Konec peněz pod polštářem? Češi stále více spoří v digitálních obálkách

Řada tuzemských bank nabízí v rámci spoření nastavit si spořicí cíle do takzvaných obálek. Jedná se o stále oblíbenější formu digitálního spoření.

Například Raiffeisenbank hlásí rekordní zájem o digitální spoření s tím, že její klienti si díky funkcionalitám Drobné spoření a Spořicí cíle nastřádali již více než 100 milionů korun. Zároveň si nastavili přes 100 tisíc Spořicích cílů.

U této banky funkce Spořicí cíle umožňuje klientům nastavit si konkrétní finanční cíl a šetřit na něj v rámci svého spořicího účtu. Mohou si zde vytvořit až 10 cílů s definovanou částkou. Drobné spoření je funkce v mobilním bankovnictví, která umožňuje automatické spoření při každé platbě debetní kartou. Uživatelé si mohou zvolit částku mezi 10 a 100 korunami za každou platbu kartou a při dosažení naspořené částky 100 Kč se tato suma převede na jejich spořicí účet nebo konkrétní spořicí cíl, popisuje mluvčí Raiffeisenbank Tereza Kaiseršotová.

Klienti České spořitelny, kteří u ní mají spořicí účet, mohou využívat speciální funkci v podobě spořicích obálek, kdy uspořené peníze lze rozdělit až do 9 obálek podle toho, na co si klient potřebuje našetřit. Lukáš Kropík z tiskového střediska České spořitelny potvrdil, že možnost vytvořit si spořicí obálku využívá přibližně desetina klientů, která má spořicí účet. Peníze lze do spořicí obálky přidat velmi snadno, a to buď převodem ze svého spořicího účtu, převodem z jiné spořicí obálky nebo převodem peněz ze svého běžného účtu, doplnil.

V ČSOB využívá obálky na spořicím účtu už 150 tisíc klientů. Zavedli je v závěru roku 2022 a hned od začátku se začaly těšit velké oblibě. Také v mBank jsou spořicí cíle velmi oblíbené. Z úspor, které u nás mají klienti uložené na spořicích účtech, využívají pro jejich uložení z více jak 40 % právě tyto obálky neboli naše mSpoření, upřesnila Kristýna Dolejšová, tisková mluvčí mBank.

Na co lidé nejčastěji spoří?

Raiffeisenbank analyzovala chování svých klientů a zjistila, že mezi nejoblíbenější kategorie Spořicích cílů patří dovolená, auto, bydlení, finanční rezerva a obecné spoření. Jak doplnila Tereza Kaiseršotová, mladí do 20 let spoří nejčastěji na elektroniku a auto, lidé ve středním věku dávají přednost dovolené a bydlení. Klienti nad 50 let zase častěji spoří bez konkrétního účelu. Průměrná cílová částka činí 143 tisíc korun, ale nejčastěji si klienti nastavují cíle do 50 tisíc korun, dodala.

Jak prozradil Radek Mašata z ČSOB, tak nejvíce jejich klientů má ve svém mobilním nebo internetovém bankovnictví spořící obálku s názvem „DOVOLENÁ“, kde chtějí nejčastěji naspořit částku okolo 50 tisíc korun. Nejvyšší částku, kterou chtějí mít lidé v rámci obálek naspořenou je ta s názvem „BYDLENÍ“. Tam chtějí na konci najít částku okolo 500 tisíc korun. Nejčastější názvy obálek nejsou překvapením a korespondují s tím, jaké jsou aktuální potřeby společnosti. Mezi ty méně tradiční obálky pak patří například spoření na zuby, telefon, školu, důchod nebo jen tak, vyjmenovává dále.

Podle Lukáše Kropíka lze obecně říci, že více spořicí obálky využívají ženy (více než 60 %) a nejvíce pak klienti ve věkové kategorii 30–40 let. Nejčastějším důvodem je podle České spořitelny spoření na dovolenou. Vidíme, jak si klienti spořicí cíle pojmenovávají. Na předních příčkách se většinou objevuje například rezerva, dovolená, auto nebo děti, uzavírá Kristýna Dolejšová.

Přečtěte si také:

Na důchod si spoří polovina Čechů. Pomůže zbytku stát?