je třeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí formou osvojení nebo pěstounské péče, do rodiny, krajský úřad žádosti vyhoví a žadatele zařadí do evidence žadatelů, jinak žádost zamítne.

(3) Krajský úřad žádost o zařazení do evidence žadatelů dále zamítne,

a) není-li žadatel osobou oprávněnou podat žádost o zařazení do evidence žadatelů podle § 23a odst. 1,

b) zjistí-li, že některá z osob podle § 23d odst. 4 písm. b) nesplňuje podmínku bezúhonnosti, nebo

c) brání-li zdravotní stav žadatele z hlediska duševního, tělesného nebo smyslového dlouhodobé péči o dítě.

(4) Krajský úřad oznámí rozhodnutí ve věci zařazení žadatele do evidence žadatelů do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí rovněž

a) obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a

b) osobě, s níž žadatel dříve uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče.

§ 23h

Postup ministerstva v řízení o zařazení do evidence žadatelů

(1) Ministerstvo může v odvolacím řízení za účelem zjišťování skutečností uvedených v § 23d odst. 4 písm. a), d), e) nebo g) vyzvat žadatele k doložení posudku o psychické způsobilosti podle § 45; pro postup ministerstva k doložení posudku o psychické způsobilosti a pro postup ministerstva, není-li posudek ve stanovené lhůtě doložen, se použije § 23f odst. 5 a 6 obdobně.

(2) Ministerstvo může určit, že posudek o psychické způsobilosti podle odstavce 1 vypracuje jiná odborně způsobilá osoba, než která vypracovala posudek o psychické způsobilosti na základě výzvy krajského úřadu.

Díl 4

Vedení evidence žadatelů krajským úřadem

§ 23i

(1) Krajský úřad vede pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče evidenci žadatelů.

(2) Evidence žadatelů obsahuje

a) stejnopis spisové dokumentace o žadateli podle § 23c,

b) doklad o přípravě k přijetí dítěte do rodiny a

c) další doklady potřebné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.

(3) Jestliže žadatel chce osvojit výlučně dítě z ciziny, krajský úřad neprodleně poté, co obdržel doklad o přípravě k přijetí dítěte do rodiny, zašle kopii údajů obsažených v evidenci žadatelů Úřadu k zařazení do evidence pro zprostředkování osvojení dětí z ciziny.

(4) Jestliže žadatel vyjádřil souhlas podle § 23a odst. 2 písm. c) bodu 1 a krajský úřad nezprostředkuje osvojení do 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení žadatele do evidence žadatelů, zpřístupní údaje z této evidence Úřadu pro zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině a současně zašle oznámení o těchto skutečnostech obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

§ 23j

Vyřazení z evidence žadatelů

(1) Krajský úřad vyřadí žadatele z evidence žadatelů,

a) požádá-li o to žadatel, nebo

b) uplynulo-li 10 let ode dne jeho zařazení do evidence žadatelů.

(2) Krajský úřad rozhodne o vyřazení žadatele z evidence žadatelů,

a) zjistí-li změnu poměrů, která brání zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, nebo závažné důvody, pro které nelze žadateli zprostředkovat osvojení nebo pěstounskou péči, zejména pokud žadatel nebo jiná osoba podle § 23a odst. 2 písm. b) přestali splňovat podmínku bezúhonnosti nebo pokud zdravotní stav žadatele vylučuje nebo podstatným způsobem omezuje osobní péči o dítě, nebo

b) nesplnil-li žadatel některou z povinností uvedených v § 23k odst. 2.

(3) V řízení o vyřazení žadatele z evidence žadatelů podle odstavce 2 písm. a) se zjišťují skutečnosti podle § 23d odst. 4. Žadatel může být vyzván k doložení posudku o psychické způsobilosti; pro výzvu krajského úřadu k doložení posudku o psychické způsobilosti se použije obdobně § 23f odst. 5.

(4) Krajský úřad zašle do 15 dnů ode dne vyřazení žadatele z evidence žadatelů oznámení o tomto vyřazení obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a osobě, která s žadatelem uzavřela dohodu o výkonu pěstounské péče.

Díl 5

Povinnosti žadatele

§ 23k

(1) Žadatel o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče je povinen ohlásit krajskému úřadu všechny změny rozhodné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče do 15 dnů.

(2) Žadatel o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče je povinen ve lhůtě stanovené krajským úřadem

a) sdělit údaje o svém zdravotním stavu,

b) sdělit název poskytovatele zdravotních služeb, který mu poskytuje zdravotní služby, a adresu místa poskytování zdravotních služeb a současně zprostit tohoto poskytovatele povinnosti zachovávat mlčenlivost vůči krajskému úřadu ve vztahu k údajům o zdravotním stavu žadatele, které jsou významné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, a

c) podrobit se vyšetření zdravotního stavu a doložit krajskému úřadu závěry takového vyšetření.

(3) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 musí žadatel plnit po dobu řízení o zařazení do evidence žadatelů a po celou dobu, kdy je veden v evidenci žadatelů.

Díl 6

Výběr osvojitele nebo pěstouna dítěte

§ 24

(1) Pro účely výběru osvojitele nebo pěstouna dítěte vyhledává krajský úřad pro dítě ze své evidence dětí žadatele ze své evidence žadatelů. Nevyhledá-li postupem podle věty první vhodného žadatele, vyhledává bezodkladně žadatele z evidencí žadatelů jiných krajských úřadů. Při vyhledávání žadatele krajský úřad zohledňuje zjištěnou úroveň tělesného a duševního vývoje dítěte, včetně jeho specifických potřeb a nároků, sociální prostředí, ze kterého dítě pochází, statusová práva dítěte a etnické, náboženské a kulturní prostředí dítěte.

(2) Krajský úřad při výběru osvojitele nebo pěstouna dítěte přihlíží k obsahu spisové dokumentace o dítěti a evidence dětí, k obsahu spisové dokumentace o žadateli a evidence žadatelů, k vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny a k plnění opatření vyplývajících z individuálního plánu ochrany dítěte a spolupracuje s obecními úřady obcí s rozšířenou působností, obcemi, pověřenými osobami, které prováděly přípravu žadatele k přijetí dítěte do rodiny, s osobami oprávněnými posuzovat psychickou způsobilost zájemců o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, které vydaly posudek o psychické způsobilosti žadatele, a s osobami, které osobně pečují o dítě vedené v evidenci dětí.

(3) Krajský úřad je oprávněn vyzvat žadatele k osobnímu jednání za účelem posouzení jeho předpokladů a skutečností rozhodných pro výběr jeho osoby jako osvojitele nebo pěstouna určitého dítěte.

(4) Zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu za účelem přípravy podkladů pro výběr osvojitele nebo pěstouna dítěte navštíví dítě, nehrozí-li nebezpečí z prodlení, nebo pozvou dítě k jednání, je-li to přiměřené jeho věku a schopnostem. Právnické nebo fyzické osoby, u nichž se dítě nachází, jsou povinny tuto návštěvu nebo účast dítěte na uvedeném jednání umožnit.

(5) Zjistí-li krajský úřad, že v evidenci žadatelů je zařazen žadatel vhodný stát se osvojitelem nebo pěstounem dítěte, které je v evidenci dětí vedené tímto krajským úřadem, vydá o této skutečnosti písemné sdělení, které oznámí

a) žadateli,

b) pověřené osobě, pokud s ní žadatel uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče, protože již má svěřeno dítě do pěstounské péče,

c) Úřadu, jde-li o dítě, které je i v evidenci dětí vedené Úřadem,

d) obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který vede spisovou dokumentaci o dítěti, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který vede spisovou dokumentaci o žadateli, a obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který uzavřel dohodu o výkonu pěstounské péče podle § 47b odst. 3, a

e) krajskému úřadu, v jehož evidenci žadatelů je zařazen žadatel vhodný stát se osvojitelem nebo pěstounem dítěte.

(6) Na základě sdělení podle odstavce 5 má žadatel právo seznámit se s dítětem a ten, u něhož se dítě nachází, je povinen toto seznámení umožnit. Pokud v průběhu seznamování pobývá žadatel s dítětem bez přítomnosti osoby, která má dítě jinak v péči, je žadatel po tuto dobu povinen vykonávat nad dítětem náležitý dohled přiměřený jeho věku a rozumové vyspělosti.

(7) Žadatel je oprávněn nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo oznámeno sdělení krajského úřadu podle odstavce 5, podat soudu návrh na předání dítěte do péče budoucího osvojitele, svěření dítěte do péče před osvojením nebo svěření dítěte do předpěstounské péče. Lhůtu podle věty první může krajský úřad v odůvodněných případech prodloužit, nejvýše však o 30 dnů. Nepodá-li žadatel návrh soudu ve lhůtě podle věty první nebo druhé, je povinen oznámit tuto skutečnost bezodkladně krajskému úřadu.

(8) Krajský úřad může dát podnět k výběru osvojitele nebo pěstouna dítěte i v případě, kdy jde o dítě, které je v evidenci dětí vedené jiným krajským úřadem nebo Úřadem; tento jiný krajský úřad nebo Úřad jsou povinny se tímto podnětem zabývat.

§ 24a

Přerušení výběru osvojitele nebo pěstouna dítěte

(1) Výběr osvojitele nebo pěstouna dítěte krajský úřad přeruší, jestliže

a) žadateli bylo krajským úřadem podle § 24 odst. 5 písemně sděleno, že v evidenci dětí je dítě, pro něž je vhodným osvojitelem nebo pěstounem, a to po dobu, po kterou je žadatel oprávněn podat návrh soudu podle § 24 odst. 7, anebo do dne, kdy došlo k rozhodnutí o svěření dítěte do péče podle písmena b),

b) na základě rozhodnutí soudu bylo dítě předáno do péče budoucího osvojitele, svěřeno do péče před osvojením nebo do předpěstounské péče, a to po dobu trvání této péče,

c) je proti žadateli nebo některé z osob podle § 23a odst. 2 písm. b) vedeno trestní stíhání pro trestný čin uvedený v § 23e odst. 1, a to až do doby vydání konečného rozhodnutí v tomto trestním řízení,

d) krajský úřad zjistí závažné skutečnosti, které dočasně brání výběru žadatele jako osvojitele nebo pěstouna dítěte, nebo

e) zahájí řízení o vyřazení žadatele z evidence žadatelů.

(2) Doba přerušení výběru osvojitele nebo pěstouna dítěte se nezapočítává do lhůty podle § 23i odst. 4.

(3) Krajský úřad přeruší výběr osvojitele nebo pěstouna dítěte na žádost žadatele, ve které žadatel uvede důvod pro přerušení výběru osvojitele nebo pěstouna dítěte. Přerušení výběru osvojitele nebo pěstouna dítěte oznámí krajský úřad ve lhůtě 15 dnů ode dne podání žádosti nebo ode dne vykonatelnosti usnesení o přerušení výběru osvojitele nebo pěstouna dítěte obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a Úřadu, jde-li o žadatele zařazené v evidenci žadatelů vedené Úřadem.

§ 24b

Postup ministerstva při výběru osvojitele nebo pěstouna dítěte

Ministerstvo je oprávněno podávat podněty krajskému úřadu a Úřadu k výběru osvojitele nebo pěstouna dítěte; krajský úřad nebo Úřad je povinen ministerstvo vyrozumět o tom, jak s podnětem naložil.

Díl 7

Zprostředkování osvojení Úřadem

§ 25

(1) Úřad vede pro účely zprostředkování osvojení evidenci

a) dětí podle § 2 odst. 2 vhodných k osvojení v cizině,

b) dětí vhodných k osvojení v České republice, které nemají na území České republiky oprávnění k trvalému pobytu nebo oprávnění k přechodnému pobytu nad 90 dnů podle zvláštního právního předpisu^1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky a které zároveň nemají na území České republiky obvyklé bydliště,

c) žadatelů vhodných stát se osvojiteli dětí podle písmene b) a

d) fyzických osob vhodných stát se osvojiteli dětí uvedených v písmenu a), které mají obvyklé bydliště mimo území České republiky.

(2) Děti podle

a) odstavce 1 písm. a) jsou vedeny v evidenci na základě předání údajů z evidence dětí krajským úřadem podle § 22 odst. 3,

b) odstavce 1 písm. b) jsou zařazovány do evidence na základě oznámení státních orgánů České republiky nebo státních orgánů nebo jiných organizací cizího státu řádně pověřených ve svém státě výkonem povinností při mezinárodním osvojení; těmto orgánům nebo organizacím Úřad oznamuje zařazení dítěte podle odstavce 1 písm. b) do evidence.

(3) Žadatelé podle odstavce 1 písm. c) a fyzické osoby podle odstavce 1 písm. d) jsou zařazováni do evidence na základě rozhodnutí Úřadu. Do evidence nelze zařadit osobu vhodnou stát se osvojitelem dětí podle odstavce 1 písm. b), jestliže sice splňuje podmínku pobytu na území České republiky podle § 23a odst. 1, avšak její obvyklé bydliště se prokazatelně nachází mimo území České republiky.

(4) Úřad vyřadí z evidence

a) žadatele nebo osobu podle odstavce 1 písm. d), došlo-li ke zprostředkování osvojení, a to ke dni rozhodnutí o osvojení,

b) žadatele nebo osobu podle odstavce 1 písm. d),

1. zjistí-li závažné důvody, pro které nelze osvojení zprostředkovat,

2. poruší-li žadatel nebo uvedená osoba závažným způsobem povinnost sdělovat údaje rozhodné pro tuto evidenci, nebo

3. požádají-li o to žadatel nebo uvedená osoba,

c) dítě,

1. rozhodl-li soud ve věci samé o svěření dítěte do péče rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu,

2. zjistí-li závažné důvody, pro které nelze dítěti zprostředkovat osvojení nebo pěstounskou péči, nebo

3. požádá-li o to orgán nebo organizace podle odstavce 2 písm. b).

(5) O vyřazení žadatele nebo osoby podle odstavce 1 písm. d) a o vyřazení dítěte z evidence vydá Úřad rozhodnutí jen v případech podle odstavce 4 písm. b) bodů 1 a 2 a písm. c) bodu 2. O vyřazení žadatele nebo osoby podle odstavce 1 písm. d) Úřad informuje krajský úřad. O vyřazení dítěte podle odstavce 1 písm. b) Úřad informuje krajský úřad a orgány nebo organizace podle odstavce 2 písm. b).

(6) Pro vedení evidence, jde-li o dítě podle odstavce 1 písm. a) nebo jde-li o osobu podle odstavce 1 písm. c), se použijí obdobně § 22 odst. 2, § 23d odst. 4, § 23g odst. 1 a 2, § 23i odst. 2, § 23j odst. 3 a § 23k.

(7) Úřad přeruší zprostředkování osvojení po doby podle § 24a odst. 1, jde-li o děti, které jsou vedeny také v evidenci dětí pro zprostředkování osvojení do ciziny nebo evidenci dětí vhodných k osvojení v České republice podle odstavce 1 písm. a) a b), nebo jde-li o žadatele podle odstavce 1 písm. c).

(8) Pro účely vedení evidence Úřadem je krajský úřad povinen

a) na žádost Úřadu zjistit potřebné údaje a doplnit spisovou dokumentaci o dítěti vhodném k osvojení v cizině nebo o žadateli vhodném stát se osvojitelem dítěte z ciziny a

b) neprodleně oznámit Úřadu datum nabytí právní moci rozhodnutí o svěření dítěte do péče jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte.

(9) Obecní úřad obce s rozšířenou působností podá Úřadu na jeho žádost zprávu o poměrech dítěte, které bylo v České republice osvojeno na základě zprostředkování osvojení z ciziny nebo které má být z ciziny osvojeno a nachází se v České republice v péči budoucích osvojitelů.

(10) Osvojení dítěte do ciziny Úřad oznámí

a) obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností,

b) matričnímu úřadu příslušnému podle zvláštního právního předpisu^23a) a

c) krajskému úřadu, na základě jehož oznámení Úřad do evidence dítě zařadil.

§ 26

Pro zprostředkování osvojení Úřadem, jde-li o osvojení v České republice, se použije § 24 odst. 1, 6 a 7 obdobně.

HLAVA V

PĚSTOUNSKÁ PÉČE NA PŘECHODNOU DOBU

§ 27a

(1) Krajský úřad vede pro účely zajištění pěstounské péče pro dítě na přechodnou dobu evidenci osob, které mohou pěstounskou péči po přechodnou dobu vykonávat. Do evidence se osoby zařazují na základě žádosti podané u obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen po doplnění žádosti o údaje a doklady uvedené v odstavci 3 neprodleně žádost postoupit krajskému úřadu.

(2) Do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči po přechodnou dobu, se zařazují osoby, které na základě odborného posouzení mají předpoklady pro výkon takové péče o dítě, a to zejména z hlediska krátkodobosti takové péče a péče o dítě krátce po jeho narození.

(3) Evidence obsahuje

a) žadatelovy osobní údaje uvedené v § 23a odst. 2 písm. a),

b) doklady uvedené v § 23a odst. 2 písm. c) a d) a odst. 3 písm. a) a b),

c) písemný souhlas s tím, že krajský úřad je oprávněn kdykoliv

1. zjišťovat další údaje potřebné pro zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči po přechodnou dobu,

2. zjišťovat, zda nedošlo ke změně skutečností uvedených v žádosti,

d) stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností k žádosti o zařazení žadatele do evidence,

e) stejnopis dohody o výkonu pěstounské péče podle § 47b,

f) údaje o charakteristice a počtu dětí, kterým je osoba v evidenci schopna poskytovat pěstounskou péči na přechodnou dobu.

(4) Krajský úřad rozhodne o zařazení žadatele do evidence uvedené v odstavci 1 a o jeho vyřazení z této evidence nebo o tom, že žadatel do této evidence zařazen nebyl. Opis rozhodnutí uvedeného v předchozí větě zašle krajský úřad obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Pro vedení evidence, zařazení žadatele do evidence, přerušení vedení v evidenci a vyřazení z evidence se použijí § 23a až 23k a § 24a obdobně. Pro účely vyřazení žadatele z evidence se za závažný důvod, pro který nelze žadateli zprostředkovat pěstounskou péči podle § 23j odst. 2 písm. a), považuje rovněž skutečnost, že žadatel nemá uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče podle § 47b po dobu delší než 2 měsíce.

(5) Krajský úřad předá opis seznamu osob zařazených do evidence osob, které mohou po přechodnou dobu vykonávat pěstounskou péči, a to včetně údajů uvedených v odstavci 3, obecním úřadům obcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu. Krajský úřad je povinen tento seznam bezodkladně doplňovat na základě změn, ke kterým v evidenci podle odstavce 1 došlo, a toto doplnění sdělit také uvedeným obecním úřadům obcí s rozšířenou působností.

(6) Soud může na návrh orgánu sociálně-právní ochrany svěřit dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu osobám v evidenci, a to na

a) dobu, po kterou nemůže rodič ze závažných důvodů dítě vychovávat,

b) dobu, po jejímž uplynutí může matka dát souhlas k osvojení nebo po kterou může rodič souhlas k osvojení dítěte odvolat, nebo

c) dobu do nabytí právní moci rozhodnutí soudu o tom, že souhlasu rodičů k osvojení není třeba.

(7) Bylo-li dítě svěřeno do pěstounské péče podle odstavce 6, je soud povinen nejméně jednou za 3 měsíce přezkoumat, zda důvody, pro které bylo dítě svěřeno do pěstounské péče, stále trvají. Za tím účelem si vyžaduje zejména zprávy příslušného orgánu sociálně-právní ochrany. Soud rozhodne o výchově dítěte vždy, odpadnou-li důvody, pro které bylo dítě svěřeno do pěstounské péče podle odstavce 6.

(8) Pěstounská péče na přechodnou dobu může trvat nejdéle 1 rok. To neplatí, pokud jsou do pěstounské péče téhož pěstouna svěřeni sourozenci dítěte, kteří byli do této péče svěřeni později, ne však na dobu delší, než po kterou má trvat pěstounská péče podle věty první u sourozence, který byl do pěstounské péče na přechodnou dobu témuž pěstounovi svěřen jako poslední.

(9) Osoba v evidenci zajišťuje neodkladnou péči o dítě též na žádost obecního úřadu obce s rozšířenou působností v případech podle § 15 odst. 1, § 16 odst. 1 a § 37 odst. 1, a to zpravidla po dobu, než rozhodne soud o návrhu obecního úřadu obce s rozšířenou působností na nařízení předběžného opatření¹³).

HLAVA VI

ÚSTAVNÍ VÝCHOVA A OCHRANNÁ VÝCHOVA

§ 28

Po právní moci rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy obecní úřad obce s rozšířenou působností sjedná dobu a místo přijetí dítěte do příslušného zařízení pro výkon ústavní výchovy, které je označeno v rozhodnutí soudu; přitom vyzve rodiče nebo jiné fyzické osoby odpovědné za výchovu dítěte, aby dítě ve stanoveném termínu předali určenému zařízení, popřípadě s jejich souhlasem může zabezpečit umístění sám. Je-li po právní moci rozhodnutí soudu o nařízení ústavní výchovy nezbytné přemístit dítě ze zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, sjedná obecní úřad obce s rozšířenou působností dobu přijetí dítěte do zařízení pro výkon ústavní výchovy, které je označeno v rozhodnutí soudu. Převoz dítěte zabezpečí příslušné zařízení pro výkon ústavní výchovy ve spolupráci se zařízením pro děti vyžadující okamžitou pomoc, ve kterém se dítě nachází. Nepodrobí-li se rodiče nebo jiné fyzické osoby odpovědné za výchovu dítěte rozhodnutí soudu, podá obecní úřad obce s rozšířenou působností soudu návrh na výkon rozhodnutí.²⁴)

§ 29

Sledování výkonu ústavní výchovy a ochranné výchovy

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností sleduje dodržování práv dítěte v ústavních zařízeních; sleduje zejména rozvoj duševních a tělesných schopností dětí, zda trvají důvody pro pobyt dítěte v ústavním zařízení, zjišťuje, jak se vyvíjejí vztahy mezi dětmi a jejich rodiči. Obecní úřad obce s rozšířenou působností působí k tomu, aby byli v ústavním zařízení sourozenci umístěni společně; to neplatí v případě dítěte do dovršení 3 let, ledaže je společné umístění se sourozenci v nejlepším zájmu dítěte do dovršení 3 let z důvodu zachování sourozeneckých vazeb.

(2) Zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu je povinen

a) nejméně jednou za 3 měsíce navštívit dítě, které bylo do péče ústavního zařízení svěřeno rozhodnutím soudu nebo kterému bylo uloženo ústavní ochranné léčení,

b) nejméně jednou za 3 měsíce navštívit rodiče dítěte, které bylo do péče ústavního zařízení svěřeno rozhodnutím soudu nebo kterému bylo uloženo ústavní ochranné léčení,

c) navštívit dítě uvedené v § 10a odst. 1 bezodkladně poté, kdy se o něm dozví, a dále podle potřeb dítěte.

(3) Zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu je oprávněn hovořit s dítětem bez přítomnosti dalších osob, zejména zaměstnanců ústavního zařízení, a má právo nahlížet do dokumentace, kterou ústavní zařízení o dítěti vede.

(4) Zjistí-li zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu, že ústavní zařízení porušilo povinnosti vyplývající z tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a zřizovateli tohoto ústavního zařízení, popřípadě orgánu, který je zřizovateli nadřízen, a soudu, který nařídil ústavní výchovu, uložil ochrannou výchovu nebo ochranné léčení ústavní; tím není dotčena povinnost vyplývající ze zvláštního právního předpisu.⁶)

(5) Jestliže zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu oznámil porušení povinnosti ústavním zařízením, sleduje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, zda došlo k odstranění zjištěných nedostatků, a působí k přijetí potřebných opatření vedoucích k nápravě.

(6) Ústavní zařízení jsou povinna

a) zajistit zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazenému do obecního úřadu obce s rozšířenou působností přístup do ústavního zařízení a poskytnout mu potřebné listiny, doklady nebo zprávy vztahující se k dítěti a jeho rodičům, pokud je ústavní zařízení má k dispozici,

b) umožnit styk zaměstnance obce s rozšířenou působností zařazeného do obecního úřadu obce s rozšířenou působností s dítětem, kterému byla nařízena ústavní výchova, uložena ochranná výchova nebo ochranné léčení ústavní,

c) oznamovat neprodleně obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností děti, které přicházejí v úvahu jako vhodné k osvojení nebo ke svěření do pěstounské péče,

d) odeslat neprodleně písemné podání dítěte adresované soudu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, jinému státnímu orgánu nebo pověřené osobě bez kontroly jeho obsahu,

e) vyžádat si závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností k pobytu dítěte podle § 30,

f) informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností o nadcházejícím propuštění dítěte z ústavního zařízení,

g) informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností a soud, který dítěti nařídil ústavní výchovu nebo uložil ochrannou výchovu, o útěku dítěte z ústavního zařízení a o přemístění dítěte do jiného ústavního zařízení.

(7) Ústavní zařízení uvedené v odstavci 1 může navštívit také zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu nebo zaměstnanec státu zařazený k výkonu práce v ministerstvu. Pro zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu nebo zaměstnance státu zařazeného k výkonu práce v ministerstvu platí obdobně odstavce 3 až 6.

§ 30

Pobyt dítěte mimo ústav

(1) Ředitel ústavního zařízení může jen na základě závazného stanoviska obecního úřadu obce s rozšířenou působností povolit pobyt dítěte, které je v ústavním zařízení umístěno na základě rozhodnutí soudu, u rodičů, popřípadě jiných fyzických osob, a to nejvýše v rozsahu 30 kalendářních dnů při prvním pobytu u těchto osob. Tato doba, s výjimkou případů, kdy byla na základě rozhodnutí soudu uložena ochranná výchova, může být prodloužena, jde-li o pobyt u těchto osob, na základě závazného stanoviska obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

(2) Závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle odstavce 1 musí obsahovat určení osob, u nichž bude dítě pobývat, délku pobytu dítěte mimo ústav, na kterou se vydává, a místo pobytu dítěte.

(3) Při vydávání závazného stanoviska podle odstavce 1 obecní úřad obce s rozšířenou působností přihlíží zejména k rodinnému a sociálnímu prostředí, v němž bude dítě pobývat, a individuálnímu plánu ochrany dítěte, je-li zpracován. V případě pobytu dítěte u jiných fyzických osob než rodičů, prarodičů nebo sourozenců, se posuzuje jejich bezúhonnost podle § 23e odst. 1, přičemž se obdobně přihlíží k jejich spolehlivosti podle § 23e odst. 2. Za účelem doložení bezúhonnosti a spolehlivosti takové osoby si může obecní úřad obce s rozšířenou působností vyžádat podle zvláštního právního předpisu^28a) opis z rejstříku trestů a opis z evidence přestupků; o skutečnosti, že si vyžádal opis z rejstříku trestů a opis z evidence přestupků, tuto osobu bez zbytečného odkladu vyrozumí.

(4) Není-li žadatel o pobyt dítěte mimo ústav rodičem, prarodičem nebo sourozencem dítěte, obecní úřad obce s rozšířenou působností může pro účely vydání závazného stanoviska podle odstavce 1 vyzvat tohoto žadatele k doložení posudku o psychické způsobilosti podle § 45 a vymezit posuzované skutečnosti.

(5) Je-li místo trvalého pobytu dítěte odlišné od místa trvalého pobytu rodičů nebo jiných fyzických osob, u nichž má dítě pobývat, může obecní úřad obce s rozšířenou působností vydat závazné stanovisko podle odstavce 1 jen na základě vyjádření jiného příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností [§ 61 odst. 3 písm. c)].

HLAVA VII

Sociální kuratela pro děti a mládež

§ 31

(1) Péče o děti uvedené zejména v § 6 písm. c) a d) je obecním úřadem obce s rozšířenou působností zabezpečována prostřednictvím sociální kurately pro děti a mládež (dále jen „sociální kuratela“); sociální kuratela spočívá v provádění opatření směřujících k odstranění, zmírnění nebo zamezení prohlubování anebo opakování poruch psychického, fyzického a sociálního vývoje dítěte.

(2) Sociální kuratelu vykonává kurátor pro děti a mládež, který je zaměstnancem obce s rozšířenou působností zařazeným do obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

§ 32

Sociální kuratela zahrnuje

a) účast na přestupkovém nebo trestním řízení vedeném proti mladistvému a na řízení o činech jinak trestných u dětí mladších 15 let podle zvláštního právního předpisu²⁹),

b) návštěvy dětí s uloženým ochranným léčením ústavním, dětí v zabezpečovací detenci, dětí s uloženou ochrannou výchovou, dětí vzatých do vazby a ve výkonu trestního opatření odnětí svobody a rovněž rodičů těchto dětí,

c) spolupráci s příslušným střediskem Probační a mediační služby, a to zejména při zjišťování poměrů mladistvého pro účely trestního řízení a u dětí mladších 15 let pro účely řízení o činech jinak trestných, a při výkonu opatření uložených dítěti nebo mladistvému podle zvláštního právního předpisu²⁹),

d) pomoc dětem uvedeným v písmenu b) po propuštění z ochranné výchovy, ochranného léčení ústavního, zabezpečovací detence a po propuštění z výkonu trestního opatření odnětí svobody s cílem obnovit jejich narušené sociální vztahy, jejich začlenění do rodinného a sociálního prostředí a zamezit opakování protiprávní činnosti,

e) zajištění návazné péče dětem uvedeným v písmenu b) i po dosažení zletilosti, zejména dojde-li k prodloužení ochranné výchovy; při zajištění návazné péče je kurátor pro děti a mládež povinen spolupracovat zejména s obcemi, s krajskou pobočkou Úřadu práce, s poskytovateli sociálních služeb a zařízeními pro výkon ochranné výchovy,

f) spolupráci s Policií České republiky a s obecní policií při plnění jejich úkolů podle zvláštních právních předpisů.

§ 34

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností spolupracuje s věznicemi³²) při řešení sociálních a výchovných problémů dětí uvedených v § 6.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností se na žádost vyjadřuje podle zvláštního právního předpisu³³)

a) k formě a obsahu přípravy dítěte na budoucí povolání zabezpečovaného věznicí,

b) zda je ve prospěch dítěte, aby o něj odsouzená nebo obviněná žena ve věznici pečovala, a

c) k prodloužení doby přerušení výkonu trestu odnětí svobody odsouzené ženě, je-li důvodem návštěva dítěte.

(3) Zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu je povinen alespoň jednou za 3 měsíce navštívit dítě,

a) které je ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, a projednat s ním zejména možnost zaměstnání nebo přípravy na budoucí povolání nebo zaměstnání po ukončení výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody,

b) o něž ve věznici pečuje odsouzená nebo obviněná žena.

(4) Zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu obce s rozšířenou působností je při návštěvě ve věznici oprávněn nahlížet do dokumentace vztahující se k přípravě odsouzeného mladistvého na budoucí povolání, k dítěti, o něž ve věznici pečuje odsouzená nebo obviněná žena, a k péči této ženy o dítě.

(5) Věznice³²) jsou povinny zajistit zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazenému do obecního úřadu přístup do věznice, umožnit nahlížení do dokumentace podle odstavce 4 a umožnit styk tohoto zaměstnance s dítětem, které je ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, a s dítětem, o něž ve věznici pečuje žena odsouzená k trestu odnětí svobody nebo žena ve výkonu vazby. Věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence jsou povinny informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností o nástupu dítěte do výkonu trestního opatření odnětí svobody nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, a o tom, kdy bude dítě z výkonu trestního opatření odnětí svobody nebo z výkonu zabezpečovací detence propuštěno.

HLAVA VIII

SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA VE VZTAHU K CIZINĚ

§ 35

(1) Úřad zajišťuje sociálně-právní ochranu ve vztahu k cizině, jde-li o

a) děti uvedené v § 2 odst. 2,

b) děti, které jsou občany České republiky a nemají na jejím území trvalý pobyt,

c) děti, které nejsou občany České republiky a nemají na jejím území povolen trvalý pobyt nebo nejsou hlášeny k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu^1a) upravujícího pobyt cizinců na území České republiky ani se na jejím území nezdržují, jestliže jejich rodiče nebo jiné fyzické osoby mající vůči těmto dětem vyživovací povinnost se zdržují v České republice.

(2) Při zajišťování sociálně-právní ochrany ve vztahu k cizině Úřad

a) vykonává funkci přijímacího a odesílajícího orgánu a funkci ústředního orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁷³), podle mezinárodní smlouvy a pro účely prohlášení o vzájemnosti,

b) vykonává funkci opatrovníka dítěte v řízeních se vztahem k cizině,

c) vyžaduje od příslušných orgánů a dalších právnických a fyzických osob na žádost rodičů žijících v České republice nebo orgánů sociálně-právní ochrany zprávy o poměrech dětí, které jsou občany České republiky a nemají na jejím území trvalý pobyt,

d) zprostředkuje zaslání osobních dokladů a jiných listin do ciziny a opatřuje doklady a jiné listiny z ciziny,

e) spolupracuje se státními orgány nebo jinými organizacemi cizího státu obdobnými Úřadu, pokud jsou řádně pověřeny ve svém státě k činnostem sociálně-právní ochrany, a je-li to účelné, také s dalšími orgány, zařízeními a právnickými osobami,

f) pomáhá pátrat po rodičích dítěte, pokud rodiče nebo jeden z nich žijí v cizině, rodinných příslušnících a osobách povinných výživou, zjišťovat majetkové a výdělkové poměry pro stanovení výživného, zprostředkovává podávání návrhů směřujících k zabezpečení plnění vyživovací povinnosti, a to zejména návrhů na úpravu vyživovací povinnosti, výchovy a určení otcovství,

g) pro účely osvojení v cizině a pro účely osvojení dítěte z ciziny zjišťuje, v jakém sociálním prostředí a v jakých rodinných poměrech dítě žije,

h) plní úkoly vyplývající ze zprostředkování osvojení a jedná s příslušnými orgány, fyzickými a právnickými osobami, vyžaduje-li to plnění úkolů vyplývajících pro Úřad z tohoto zákona,

i) dává souhlas k osvojení dítěte do ciziny,

j) pomáhá pátrat po rodinných příslušnících dítěte, které podalo žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu a na území České republiky se nachází bez doprovodu osoby starší 18 let, která za dítě zodpovídá podle právního řádu platného na území státu, jehož občanství dítě má, nebo v případě, že je dítě osobou bez státního občanství, ve státě svého posledního bydliště^34a).

k) vydává souhlas s umístěním dítěte pro účely postupu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁷⁴),

l) zajišťuje překlady listin potřebných pro výkon působnosti v sociálně-právní ochraně podle mezinárodních smluv a přímo použitelných předpisů Evropské unie,

m) podává žádost o vložení, aktualizaci a výmaz záznamu o dítěti, kterému je třeba zabránit ve vycestování, do Schengenského informačního systému⁸²).

(3) K předání nebo předávání osobních údajů Úřadem do jiných států se nevyžaduje povolení Úřadu pro ochranu osobních údajů podle zvláštního právního předpisu.^34b)

(4) Pro výkon působnosti Úřadu podle odstavce 2 písm. f) jsou příslušné orgány a další fyzické a právnické osoby povinny poskytnout Úřadu v potřebném rozsahu požadovanou součinnost, přičemž platí přiměřeně ustanovení exekučního řádu o součinnosti třetích osob⁵⁹).

(5) Pro výkon působnosti Úřadu podle odstavce 2 písm. m) poskytnou soudy, které rozhodly o zákazu vycestování či jiném opatření k předcházení únosu dítěte nebo o zrušení těchto rozhodnutí, Úřadu v potřebném rozsahu požadovanou součinnost, zejména poskytnou údaje nezbytné pro vložení, změnu, doplnění nebo výmaz záznamu v Schengenském informačním systému.

§ 35a

Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydává zákonnému zástupci dítěte nebo jiné osobě odpovědné za výchovu dítěte pro účely uplatňování nároků dítěte na výživné vůči povinné osobě žijící v cizině potvrzení o tom, že dítě je naživu a nachází se v péči zákonného zástupce nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte; potvrzení vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost zákonného zástupce nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte.

§ 36

Zajišťování návratu dětí nacházejících se v cizině bez doprovodu

(1) Zastupitelský úřad České republiky je povinen oznámit

a) obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, nebo

b) ministerstvu, není-li místo trvalého pobytu tohoto dítěte na území České republiky známo,

že se na území cizího státu nachází dítě uvedené v § 2 odst. 2 bez doprovodu rodičů nebo jiné osoby odpovědné za dítě, a zajistit návrat dítěte na území České republiky; současně sdělí, kdy, v jakém místě a kým bude dítě dopraveno na území České republiky.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen učinit opatření potřebná pro převzetí dítěte a současně sdělit zastupitelskému úřadu, kým bude dítě na území České republiky při návratu převzato; může též dohodnout, že dítě bude převzato v cizině.

(3) Převzít dítě při jeho návratu je povinen

a) rodič dítěte nebo jiná fyzická osoba odpovědná za výchovu dítěte; jestliže nejsou schopni nebo ochotni dítě převzít, převezme je obecní úřad obce s rozšířenou působností,

b) zařízení příslušné podle zvláštního právního předpisu k přijetí dítěte na útěku,³⁵) jde-li o dítě, kterému byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova.

(4) Náklady související s převzetím dítěte na území České republiky hradí

a) rodič nebo jiná fyzická osoba odpovědná za výchovu dítěte, která je povinna dítě převzít,

b) ústavní zařízení uvedené v odstavci 3 písm. b), nebo

c) obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě, že náklady nebyly rodičem, jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte nebo ústavním zařízením uhrazeny. V těchto případech může obecní úřad obce s rozšířenou působností požadovat úhradu těchto nákladů po uvedených osobách nebo zařízení.

(5) Jde-li o případ uvedený v odstavci 1 písm. b), určí ministerstvo, který obecní úřad obce s rozšířenou působností učiní opatření podle odstavců 2 až 4.

HLAVA IX

SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA VE ZVLÁŠTNÍCH PŘÍPADECH

§ 37

(1) Obecní úřad je povinen učinit opatření k ochraně života a zdraví a zajistit uspokojování základních potřeb v nejnutnějším rozsahu včetně zdravotních služeb²⁸) dítěti uvedenému v § 2 odst. 3, ocitlo-li se takové dítě bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny.

(2) O opatřeních uvedených v odstavci 1 uvědomí obecní úřad neprodleně obecní úřad obce s rozšířenou působností, který je povinen učinit další nezbytná opatření směřující k ochraně dítěte, a uvědomit, je-li to možné, o této skutečnosti neprodleně zastupitelský úřad státu, jehož je dítě občanem; současně je povinen projednat s ním způsob spojení dítěte s rodiči nebo jinými osobami za dítě odpovědnými. O skutečnostech uvedených ve větě první obecní úřad obce s rozšířenou působností informuje Úřad.

(3) Nezbytnými opatřeními, která obecní úřad obce s rozšířenou působností učiní, jsou zejména

a) podání návrhu na nařízení předběžného opatření,¹³)

b) podání návrhu na ustanovení poručníka nebo opatrovníka dítěte,

c) podání návrhu na ústavní výchovu dítěte,³⁷)

d) zprostředkování umístění dítěte v azylovém zařízení.

HLAVA X

KOMISE PRO SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANU DĚTÍ A PORADNÍ SBORY

§ 38

(1) Starosta obce s rozšířenou působností může zřídit jako zvláštní orgán obce³⁸) komisi pro sociálně-právní ochranu dětí (dále jen "komise").

(2) Komise

a) navrhuje a posuzuje předložené sociálně preventivní programy na ochranu týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí a zajišťuje projednání jednotlivých případů týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí v komisi, za účelem navržení opatření k účinné pomoci dítěti a rodině,

b) doporučuje provést opatření, která by měla být uskutečněna v oblasti ochrany dětí před sociálně patologickými jevy, a připravuje programy péče o problémové skupiny dětí,

c) na žádost tajemníka obecního úřadu posuzuje jednotlivé případy provádění sociálně-právní ochrany a vydává k nim stanoviska,

d) koordinuje výkon sociálně-právní ochrany na území správního obvodu obce s rozšířenou působností.

(3) Starosta obce s rozšířenou působností jmenuje a odvolává předsedu komise, jeho zástupce a ostatní členy komise z členů obecních zastupitelstev a fyzických osob, které spolupůsobí při sociálně-právní ochraně, zejména pedagogických pracovníků, psychologů, zdravotnických pracovníků, zástupců pověřených osob (§ 48), občanských sdružení, církví a jiných právnických nebo fyzických osob. U předsedy komise se nevyžaduje prokazování zvláštní odborné způsobilosti v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Tajemníkem komise je zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu na úseku sociálně-právní ochrany.

(4) Komise je schopna jednat a usnášet se, je-li přítomen předseda komise nebo jeho zástupce a nejméně další dva členové komise. Komise se usnáší většinou hlasů členů přítomných na jednání komise. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise, a není-li přítomen předseda, rozhoduje hlas jeho zástupce.

(5) K jednání komise je možno podle potřeby přizvat

a) dítě, je-li to přiměřené jeho věku a schopnostem, spolu s rodiči nebo jinými fyzickými osobami odpovědnými za jeho výchovu;

b) rodiče dítěte nebo jiné fyzické osoby odpovědné za výchovu dítěte;

c) zástupce

1. poskytovatele zdravotních služeb, školy, kterou dítě navštěvuje, školského nebo ústavního zařízení nebo jiného zařízení,

2. zaměstnavatele dítěte nebo právnické osoby, u které se dítě připravuje na budoucí povolání,

3. pověřených osob,

4. občanských sdružení, církví a dalších právnických osob;

d) fyzické osoby, pokud jsou

1. zřizovateli škol nebo jiných zařízení uvedených v písmenu c) bodu 1,

2. zaměstnavateli dětí nebo se u nich dítě připravuje na budoucí povolání,

3. pověřenými osobami;

e) soudce;

f) státní zástupce;

g) jiné fyzické osoby;

je-li to účelné k objasnění rozhodujících skutečností.

(6) Osoby uvedené v odstavci 5 písm. c) až g) se přizvou k jednání vždy, jestliže daly k tomuto jednání podnět.

(7) Účast členů komise a osob uvedených v odstavci 5 na jednání komise je jiným úkonem v obecném zájmu³⁹), při němž náleží členům komise a osobám uvedeným v odstavci 5 písm. c) až g) náhrada hotových výdajů a ušlého výdělku. Náhradu hotových výdajů a náhradu ušlého výdělku vyplácí obecní úřad obce s rozšířenou působností. Pro náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku se použije obdobně úprava hotových výdajů a ušlého výdělku, které hradí správní orgán osobám podle správního řádu⁸³).

§ 38a

(1) Hejtman kraje zřizuje k plnění úkolů kraje a krajského úřadu na úseku sociálně-právní ochrany poradní sbor. Poradní sbor zejména

a) spolupracuje na vytváření programů a koncepcí kraje v oblasti zajištění a rozvoje služeb pro rodiny s dětmi, náhradní rodinné péče, prevence sociálně patologických jevů a vytváření předpokladů pro kulturní, sportovní, jinou zájmovou a vzdělávací činnost dětí,

b) posuzuje záměry kraje na zřízení a provozování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a jiných zařízení pro péči o děti,

c) na žádost krajského úřadu posuzuje žádosti o změnu pověření nebo o vydání nového pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí v případě, že pověřená osoba chce na území kraje zřídit nové zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo jiné pracoviště téhož zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,

d) na žádost krajského úřadu projednává a posuzuje další otázky spojené s plněním úkolů krajského úřadu podle tohoto zákona a s výkonem sociálně-právní ochrany na území kraje.

(2) Hejtman kraje jmenuje a odvolává předsedu poradního sboru, jeho zástupce a ostatní členy poradního sboru. Tajemníkem poradního sboru je zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu, který vykonává činnost na úseku sociálně-právní ochrany. Tajemník je členem poradního sboru. U předsedy poradního sboru se nevyžaduje prokazování zvláštní odborné způsobilosti v oblasti sociálně-právní ochrany.

(3) Poradní sbor tvoří odborníci působící v oblasti sociálně-právní ochrany. Zejména jde o odborníky z oboru pediatrie, psychologie, pedagogiky, zástupce obcí, pověřených osob, poskytovatelů sociálních služeb, škol a školských zařízení, poskytovatelů zdravotních služeb, Policie České republiky, státních zastupitelství, zaměstnance krajského úřadu a obecního úřadu obcí s rozšířenou působností zařazené na úseku sociálně-právní ochrany. Poradní sbor má nejméně 5 členů. Pro jednání poradního sboru a způsob usnášení platí § 38 odst. 4 a 5 obdobně.

(4) Pro účast členů na jednání poradního sboru a stanovení náhrad platí § 38 odst. 7 obdobně s tím, že náhradu jízdních výdajů a náhradu ušlého výdělku vyplácí krajský úřad.

§ 38b

(1) Ministerstvo zřizuje k plnění úkolů ministerstva na úseku sociálně-právní ochrany poradní sbor. Poradní sbor má nejméně 5 členů a je usnášeníschopný, jestliže je přítomna nadpoloviční většina členů.

(2) Ministr práce a sociálních věcí jmenuje a odvolává předsedu poradního sboru, jeho zástupce a ostatní členy poradního sboru. Tajemníkem poradního sboru je zaměstnanec státu zařazený k výkonu práce v ministerstvu, který vykonává činnost v oblasti sociálně-právní ochrany. Tajemník je členem poradního sboru.

(3) Pro složení poradního sboru, jeho jednání a způsob usnášení platí § 38a odst. 3 obdobně. Pro účast členů na jednání poradního sboru platí § 38 odst. 5 obdobně a pro stanovení náhrad platí § 38 odst. 7 obdobně s tím, že náhradu jízdních výdajů a náhradu ušlého výdělku vyplácí ministerstvo.