Firma Výkrm Třebíč z holdingu Agrofert prohrála u Nejvyššího správní soudu (NSS) spor ohledně dotací. Soud potvrdil, že společnost byla kvůli Babišově střetu zájmů vyřazena z administrace dotace oprávněně.
Další prohra pro Agrofert kvůli Babišově střetu zájmů
Jak už server Podnikatel.cz informoval před týdnem, během prvních měsíců letošního roku prohrály firmy z holdingu Agrofert hned deset sporů se Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) ohledně dotací. Ve čtvrtek pak firma Agrofert, respektive společnost Výkrm Třebíč, bývalého premiéra Andreje Babiše přidala jedenáctou prohru u NSS v řadě.
Stejně jako v předešlých deseti případech šlo o to, že SZIF ukončil administraci žádostí firem o evropské dotace kvůli střetu zájmů, který by vedl k poskytnutí dotace v rozporu s právními předpisy. Jak upozornil SZIF, na základě závěrů auditního šetření bylo vydáno prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/908 ze dne 8. 6. 2022, kterým se z financování EU vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu.
Z financování EU byla totiž kvůli střetu zájmů vyloučena firma z holdingu Agrofert Schrom Farms, a SZIF tak z preventivních důvodů pozastavil administraci dalších 37 projektů podaných společnostmi z koncernu Agrofert, protože by je EU neproplatila.
Podmínky je nutné splnit po celou dobu, řekl soud
Stejně jako v předchozích případech i nyní firma argumentovala, že hlavním důvodem zamítnutí žádosti o dotaci byla existence střetu zájmů ve smyslu § 4c zákona o střetu zájmů a obava z neproplacení dotačních prostředků unijními orgány byla důvodem podpůrným. SZIF se tak podle společnosti měl vypořádat s jejími podrobnými námitkami a důkazními návrhy, které existenci domnělého porušení § 4c zákona o střetu zájmů vyvracely, což však neučinil. V daném případě bylo podstatné, že stěžovatel rozhodoval v období, kdy již Ing. A. Babiš nebyl členem vlády, a tedy veřejným funkcionářem ve smyslu zákona o střetu zájmů. Za takové situace nemohlo ke vzniku rizika následného neproplacení dotace z rozpočtu Unie dojít. To ostatně vyplývá i ze závěrů auditu obsažených ve formálním sdělení, kde Komise formulovala dvě podmínky pro existenci střetu zájmů, které musí být splněny kumulativně: i) žádost byla podána dne 1. září 2017 nebo po tomto datu a ii) dotace byla poskytnuta v době, kdy byl A. Babiš veřejným funkcionářem ve smyslu uvedeného zákona mimo jiné argumentovala, že administrace byla pozastavena v důsledku auditního šetření a politické činnosti zakladatele skupiny Andreje Babiše, který byl sice v okamžiku zahájení auditu předsedou vlády, ale v době rozhodování SZIF už ne,
uvedla firma
NSS ale opět odmítl, že by to hrálo roli. Soulad s příslušnou právní úpravou (tedy včetně vyloučení střetu zájmů) totiž musel trvat po celou dobu vyřizování žádosti o dotaci, tzn. i v okamžiku jejího podání.
Stěžovatel logicky založil své rozhodnutí i na principu prevence (předcházení nesrovnalostem), neboť jeho obava z možných finančních oprav byla namístě s ohledem na to, že podle kap. 4 písm. k) obecné části A Pravidel (a rovněž dle čl. 61 nařízení 2018/1046, na který dodatečně upozorňoval ve své kasační stížnosti stěžovatel) musel být projekt v souladu s příslušnou právní úpravou po celou dobu jeho administrace. Obava stěžovatele, že by i v nyní rozhodované věci v případě přiznání dotace Komise přistoupila k uplatnění finančních oprav (a to ze stejných důvodů, jaké shledala ve formálním sdělení, resp. souhrnné zprávě), se tak jeví oprávněná a učiněná v souladu se zásadou ochrany veřejných rozpočtů,
uzavřel v rozsudku NSS.
ČLÁNKY DO MAILU