V životě zaměstnanců může dojít k mnoha nepříjemným životním situacím. Zákoník práce v některých takových situacích zaměstnance chrání předtím, aby přišli o práci.
I když má zaměstnavatel zákonný důvod k výpovědi, nesmí ji dát, pokud se zaměstnanec nachází v takzvané ochranné době.
O zákazu výpovědi dané zaměstnavatelem pojednává § 53 zákoníku práce.
Do ochranné doby spadá například:
- dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa (pokud si ji zaměstnanec nezavinil),
- výkon vojenského cvičení či služby,
- těhotenství, mateřská, otcovská nebo rodičovská dovolená,
- dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce,
- dočasná nezpůsobilost k noční práci,
- doba poskytování dlouhodobé péče nebo ošetřování dítěte či blízké osoby.
Pokud zaměstnavatel dá výpověď v době, kdy zaměstnanec spadá do této ochrany, je výpověď neplatná. A to i v případě, že o tom zaměstnavatel nevěděl. Například že je zaměstnankyně těhotná.
Pokud ochranná doba nastane až po doručení výpovědi, výpověď platí, ale výpovědní doba se přeruší a doběhne až po skončení ochranné doby. Ledaže zaměstnanec s prodloužením pracovního poměru nesouhlasí.
Ochranná doba se vztahuje pouze na výpověď ze strany zaměstnavatele. Zaměstnanec může dát výpověď kdykoliv, i během této doby.
ČLÁNKY DO MAILU