Zákon o vojácích z povolání - Promlčecí lhůty

Promlčecí lhůty

§ 160

(1) Promlčecí lhůta počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

(2) Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí lhůta jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro některé ze splátek splatnou celá dlužná částka, počne běžet promlčecí lhůta ode dne splatnosti nesplněné splátky.

§ 161

(1) Nestanovuje-li tento zákon jinak, činí lhůta k uplatnění peněžitých nároků ze služebního poměru 3 roky.

(2) Jde-li o opětovné plnění, činí lhůta k uplatnění nároku na jednotlivá plnění 3 roky od jejich splatnosti.

(3) Lhůta k uplatnění nároku na náhradu škody činí 2 roky; počne běžet ode dne, kdy se poškozený dozví o tom, že škoda vznikla, a o tom, kdo za ni odpovídá.

(4) Nárok na náhradu škody se však promlčí, nebyl-li uplatněn ve lhůtě 3 let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, ve lhůtě 10 let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

§ 162

(1) Nárok přiznaný pravomocným rozhodnutím se promlčuje za 10 let ode dne, kdy se mělo podle rozhodnutí plnit.

(2) Nárok, který písemně uznal ten, kdo je povinen plnit co do důvodu i výše, se promlčuje za 10 let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí lhůta od uplynutí této lhůty.

(3) Promlčecí lhůta uvedená v odstavcích 1 a 2 platí i pro jednotlivé splátky, na něž bylo plnění v rozhodnutí nebo v uznání práva rozloženo; promlčecí lhůta u jednotlivých splátek počíná běžet ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatnou celá dlužná částka, počne běžet desetiletá promlčecí lhůta ode dne splatnosti nesplněné splátky.

(4) Úroky a opětovná plnění pravomocně přiznaná nebo písemně uznaná, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí nebo po uznání, se promlčují za 3 roky ode dne jejich splatnosti.

§ 163

Bezdůvodné obohacení

(1) Získá-li voják bezdůvodné obohacení na úkor majetku státu nebo stát na úkor vojáka, musí je vydat.

(2) Bezdůvodným obohacením je prospěch získaný plněním bez právního důvodu nebo plněním na základě neplatného právního úkonu. Neplatnost právního úkonu nemůže být vojákovi na újmu, pokud neplatnost nezpůsobil výlučně sám; vznikne-li vojákovi následkem takového neplatného právního úkonu škoda, jsou ministerstvo nebo stát povinny ji nahradit.

(3) Vrácení neprávem vyplacených částek může však služební orgán na vojákovi požadovat, jen jestliže voják věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to ve lhůtě do 3 let ode dne jejich výplaty.

§ 163a

Zajetí a nezvěstnost

(1) Zajetím se pro účely tohoto zákona rozumí situace, kdy voják upadl do moci nepřítele.

(2) Nezvěstným je pro účely tohoto zákona voják, který nepodal o sobě nadřízenému zprávu a o kterém nadřízenému není známo, kde se zdržuje, pokud

a) nenastoupí v určeném čase k výkonu služby,

b) se vzdálí bez dovolení z výkonu služby, nebo

c) se ztratí při plnění služebních úkolů v zahraniční operaci, pokud nejde o zajetí.

§ 163b

Doba počíná prvním dnem a končí uplynutím posledního dne stanovené nebo sjednané doby; to platí také v případě, kdy je uplynutím doby podmíněn vznik nebo zánik práva.

§ 163c

Doručování vojákům

(1) Nedoručuje-li služební orgán vojákovi písemnost na místě, doručí mu ji prostřednictvím k tomuto účelu určeného elektronického nástroje, a není-li to možné, prostřednictvím datové schránky.

(2) Elektronický nástroj určený k doručování písemností musí umožňovat alespoň

a) vedení záznamu o úkonu nebo právním jednání učiněném jeho prostřednictvím nebo písemnosti doručované jeho prostřednictvím, který obsahuje

1. identifikaci úkonu, právního jednání nebo písemnosti,

2. identifikaci toho, kdo učinil úkon, právní jednání nebo odeslal písemnost,

3. identifikaci adresáta úkonu, právního jednání nebo písemnosti a

4. datum a čas učinění úkonu, právního jednání nebo odeslání písemnosti, vzniku možnosti adresáta úkonu, právního jednání nebo písemnosti se seznámit s jejich obsahem a potvrzení převzetí písemnosti adresátem, a

b) uložení obsahu úkonu, právního jednání nebo písemnosti na nosič dat, který je v dispozici jejich adresáta.

(3) Nemůže-li služební orgán doručit vojákovi písemnost postupem podle odstavce 1, doručí mu ji na adresu elektronické pošty, která mu byla zřízena ministerstvem a splňuje podmínky podle odstavce 2.

(4) Nemůže-li služební orgán doručit vojákovi písemnost postupem podle odstavce 1 nebo 3, doručí mu ji způsobem stanoveným správním řádem.

(5) Doručení písemnosti vojákovi podle odstavců 1 a 3 má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou.

(6) Využití elektronického nástroje podle odstavce 1 nebo adresy elektronické pošty podle odstavce 3 k doručování písemnosti vojákovi je možné tehdy, je-li do nich vojákovi umožněn dálkový přístup.

(7) Písemnost doručovaná prostřednictvím určeného elektronického nástroje nebo na adresu elektronické pošty se považuje za doručenou okamžikem, kdy voják její doručení potvrdí. Jestliže voják její doručení nepotvrdí ve lhůtě 10 dnů ode dne jejího odeslání, považuje se písemnost za doručenou uplynutím posledního dne této lhůty. Věty první a druhá se nepoužijí, pokud se písemnost vrátila jako nedoručitelná; v takovém případě se učiní další pokus o doručení písemnosti stejným způsobem.

(8) Voják může za podmínek stanovených správním řádem žádat o určení neplatnosti doručení písemností nebo okamžiku, kdy mu byla písemnost doručena.

§ 163d

Úkony vojáků učiněné vůči služebnímu orgánu

(1) Voják může činit úkon podle tohoto zákona vůči služebnímu orgánu prostřednictvím

a) adresy elektronické pošty zřízené ministerstvem, nebo

b) k tomuto účelu určeného elektronického nástroje podle § 163c.

(2) Úkon učiněný vojákem vůči služebnímu orgánu podle odstavce 1 nemusí obsahovat podpis.