Agrofert definitivně prohrál v pátek u Nejvyššího správního soudu (NSS) další dva spory s ministerstvem průmyslu a obchodu týkající se dotací. Konkrétně se jednalo o firmy Fatra a Penam.
Agrofert prohrál u NSS další dva spory
V obou sporech šlo o to, že ministerstvo průmyslu a obchodu zamítlo žádosti firem o evropské dotace kvůli riziku neproplacení prostředků ze strany EU kvůli střetu zájmů Andreje Babiše. Podle žalovaného z těchto výstupů vyplývá, že podá-li člen koncernu Agrofert žádost o dotaci, jež by měla být v konečném důsledku financována z Fondu (fakticky proplacena z prostředků Evropské unie), nelze této žádosti vyhovět, dokud je Ing. Andrej Babiš (tj. osoba, která dle závěrů Komise fakticky ovládá koncern Agrofert) veřejným funkcionářem (resp. jím byl v rozhodné době). Podle auditních výstupů by takové prostředky byly poskytnuty v rozporu s § 4c zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů (dále jen „zákon o střetu zájmů“). Komise doplnila, že správní orgán za těchto podmínek nesmí vybrat k podpoře projekt společnosti z koncernu Agrofert, ani takové společnosti dotaci poskytnout,
píše se v rozsudku NSS.
Není důvod se odchýlit od judikatury
Již v minulosti NSS rozhodl v obdobných případech v neprospěch Agrofertu. Vzhledem k tomu, že kasační stížnosti byly téměř doslova vzájemnými kopiemi a stejně tomu tak bylo i v dnes rozhodnutých dvou případech, neviděl NSS důvod se od závěrů předchozích rozsudků jakkoliv odchylovat.
Pokud jde o problém střetu zájmů a jeho hodnocení žalovaným, Nejvyšší správní soud pouze opakuje, že důvodem pro zamítnutí žádosti stěžovatelky nebyla faktická existence či neexistence střetu zájmů Ing. Andreje Babiše, nýbrž výsledky auditu Komise, z nichž pro Českou republiku plynulo riziko, že předmětná dotace nebude z Fondu proplacena, ve spojení s následnou aplikací principu prevence. I kdyby žalovaný sám střet zájmu hodnotil a i kdyby dospěl k závěru, že předmětný střet zájmů není dán, nijak by dané riziko nesanoval. I v takovém případě by byl povinen v souladu s právními předpisy preventivně zamítnout žádost o poskytnutí dotace,
podotkl soud.
Agrofert pohořel i ve sporech se SZIF
Dotace od ministerstva průmyslu a obchodu nejsou jediné, o které Agrofert kvůli Babišově střetu zájmů přišel. Jak už informoval server Podnikatel.cz před několika měsíci, firmy z holdingu Agrofert letos definitivně prohrály také řadu sporů ohledně dotací se Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) a ministerstvem zemědělství. Všechny soudní pře ještě nejsou ukončené, ale dá se předpokládat, že NSS setrvá na svém právním názoru. Celkově tak Agrofert na zemědělských dotacích zřejmě přijde o 581 milionů korun.
Pokud se tak sečtou dotace od ministerstva zemědělství a průmyslu a obchodu, Agrofert na nich podle všeho přijde o 700 milionů korun.