Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil pokutu ve výši 150 000 Kč pro firmu Jihočeská svačinka, jejíž jednatel odmítl kontrolujícím inspektorům oblastního inspektorátu práce vstup na pracoviště na vymezené adrese, ačkoliv k tomu byla společnost povinna podle § 7 kontrolního řádu.
Firma tvrdila, že šlo o nedorozumění
Firma se hájila tím, že šlo o nedorozumění a že jednatel se jen snažil o zachování řádného a bezpečného provozu a dodržení přísných hygienických pravidel. Žalobkyně měla za to, že jedná principiálně oprávněně, neboť se domnívala, že dosažení účelu kontroly může být zajištěno i jinou formou, v jiný termín. Jiné inspekce u ní prováděly kontroly a vždy jim poskytovala součinnost a dalo se s nimi dohodnout (i na termínu kontroly). Přepadovou kontrolu žalobkyně ještě nezažila a není si vědoma, že by kdy mohla zavdat podezření na porušování předpisů v oblasti pracovněprávních vztahů a zaměstnanosti,
doplnil v rozsudku NSS argumentaci firmy.
Firma dále tvrdila, že nebyla konkrétně poučena o možných následcích v podobě pokuty, zvláště tak vysoké. Kdyby byl jednatel na místě poučen, mohl lépe zvážit následky a posoudit okolnosti věci. Žádná vstřícná komunikace ze strany inspektorů však neproběhla. Poučení o možných donucovacích či sankčních prostředcích má své místo a význam, neboť to může být právě poslední prostředek, jak daný subjekt k součinnosti přimět,
tvrdila firma s tím, že při obdobných proviněných dostaly jiné společnosti sankci výrazně nižší.
NSS pokutu potvrdil
Jak u krajského soudu, tak u NSS však firma se svojí argumentací nepochodila. Podle krajského soudu nebyla motivace jednatele pro nevpuštění kontrolujících inspektorů na pracoviště důležitá. Odpovědnost za tento přestupek je objektivní, zavinění žalobkyně není třeba. Liberační důvod naplněn nebyl, neboť žalobkyně nejenže nevynaložila úsilí, aby spáchání přestupku zamezila, ale naopak aktivně jednala způsobem, kterým naplnila jeho skutkovou podstatu,
doplnil soud.
Soud také odmítl, že úřad nesplnil poučovací povinnosti. Jednatel firmy totiž podepsal písemné poučení, v němž bylo uvedeno, jaká oprávnění mají kontrolující osoby a jaké povinnosti kontrolovaných osob tomu odpovídají i že se jejich nesplněním mohou dopustit přestupku. Jak navíc dosvědčil svědek, jednatel byl i ústně upozorněn, že při neposkytnutí součinnosti může firma dostat pokutu.
Názor krajského soudu sdílel i NSS, který jen doplnil, že pokud se firma domnívala, že pokuta je způsobilá ohrozit její činnost jako takovou, bylo primárně její povinností osvědčit své majetkové poměry a potenciální dopady pokuty, obzvláště pokud měla za to, pokuta pro ni může být likvidační. To však firma neučinila a úřadu jen poslala přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2023 a potvrzení o disponibilním zůstatku na bankovním účtu. Ač správní orgán zjišťuje skutečnosti k individualizaci trestu z úřední činnosti, jeho možnosti jsou bez součinnosti stěžovatelky zpravidla omezeny na informace z veřejně dostupných zdrojů či známé z jeho úřední činnosti,
uzavřel NSS a kasační stížnost firmy zamítl.
Odborný zdroj: Rozsudek NSS
ČLÁNKY DO MAILU