Zákon o zajišťování obrany České republiky - ČÁST ČTVRTÁ - VĚCNÉ PROSTŘEDKY, PRACOVNÍ POVINNOST A PRACOVNÍ VÝPOMOC

ČÁST ČTVRTÁ

VĚCNÉ PROSTŘEDKY, PRACOVNÍ POVINNOST A PRACOVNÍ VÝPOMOC

HLAVA I

VĚCNÉ PROSTŘEDKY

Obecná ustanovení

§ 13

(1) Za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu stát zajišťuje obranu především vlastními věcnými prostředky.

(2) Věcné prostředky státu se k zajišťování obrany státu použijí v souladu se schválenými plány obranného plánování.

§ 14

(1) Nepostačují-li věcné prostředky státu, může okresní úřad právnické nebo fyzické osobě, která má věcné prostředky potřebné k zajišťování obrany státu, (dále jen "vlastník") uložit povinnost tyto prostředky pro obranu státu poskytnout.

(2) Movité a nemovité věci a služby se stávají věcnými prostředky rozhodnutím okresního úřadu.

(3) Okresním úřadem příslušným pro vydání rozhodnutí

a) o nemovitém věcném prostředku je okresní úřad, v jehož obvodu se nemovitost nachází,

b) o movitém věcném prostředku je okresní úřad, v jehož obvodu má vlastník movité věci místo trvalého pobytu nebo právnická osoba sídlo,

c) o požadované službě je okresní úřad, v jehož obvodu má fyzická osoba trvalý pobyt nebo právnická osoba sídlo.

(4) Proti rozhodnutí okresního úřadu o určení věcného prostředku není přípustné odvolání. Na rozhodování o určení věcných prostředků se nevztahuje správní řád.

§ 15

Na základě rozhodnutí příslušného okresního úřadu je vlastník věcných prostředků povinen tyto věcné prostředky odevzdat nebo poskytnout a strpět, aby s nimi bylo naloženo určeným způsobem.

Rozhodování o dodání a převzetí věcných prostředků

§ 16

O povinnosti poskytnout věcné prostředky ve prospěch zajišťování obrany státu rozhoduje příslušný okresní úřad dodávacím příkazem. O povinnosti poskytnout věcné prostředky pro potřeby ozbrojených sil rozhoduje příslušný okresní úřad v souladu s návrhem příslušné územní vojenské správy.

§ 17

(1) Dodávací příkaz má tři části:

a) část "A. Rozhodnutí o dodání věcného prostředku" obsahuje zejména název a identifikační údaje věcného prostředku, údaje o vlastníkovi věcného prostředku, osobní údaje o osobě odpovědné za dodání věcného prostředku, kterou vlastník určí, poučení a označení správního úřadu, který je vydal,

b) část "B. Výzva k dodání věcného prostředku" obsahuje zejména způsob, místo a dobu předání věcného prostředku, poučení a označení správního úřadu, který výzvu učinil,

c) část "C. Potvrzení o doručení výzvy k dodání věcného prostředku" obsahuje zejména název a identifikační údaje věcného prostředku, na který byl dodávací příkaz vydán, údaje o vlastníkovi věcného prostředku, údaje o doručení dodávacího příkazu potvrzené podpisem vlastníka nebo osoby odpovědné za doručení výzvy.

(2) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem vnitra stanoví vyhláškou postup při uplatňování požadavku na určení věcných prostředků, náležitosti dodávacího příkazu a jeho vzor.

§ 18

(1) Každý, komu bylo uloženo poskytnout určené věcné prostředky ve prospěch zajištění obrany státu, je povinen je předat na výzvu podle § 17 odst. 1 písm. b) příslušného okresního úřadu a u věcných prostředků určených pro potřeby ozbrojených sil na výzvu příslušné územní vojenské správy ve stanovené době, na určeném místě, v použitelném stavu a s potřebným příslušenstvím. Věcné prostředky převezme okresní úřad. Věcné prostředky pro potřeby ozbrojených sil převezmou příslušné územní vojenské správy.

(2) Orgán, který věcný prostředek přebírá, je povinen vydat doklad o převzetí věcného prostředku. Doklad o převzetí věcného prostředku obsahuje zejména označení orgánu, který věcný prostředek přebírá, údaje o vlastníkovi věcného prostředku, osobní údaje fyzické osoby, která jej předává, identifikační údaje věcného prostředku a jeho příslušenství, údaje o zjevných vadách, poškození a celkovém stavu věcného prostředku v době převzetí a potvrzení uvedených údajů podpisem odpovědné fyzické osoby orgánu, který věcný prostředek přebírá, a fyzické osoby, která věcný prostředek předává.

(3) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem vnitra stanoví vyhláškou postup při převzetí věcného prostředku, náležitosti dokladu o převzetí věcného prostředku a jeho vzor.

§ 19

Osvobození od povinnosti poskytnout věcné prostředky

(1) Od povinnosti poskytnout věcné prostředky jsou osvobozeny obce, subjekty hospodářské mobilizace a zdravotnická záchranná služba, a to jen v takovém rozsahu, který je nezbytný pro plnění jejich úkolů v zájmu zajišťování obrany státu. Od povinnosti poskytnout věcné prostředky jsou osvobozeny fyzické osoby se změněnou pracovní schopností¹) v takovém rozsahu, aby poskytnutí věcných prostředků nezpůsobilo újmu na jejich zdraví.

(2) Věcné prostředky nelze požadovat od cizích diplomatických a zvláštních misí, konzulárních úřadů a fyzických osob, které požívají imunitu a výsady podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,²) a od cizích států. Věcné prostředky od ostatních cizinců³) lze požadovat jen v tom případě, nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak.

(3) Okresní úřad může zprostit fyzické osoby povinnosti poskytnout věcné prostředky, byla-li by ohrožena výživa vlastníka věcného prostředku nebo bylo-li by ohroženo plnění vyživovací povinnosti vlastníka věcného prostředku.⁴)

§ 20

Vrácení věcných prostředků

(1) Poskytnuté věcné prostředky se bezprostředně po zániku důvodů, pro které byly poskytnuty, vrátí vlastníkovi. Za vlastníka věcného prostředku se pro účely jeho vrácení, pro účely náhrady za poskytnutí věcného prostředku nebo náhrady majetkové újmy považují osoby uvedené na dodávacím příkazu; neexistují-li takové osoby, jejich právní nástupce nebo dědic. Věcné prostředky vrací příslušný okresní úřad, a byly-li věcné prostředky převzaty do užívání ozbrojených sil, vrací je příslušná územní vojenská správa. Nemůže-li příslušná územní vojenská správa vrátit věcný prostředek vlastníkovi, předá jej okresnímu úřadu.

(2) Orgán, který věcný prostředek vrací, je povinen vydat doklad o vrácení věcného prostředku. Doklad o vrácení věcného prostředku obsahuje zejména označení orgánu, který věcný prostředek vrací, údaje o vlastníkovi věcného prostředku, osobní údaje fyzické osoby, která jej přebírá, identifikační údaje věcného prostředku a jeho příslušenství a údaje o jejich stavu v době předání. Fyzická osoba, která věcný prostředek přebírá, má právo v dokladu o vrácení věcného prostředku písemně uplatnit námitky vůči jeho obsahu a povinnost potvrdit převzetí věcného prostředku a tohoto dokladu. Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem vnitra stanoví vyhláškou náležitosti a vzor dokladu o vrácení věcného prostředku.

(3) K převzetí věcného prostředku za účelem jeho vrácení okresní úřad písemně vyzve vlastníka věcného prostředku. Nelze-li písemnou výzvu vlastníkovi doručit po dobu 3 měsíců, okresní úřad doručí výzvu veřejnou vyhláškou.⁵)

(4) Nepřihlásí-li se vlastník o vydání věcného prostředku do 12 měsíců ode dne doručení písemné výzvy nebo ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky okresnímu úřadu, prodá se věcný prostředek ve veřejné dražbě. Veřejnou dražbu organizuje okresní úřad, který také jmenuje licitátora. Výtěžek z dražby se použije k úhradě nákladů za dražbu a úschovu věcného prostředku; zbytek výtěžku náleží vlastníkovi. Nárok na náhradu za poskytnutí věcného prostředku podle části deváté zůstává nedotčen.

(5) Zbytek výtěžku z dražby věcného prostředku podle odstavce 4, o jehož vydání se vlastník nepřihlásil do 3 let od ukončení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, připadá státu.

HLAVA II

PRACOVNÍ POVINNOST

§ 21

Rozsah pracovní povinnosti

(1) Pracovní povinnost za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu může být uložena všem fyzickým osobám, nebyly-li od ní osvobozeny nebo nebyly-li povolány k mimořádné službě.⁶) Pracovní povinnost se vykonává zejména v těch oborech práce, které jsou nevyhnutelné k zajišťování životně důležitých funkcí státu nebo k zabezpečení ozbrojených sil.

(2) Fyzické osoby, kterým byla uložena pracovní povinnost, jsou povinny podrobit se lékařské prohlídce, nastoupit k výkonu práce u určeného zaměstnavatele (dále jen "zaměstnávající") ve stanoveném čase a do určeného místa a podle potřeb zajišťování obrany státu zde konat určené práce i nad časový limit stanovený ve zvláštních právních předpisech, včetně prací v noci, ve dnech pracovního klidu a ve dnech státních svátků.

Rozhodování o pracovní povinnosti

§ 22

Dnem vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu mají pracovní povinnost podle tohoto zákona fyzické osoby, které po stanovenou týdenní pracovní dobu vykonávají práci na základě pracovního poměru ke Kanceláři Poslanecké sněmovny, ke Kanceláři Senátu, k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, ke Kanceláři prezidenta republiky, k Úřadu vlády České republiky, ke správním úřadům, k obcím, k Policii České republiky, ke zpravodajským službám České republiky, ke zdravotnickým záchranným službám, k České národní bance, k Vězeňské službě České republiky, k České poště, k subjektům hospodářské mobilizace a k jiným právnickým a fyzickým osobám, které převzaly závazek k zajišťování obrany státu, ke státním podnikům a k rozpočtovým a příspěvkovým organizacím, jejichž zakladatelem nebo zřizovatelem je ministerstvo nebo Ministerstvo vnitra, soudci, státní zástupci a příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky, pokud tyto fyzické osoby nebyly povolány k mimořádné službě,⁶) aniž by k ní byly povolány rozhodnutím okresního úřadu, nestanoví-li vláda jinak.

§ 23

(1) O povolání k plnění pracovní povinnosti rozhoduje příslušný okresní úřad povolávacím příkazem. Povolávací příkaz obsahuje zejména osobní údaje povolávané fyzické osoby, základní údaje o zaměstnávajícím, den a místo nástupu pracovní povinnosti, odvětví, ve kterém bude pracovní povinnost konána, druh práce, předpokládanou délku plnění pracovní povinnosti, adresu určeného zdravotnického zařízení, které provede lékařskou prohlídku povolávané fyzické osoby za účelem posouzení zdravotní způsobilosti pro určený druh práce, poučení a označení orgánu, který jej vydal.

(2) Po obdržení povolávacího příkazu je povolávaná fyzická osoba povinna neodkladně se dostavit k lékařské prohlídce do určeného zdravotnického zařízení. Toto zdravotnické zařízení je povinno přednostně provést lékařskou prohlídku povolávané fyzické osoby a posoudit zdravotní způsobilost k navrhované práci. Podle výsledku lékařské prohlídky zapíše lékař posudkový závěr o zdravotní způsobilosti nebo zdravotní nezpůsobilosti povolávané fyzické osoby k navrhované práci do povolávacího příkazu.

(3) Nástup pracovní povinnosti je povinen oznámit zaměstnávající příslušnému okresnímu úřadu.

(4) Ženy se v rámci pracovní povinnosti povolávají pouze k takovým pracím, které jsou pro ně fyzicky přiměřené a neškodí jejich zdraví.

(5) Není-li povolávaná fyzická osoba zdravotně způsobilá konat určený druh práce, je povinna tuto skutečnost oznámit příslušnému okresnímu úřadu. Okresní úřad podle výsledku posudkového závěru určí povolávané fyzické osobě druh práce, pro který je zdravotně způsobilá, nebo takovou fyzickou osobu pracovní povinnosti zprostí podle § 26 odst. 4.

(6) Proti rozhodnutí okresního úřadu o povolání k pracovní povinnosti ani proti lékařskému posudku není přípustné odvolání. Na rozhodování o povolání k pracovní povinnosti se nevztahuje správní řád.

(7) Náklady spojené s lékařskou prohlídkou za účelem stanovení zdravotní způsobilosti povolávané fyzické osoby hradí příslušný okresní úřad.

HLAVA III

PRACOVNÍ VÝPOMOC

§ 24

Rozsah pracovní výpomoci

(1) Pracovní výpomocí za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu jsou povinny všechny fyzické osoby, nebyly-li od ní osvobozeny nebo nebyla-li jim uložena pracovní povinnost anebo nebyly-li povolány k mimořádné službě.⁶)

(2) Fyzické osoby určené k pracovní výpomoci jsou povinny konat práce nad časový limit stanovený zvláštním právním předpisem, včetně prací v noci, ve dnech pracovního klidu a ve dnech státních svátků.

§ 25

Rozhodování o pracovní výpomoci

(1) O povolání k pracovní výpomoci rozhoduje příslušný okresní úřad povolávacím příkazem.

(2) Výběr fyzických osob pro určení k pracovní výpomoci ve prospěch ozbrojených sil zabezpečuje příslušný okresní úřad podle požadavku územní vojenské správy. Fyzické osoby povolané k pracovní výpomoci ve prospěch ozbrojených sil jsou podřízeny velitelským orgánům vojenských útvarů a zařízení ozbrojených sil, ke kterým byly přiděleny, a plní úkoly podle jejich pokynů.

(3) Na rozhodování o určení k pracovní výpomoci se obdobně použije ustanovení § 23.

HLAVA IV

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O PRACOVNÍ POVINNOSTI A PRACOVNÍ VÝPOMOCI

§ 26

(1) Od pracovní povinnosti nebo od pracovní výpomoci jsou osvobozeny fyzické osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných druhů práce, plně invalidní osoby, fyzické osoby mladší 18 let a starší 62 let, těhotné ženy a ženy do konce třetího měsíce po porodu, jestliže se dítě narodilo mrtvé nebo zemřelo; osvobození se vztahuje též na ženy a osamělé muže, kteří pečují o dítě ve věku do 15 let.

(2) Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nelze požadovat od poslanců a senátorů Parlamentu a členů vlády.

(3) Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nelze požadovat od fyzických osob, které požívají imunitu a výsady podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.²) Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc od ostatních cizinců³) lze požadovat jen v případě, nebrání-li tomu mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

(4) Od pracovní povinnosti nebo od pracovní výpomoci zprostí okresní úřad fyzické osoby, u kterých nastane po povolání k těmto povinnostem některá z podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3.

(5) Fyzické osoby osvobozené od pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci se mohou potřebných činností zúčastnit dobrovolně.

§ 27

(1) O propuštění z pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci rozhoduje příslušný okresní úřad na základě oznámení zaměstnávajícího bezodkladně po zániku jejich potřeby. Zaměstnávající, u kterého se pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc vykonávají, je povinen zánik jejich potřeby ohlásit příslušnému okresnímu úřadu v dostatečném časovém předstihu.

(2) Nemůže-li příslušný okresní úřad o propuštění z pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci rozhodnout bezodkladně po zániku jejich potřeby, o propuštění rozhodne zaměstnávající, u kterého je povinné fyzické osoby vykonávají, a tuto skutečnost bezodkladně oznámí příslušnému okresnímu úřadu.

(3) Pro úpravu vztahů mezi povinnými fyzickými osobami a zaměstnávajícím, které vznikly z nařízené pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, se přiměřeně použijí zvláštní právní předpisy.

§ 28

Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou postup při uplatňování požadavku na určení fyzických osob k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, náležitosti povolávacího příkazu a jeho vzor.